MPP_EACP Ekonomická analýza civilního práva

Ekonomicko-správní fakulta
podzim 2019
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
JUDr. Dušan Tříška, CSc. (přednášející)
Ing. Hana Lipovská, Ph.D. (přednášející)
Garance
JUDr. Dušan Tříška, CSc.
Katedra práva – Ekonomicko-správní fakulta
Kontaktní osoba: Lenka Hráčková
Dodavatelské pracoviště: Katedra práva – Ekonomicko-správní fakulta
Rozvrh
St 14:00–15:50 P304
Předpoklady
Předmět předpokládá základní znalosti z oblasti: základy soukromého práva (NOZ). Uvedené znalosti lze získat absolvováním předmětu Základy práva. Pozn.: Studenti mohou splnit všechny požadavky kladené na ně v rámci předmětu Ekonomická analýza civilního práva aniž by absolvovali předmět Základy práva za předpokladu intenzivnějšího samostudia pod vedením pedagoga.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory/plány
předmět má 26 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Hlavním cílem předmětu Ekonomická analýza práva je představit studentům ekonomickou analýzu práva jako metodu přístupu k právu, jejímž měřítkem jsou náklady a užitek. Tuto je možno využít v rovině interpretační i aplikační.
Dalším cílem tohoto mezioborového předmětu je cestou aplikované teorie ukázat studentům, že pomocí metody nákladů a užitku je možno analyzovat právní odvětví soukromého práva.
Propojení poznatků z oboru právo a ekonomie má přispět k tomu, aby studenti pochopili ekonomické souvislosti v právu a uvědomili se, že za mnoha právními normami je ekonomické myšlení, respektive to, co lze nazvat selským rozumem.
Výstupy z učení
Student bude mít po absolvování předmětu nejen širší právní vědomí, ale bude i uvažovat v širších společenských vazbách a souvislostech, dokáže činit rozhodnutí uvnitř právního rámce, ušetří si čas a peníze, neboť se dozví, jaká racionální rozhodnutí jsou podpořena celospolečenskou smlouvou zvanou právní řád. Student bude po absolvování předmětu schopen: - popsat vývoj ekonomické analýzy práva v USA a Evropě; - vysvětlit, jaké mikroekonomické teorie mohou být využity při tvorbě, aplikaci a interpretaci právních pravidel. - použít metodu ekonomické analýzy práva, jejímž kritériem jsou náklady a užitek na aplikaci a interpretaci právních norem; - rozebrat problematiku externalit a objasnit potřebu jejich internalizace (přesunutí důsledků externalit na jeho původce) - analyzovat různé formy vlastnictví na efektivitu a distribuci; - analyzovat normy a instituty smluvního práva z pohledu efektivnosti; - použít Learned Handovo pravidlo při posuzování řádné péče v rámci deliktního závazkového práva; - popsat rodinně právní instituty ekonomickou optikou; - vysvětlit, jak pracovní právo překonává s většími či menšími úspěchy nedostatky pracovního trhu jako je asymetrie informací smluvních stran a tržní moc zaměstnavatele; - analyzovat klíčové faktory nabídky a poptávky mající vliv na efektivnost soudního systému; - identifikovat ekonomické myšlení, které stojí za právními normami; - aplikovat teorii racionální volby při volbě způsobu řešení sporu (litigace, mediace, rozhodčí řízení, konference s advokáty atd.); - postupovat efektivně při uzavírání smluv; - orientovat se na elementární úrovni ve vybraných právních pravidlech civilního práva (právní instituty z občanského práva hmotného a procesního, obchodního práva, pracovního práva a rodinného práva) - využít metodologii ekonomické analýzy práva pro vlastní vědeckou práci.
