Bi6540 Vegetace ČR

Přírodovědecká fakulta
jaro 2004
Rozsah
3/0/0. 3 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Předpoklady
(( Bi2130 Terénní cvič. k syst. botanice || B2130 Terénní cvič. k syst. botanice )&&( Bi2030 Systém a evoluce vyš. rostlin || B2030 Systém a fylog. vyš. rostlin ))||( B3090 Syst. fylogen. vyšších rostlin &&( B4230 Botanické terénní cvičení I. ||( Bi2230 Terénní cvičení z botaniky || B2230 Botanické terénní cvičení I. )))&&(! B6540 Vegetace ČR )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Předmět podává informace o hlavních typech přirozené, polopřirozené a synantropní vegetace České republiky. Základní osnova sleduje fytocenologický systém klasifikace vegetace. Hlavní pozornost je věnována druhovému složení, stanovištním podmínkám, rozšíření a dynamice jednotlivých vegetačních typů.
Osnova
  • 1. Základní pojmy: flóra, vegetace, rostlinné společenstvo, porost; jednotky hierarchické klasifikace vegetace. 2. Opadavé listnaté lesy: hlavní lesní dřeviny, jejich stanovištní nároky a konkurenční vztahy, dynamika přírodního lesa, využívání lesů člověkem, modifikace stanovištních poměrů stromovým patrem. 3-4. Typy opadavých listnatých lesů: bučiny, dubohabřiny, suťové lesy, lužní lesy, acidofilní doubravy, acidofilní bučiny, teplomilné doubravy, slatinné olšiny. 5. Jehličnaté lesy: smrčiny, boreokontinentální bory, perialpidské bory, kosodřevina. 6. Alpínská vegetace: alpínská lesní hranice, anemo-orografické systémy; alpínské trávníky, vysokobylinné nivy, vegetace sněhových vyležisk. 7. Vegetace skalních stěn, nelesních sutí a primitivních půd. 8. Vodní vegetace, vegetace rákosin, vysokých ostřic a obnažených den. 9. Halofilní vegetace. Adaptace rostlin na růst ve slaných půdách, hlavní typy halofilní vegetace. 10. Rašeliniště: kalcitrofní, minerotrofní a přechodová rašeliniště, vrchoviště, vrchovištní bory, subalpínská rašeliniště, rašelinné louky. Vegetace pramenišť. 11. Louky a pastviny: historie luční vegetace, stanoviště, dynamika, obhospodařování; hlavní typy vegetace luk a pastvin. 12. Smilkové trávníky a vřesoviště. 13. Suché trávníky: vztahy ke stepní vegetaci, stanoviště, hlavní typy suchých trávníků. 14. Synantropní vegetace: původ synantropní flóry, ekologie polních plevelů, hlavní typy synantropní vegetace.
Literatura
  • CHYTRÝ, Milan, Tomáš KUČERA a Martin KOČÍ. Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny, 2001, 307 s. ISBN 80-86064-55-7. URL info
  • NEUHÄUSLOVÁ, Zdenka, Denisa BLAŽKOVÁ, Vít GRULICH, Miroslava HUSOVÁ, Milan CHYTRÝ, Jan JENÍK, Jaroslav JIRÁSEK, Jiří KOLBEK, Zdeněk KROPÁČ, Vojen LOŽEK, Jaroslav MORAVEC, Karel PRACH, Kamil RYBNÍČEK, Eliška RYBNÍČKOVÁ a Jiří SÁDLO. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Textová část. Praha: Academia, 1998, 341 s. ISBN 80-200-0687-7. info
  • ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
Metody hodnocení
Přednáška, ústní zkouška.
Navazující předměty
Informace učitele
U zkoušky je požadována znalost dominantních druhů, ekologie, rozšíření a dynamiky jednotlivých vegetačních typů. U studentů bakalářského oboru Systematická biologie a ekologie a studentů magisterského oboru Systematická biologie a ekologie - směr Botanika je rovněž požadována znalost druhového složení jednotlivých vegetačních typů a vztahy významnějších druhů české flóry k vegetačním typům nebo stanovištím.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.