MPR_ORKH Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území

Ekonomicko-správní fakulta
podzim 2021
Rozsah
2/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. Ing. Jan Stejskal, Ph.D. (přednášející)
Ing. Zdeněk Šilhan, Ph.D. (přednášející)
prof. Ing. Jan Stejskal, Ph.D. (cvičící)
Ing. Zdeněk Šilhan, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. Ing. Jan Stejskal, Ph.D.
Katedra regionální ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Kontaktní osoba: Ing. Iveta Suchomelová Vašíčková
Dodavatelské pracoviště: Katedra regionální ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Rozvrh
St 14:00–15:50 P403, kromě St 15. 9., kromě St 3. 11.
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
MPR_ORKH/01: každou lichou středu 16:00–17:50 P403, kromě St 15. 9., J. Stejskal, Z. Šilhan
MPR_ORKH/02: každou sudou středu 16:00–17:50 P403, kromě St 3. 11., J. Stejskal, Z. Šilhan
MPR_ORKH/03: každou sudou středu 18:00–19:50 P403, kromě St 3. 11., J. Stejskal, Z. Šilhan
Předpoklady
Předmět nemá evidovány žádné prerekvizity, předpokladem je tedy statut aktivního studenta.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je porozumění ekonomických aspektů potřeby ochrany a regenerace kulturních hodnot. Ta se přirozeně promítá do řady oborů lidské činnosti, do tvorby rozvojových strategií na všech úrovních zpracování a realizace. Studium předmětu umožní získání základních informací o potřebě, smyslu a významu zachování kulturních hodnot v území. Jednotlivá témata postihují problematiku zachování architektonického a částečně urbanistického dědictví v městském, vesnickém prostředí a v krajině, zabývají se změnami ve stávajících strukturách a zásadami, které je třeba stanovit a respektovat. Součástí výuky je i přehled legislativních nástrojů a dokumentů významných pro zajištění ochrany kulturního dědictví a památkovou péči v ČR a v mezinárodních souvislostech. Témata věnovaná obnově historického objektu jsou především seznámením se specifickými znaky procesu a odlišnostmi, které vyplývají z koncepce nového využití památky. Závěr cyklu přednášek je věnován potřebě zachování autenticity objektu a prostředí ve kterém se nachází. Cyklus přednášek je doplněn tématickými presentacemi s příklady staveb, které dokumentují druhovou skladbu historického kulturního dědictví a regeneraci kulturních hodnot.
Výstupy z učení
Na konci tohoto kursu bude student schopen:
- porozumět a vysvětlit potřebu regenerace a obnovy kulturních hodnot;
- orientovat se v legislativních nástrojích a odborném zajištění procesu;
- interpretovat roli regionální politiky v procesu ochrany a regenerace kulturních hodnot;
- použit informace k uchopení kolektivnosti tohoto procesu;
- předkládat odůvodněná rozhodnutí v oblasti regenrace a obnovy kulturních hodnot s přihlédnutím na otázky regionálního rozvoje
Osnova
  • 1. Význam zachování, prezentace a možnosti zhodnocení, nové formy využití kulturního dědictví – pochopení významu a potřeby vztahu ke kulturním hodnotám, základní informace o památkové péči a současných možnostech využití kulturního dědictví.
  • 2. Architektonické a urbanistické dědictví ČR v evropských souvislostech – průřez významnými slohovými etapami architektonické a urbanistické tvorby s přehledem nejvýznamnějších evropských staveb a jejich autorů (presentace ukázek nejvýznamnějších staveb).
  • 3. Charakteristika druhové skladby architektonického a urbanistického dědictví – charakteristické druhy staveb s presentací nejvýznamnějších ukázek objektů v ČR.
  • 4. Mezinárodní instituce, dokumenty a formy ochrany kulturního dědictví, světové kulturní dědictví – průřez mezinárodními dokumenty týkajícími se ochrany kulturních statků; Seznam světového kulturního dědictví a charakteristika objektů v ČR, které se staly jeho součástí (presentace s ukázkami lokalit).
  • 5. Současná péče o kulturní hodnoty a památky, legislativní zajištění v ČR – přehled legislativy týkající se oblasti památkové péče, související předpisy, vyhlášky a úmluvy podporující, orgány a organizace státní památkové péče v ČR.
  • 6. Význam památky v historii, struktuře a panoramatu města (příklad vývoje města Brna) – vývojové fáze objektu ve vztahu k dějinným událostem, přetváření výrazu objektu a funkční změny, současné využití hradu a hradního kopce (presentace postupu novodobé rekonstrukce objektu).
  • 7. Formy ochrany historických sídel a jejich částí – význam a vývoj ochrany historických měst, koncepce a proces plošné ochrany, dokumenty, mezinárodní úmluvy, tvorba regulativů a hlavní zásady pro regeneraci ochranu (presentace s ukázkami).
