FSS:ZUR402 Masová kultura, média - Informace o předmětu

ZUR402 Kritické teorie masových médií: masová kultura, média a společnost

Rozsah

2/0. 10 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

PhDr. Jaromír Volek, Ph.D. (přednášející)

Garance

PhDr. Jaromír Volek, Ph.D.
Katedra mediálních studií a žurnalistiky – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Ing. Bc. Pavlína Brabcová
Dodavatelské pracoviště: Katedra mediálních studií a žurnalistiky – Fakulta sociálních studií

Rozvrh

Út 13:30–15:00 AVC

Předpoklady

ZUR410 Teorie masové komunikace || ZUR110 Teorie masové komunikace
ZUR410||ZUR110

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 50 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/50, pouze zareg.: 0/50
Jiné omezení: Přednostní právo účasti mají studenti mediálních studií a žurnalistiky i v případě, že se přihlásí později než studenti jiných oborů.

Mateřské obory/plány

• Mediální studia a žurnalistika (program FSS, N-KS)
• Sociologie (angl.) (program FSS, N-SO)
• Sociologie (program FSS, N-SO)

Cíle předmětu

Kurs se soustřeďuje na prezentaci a seminární analýzu základních kritických teorií masových médií, resp. masové kultury (Le Bon, Freud, Adorno, Habermas, Marcuse, Macdonald, Lasch atd.). V této souvislosti je věnována pozornost i problematice tzv. populární, televizní kultury a některým jejím produktům (Grippsrud, Ang). Na konci tohoto kurzu bude student schopen: zejména analyzovat specifické povahy elektronických sdělovacích prostředků, respektive nových médií (Benjamin, Innis, Mc Luhan, Baudrillard).

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu schopen:
- aplikovat vybrané kritické teorie na chování různých typů médií - napsat esej kriticky reflektující vybrané otázky spojené užíváním médií

Osnova

• 1. týden - Úvod do problematiky: kritická teorie médií – základní vymezení 2. týden – Masová vs. Populární kultura 3. týden – Kultura a masa optikou psychoanalýzy: (masová) kultura jako obranný mechanismus 4.týden - Narcistická kultura optikou psychoanalýzy 5. týden – Kulturní narcismus, masová kultura a masová média 6. týden - Kulturní průmysl I. (Adorno, Horkheimer) 7. týden - Kulturní průmysl II. (Benjamin, Marcuse) 8. týden – Ideologie, hegemonie, kontragehemonie v masových mediích 9. týden – Masová média a proměna veřejnosti 10. týden – Technologický determinismus a jeho kritika /médium jako poselství?/ 11. týden - Od lineárního myšlení vizuálního prostoru k hodnotám multisenzorického života 12. týden - Hyperrealita a simulace 13. týden – Post-kritická perspektiva: nezamýšlené důsledky informatizace rizikové společnosti - pokus o ekologii informační technokultury

Literatura

• Kloskowska, A. (1967): Masová kultura. Svoboda.
• McLuhan, M. (1991): Jak rozumět médiím. Odeon.
• Lasch, Ch. (1979): The Culture of Narcisism. W.W. Norton.
• * Adorno, T.(1992). Culture Industry. Sage.
• Fiske, J.: Understanding popular culture. Routledge 1989
• Eco, U. (1995): Skeptikové a těšitelé. Svoboda.