Osnova
  • OSNOVA:
  • 1) CO JE EKONOMICKÁ ANALÝZA PRÁVA? (Právo a ekonomie, diference v myšlení právníků a ekonomů, pozitivní a normativní ekonomická analýza práva, historický exkurz, ekonomická analýza práva v ČR) Studentům je představena ekonomická analýza práva jako metoda interpretace a aplikace práva pomocí kritéria nákladů a užitku a nastíněna role této metody v českém právním systému. Stručně je popsána geneze této metody v USA a Evropě, představeni jsou hlavní představitelé ekonomické analýzy práva a jejich stěžejní díla.
  • 2) RACIONALITA, UŽITEK, HODNOTA, EFEKTIVITA (Axiom „Člověk je racionální a chce maximalizovat svůj užitek“, tři pilíře racionálního rozhodování - nedostatek, racionální volba, nejistota, teorie vlastního zájmu, spor o racionalitu, efektivnost – Paretovo zlepšení, Paretovo optimum, Kaldor-Hicks kritérium) Studenti jsou seznámeni s termíny racionalita, užitek, efektivnost a homo economicus jakožto racionálním člověkem, který se snaží maximalizovat svůj užitek.
  • 3) NĚKTERÉ OTÁZKY VLASTNICKÉHO PRÁVA A EKONOMICKÁ ANALÝZA (Právní teorie vlastnického práva, směna a přesun zdroje k hodnotnějšímu užitku, transakční náklady, problém obecní pastviny, externality, Coaseho teorém, vlastnické právo vs. závazkové právo) Studentům je objasněna role vlastnického práva z hlediska efektivní alokace zdrojů. Dále jsou analyzovány dopady různých forem vlastnictví na efektivitu a distribuci. Rozebrána je problematika externalit, potřeba jejich internalizace. Studentům je představen Coaseho teorém.
  • 4) SMLUVNÍ PRÁVO A EKONOMICKÁ ANALÝZA (Pojem smlouva, Proč strany uzavírají smlouvu?, smluvní svoboda, kompletní a nekompletní smlouva a transakční náklady, rebus sic stantibus, výměna informací, dobrá víra a oportunismus, produktivní a neproduktivní informace, asymetrie informací a dobrá víra, obchodní podmínky, e-smlouvy a adhézní smlouvy, cenová doložka, odpovědnost za porušení smlouvy, smluvní pokuta a ekonomická analýza, kritika „efektivního“ porušení smlouvy, záruka, vymahatelnost plnění ze smlouvy) Studentům jsou představeny právní normy a instituty smluvního práva z pohledu efektivity. Studenti jsou seznámeni se třemi pravidly aplikovanými soudy při vyplňování mezer ve smlouvě. Jedná se o pravidlo „the cheapest cost avoider“ (riziko nese ten, kdo mu může předejít za nižší cenu), pravidlo „the cheapest insurer“ (riziko nese ten, kdo se proti němu může nejlevněji pojistit) a pravidlo „the superior risk bearer“ (riziko nese ten, kdo je v lepší pozici detekovat riziko). Na konkrétních institutech a normách smluvního práva je studentům v širších ekonomických souvislostech interpretováno, že za řadou z nich stojí ekonomická analýza.
  • 5) ZÁVAZKY Z DELIKTU A EKONOMICKÁ ANALÝZA PRÁVA (Právní teorie závazků z deliktu, subjektivní a objektivní odpovědnost v ekonomických souvislostech, bilaterální odpovědnost, řádná péče a Learned Handovo pravidlo, limitace náhrady škody, trh s citróny, kompenzace za bolest a utrpení, represivní náhrada újmy v soukromém právu, cena zvláštní obliby) Metodou analýzy nákladů a užitku je studentům zdůvodněna úloha deliktního závazkového práva a představeno aplikační využití této metody při hledání odpovědi na otázku: Kdo a v jaké výši má hradit vzniklou škodu? Konkrétně se jedná o pravidlo „the cheapest cost avoider“ (nositel nejnižších nákladů) aplikovatelné u odpovědnosti za škodu způsobenou protiprávním jednáním a pravidlo Learned Handovo v praxi použitelné při posuzování řádné péče.
