PEMPVS Makroekonomie pro veřejnou správu

Ekonomicko-správní fakulta
podzim 2008
Rozsah
2/2/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. Ing. Martin Kvizda, Ph.D. (přednášející)
Ing. Tomáš Paleta, Ph.D. (cvičící), prof. Ing. Martin Kvizda, Ph.D. (zástupce)
Baptiste Boudard (pomocník)
Ing. Zuzana Kotherová, Ph.D. (pomocník)
Garance
prof. Ing. Pavel Ondrčka, CSc.
Katedra ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Kontaktní osoba: Ing. Zuzana Kotherová, Ph.D.
Rozvrh
St 16:20–17:55 S402
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
PEMPVS/1: St 18:00–19:30 S402, M. Kvizda
Předpoklady
Nepředpokládá se předchozí absolvování předmětů. Předmět je zařazen do magisterského navazujícího studia oboru Administration publique.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Jiné omezení: Předmět je pouze pro LAP.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět představuje spolu s předmětem Mikroekonomie pro VS úvod do studia ekonomie. Předpokládá se, že studenti oboru Veřejná správa / Administration publique nemají žádné vstupní znalosti ekonomie. Po absolvování navazujícího předmětu Ekonomická teorie pro VS tak získají studenti srovnatelné poznatky s absolventy magisterského předmětu Makroekonomie 2.
Studenti během semestru samostatně studují podle zadané literatury jednotlivá témata a diskutují je s vyučujícím na seminářích. Během přednášek jsou témata podle základní literatury postupně rozšiřována zejména o formální modely tak, aby po absolvování předmětu měli studenti znalosti makroekonomie na úrovni bakalářských programů s přesahy do problematiky programů magisterských.
Studijní cíle:
* identifikovat elementární ekonomické problémy;
* definovat základní makroekonomické souvislosti;
* analyzovat ekonomickou realitu pomocí jednoduchých ekonomických modelů.
Osnova
  • 1. Základní principy ekonomie – makroekonomický přístup. Makroekonomická teorie a hospodářská politika; základní rozdíly v makroekonomických školách.
  • 2. Národní hospodářství – definice, dvou a čtyřsektorový model, hranice výrobních možností. Národní ekonomiky a vztahy mezi nimi; teorie absolutní výhody a aplikace teorie komparativní výhody.
  • 3. Externality a tržní neefektivnost. Soukromá řešení problému externalit a hospodářská politika ve vztahu k externalitám.
  • 4. Konstrukce daňové soustavy; daně a efektivnost, daně a spravedlnost.
  • 5. Rozdělování důchodu – měření nerovnosti, politická filozofie přerozdělování důchodu, politiky zaměřené na snižování chudoby a jejich efektivnost.
  • 6. Měření výkonu ekonomiky – národní důchod, HDP, HNP, reálný a nominální produkt. Měření životních nákladů, index spotřebitelských cen, vliv inflace. Potenciální produkt.
  • 7. Hospodářský růst, produktivita práce a její determinanty - zahraniční investice, mezinárodní integrace a hospodářská politika. Úspory a investice – systém národních účtů, trh zápůjčních fondů.
  • 8. Nezaměstnanost – definice, měření míry nezaměstnanosti, typy nezaměstnanosti. Minimální mzda, kolektivní vyjednávání, teorie efektivní mzdy.
  • 9. Peněžní systém, podstata peněz, bankovní systém. Inflace – definice, příčiny, náklady, protiinflační politika.
  • 10. Mezinárodní toky zboží, služeb a kapitálu. Platební bilance – teorie a praxe. Reálné a nominální měnové kursy, devizové trhy, teorie parity kupní síly, tržní determinace měnových kursů.
  • 11. Ekonomické výkyvy, základní teorie cyklu. Křivka agregátní nabídky, definice. Křivka agregátní poptávky, definice.
  • 12. Monetární a fiskální politika – vliv na AD, stabilizace ekonomiky, vliv v krátkém a dlouhém období.
  • 13. Phillipsova křivka – definice, empirie. Význam očekávání v ekonomii. Nabídkové šoky a náklady snížení inflace. Shrnutí – fungování hospodářské politiky.
Literatura
  • MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: Grada, 2000, 763 s. ISBN 80-7169-891-1. info
  • MANKIW, N. G. Principes de l'économie. Paris: Economica, 1998, 972 s.
  • SAMUELSON, Paul Anthony a William D. NORDHAUS. Ekonomie. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1991, 40, 1011. ISBN 8020501924. info
  • SAMUELSON, P. A. – NORDHAUS, W. D. Economie. Paris: Economica, 2005, 782 s.
Metody hodnocení
Předmět je ukončen ústní zkouškou; jazykem u zkoušky je čeština. Známka za průběžné testy tvoří 50% hodnocení výsledné známky. Studenti klasifikovaní z průběžných testů „F“ nemohou skládat ústní zkoušku a jejich výsledná známka je „F“.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Část výuky probíhá ve francouzštině.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011.