POL704 Politická filosofie 20. století

Fakulta sociálních studií
jaro 2005
Rozsah
0/0/0. 8 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Pavel Dufek, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Ivona Tolarová
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 13 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Anotace kursu Cílem tohoto kursu je seznámení studentů s nejdůležitějšími politickými filosofy 20. století a jejich dílem. Studenti budou v průběhu kursu uvedeni do stěžejních konceptů politické filosofie minulého století. Kurs je koncipován jako přehledný nástin vývoje základních pojmů, hlavních myslitelů a konceptů spojených s vývojem politického myšlení ve 20. století. Četba je proto strukturována tak, aby srozumitelnou formou podala přehled o podstatných příspěvcích k soudobé politické filosofii. Z tohoto důvodu je nutné, aby se studenti přidrželi programu samostudia specifikovaným v tomto sylabu. Látka kursu je rozdělena do deseti tématických celků, které představují nejdůležitější politické filosofy 20. století a jejich díla. K nastudování každého z deseti témat je určen vždy jeden týden. V průběhu kursu sepíší studenti seminární práci v rozsahu 10 normostran (kterou odevzdají v tištěné formě). Kurs je ukončen písemným testem zkouškou.
Osnova
  • 1. týden Studenti se seznámí s programem kursu, prostudují tento sylabus a začnou uvažovat o tématu eseje. Vedle prvního seznámení se s povinnou literaturou studenti také začnou s obstaráváním doporučené literatury (specifikováno níže). Konzultace (přesné datum, viz. informační systém (IS) fakulty) 2. týden Program samostudia: Modernita a republikanismus: Hannah Arendtová Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: rozdíl mezi jednáním (politickým jednáním a jeho předpoklady), prací a vytvářením, veřejná sféra a vzestup sociálna v moderní době, pojmy osamělosti, izolace a samoty, problém atomizace jedince v masové společnosti, zákony pohybu a charakter totalitní vlády, politická participace jako realizace svobody (republikánský moment). Četba: specifikováno níže 3. týden Program samostudia: Kritika liberalismu a pojem politického: Carl Schmitt Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: decizionismus a suverenita, politická teologie, pojem politického, kritika liberalismu a způsoby liberální depolitizace politického ekonomikou a diskusí. Četba: specifikováno níže 4. týden Program samostudia: Kritika moderního racionalismu: Michael Oakeshott, José Ortega y Gasset Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: racionalismus v politice a jeho kritika, tradiční a technická znalost, rozlišení občanské společnosti od společnosti podniku. Tip pro zájemce o esej na toto téma: konzervativní a postmoderní kritika racionalismu v politice. Četba: specifikováno níže 5. týden Program samostudia: Kritika osvícenství a projekt emancipace ve 20. století: Frankfurtská škola a Jürgen Habermas Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: program Kritické teorie, od Dialektiky osvícenství k Teorii komunikativního jednání čili kritika osvícenství a Habermasova odpověď, účelově-racionální a komunikativní jednání, tři normativní modely demokracie: liberální, republikánský a deliberativní, pojem deliberace. Četba: specifikováno níže Studenti, kteří si zvolí téma seminární práce odlišné od témat navržených v tomto sylabu, si jej do konce tohoto (tj. pátého) týdne (přesné datum: 25. 3. 2005) nechají schválit (pošlou e-mail s jejich tématem na adresu Mgr. Pavla Dufka). 