Z7900 Hodnocení krajiny

Přírodovědecká fakulta
podzim 2024
Rozsah
2/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
RNDr. Martin Culek, Ph.D. (přednášející)
Garance
RNDr. Martin Culek, Ph.D.
Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: RNDr. Martin Culek, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Geografický ústav – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Předpoklady
Zájem o krajinu, krajinný ráz a přehled o krajině minimálně na úrovni gymnázia.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je vést studenty k osvojení si:

Rozpoznávání charakteru krajin, jejich typických prvků, přírodních i kulturních;
rozpoznávání projevů některých společenských procesů v krajinách (boj o horizont, dominanci, ideologii atd.);
Podstatná část předmětu je zaměřena na problém krajinného rázu a jeho zákonnou ochranu. Proto jsou studenti vedeni mj. k tomu aby uměli identifikovat jednotlivé stavební slohy a jejich projevy v lidové architektuře a také identifikovat typy venkovských sídel a především jejich plužin.
znali legislativní základy ochrany krajinného rázu vč. Evropské úmluvy o krajině;
uměli identifikovat a analyzovat zachovalost krajinného rázu.
zpracovat souhrnnou zprávu o hodnotách krajinného rázu.
Výstupy z učení
Student na konci kursu má být schopen:

Na kvalitativně vyšší úrovni identifikovat individuální krajiny i krajinné typy;
identifikovat jednotlivé stavební slohy a jejich projevy v lidové architektuře;
identifikovat typy venkovských sídel a především jejich plužin.
aplikovat metodiky na hodnocení krajinného rázu (Vorel a kol., Lőw a kol.);
Zpracovat mapu míst krajinného rázu, stanovit jejich hodnotu a navrhnout vhodný management k udržení těchto hodnot.
Osnova
  • 1. Úvod. Proč a jak lze studovat krajinu. 2-5. Přírodní složky utvářející krajinu a její vzhled. 6-7. Antropogenní modifikace krajiny a její historie. Komponované krajiny. 8. Architektonické slohy a jejich odraz v lidové architektuře. 9. Typy vesnic a jejich plužin. 10. Vymezování oblastí a míst krajinného rázu. 11. Metodika hodnocení zachovalosti krajinného rázu (dle Lőw et al.) + Metodika posuzování vlivu staveb a činností na krajinný ráz (dle Vorel et al.). 12. Typologie potenciálních krajin ČR (dle bioregionů a biochor) a aktuálního stavu (dle Lőw et al.). 13. Legislativa k ochraně krajiny (Evropská úmluva o krajině, zák. 114/92 Sb. a pod.).
Literatura
    povinná literatura
  • LÖW, Jiří a Igor MÍCHAL. Krajinný ráz. 1. vyd. Kostelec nad Černými Lesy: Lesnická práce, 2003, 552 s. ISBN 80-86386-27-9. info
  • VOREL, I., BUKÁČEK, R., MATĚJKA, P., CULEK, M., SKLENIČKA, P. (2006): Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz. 2. upravené vydání. Naděžda Skleničková. Praha.
    doporučená literatura
  • LŐW, Jiří, CULEK, Martin, NOVÁK Jaroslav: Typy krajinného rázu České republiky. Atlas krajiny ČR. Průhonice 2009.
  • CULEK, Martin. Využití biogeografické diferenciace ČR při hodnocení krajinného rázu. In Krajinný ráz - jeho vnímání a hodnocení v evropském kontextu. Sborník ekologie krajiny. Brno: CZ-IALE, 2005, s. 33-40. info
  • SKLENIČKA, Petr. Základy krajinného plánování. Vyd. 2. Praha: Naděžda Skleničková, 2003, 321 s. ISBN 80-903206-1-9. info
  • LIBROVÁ, Hana. Kulturní krajina potřebuje náš smír s divočinou. In Tvář naší země- krajina domova. 1. vyd. Praha,Průhonice, 2001, s. 129-133. Sborník příspěvků na konferenci Tvář naší země. info
  • Téma pro 21. století :kulturní krajina, aneb, Proč ji chránit? Vyd. 1. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2000, 243 s. ISBN 80-7212-134-0. info
  • HERBER, Vladimír. 21. výroční konference Fyzickogeografické sekce České geografické společnosti "Kulturní krajina". 2004. info
  • CULEK, Martin, Antonín BUČEK, Vít GRULICH, Pavel HARTL, Antonín HRABICA, Jan KOCIÁN, Štěpán KYJOVSKÝ a Jan LACINA. Biogeografické členění České republiky. II. díl. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005, 589 s. Biogeografické členění ČR, svazek 2. ISBN 80-86064-82-4. info
  • KOLEJKA, Jaromir a Daniel MAREK. Kulturní krajina v době globalizace. Sbližování krajin. Biologie, Chemie, Zeměpis. Praha: PN, 2006, roč. 15, č. 1, s. 49-52. ISSN 1210-3349. info
  • HEROUT, Jaroslav. Staletí kolem nás :přehled stavebních slohů. Vyd. 5., přeprac. a dopl. Praha: Paseka, 2002, 358 s. ISBN 8071853895. info
    neurčeno
  • DEMEK, Jaromír, Peter MACKOVČIN, Břetislav BALATKA, Antonín BUČEK, Martin CULEK, Petr ČERMÁK, Daniel DOBIÁŠ, Marek HAVLÍČEK, Mojmír HRÁDEK, Karel KIRCHNER, Jan LACINA, Tomáš PÁNEK, Petr SLAVÍK, Irena SMOLOVÁ a Jaroslav VAŠÁTKO. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015, 610 s. 1. a 2. díl. ISBN 978-80-7509-113-0. info
Výukové metody
Výuka je prezenční za hojné pomoci obrazových materiálů. Jako domácí úkol student nastuduje 2 témata poskytnutá formou předtočeného videa.
Cvičení se skládá z prohlídky prací profesionálů v této oblasti z  nácviku identifikace typů plužin a diskusí nad vlastním mapováním studentů. Každý student zpracuje krátkou prezentaci k vybranému (a schválenému) stavebnímu slohu, kterou pak přednese na některém z prvních cvičení. Součástí cvičení (místo cvičení v učebně) je dvouhodninová exkurse po Brně s nácvikem identifikace stavebních slohů.
Během kursu student zpracuje semestrální práci v terénu. Mapuje se krajinný ráz vybraného území (o velikosti min. 2 km2), výsledkem je textová správa, samozřejmě včetně mapového výstupu (tzv. preventivní hodnocení krajinného rázu).
Metody hodnocení
Zkouška je ústní (cca 30 min.) s možností přípravy. Součástí zkoušky je i poznání několika stavebních slohů prezentovaných na monitoru.
Hodnocení seminární práce tvoří cca 30 % závěrečné známky, zkoušku je však nutno vykonat alespoň na E.
Informace učitele
Povinnost navštěvovat přednášky samozřejmě neexistuje, ale protože se v přednáškách bude jednat i o osobní zkušenosti a komentáře, tak studovat tento předmět bez účasti na přednáškách není to pravé ořechové. Část cvičení (nikoliv nad jejich rámec) bude věnována samostudiu expertního hodnocení zabývajícího se hodnocením zásahu zamýšlené stavby do krajinného rázu (bude vloženo do studijních materiálů). Po tomto předmětu už následuje jen tvrdá praxe života.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2008, jaro 2010, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023.