Výukové metody

přednášky, semináře, analýza textů

Metody hodnocení

Kurs je plánován jako dvanáct dvouhodinových lekcí kombinujících formu přednášky a semináře, kde je každé z uvedených témat diskutováno na základě analýzy předložených textů.
- dílčí testy na základě domácí četby
- formální esej 2000-2500 slov TÉMATA PRO ZÁVĚREČNÝ ESEJ 1/ Možnosti a hranice pojmu „masová kultura“: kritická reflexe jeho aplikovatelnosti jako analytického nástroje (pokus o redefinici) Zadání: Pokus o redefinici pojmu „masová kultura“, provedený v návaznosti na kritickou reflexi samotného pojmu/slovního spojení (Jde o oxymóron? Proč ano, proč ne?) a zhodnocení jeho aplikovatelnosti jako analytického nástroje. 2/ Kritická reflexe základních východisek nebo vybraného východiska kritických teorií médií Zadání: Student se pokusí kriticky reflektovat jedno nebo více východisek kritických teorií médií, diskutovaných v průběhu kurzu – nastínit jeho možnosti a limity. 3/ Masová kultura jako obranný mechanismus Zadání: Student se pokusí identifikovat, popsat a vysvětlit působení masové kultury, respektive jejích konkrétních produktů v roli obranného mechanismu, který mají za úkol kompenzovat různé druhy poranění/ohrožení Já. 4/ Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie narcismu Zadání: Student se pokusí o rozbor vybraného produktu masové kultury na základě konceptů, které tvoří součást teorie narcismu; pokusí se demonstrovat na zvoleném produktu masové kultury distinktivní rysy a kategorie narcistní kultury tak, jak je definuje Ch. Lash, popřípadě G. Lipovetzky. 5/ Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou vybraného aspektu tzv. frankfurtské kritické teorie Zadání: Student se pokusí o rozbor vybraného produktu masové kultury optikou kritické teorie médií v užším smyslu slova, resp. konceptů, které do diskurzu o kultuře zavádí příslušní teoretici (např. kulturní průmysl, instrumentální racionalita atd.). 6/ Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie simulace a hyperreality. Zadání: Student vypracuje analýzu vybrané mediální události, mediálního textu nebo produktu masové kultury na základě kategorií Jeana Baudrillarda: hyperreality, simulace, simulakra (případně doplněných o koncepty jiných poststrukturalistů, vztahující se ke krizi reprezentace). 7/ Analýza konkrétního produktu masové kultury optikou teorie hegemonie. Zadání: Student se pokusí o rozbor vybraného produktu masové kultury na základě konceptů, které tvoří součást teorie hegemonie; pokusí se ukázat, jak daný produkt masové kultury může podporovat/podvracet dominantní ideologii (případně naznačit, o jakou ideologii jde – co je obsahem dominantní ideologie) a jak může přispívat k hegemonnímu dojednávání konsenzu nebo soulad narušovat. 8/ W. Benjamin, M. McLuhan, J. Baudrillard: názoroví protivníci nebo souběžci? Zadání: Student se na základě četby relevantní literatury pokusí identifikovat styčné plochy nebo body nesouladu mezi teorií W. Benjamina, M. McLuhana a J. Baudrillarda, a na tomto základě argumentovat ve prospěch tvrzení, že jsou autoři názorovými protivníky nebo souběžci. 9/ Nezamýšlené důsledky informatizace pozdněmoderních společností: případová studie Zadání: Student se pokusí formou případové studie (události, technologie) ilustrovat některý/některé z nezamýšlených důsledků informatizace pozdně moderních společností: tedy ukázat aspekty inverze bujení znaků (simulaker). 10/ Teoreticko – metodologická kritika kvantitativního monitoringu poslechovosti a čtenosti vycházející z teorie kulturního průmyslu. Zadání: Student využije data poskytovaná kontinuálním měřením čtenosti a poslechovosti (Mediaprojekt, Radioprojekt) a analytický software DATA ANALYZER (Median) a pokusí formou teoreoticko metodologické analýzy identifikovat slabiny daného měření a především jeho ne/zamýšlené funkce zvláště z pohledu mechanismů komodifikace, racionalizace a reifikace. Závěrečný esej - kritéria hodnocení: 1/ stylistická úroveň 2/ práce se zdroji - formální náležitosti (odkazy, citace, bibliografie) 3/ dodržení zadaného tématu a naplnění požadavků daného žánru 4/ využití dostupné literatury a datového kontextu 5/ logická výstavba textu 6/ korektní aplikace a interpretace použitých teoretických koncepcí 7/ závěrečné shrnutí – jasnost, konkrétnost 8/ originalita výkladu a celkový přínos základních zjištění Bodování eseje: 150b., 130b., 110b., 90b. (v případě nižšího zisku je třeba esej přepracovat) CELKOVÉ HODNOCENÍ: A=234-255 (105 testy+150 esej) B=218-233 C=202-217 D=186-201 E=160-185 (70 testy+90 esej)

Informace učitele

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

• Statistika zápisu (jaro 2018, nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/jaro2018/ZUR402