BPV_EVSE Ekonomika veřejného sektoru

Ekonomicko-správní fakulta
podzim 2020
Rozsah
2/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno online.
Vyučující
Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. (přednášející)
doc. Ing. Gabriela Daniel, PhD. (přednášející)
Ing. Filip Hrůza, Ph.D. (přednášející)
doc. Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (přednášející)
doc. JUDr. Ivan Malý, CSc. (přednášející)
Ing. Vojtěch Müllner, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Tadeáš Pala (přednášející)
Ing. Marek Pavlík, Ph.D. (přednášející)
doc. Ing. Mgr. Jana Soukopová, Ph.D. (přednášející)
doc. Ing. František Svoboda, Ph.D. (přednášející)
prof. Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. (přednášející)
Ing. Dagmar Špalková, Ph.D. (přednášející)
Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. (přednášející)
Ing. Barbora Baisa (cvičící)
Ing. Vojtěch Müllner, Ph.D. (cvičící)
doc. Ing. František Svoboda, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. (cvičící)
doc. Ing. David Špaček, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Ing. František Svoboda, Ph.D.
Katedra veřejné ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Kontaktní osoba: Jana Biskupová
Dodavatelské pracoviště: Katedra veřejné ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Rozvrh
Út 8:00–9:50 P103
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
BPV_EVSE/01: St 14:00–15:50 VT314, F. Svoboda
BPV_EVSE/02: Čt 12:00–13:50 P302a, F. Svoboda
BPV_EVSE/03: St 16:00–17:50 VT314, F. Svoboda
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 100 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 6/100, pouze zareg.: 0/100, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/100
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět uvádí do problematiky ekonomiky vládnutí. Veřejný sektor je chápán jako dynamický, nikoliv statický systém, jako vyvíjející se struktura, jejíž budoucnost může mít různé podoby. Východiskem přednášek je popis popis a vysvětlení současných funkcí státu, jeho organizační struktury a jeho hospodaření. Semináře vedou k hlubšímu pochopení toho, jak se stát vyvíjel, jak k současnému stavu dospěl, a co je možné či vhodné měnit. Studenti kurzu jsou vedeni k poznání, že řada funkcí, které na sebe dnešní stát vzal, byla původně řešena mimo vládní struktury různými formami trhů či nevládních zásahů, a je relevantní otázkou, zda je možné znovu vrátit tyto funkce zpět soukromé iniciativě. Poznání a pochopení systému současného veřejného sektoru je provázeno promýšlením potenciálních alternativ a diskusí o jejich výhodách a nevýhodách. Východiskem jsou základní znalosti jednotlivých odvětví veřejného sektoru a práce s aktuálními informacemi o jeho proměnách.
Podmínky připuštění ke zkoušce: seminární práce a její prezentace, 2 testy během semestru.
Forma zkoušku: ústní
Výstupy z učení
Na konci kurzu by student měl být schopen:
-do hloubky analyzovat příčiny existence veřejného sektoru, vývoj jeho struktury
-interpretovat základní přístupy různých proudů ekonomického myšlení k existenci a přiměřenému rozsahu veřejného sektoru
-popsat základní struktury veřejného sektoru a vysvětlit základní principy jejich fungování.
Osnova
  • Úvod do problematiky. Rozsah odborného zájmu veřejné ekonomie, různé podoby výzkumu veřejného sektoru. Historie veřejného sektoru.
  • Ekonomie a řízení jednotlivých odvětví veřejného sketoru v rozdělení dle chronologického rozšiřování funkcí státu:
  • V úvodním okruhu jsou popisovány základní funkce státu, který do hospodářství a života společnosti zasahuje co nejméně a který bývá nazýván minimálním státem. Sem řadíme výdaje na obranu, výdaje na spravedlnost a výdaje na nezbytné správní činnosti.
  • Dalším okruhem je stát, který bychom mohli nazvat státem investujícím, který rozvíjí určité oblasti jako investici do dalšího společenského a hospodářského rozvoje. Do tohoto okruhu můžeme zařadit rozvoj technické infrastruktury a oblast školství, vědy a výzkumu.
  • Relativně novou funkcí státu je role pečovatelského státu, která přichází až na sklonku 19. století. Do této kategorie můžeme řadit oblasti sociálního zabezpečení a zdravotnictví, která na stát přešla ve větší míře během jednoho století, dnes však tyto dvě oblasti dohromady tvoří jednu z největších výdajových položek veřejných rozpočtů.
  • Do poslední oblasti pak můžeme shrnout vše, v čem se stát začal ve větší míře angažovat ve 20. století. Stát regulující a dotující začal ovlivňovat – ať už přímo prostřednictvím dotací, či nepřímo prostřednictvím legislativy – stále větší okruh činností. Do tohoto okruhu je zařazena péče o oblast životního prostředí, zemědělství, bydlení, kultury, tělesné kultury a oblast církví a náboženských společností.
Literatura
    doporučená literatura
  • The new Palgrave dictionary of economics. Edited by Steven N. Durlauf - Lawrence Blume. 2nd ed. Houndmills: Palgrave Macmillan. xvii, 1003. ISBN 9780333786765. 2008. info
  • SMITH, Adam. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Edited by Vladimír Irgl. Nové, přeprac. vyd. opatř. Praha: Liberální institut. xv s. ISBN 8086389154. 2001. info
  • SVOBODA, František. Tři archetypy evropské sociální politiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 153 s. Edice Hic sunt leones. ISBN 978-80-210-5990-0. doi:10.5817/CZ.MUNI.M210-5990-2012. 2012. Munishop info
Výukové metody
Výuka sestává z přednášek o ekonomice a řízení jednotlivých odvětví veřejného sektoru, ze zpracování samostatných úkolů na seminářích a navazujících diskusí ve třídě a individuálních konzultací. Vyžadována je teoretická příprava. Zapojeni jsou i profesionálové z praxe. Zájemci se mohou zúčastnit exkurze.
Metody hodnocení
Před zkouškou je nutno úspěšně napsat dva testy, půlsemestrální a závěrečný, z celkového součtu 100 bodů musí student dosáhnout alespoň 50. Otázky testu jsou otevřené i ve formě multiple choice. Při ústní zkoušce probíhá obhajoba seminární práce ověření znalostí z probírané látky.


Dopustí-li se student u zápočtu nedovoleného jednání, zejména používání různých nedovolených pomůcek ("taháků"), opisování, vynášení zadání testů a vůbec jednání narušující průběh zápočtu, přeruší učitel test a podle závažnosti přestupku udělí klasifikaci do ISu F, nebo FF, případně i FFF. Uvedený postup se vztahuje na všechny aktivity, které vstupují do závěrečného hodnocení předmětu, (POTy, seminární práce, referáty, apod.).
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023.