Sop041 Teoretické koncepty sociální pedagogiky II

Pedagogická fakulta
jaro 2021
Rozsah
0/2/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno online.
Vyučující
PhDr. Denisa Denglerová, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Vojtěch Žák (pomocník)
Garance
PhDr. Denisa Denglerová, Ph.D.
Katedra sociální pedagogiky – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Kateřina Štěpařová
Dodavatelské pracoviště: Katedra sociální pedagogiky – Pedagogická fakulta
Rozvrh
Út 10:00–12:50 kancelář vyučujícího
Předpoklady
Sociální pedagogika musí reflektovat úlohu diskurzu při tvorbě lidského poznání. Důraz na jeho diskurzivní podstatu vede k přijetí konstruktivistického pojetí poznání světa, což ale na druhou stranu nevylučuje fyzikální a biologický charakter reality. Tato skutečnost má významný vliv na proměnu vědeckých teorií na konci 20. a počátku 21. století. Většinové principy poznání však platí pouze pro duševně “zdravé/normální” jedince. Lidé s duševním onemocněním se z nich však obvykle vymykají, přemýšlejí jiným způsobem, nelze vůči nim uplatnit běžné způsoby komunikace, nenaplňují sociální očekávání, jsou pro ostatní hůře předvídatelní apod. S hranicí zdraví a nemoci (normality a abnormality/patologie) musí sociální pedagogika pracovat pružně, protože je vždy vázána na geografický a historický kontext. V době dynamických proměn společnosti často dochází k posunům těchto hranic a jejich konzervace by mohla vést k prohlubování sociálních problémů (např. problematika homosexuality jako “nemoci”).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s diskurzivní podstatou poznání a ukázat, že i zdánlivě pevně ukotvené jednotky různých duševních poruch podléhají sociokulturnímu kontextu.
Výstupy z učení
● Pochopit, co je to každodenní vědění;
● poznat, jak toto vědění ovlivňuje laické chápání světa, ale i vědecké poznání;
● analyzovat možné ideologické dopady “vědeckého” poznání na ostatní jedince a analyzovat mocenské vztahy, které to umožňují;
● pochopit sociokulturní utváření patologie;
● seznámit se s celou škálou duševních poruch a nemocí;
● přispět k destigmatizaci duševních poruch;
● přiblížit se pocitům lidí s duševním onemocněním a jejich rodinným příslušníkům, pochopit jejich vnímání reality;
● rozpoznat příznaky duševního onemocnění u lidí ve svém okolí a nasměrovat nemocné i jejich příbuzné k adekvátní pomoci a léčbě.
Osnova
  • 1) Diskurz a moc - vůči čemu se patologie odlišuje/ s čím se srovnává;
  • 2) problematika norem a normování, jak jsou normy tvořeny či přejímány, různá pojetí norem;
  • 3) základní otázky analýzy diskurzu a jím uplatňované moci v oblasti vymezení patologií: a) co říká věda?; b) jaké zamlčené důsledky má požadované myšlení / jednání;
  • 4) etiologie duševních onemocnění - přispění k problematice nature x nurture. Zdůraznění sociokulturního aspektu bez popírání fyziologických a genetických faktorů;
  • 5) organická duševní onemocnění, především Alzheimerova choroba jako epidemie 21. století. Zaměření nejen na nemocného, ale na celý systém (rodinný, společenský). ALZ jako sociokulturní fenomén;
  • 6) schizofrenie jako závažné duševní onemocnění měnící celou osobnost jedince. Odlišení schizofrenie a psychospirituální krize;
  • 7) afektivní a úzkostné poruchy jako duševní onemocnění výrazně související se sociokulturním prostředím;
  • 8) specifické poruchy osobnosti jako vygradované zvláštnosti jedince - na jedné straně psychologické teorie tvrdí, že každý člověk má svou jedinečnou a neopakovatelnou osobnost. Na druhou stranu některá výrazné odlišnosti a specifika považujeme za psychické onemocnění. Na základě jakých kritérií rozhodujeme, zda se jedná o „roztomilé libůstky“ či poruchu osobnosti?
Literatura
  • BANKOVSKÁ MOTLOVÁ, Lucie a Filip ŠPANIEL. Schizofrenie : jak předejít relapsu aneb terapie pro 21. století. 3., přepracované a doplně. Praha: Mladá fronta, 2017, 157 stran. ISBN 9788020442871. info
  • REGNAULT, Mathilde. Alzheimerova choroba : průvodce pro blízké nemocných. Translated by Daniela Šimková. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 119 s. ISBN 9788026200109. info
  • KUČEROVÁ, Helena. Schizofrenie v kazuistikách. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 106 s. ISBN 9788024720456. info
  • PRAŠKO, Ján. Poruchy osobnosti. 2. vyd. Praha: Portál, 2009, 359 s. ISBN 9788073675585. URL info
  • FOUCAULT, Michel. Archeologie vědění. Praha: Herrmann & synové, 2002, 318 s. info
  • DÖRNER, Klaus a Ursula PLOG. Bláznit je lidské : učebnice psychiatrie a psychoterapie. Translated by Jan Lorenc. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999, 353 s. ISBN 8071696285. info
  • FOUCAULT, Michel. Dějiny sexuality. I, Vůle k vědění : La volonté de savoir : historie de la sexualité. I (Orig.) : Vůle k vědění : dějiny sexuality. I (Variant.). [v Praze]: Herrmann & synové, 1999, 189 s. info
  • BERGER, Peter L. a Thomas LUCKMANN. Sociální konstrukce reality : pojednání o sociologii vědění. Edited by Radim Marada, Translated by Jiří Svoboda. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999, 214 s. ISBN 8085959461. info
Výukové metody
přednášky, třídní diskuse, skupinové projekty, prezentace odborníků v oboru, samostudium, studium
Metody hodnocení
ústní zkouška, seminární práce Pravidelné studium a četba doložené kvalitně vyplněnými studijními formuláři Aktivní účast na výuce a diskusích Závěrečná zkouška s rozsáhlou individuální a kolektivní přípravou: Podoba zkoušky: Zkouška je ústní a probíhá před komisí nejméně dvou osob. Student zná měsíc před zahájením zkouškového období zkušební okruhu. Zkušební okruhy jsou artikulovány tak, že vyžadují aktivní práci při vypracování otázek, očekává se, že student doplní vyučovaná témata o další kriticky zvládnuté zdroje. Podporuje se kolektivní příprava na zkoušku – sdílené materiály, rozdělení úkolů, společné studium, ale student je během finální přípravy (viz níže) a samotné zkoušky zodpovědný za předkládaný obsah a výkon během zkoušky. Student si před zkouškou vybírá jeden okruh a má 45 minut na finální přípravu svého vystoupení, jehož součástí je písemná bodová struktura finální přípravy i s odkazy na použité zdroje a seznamem použitých zdrojů. Zkouška trvá 20 minut. Student má 12 minut na samostatné představení vypracovaného tématu. Poté je 6 minut prostor otázky kladené členy komise. A posledních 2 minutách poskytují členové komise zpětnou vazbu k výkonu studenta. Hodnotí se: Relevance informací a zdrojů. Schopnost prezentovat své připravené téma jako dobře uspořádaný argument. Reagovat na položené otázky. Schopnost téma propojovat se souvisejícími tématy. Schopnost aplikovat poznatky s prací sociálního pedagoga.
Informace učitele
Další zdroje / Other sources:
http://www.alzheimer.cz/
http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html
http://www.schizofriends.cz/
http://www.stopstigma.cz/
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.