6. týden Program samostudia: Liberalismus v ohrožení: Friedrich August Hayek a Isaiah Berlin Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: pojmy pozitivní a negativní svobody, struktura Berlinova argumentu, pluralismus hodnot proti monismu (víře v konečné smíření), pojem spontánního sociálního řádu u Hayeka, stát u Hayeka, kritika konstruktivistického racionalismu, obecná pravidla spravedlnosti. Četba: specifikováno níže 7. týden Program samostudia: Teorie spravedlnosti: John Rawls Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: kritika teleologických teorií (utilitarismu), deontologické teorie a přednost práva před dobrem, spravedlnost jako férovost (POZOR: místo správného ekvivalentu férovost je v českém překladu použito slova slušnost), předmět spravedlnosti, reflexívní rovnováha, smluvní argument: racionální volba principů spravedlnosti za závojem nevědomosti, původní pozice, maximin, primární dobra, principy spravedlnosti, princip diference. Četba: specifikováno níže Studenti mají k poslednímu dni sedmého týdne semestru (přesné datum: 8. 4. 2005) možnost předběžného odevzdání práce (další informace, viz. oddíl Seminární práce v tomto sylabu). 8. týden Program samostudia: Egalitarismus: Ronald Dworkin Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: práva jako trumfy, individuální práva a zákony, princip rovné důstojnosti, etická neutralita státu, prvotní aukce společenských zdrojů a kompenzace přirozených nerovností, test závisti, hodnota rovnosti a její vztah k hodnotám svobody a společenství, je podle Dworkina rovnost v rozporu se svobodou? Četba: specifikováno níže 9. týden Program samostudia: Libertarianismus: Robert Nozick Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: libertarianismus, teorie oprávnění, problém modelování, příklad Wilta Chamberlaina, kritika distribuční spravedlnosti, kritika Rawlse, přirozená práva, Nozickovo vysvětlení původu legitimního státu, teorie nabytí majetku. Četba: specifikováno níže 10. týden Program samostudia: Komunitaristická kritika liberalismu: Michael Sandel, Charles Taylor, Michael Walzer, Alasdair MacIntyre Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: kritika deontologického liberalismu, právo a dobro, nezakotvené jáství, spravedlnost a pospolitost, procedurální republika, konstitutivní pospolitost, otázky ontologické a otázky obhajoby, problém atomismu a republikánská teze. Četba: specifikováno níže 11. týden Program samostudia: Shrnutí a příklad aplikace: multikulturalismus Při studiu se studenti zaměří především na tyto problémové okruhy: komunitaristické a liberální ospravedlnění multikulturalismu, politika uznání, Taylorovo rozlišení dvou typů liberalismu. Četba: specifikováno níže Termín odevzdání seminární práce: 3. 5. 2005 12. týden V tomto týdnu mají studenti čas pro to, aby dopsali svůj seminární esej a dočetli všechnu povinnou literaturu. Konzultace (přesné datum, viz. IS fakulty) 13. týden V tomto týdnu studenti započnou se systematickou přípravou k závěrečnému testu.
Metody hodnocení
Seminární práce V seminárním eseji (délka 10-12 normostran) má student předvést svou schopnost zpracovat určitý problém na základě použití textů primární i sekundární literatury. Mělo by se jednat o srovnání či konfrontaci dvou autorů či směrů (či filosofických pozic) s ohledem na jeden problém či otázku. Hodnocena bude schopnost pochopit, shrnout a vyjádřit co nejstručněji pozici daného autora (směru) a srovnat ji s jiným autorem či směrem. Spíše než na počet citací a bibliografických odkazů bude kladen důraz na myšlenkovou koherenci textu a jeho přehlednou strukturu. Práce tedy musí splňovat veškeré nároky, kladené na seminární práce z hlediska obsahového i formálního (doporučit lze webové stránky Katedry politologie, které obsahují šablonu seminárních