PDR_PER1 Pedagogika jako věda o edukační realitě 1

Pedagogická fakulta
podzim 2022
Rozsah
0/0/10. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. et Mgr. Kateřina Vlčková, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc.
Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Gabriela Vohradská
Dodavatelské pracoviště: Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
prohloubit a usoustavnit poznatky o edukačních procesech, o vlivech prostředí na osobnost, o působení edukačních subjektů atd., které student získal na různých úrovních svého předchozího studia pedagogiky. Student by měl byt schopen pedagogickou realitu kriticky posuzovat, zkoumat a výsledky poznání využívat pro rozvoj osobnosti v podmínkách společnosti vědění.
Osnova
  • 1. Tematický celek – prostředí edukace
  • Edukační realita – vymezení pojmu
  • Pedagogika jako věda o edukační realitě
  • Edukační prostředí a jeho typologie
  • Edukační prostředí školy a rodiny
  • Struktura a kontext edukačních procesů
  • Edukační proces jako jeden z druhů sociální interakce
  • Vstupní determinanty edukačních procesů
  • Edukační prostředí školní třídy, psychosociální klima třídy
  • Psychosociální klima školy a kultura školy
  • Vztah dědičnosti, prostředí, výchovy
  • 2. Tematický celek – cíle edukace
  • Hodnotová orientace a edukace, pedagogická teleologie
  • Cíle výchovy jako orientace edukačního procesu
  • Cíle vzdělávání a výchovy
  • Funkce cílů edukace
  • Vztah mezi cíli, podmínkami a prostředky edukace
  • Taxonomie cílů edukace
  • Pyramida edukačních cílů
  • Cílová orientace ve vyučování
  • Cíle edukace v antice, ve středověku, v renesanci a v osvícenství, v moderní společnosti
  • Vzdělávací oblasti a jejich cílové zaměření
  • 3. Tematický okruh – obsah edukace
  • Transformace cílů edukace ve výchovně-vzdělávací obsahy
  • Konkretizace výchovných cílů ve vývoji společnosti
  • Obsah vzdělávání v historické perspektivě
  • Vzdělávací oblasti a obory (obsah mravní, estetické a tělesné výchovy apod.)
  • Ontodidaktická a psychodidaktická transformace obsahu
  • Pojetí, dimenze a formy kurikula
  • Kurikulum ve vzdělávacích programech (RVP ZV, ŠVP)
  • Standardy v edukaci
  • 4. Tematický okruh – pedagogická komunikace a interakce: procesy vyučování a učení a jejich aktéři
  • Pedagogická komunikace a interakce – vymezení pojmů
  • Dialogický charakter pedagogické komunikace
  • Komunikace ve škole: verbální a neverbální komunikace, učební úlohy, učitelovy otázky a žákovy odpovědi, mocenské konstelace ve školní třídě
  • Časové a prostorové hledisko v pedagogické komunikaci, organizační formy výuky
  • Sociální aspekty pedagogické interakce: učitelovy postoje k žákům a učitelovo očekávání.
  • Učení ve školním kontextu: žákovské prekoncepty, konceptuální učení a konceptuální změna, učení z textu a obrazového materiálu, sociální a psychomotorické učení
  • Učební strategie a styly učení žáků, autoregulace učení
  • Učitelovo pojetí výuky, učitelovo myšlení, interakční a vyučovací styl učitele, učitelovy znalosti a učitelovo jednání
  • Výuka a její koncepce, klíčové prvky v procesu výuky
  • Výukové koncepce a metody: pojem výuková metoda, klasifikace výukových metod, aktivizující a komplexní výukové metody
  • 5. Tematický okruh – kreativita jako zdroj rozvoje osobnosti
  • Hledisko aktivity v dějinách pedagogiky
  • Funkce aktivity v edukaci
  • Samostatnost v rozvoji osobnosti
  • Kreativita v edukaci
  • Podstata tvořivosti (kreativity)
  • Vztah aktivity, samostatnosti a tvořivosti při formování osobnosti
  • Tvořivý žák, tvořivý učitel, tvořivá škola
  • Metody rozvíjející kreativity žáků
  • Tvořivý proces, řešení problémů
  • Rozvoj tvořivé osobnosti
Literatura
    povinná literatura
  • Walterová, E. (2004). Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido.
  • Helus, Z. (2004). Dítě v osobnostním pojetí. Praha: Portál.
  • Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál.
  • Havlík, R., & Koťa, J. (2002). Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál.
  • Brezinka, W. (2001). Východiska k poznání výchovy. Brno: L. Marek.
  • Maňák, J., Janík, T., Švec, V. (2008). Kurikulum v současné škole. Brno: Paido.
  • Švec, V. (2005). Pedagogické znalosti: teorie a praxe. Praha: ASPI Publishing.
  • Pelikán, J. (2007). Hledání těžiště výchovy. Praha: Karolinum.
  • Šeďová, K., Švaříček, R., & Šalamounová, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál.
  • Pasch, M. et al. (1998). Od vzdělávacího programu vyučovací hodině. Praha: Portál.
  • Lojová, G., & Vlčková, K. (2011). Styly a strategie učení ve výuce cizích jazyků. Praha: Portál.
  • Jurčová, M. (2009). Tvorivosť v každodennom živote a vo výskume. Bratislava: IRIS.
  • Kožmín, T. (1995). Tvořivý sloh. Praha: Victoria Publishing.
  • Maňák, J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido.
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2005). Praha: VÚP.
  • Poláková, J. (2008). Smysl dialogu. O směřování k plnosti lidské komunikace. Praha: Vyšehrad.
  • Zelina, M. (2004). Stratégie a metódy rozvoja osobnosti dieťaťa. Bratislava: IRIS.
  • Hlavsa, J. (1981). Psychologické metody výchovy k tvořivosti. Praha: SPN.
  • Malina, J. et al. (1993). O tvořivosti ve vědě, politice a umění. Brno: MU.
  • Maňák, J. (1995). Rozvoj aktivity samostatnosti a tvořivosti žáků. Brno: MU.
  • Skalková, J. (1971). Aktivita žáků ve vyučování. Praha: SPN.
  • Mareš, J., & Křivohlavý, J. (1995). Komunikace ve škole. Brno: MU.
  • Hrbáčková, K. et al. (2010). Kognitivní a nonkognitivní determinanty rozvoje autoregulace učení studentů. Brno: Paido.
  • Janík, T., Maňák, J., & Knecht, P. (2009). Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie jejich utváření. Brno: Paido.
  • Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Bílá kniha. (2001). Praha: Ústav informací ve vzdělávání.
  • Prokop, J. (2005). Škola a společnost v kritických teoriích druhé poloviny 20. století. Praha: Karolinum.
  • Dacey, J. S., & Lennon, K. H. (2000). Kreativita. Praha: Grada.
  • Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál.
  • Mareš, J. (1998). Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál.
  • Kučerová, S. (1996). Člověk, hodnoty, výchova. Prešov: ManaCon.
  • Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido
  • Walterová, E. (1994). Kurikulum: Proměny a trendy v mezinárodní perspektivě. Brno: MU.
  • Chalupa, B. (2005). Tvořivé myšlení. Brno: Barrister a Pricipal.
  • Kožuchová, M. (1995). Rozvoj technickej tvorivosti. Bratislava: SPN.
  • Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.
  • Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.
Výukové metody
přednáška, seminář
Metody hodnocení
posouzení kvality výstupů
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Poznámka k četnosti výuky: dle rozvrhu.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, jaro 2018, podzim 2018, jaro 2019, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2023.