RV2MP_2CG Cvičení z genetiky 2

Pedagogická fakulta
jaro 2010
Rozsah
0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučující
doc. MUDr. Marie Havelková, CSc. (cvičící)
MUDr. Pavel Menšík (cvičící)
Garance
doc. MUDr. Marie Havelková, CSc.
Katedra výchovy ke zdraví – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Michaela Daňková
Rozvrh
St 7:55–9:35 učebna 27
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Po absolvování tohoto cyklu cvičení student -- pochopí a dokáže vysvětlit základní procesy, které se v živých systémech odehrávají na buněčné úrovni, tedy základy buněčné a molekulární biologie a genetiky. -- dokáže na vybraných příkladech názorně vysvětlit podstatu genetického kódu, jeho redundanci, univerzálnost, příčiny vzniku a důsledek genových (bodových) mutací -- podrobně popíše průběh exprese genetické informace, zejména transkripci a translaci -- vysvětlí nukleozomovou strukturu chromozomu -- popíše průběh buněčného cyklu a analyzuje význam jeho jednotlivých částí; dokáže vztáhnout význam znalosti koncepce buněčného cyklu pro aplikovanou vědu a tím pro zdravý život člověka – léčení rakoviny, kmenové buňky, transplantace orgánů, farmakogenetiku. -- vysvětlí pojmy telomera, apoptóza, nekróza a význam těchto struktur a procesů pro stárnutí a smrt buňky (organizmu) -- je pochopí postavení buňky ve vícebuněčmém (lidském) organizmu, názorně vysvětlí proces příjmu a zpracování signálu buňkou, transport látek uvnitř i ven z buňky a funkci cytoskeletálních struktur v eularyontní buňce
Osnova
  • Exprese genetické informace – modelové úlohy. Molekulární podstata genových, chromozomových a geonomových mutací. Novinky z molekulární genetiky: lidské geny pro sportovní výkonnost, pro vznik patologických závislostí pro vývoj obezity apod. Typy buněk a typy tkání. Buňka ve světelném a v elektronovém mikroskopu. Prohlídka a nákresy vybraných histologických preparátů. Fluorescenční mikroskopie - princip, využití. Přímá a nepřímá fluorescence. Imunofluorescence. Vizualizace mikrotubulů a aktinových mikrofilament metodami fluorescenční mikroskopie. Demonstrace chromozomálních aberací pomocí fluorescenčních metod. Typy komunikací buňka - virus. Buněčná nekróza, buněčná apoptóza. Osudy buněk ve vícebuněčném (lidském) organizmu. Ukázky praktického využití videa ve výuce na základní škole s cílem vyřešit některé vybrané jednodušší úlohy z cytologie.
Literatura
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Čtvrté inovované vydání. Brno: Prof. RNDr. Stanislav Rosypal, DrSc., Brno, 2006, 290 s. Díl I. Molekulární biologie prokaryotické buňky. ISBN 80-902562-5-2. URL info
  • CHALUPOVÁ-KARLOVSKÁ, Vlastimila. Obecná biologie : evoluce, biologie buňky, genetika s 558 řešenými testovými otázkami. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2004, 206 s. ISBN 8071821748. info
  • HAVELKOVÁ, Marie. Uplatnění nových poznatků molekulární biologie v primární protidrogové prevenci. In Biochemistry and Molecular Biology on the Threshold of new Century. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000, s. 11-12. ISBN 80-210-2266-3. info
  • Praktická cvičení z biologie. Edited by Milan Hejtmánek. 4. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999, 204 s. ISBN 8024400146. info
  • SVOBODA, Augustin, Jiří ÄDLER, Miroslav GABRIEL, Marie HAVELKOVÁ, Roman JANISCH, Marie KOPECKÁ, Oldřich NEČAS a Jan ŠMARDA. Praktická cvičení z biologie. Protokoly-část I. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Brno, 1992, 60 s. skripta. ISBN 80-210-0451-7. info
Výukové metody
Program cvičení sleduje striktně program přednášek a doplňuje je vybranými vlastními modelovými pokusy i modelovými úkoly a experimenty. V první části semestru studenti zpracují 50 modelových úloh a pokusů z oblasti buněčné a molekulární biologie a genetiky a genetiky – transkripce a translace genetické informace, replikace DNA, proces vzniku bodových mutací. Ve druhé části semestru se jedná o prohlížení vybraných histologických preparátů, fotografií buněk a vybraných částí výukových videoprogramů, které se týkají kapitol o struktuře a funkci různých typů buněk a tkání lidského těla.
Metody hodnocení
Zápočet. V závěru cyklu student vyplňuje písemný test skládající se z 50 otázek. Dosažení 35 otázek znamená úspěšné složení testu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008, jaro 2009, jaro 2011, jaro 2012.