prací, obsahující veškeré nutné formální parametry). Seminární práce musí být odevzdána v tištěné podobě. Odevzdání a přijetí seminární práce tvoří podmínku pro připuštění studenta ke zkoušce. Způsob hodnocení: Práce bude hodnocena dle následujících kritérií (uvedená kritéria mají rovnou váhu, tj. každé hledisko tvoří 25 procent hodnocení práce a studenti musí uspokojivě naplnit všechny čtyři): 1. dodržení a naplnění zvoleného tématu 2. dodržení formálních požadavků 3. gramatická a jazyková kultura 4. logická koherence výkladu a přehledná struktura textu Studenti, kteří si zvolí téma seminární práce odlišné od témat navržených v tomto sylabu, si jej do konce pátého týdne semestru (přesné datum: 25. 3. 2005) nechají schválit (pošlou e-mail s jejich tématem na adresu Mgr. Pavla Dufka). Základní termín odevzdání práce je 3. 5. 2005. Termín vyrozumění těch studentů, jejichž eseje neodpovídají požadavkům stanoveným garantem kursu (e-mailem): do 20. 5. 2005. Možnost předběžného odevzdání práce je k poslednímu dni sedmého týdne semestru (přesné datum: 8. 4. 2005). Termín vyrozumění těch studentů, jejichž eseje neodpovídají požadavkům stanoveným garantem kursu, je do deseti dnů po datu předběžného odevzdání. V případě nepřijetí práce bude mít student možnost ji přepsat a odevzdat novou verzi k řádnému termínu. Modelová témata seminárních prací: 1. Kritika liberalismu u Arendtové a Schmitta. 2. Pojetí politična u Arendtové a Schmitta. 3. Konzervativní a postmoderní kritika racionalismu v politice - spojenci nebo nepřátelé? 4. Lyotard, Habermas a nedokončený projekt moderny. 5. Oakeshott a Hayek: konzervativec proti liberálovi? 6. Nozick versus Rawls. Konfrontace východisek. 7. Sandelova kritika deontologického liberalismu a Rawlsova odpověď na ni. 8. Pojem práv u Dworkina a Nozicka. Srovnání koncepcí. 9. Walzer versus Rawls: cesta interpretace proti cestě vynalézání. 10. Liberalismus versus komunitarismus (republikanismus). Konfrontace východisek. 11. Srovnejte individualistické a komunitaristické zdůvodnění multikulturalismu. 12. Boje o uznání: Taylor versus Habermas. Písemný test Termíny písemného testu budou upřesněny, zúčastnit se mohou pouze ti studenti, kteří do řádného termínu odevzdali seminární práci a jejichž práce byla přijata. Podoba testu: čtyři otázky týkajících se probíraných témat. Odpovědi budou hodnoceny na škále 0-5 bodů (maximum je tedy 20 bodů). Minimum pro úspěšné zakončení kursu je 12 bodů. Podmínkou připuštění k testu je odevzdání a přijetí seminární práce. Délka testu 60 minut. Hodnocení testu: A. Výborně 20-19 bodů B. Velmi dobře plus 18-17 bodů C. Velmi dobře 16-15 bodů D. Dobře plus 14-13 bodů E. Dobře 12 bodů F. Neprospěl 11 bodů a méně Modelové testové otázky: 1. S jakými jinými typy činností dává Arendtová do protikladu politické jednání a proč? 2. Jaké typy znalosti rozlišuje Oakeshott? Charakterizujte je. Proč Oakeshott považuje za nutné diferencovat mezi nimi? 3. Jak Habermas odpovídá kritikům osvícenství? 4. V čem se liší negativní a pozitivní svoboda podle I. Berlina? 5. V čem se shodují a v čem liší koncepce spravedlnosti u Nozicka a Rawlse? 6. Kdo, za jakých podmínek, a s jakou znalostí volí uspořádání základní struktury společnosti v Rawlsově teorii spravedlnosti? 7. Uveďte hlavní rozdíly v Nozickově a Hayekově zdůvodnění minimálního státu. 8. Popište mechanismus Nozickova vysvětlení původu morálně přijatelného státu (tj. státu, který funguje v rámci omezení přirozeného zákona). 9. V čem spočívá Sandelova kritika procedurální republiky? Jakou alternativu k procedurální republice Sandel formuluje? 10. Jaké jsou hlavní body komunitaristické kritiky liberalismu?
