PHETPO Etika podnikání

Ekonomicko-správní fakulta
jaro 2008
Rozsah
1/1. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA (přednášející)
prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Božena Šmajsová Buchtová, CSc.
Katedra podnikové ekonomiky a managementu – Ekonomicko-správní fakulta
Kontaktní osoba: Vlasta Radová
Rozvrh
Po 9:20–10:05 P201
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
PHETPO/1: Po 10:15–11:00 P201, A. Putnová, J. Šmajs
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 61 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/61, pouze zareg.: 0/61, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/61
Jiné omezení: 10 pouze přednáška
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Obsah předmětu je tvořen třemi tematickými celky, z nichž první, tj. ontologický základ environmentální a podnikatelské etiky i obecná charakteristika etiky tradiční a aplikované je volným navázáním na výuku základů filosofie v prvním ročníku studia. Další dva tematické celky jsou tvořeny filosofickou analýzou práce a podnikatelskou etikou. Lidská práce, která úzce souvisí s lidskou přirozeností a útočnou adaptivní strategií člověka jako druhu, je tu posuzována z hlediska svého biologického, technologického i kulturně antropologického obsahu. Podnikatelská etika je nejprve charakterizována v obecné podobě, tj. specifikou svého předmětu, funkcí a role v podnikové strategii. V poslední části je věnována pozornost podnikatelské etice v užším smyslu, tj. etice v podnikové praxi. Je zde posuzována společenská zakotvenost podniku, jeho sociální, morální a ekologická odpovědnost. Pozornost se věnuje etice v práci manažerů, etice marketingu a reklamy. Ve všech těchto částech se obecně srozumitelným způsobem ukazuje, čím se liší tradiční etika od nově vznikajících etik aplikovaných a čím jsou aplikované etiky ve svém působení na člověka, přírodu i společnost limitovány.
Osnova
  • Tematický plán přednášek 1. Koncept konfliktu kultury s přírodou jako nové paradigma filosofie, axiologie, etiky i přírodních a společenských věd. Místo a role kultury v přírodě, vztah přirozené a kulturní evoluce. Koncept pozemské přírody a ekologicky ohrožené kultury. 2. Problém naturalizace kultury jako systému s vnitřní informací, problém přijetí biofilní sociokulturní informace kulturním systémem. Naturalizace techniky a materiální kultury, naturalizace vědy, výchovy a vzdělání. 3. Problém člověka, jedinečnost lidské fylogeneze. Zvláštnosti lidské ontogeneze, přírodní a kulturní faktory utváření lidské osobnosti. Hlavní sociokulturní regulativy: technika, věda, morálka, právo, politika. 4. Vymezení pojmů morálka a etika, předmět a společenské funkce etiky. Rozdíl mezi morálkou a právem. Etika tradiční a etika aplikovaná. Přednosti a meze morální regulace. 5. Environmentální etika, její předmět a společenská role. Antropocentrické a biocentrické koncepce ekoetiky. Etika Země A. Leopolda, hlubinná ekologie A. Naesse. Evoluční ontologie jako východisko nové axiologie, etiky a politiky. 6. Lidská práce jako způsob útočné adaptivní strategie člověka. Proměny technologického a společenského obsahu práce. Práce v kontextu biotické linie technického vývoje. Práce v kontextu abiotické linie technického vývoje: instrumentalizace, mechanizace, automatizace. 7. Práce a lidská přirozenost, biologický, etický a osobnostně kultivační rozměr práce. Problém nedobrovolné ztráty práce, problém lidské seberealizace v technotronní spotřební společnosti. 8. Podnikatelská etika, předmět, definice, vznik, vývoj, struktura, možnosti a funkce. Problém integrace etiky do oblasti podnikání. 9. Sociální, morální a ekologická odpovědnost podnikání, problém účinnosti etiky v podnikání. Etická dimenze výroby a spotřeby. 10. Podnikatelská etika v podnikové praxi, kompetence a omezení. 11. Etika v zaměstnaneckých vztazích, problém diskriminace, problém propouštění z práce, problém pracovní komunikace. 12. Etika v práci manažerů. Manažer jako vůdčí hráč podnikové strategie. Postoje manažerů k etice, manažerské etické styly: integrativní, úslužný, dominantní, vyhýbavý, kompromisní. Etické prohřešky manažerů. 13. Etické programy organizace, etické kodexy. Tematický plán seminářů (pouze u prezenční formy studia) 1. Kultura jako otevřený nelineární systém s vnitřní informací (duchovní kulturou). 2. Problém ekologické a etické výchovy a vzdělání. 3. Přednosti a meze spontánní a záměrné regulace kulturního systému. 4. Souvislosti morálky, práva a politiky. 5. Ontologický základ environmentální etiky. 6. Práce jako konstitutivní aktivita člověka i kultury. 7. Problém seberealizace v technotronní společnosti. 8. Tradiční a podnikatelská etika, problém závislosti a kompetencí. 9. Etický a axiologický rozměr společnosti hojnosti. 10. Možnosti a meze podnikatelské etiky. 11. Etické aspekty komunikace v podniku. 12. Manažer jako prostředník mezi vlastníkem a zaměstnanci, etická dimenze problému. 13. Model etického kodexu atomové elektrárny Dukovany.
Literatura
  • Schrödinger, E.: Co je život? Brno, VUT Quantum 2004. ISBN 80-214-2612-8.
  • Beneš, J.: Homo sapies sapiens. Brno: Vydavetelství MU, 1990 ISBN 80-210-0173-9.
  • Luknič. A.S.: Štvrtý rozmer podnikania. Bratislava 1994.
  • Rolný, I.: Etika v podnikové strategii. Boskovice, Albert 1998. ISBN 80-85834-00-0.
  • Capra, F.: Tkáň života. Nová syntéza mysli a hmoty. Praha: Academia, 2004 ISBN 80-200-1169-2.
  • Remišová, A.: Podnikatelská etika v praxi – cesta k úspechu. Braislava, Epos 1999. ISBN 80- 8057-106-6.
  • Šmajs, J.: Filosofie psaná kurzívou. Rozhlasové ekologické eseje. Brno: Doplněk, 2003. ISBN 80-7239-152-6.
  • Šmajs, J.: Základy systematické filosofie. Brno: Vydavatelství MU, 2005. ISBN 80-210-3871-3.
  • Hawken, P., Lovins, A., Lovins, H.: Přírodní kapitalismus. Jak se rodí další průmyslová revoluce. Praha: Mladá fronta, 2003. ISBN 80-204-1078-3.
  • Blecha, I.: Filosofie. Olomouc: Olomouc, 1998. ISBN 80-7182-069-5.
Metody hodnocení
Studenti zpracovávají v průběhu semestru jeden POT. Odevzdání POTu je podmínkou připuštění ke zkoušce. Termín jeho odevzdání je týden před vykonáním zkoušky. Závěrečná zkouška/test obsahuje tři otázky s časovým limitem na odpovědi půl hodiny. Zkouška/test je hodnocena klasifikační stupnicí A až F. Dopustí-li se student u zkoušky nedovoleného jednání jako je opisování, vynášení zadání testů, používání nedovolených pomůcek, jednání narušující průběh zkoušky a její objektivitu, přeruší učitel zkoušku a podle závažnosti přestupku udělí klasifikaci do ISu F, nebo FF, případně i FFF. Pokud student uspěje v písemném testu a chce si získanou známku zlepšit, je možné se přihlásit u vyučujícího k ústní zkoušce.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2009.