  • 8. Koncepce zásahu do zastavěného území, změny v jednotlivých funkčních typech – rizika ohrožující zachování kulturních hodnot, nástroje a regulativy, prostředky pozitivního vývoje zachování kulturních hodnot (presentace s ukázkami vhodných a nevhodných zásahů).
  • 9. Kulturní hodnoty v krajině, obraz krajiny a změny krajinného rázu – výklad pojmů, vývojová stadia krajiny, současná krajina a prvky krajinného rázu, limity využití území, zásahy ovlivňující krajinný ráz, ochrana krajiny a krajinného rázu (presentace s ukázkami vhodných a nevhodných zásahů).
  • 10. Problematika kulturních hodnot ve venkovském prostředí – kulturní hodnoty ve venkovském prostoru, druhová skladba, rozvojové možnosti a zásady pro zachování kulturních hodnot na komunální úrovni (presentace s ukázkami).
  • 11. Koncepce obnovy památky a historických struktur – postupy, metody, nové funkční využití, projektová dokumentace obnovy a rekonstrukce.
  • 12. Konstrukce, materiály a technologie v návrhu a realizaci obnovy – přehled konstrukčního a materiálového řešení objektů v jednotlivých slohových obdobích, současné názory na použití materiálů při obnově a rekonstrukci objektů historického kulturního dědictví.
  • 13. Kulturní prostředí, génius loci, autenticita prostředí – komentované příklady zachování, revitalizace, respektive porušení autentického prostředí.
Literatura
    povinná literatura
  • VOJTOVÁ, Lea. Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území. 1. vydání. Brno: MU- ESF, 2006, 206 s. ISBN 80-210-4165-X. info
  • Zákon o státní památkové péči a jeho prováděcí předpisy s komentářem. Edited by Martin Zídek - Jiří Klusoň. 1. vyd. Praha: ABF, 2005, 244 s. ISBN 8086905101. info
    doporučená literatura
  • HÁJEK, Václav. Architektura : klíč k architektonickým slohům. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 229 s. ISBN 8071697222. info
  • HALÍK, Pavel, Petr KRATOCHVÍL a Otakar NOVÝ. Architektura a město. Vyd. 1. Praha: Academia, 1996, 204 s. ISBN 8020002456. info
  • KUČA, Karel, Věra KUČOVÁ a Karel KIBIC. Novostavby v památkově chráněných sídlech. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2004, 151 s. ISBN 8086234541. info
  • STEJSKAL, Jan, Helena KUVÍKOVÁ, Beáta MIKUŠOVÁ MERIČKOVÁ a Veronika LINHARTOVÁ. Teorie a praxe veřejných služeb. Praha: Wolters Kluwer, 2017, xx, 259. ISBN 9788075527264. info
Výukové metody
Výuka předmětu obsahuje teoretickou část ve formě přednášek a praktickou část, semináře. Seminární výuka je zaměřena na prohloubení teoretické výuky a procvičování probíraných témat. Výuka předmětu dále využívá možnosti exkurzí, které doplňují a prakticky demonstrují problematiku obnovy kulturních hodnot, zejména kulturních památek. Získané poznatky z odborných exkurzí jsou ověřovány jednoduchými testy. Součástí výuky je také zpracování seminární práce, zabývající se obnovou a presentací kulturních hodnot. Práce analyzují a interpretují poznatky ze zpracovaného objektu nebo lokality. Studenti je formou presentací reprodukují na seminářích formou řízené diskuze.
Metody hodnocení
Písemná zkouška.
V průběhu výuky student zpracuje seminární práci. Jednotlivá témata si studenti zvolí z nabídky v ISu. Během zpracování jsou umožněny konzultace s vyučujícím. V druhé polovině semestru je seminární práce studentem prezentována. Účast studentů na prezentacích je povinná. Kvalita zpracování úkolů je bodově hodnocena a zahrnuta do celkového hodnocení předmětu. Znalosti získané samostudiem je možno procvičovat testem.
Výukové metody: teoretická část - přednášky; praktická část - odborné exkurze, seminární práce a její prezentace, kolektivní diskuse
Informace učitele
„Jakékoli opisování, zaznamenávání nebo vynášení testů, používání nedovolených pomůcek jakož i komunikačních prostředků nebo jiné narušování objektivity zkoušky (zápočtu) bude považováno za nesplnění podmínek k ukončení předmětu a za hrubé porušení studijních předpisů. Následkem toho uzavře vyučující zkoušku (zápočet) hodnocením v ISu známkou "F" a děkan zahájí disciplinární řízení, jehož výsledkem může být až ukončení studia.“ Z obou dílů publikace Regionální rozvoj, politika a správa budou do výuky daného předmětu zařazeny vybrané pasáže.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.