Informace učitele
Poznámka: tento sylabus je určen výhradně pro studenty kombinovaného studia oboru politologie FSS MU v Brně v akademickém roce 2002/2003 kursu Politická filosofie 20. století. Jakékoli rozšiřování, kopírování, případně využití tohoto materiálu (nebo jeho části) pro jiné kursy je ve smyslu porušení autorských práv zakázáno. Struktura témat kursu a zadaná literatura. Orientace ve struktuře kursu a v jednotlivých tématech: Látka kursu je rozdělena do deseti tématických celků, které představují nejdůležitější politické filosofy 20. století a jejich díla. Studenti budou v průběhu kursu uvedeni do stěžejních konceptů soudobé politické filosofie. Kurs je koncipován jako přehledný nástin vývoje základních pojmů, hlavních myslitelů a konceptů spojených s vývojem současného politického myšlení. K nastudování každého z deseti témat je určen vždy jeden týden. Povinná literatura kursu sestává výhradně z českých textů, i když existuje také celá řada publikací v jiných jazycích. Četba je strukturována tak, aby přehlednou formou podala přehled o učivu kursu. Z tohoto důvodu je nutné, aby se studenti přidrželi programu kursu specifikovaným v tomto sylabu. Literatura ke kursu a způsob přípravy: Ke každému tématu kursu je stanovena povinná literatura (texty k nastudování). Všechny tyto texty jsou obsaženy v čítance, která je k dispozici u paní Soldánové (budova Gorkého, G 113). U každého tématu je také specifikována doporučená literatura, která nebude předmětem závěrečného testu. Tato literatura by měla studentům pomoci se zpracováváním jejich seminárních prací. Stejnému účelu může sloužit i nadstandardní nabídka další literatury. Tato literatura obsahuje jak texty, které dále prohlubují a rozšiřují témata kursu, tak také nabízí seznam dalších zajímavých textů relevantních autorů. Základním studijním materiálem je čítanka kursu. Tato čítanka vychází z různých zdrojů. Nejdůležitějšími knihami z hlediska jejich relevance pro program tohoto kursu jsou: Ballestrem, Karl a Henning Ottmann (eds.). Politická filozofie 20. století. Praha, 1993 a Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997. Základní literaturou, která studenty uvádí do téměř všech témat, jsou úvodní texty, které byly vybrány s ohledem na studenty kombinovaného studia tak, aby jim umožnily základní přehled o daném mysliteli (či myslitelích) a jím diskutovaných problémech. Úvodní texty jsou vybrány z různých zdrojů (v jednom případě se jedná o garantem kursu sepsaný text přednášky, v ostatních případech pak jde o přístupné články a knižní příspěvky). V jednom případě (Berlinův článek "Dva pojmy svobody") požadovaná četba úvodní text nevyžaduje. V případě komunitarismu slouží jako úvodní text vyjádření komunitaristické pozice jedním z jejích prominentních proponentů (Sandel). Úvodní texty díky svému obsahu i díky struktuře a formě představují první krok při studiu. Teprve po nastudování příslušného úvodního textu student přistoupí k četbě navazujícího textu, který zpravidla představuje přístupnou ukázku z textu filosofa (nebo filosofů), jehož se daný tematický blok týká (u některých témat navazující text není). Otázky, které mohou jak úvodní texty tak texty navazující vyvolat, budou zodpovězeny v průběhu konzultací. Stejně jako v případě kursu Dějiny politických idejí mohou studenti, jako doplňkový studijní materiál, využít příslušná hesla Blackwellovy encyklopedie politického myšlení (Brno, JOTA 1995). Literatura je z hlediska potřeb kursu a studentů rozdělena do tří kategorií na: a) texty k nastudování - ty je nutno podrobně nastudovat, z jejich obsahu budou vycházet otázky při zkouškovém testu; všechny texty k nastudování jsou přístupné v čítance; celkově je nutno přečíst a nastudovat 445 stran výhradně českého textu; b) literatura doporučená - ta představuje nejvhodnější doplňkovou literaturu; přečtení nejméně literatury relevantní k tématu seminární práce studentům výrazně usnadní nejen jeho zpracování, ale také výrazně zvýší jeho kvalitu; tuto literaturu je nutno buď zakoupit v některém knihkupectví nebo si ji zapůjčit v některé z odborných či veřejných knihoven; c) literatura další (nadstandardní nabídka) - tato literatura obsahuje jak texty, které dále prohlubují a rozšiřují témata kursu, tak také nabízí seznam dalších zajímavých filosofických textů 20. století; to, zda student nabídnuté publikace v této kategorii využije, závisí zcela na jeho vůli a zájmu o předmět; tuto literaturu je rovněž nutno buď zakoupit v některém knihkupectví nebo si ji zapůjčit v některé z knihoven. Povinná a doporučená literatura. Následující výčet jednotlivých témat obsahuje jak základní studijní texty, z jejichž obsahu budou vycházet otázky při zkouškovém testu, tak také doporučenou literaturu k jednotlivým tématům. Doporučená literatura nebude předmětem zkoušky. Její prostudování je však garantem kursu doporučeno a tato literatura by také měla být použita při zpracovávání seminárního eseje. 1. Modernita a republikanismus: Hannah Arendtová. Texty k nastudování: Text přednášky: "Modernita a republikanismus: Hannah Arendtová." (7 stran) Arendtová, Hannah. O násilí. Praha 1995, s. 27-43 (16 stran). Arendtová, Hannah. Původ totalitarismu. Praha, 1996, s. 621-645 (25 stran). Doporučená literatura: Arendtová, Hannah. "Co je svoboda?" In Krize kultury. Praha, 1994, s. 65-96 (31 stran). Arendtová, Hannah. Eichmann v Jeruzalémě. Zpráva o banalitě zla. Praha, 1995 (395 stran). Vollrath, Ernst. "Hannah Arendtová." In Ballestrem, Karl a Henning Ottmann (eds.). Politická filozofie 20. století. Praha, 1993, s. 11-22 (12 stran). 2. Kritika liberalismu a pojem politického: Carl Schmitt Texty k nastudování: Ottmann, Henning. "Carl Schmitt." In Ballestrem, Karl a Henning Ottmann (eds.). Politická filozofie 20. století. Praha, 1993, s. 59-78 (20 stran). Doporučená literatura: Schmidt-Biggemann, Wilhelm. "Carl Schmitt. Filosofie a nacionální socialismus." Filosofický časopis č. 5, 1991, s. 771-781 (11 stran). Schmitt, Carl. The Concept of the Political. Chicago, The University of Chicago Press, 1996, s. 19-79 (60 stran) - přístupno v knihovně FSS MU. 3. Kritika moderního racionalismu: Michael Oakeshott, José Ortega y Gasset. Texty k nastudování: Grant, Robert. "Michael Oakeshott." In Velké postavy politické filosofie. Praha, 1996, s. 163-172 (10 stran). Doporučená literatura: Ortega y Gasset, José. "Zánik revolucí." In Úkol naší doby. Praha, 1969, s. 79-104 (26 stran). Lyotard, Jean Francois. "Hrobka intelektuála." In Hrobka intelektuála a iné články. Bratislava, 1997, s. 11-18 (8 stran). Lyotard, Jean Francois. O postmodernismu. Praha, 1993, s. 29-43 a 69-75 (22 stran). 4. Kritika osvícenství a projekt emancipace ve 20. století: Frankfurtská škola a Jürgen Habermas. Texty k nastudování: Münkler, Herfried. "Kritická teorie Frankfurtské školy." In Ballestrem, Karl a Henning Ottmann (eds.). Politická filozofie 20. století. Praha, 1993, s. 169-187 (19 stran). Habermas, Jürgen. "Tři normativní modely demokracie." In Teorie demokracie dnes. Praha, 2002, s. 79-95 (17 stran). Doporučená literatura: Habermas, Jürgen. Strukturní proměna veřejnosti. Praha, 2000, s. 9-86, 231-368 (216 stran). Habermas, Jürgen. "Moderna - nedokončený projekt." In Za zrkadlom moderny. Bratislava, 1991, s. 299-318 (20 stran). 5. Liberalismus v ohrožení: Friedrich August Hayek a Isaiah Berlin. Texty k nastudování: Berlin, Isaiah. "Dva pojmy svobody." In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 47-99 (53 stran). Vanberg, Viktor. "Friedrich August Hayek." In Ballestrem, Karl a Henning Ottmann (eds.). Politická filozofie 20. století. Praha, 1993, s. 45-56 (12 stran). Doporučená literatura: Hayek A., Friedrich. "Principy liberálního společenského řádu." In Tomáš Ježek (ed.) Liberální ekonomie. Praha, 1993, s. 53-76 (23 stran). Hayek A., Friedrich. "Rovnost, hodnota a zásluha." In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 101-122 (22 stran). Hayek A., Friedrich. Právo, zákonodárství a svoboda. Pravidla a řád. Praha, 1991, s. 9-131 (122 stran). 6. Teorie spravedlnosti: John Rawls. Texty k nastudování: Kis, János. "Úvod." In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 7-46 (40 stran). Rawls, John. Teorie spravedlnosti. Praha, 1995, s. 17-32, 38-42, 92-105 (34 stran). Doporučená literatura: Barša, Pavel. "Teorie spravedlnosti Johna Rawlse." Politologický časopis 4, 1995, s. 339-350 (12 stran). Rawls, John. Teorie spravedlnosti. Praha, 1995, s. 17-119 (103 stran). Rawls, John. "Spravedlnost jakožto "fairness": politická, nikoliv metafyzická." Reflexe č. 14, 1995 (30 stran). 7. Egalitarismus: Ronald Dworkin. Texty k nastudování: Barša, Pavel. "Brát práva vážně." Filosofický časopis 2, 1996, s. 291-304 (14 stran). Dworkin, Ronald. "Svoboda, rovnost a společenství." In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 273-299 (27 stran). Doporučená literatura: Dworkin, Ronald. Když se práva berou vážně. Praha, 2001, s. 195-258 (64 stran). Dworkin, Ronald. "Liberalizmus." In O Slobode a spravodlivosti. Bratislava, 1993, s. 200-221 (22 stran). 8. Libertarianismus: Robert Nozick. Texty k nastudování: Barša, Pavel. "O libertarianismu Roberta Nozicka." Filosofický časopis 6, 1996, s. 990-1002 (13 stran). Nozick, Robert. "Distribuční spravedlnost." In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 205-237 (33 stran). Doporučená literatura: Nozick, Robert. "Morální omezení a spravedlnost v rozdělování." Filosofický časopis č. 6, 1996, s. 969-989 (21 stran). Nozick, Robert. "Anarchia, štát a utópia." In O Slobode a spravodlivosti. Bratislava, 1993, s. 114-172 (59 stran). 9. Komunitaristická kritika liberalismu: Michael Sandel, Charles Taylor, Michael Walzer, Alasdair MacIntyre. Texty k nastudování: Sandel, Michael. "Procedurální republika a nezakotvené jáství." Filosofický časopis č. 2, 1995, s. 249-265 (16 stran). Taylor, Charles. "Nedorozumění v diskusi mezi liberály a komunitaristy." In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 465-494 (29 stran). Doporučená literatura: Walzer, Michael. Interpretace a sociální kritika. Praha, 2000 (148 stran). Forst, Rainer. "Komunitarismus a liberalismus - stadia diskuse." In Spor o liberalismus a komunitarismus. Praha, 1996, s. 39-84 (46 stran). Taylor, Charles. Etika autenticity. Praha, 2001 (111 stran). 10. Shrnutí a příklad aplikace: multikulturalismus. Texty k nastudování: Barša, Pavel. "Filosofická zdůvodnění multikulturalismu." In Politická teorie multikulturalismu. Brno, 1999, s. 65-94 (30 stran). Taylor, Charles. "Politika uznání." In Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha, 2001, s. 41-61 a 68-78 (30 stran). Doporučená literatura: Taylor, Charles. Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha, 2001 (zbytek příspěvků, především pak příspěvek J. Habermase, s. 123-162, tj. 40 stran). Další literatura. Tento seznam obsahuje jak texty, které dále prohlubují a rozšiřují témata kursu, tak také nabízí další zajímavé relevantní filosofické texty 20. století. To, zda student nabídnuté publikace v této kategorii využije, závisí zcela na jeho vůli a zájmu o předmět. Knihy jsou seřazeny v abecedním pořádku. Arendtová, Hannah. Mezi minulostí a budoucností: osm cvičení v politickém myšlení. Brno, 2002 (262 stran). Aron, Raymond. Demokracie a totalitarismus. Brno, 1993 (218 stran). Banfield, Edward (ed.). Občanské ctnosti. Praha, 1995 (130 stran). Bell, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. Praha, 1999 (321 stran). Berger, Peter. Kapitalistická revoluce. Bratislava, 1993 (289 stran). Foucault, Michel. Dohlížet a trestat. Praha, 1999 (424 stran). Foucault, Michel. Myšlení vnějšku. Praha, 1996 (302 stran). Fromm, Erich. Strach ze svobody. Praha, 1993 (154 stran). Hayek A., Friedrich. Cesta k nevolnictví. Praha, 1991 (129 stran). Hayek A., Friedrich. Osudná domýšlivost. Praha, 1995 (200 stran). Honneth, Axel. Sociální filosofie a postmoderní etika. Praha, 1996 (143 stran). Horster, Detlef. Jürgen Habermas. Praha, 1995 (103 stran). Levy, David. Politický řád. Praha, 1993 (163 stran). Levy, David. Realismus. Pojednání o interpretaci a společenské realitě. Brno, 1993 (189 stran). Lyotard, Jean-Francois. O postmodernismu. Praha, 1993 (202 stran). Marcuse, Herbert. Psychoanalýza a politika. Praha, 1969 (71 stran). Marcuse, Herbert. Jednorozměrný člověk. Praha, 1991 (190 stran). Oates-Indrichová, Libora (ed.). Dívčí válka s ideologií. Praha, 1998 (304 stran). Ortega y Gasset, José. Vzpoura davů. Praha, 1993 (158 stran). Popper, Karl. Otevřená společnost a její nepřátelé I a II. Praha, 1994 (351 a 386 stran). Rorty, Richard. Nahodilost, ironie, solidarita. Praha, 1996 (227 stran). Strauss, Leo. Eseje o politické filosofii. Praha, 1995 (111 stran). Voegelin, Eric. Nová věda o politice. Brno, 2000 (170 stran). Za zrkadlom moderny. Filozofia posledného dvatsaťročia. Bratislava, 1991 (318 stran). Seminární práce. V seminárním eseji (délka kolem 10 normostran) má student předvést svou schopnost zpracovat určitý problém na základě použití textů primární i sekundární literatury. Mělo by se jednat o srovnání či konfrontaci dvou autorů či směrů (či filosofických pozic) s ohledem na jeden problém či otázku. Hodnocena bude schopnost pochopit, shrnout a vyjádřit co nejstručněji pozici daného autora (směru) a srovnat ji s jiným autorem či směrem. Spíše než na počet citací a bibliografických odkazů bude kladen důraz na myšlenkovou koherenci textu a jeho přehlednou strukturu. Odevzdávaná práce tedy musí splňovat veškeré nároky, kladené na seminární práce z hlediska obsahového i formálního (doporučit lze webové stránky Katedry politologie, které obsahují šablonu seminárních prací, obsahující veškeré nutné formální parametry). Seminární práce musí být odevzdána v tištěné podobě. Odevzdání a přijetí seminární práce tvoří podmínku pro připuštění studenta ke zkoušce. Způsob hodnocení: Práce bude hodnocena dle následujících kritérií (uvedená kritéria mají rovnou váhu, tj. každé hledisko tvoří 25 procent hodnocení práce a studenti musí uspokojivě naplnit všechny čtyři): 1. dodržení a naplnění zvoleného tématu; 2. dodržení formálních požadavků; 3. gramatická a jazyková kultura; 4. logická koherence výkladu a přehledná struktura textu. Studenti, kteří si zvolí téma seminární práce odlišné od témat navržených v tomto sylabu, si jej do 26. 3. 2004 nechají schválit (pošlou e-mail s jejich tématem na adresu kontaktní osoby: bastl@fss.muni.cz). Základní termín odevzdání práce je je totožný s datem poslední konzultace. Termín vyrozumění těch studentů, jejichž eseje neodpovídají požadavkům stanoveným garantem kursu (e-mailem): do deseti dnů následujících po datu odevzdání seminární práce. Možnost předběžného odevzdání práce je k 9. 4. 2004. Termín vyrozumění těch studentů, jejichž eseje neodpovídají požadavkům stanoveným garantem kursu je do čtrnácti dnů po datu předběžného odevzdání. V případě nepřijetí práce bude mít student možnost ji přepsat a odevzdat novou verzi k řádnému termínu (ten je totožný s datem poslední konzultace). Modelová témata seminárních prací: 1. Kritika liberalismu u Arendtové a Schmitta. 2. Pojetí politična u Arendtové a Schmitta. 3. Konzervativní a postmoderní kritika racionalismu v politice - spojenci nebo nepřátelé? 4. Lyotard, Habermas a nedokončený projekt moderny. 5. Oakeshott a Hayek: konzervativec proti liberálovi? 6. Nozick versus Rawls. Konfrontace východisek. 7. Sandelova kritika deontologického liberalismu a Rawlsova odpověď na ni. 8. Pojem práv u Dworkina a Nozicka. Srovnání koncepcí. 9. Walzer versus Rawls: cesta interpretace proti cestě vynalézání. 10. Liberalismus versus komunitarismus (republikanismus). Konfrontace východisek. 11. Srovnejte individualistické a komunitaristické zdůvodnění multikulturalismu. 12. Boje o uznání: Taylor versus Habermas. Písemný test. Termíny písemného testu - budou upřesněny, zúčastnit se mohou pouze ti studenti, kteří do řádného termínu odevzdali seminární práci a jejichž práce byla přijata. Podoba testu: pět otázek týkajících se probíraných témat. Odpovědi budou hodnoceny na škále 0-4 body (maximum je tedy 20 bodů). Minimum pro úspěšné zakončení kursu je 12 bodů. Podmínkou připuštění k testu je odevzdání seminární práce. Délka testu - 60 minut. Hodnocení testu: Výborně: 20-19 bodů. Velmi dobře plus: 18-17 bodů. Velmi dobře: 16-15 bodů. Dobře plus: 14-13 bodů. Dobře: 12 bodů. Neprospěl: 11 bodů a méně. Modelové testové otázky: 1. S jakými jinými typy činností dává Arendtová do protikladu politické jednání a proč? 2. Jaké typy znalosti rozlišuje Oakeshott? Charakterizujte je. Proč Oakeshott považuje za nutné diferencovat mezi nimi? 3. Jak Habermas odpovídá kritikům osvícenství? 4. V čem se liší negativní a pozitivní svoboda podle I. Berlina? 5. V čem se shodují a v čem liší koncepce spravedlnosti u Nozicka a Rawlse? 6. Kdo, za jakých podmínek, a s jakou znalostí volí uspořádání základní struktury společnosti v Rawlsově teorii spravedlnosti? 7. Uveďte hlavní rozdíly v Nozickově a Hayekově zdůvodnění minimálního státu. 8. Popište mechanismus Nozickova vysvětlení původu morálně přijatelného státu (tj. státu, který funguje v rámci omezení přirozeného zákona). 9. V čem spočívá Sandelova kritika procedurální republiky? Jakou alternativu k procedurální republice Sandel formuluje? 10. Jaké jsou hlavní body komunitaristické kritiky liberalismu?
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013.