  • 6) VYMEZENÍ ROLÍ OZNAČENÝCH JAKO DESIGNER (ZADAVATEL) ZÁVAZKU A DESIGNEE (DODAVATEL). V jejich rámci vymezení rolí Beneficient (Beneficiary) závazku, Odpůrce (Defendant) a Rozhodčí (Manager) jejich vyjednávání. Explicitní (express), resp. implicitní (implied) design uvedených rolí. Případy, kdy tatáž osoba vystupuje ve všech uvedených rolích „současně“. Opačný případ, kdy v uvedených rolích vystupují vzájemně odlišné osoby.
  • 7) OBSAH ZÁVAZKU. NEDĚLITELNOST ZÁVAZKU A PODMÍNKY ČI PODMÍNEK, ZA NICHŽ POUZE MŮŽE BÝT ZÁVAZEK PŘEDEPSÁN (Pojem závazek – sám o sobe - nemá de facto empirický význam, nejsou-li s ním spojeny podmínky, za nichž může být předepsán.) Re-interpretace závazku jako „dodávky“ – něčeho, někam a někdy. Re-interpretace pojmů dare (dát), facere (konat), omittere (zdržet se chování) a pati (strpět). Rozlišení subjektu Designee (Dodavatel) vs. „vlastní“ Executor (Vykonavatel, například zaměstnanec Dodavatele).
  • 8) VÝVOJ ZÁVAZKU, RESP. SUBJEKTU DESIGNEE Konečný počet stadií tohoto vývoje – zejména jde o stadia označovaná jako zadaný (designed), předepsaný (prescribed) a dokončený (completed) – splněný (fulfilled) či porušený (breached).
  • 9) STADIUM PŘEDEPSANÝ JE VÝSLEDKEM VYJEDNÁVÁNÍ (KOLEKTIVNÍHO ROZHODNUTÍ) BENEFICIENTA A ODPŮRCE. Zdroje a formální representace asymetrií jejich vyjednávacích sil. Postavení Rozhodčího (Managera) vyjednávání, který, kromě jiného v roli fact-finder vydává verdikt, zda a jak jsou právní úkony Beneficienta a Odpůrce platné a odůvodněné.
  • 10) ZAVEDENÍ TERMÍNU POKYN (ORDER) PRO SJEDNOCENÍ POJMU „JEDNOSTRANNÝ PRÁVNÍ ÚKON“ – viz například pokyny typu oznámení pojistné události, žádost o stavební povolení, námitka promlčení, případně verdikt ohledně její neodůvodněnosti. Rozlišení platnost vs. odůvodněnosti pokynu.
  • 11) PODÁVÁNÍ POKYNU JAKO VÝSLEDEK „SVOBODNÉHO“ ROZHODNUTÍ VS. „VYNUCENÉHO“ PLNĚNÍ PŘÍSLUŠNÉHO ZÁVAZKU. Kolektivní podatel pokynu. Kolektivní rozhodnutí podat návrh na uzavření smlouvy. Kolektivní rozhodnutí (kolektivního Designéra) zda či jak zadat Dodavatele. Kolektivní rozhodnutí proti-stran smlouvy zadat jedna druhou do role Dodavatelů. Zdroje asymetrie rozhodovacích sil subjektů, které jsou členem kolektivního podatele pokynu.
  • 12) KUPNÍ SMLOUVA. Ekonomický význam pořadí, ve kterém mají být závazky prodávajícího a kupujícího plněny. Zpravidla implicitní design rozhodčího případného sporu mezi Beneficientem a Defendantem. proti-stranami. Odlišnost mezi soukromo-právním Rozhodčím (Managerem) a případným orgánem státu – zejména soudem. POJISTNÁ SMLOUVA - ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A POVINNÉ RUČENÍ - životní pojištění a povinné ručení. Smlouvy ve prospěch třetích osob, často anonymně a kolektivně zadaných Zpravidla explicitní design osoby, která jako fact-finder (likvidátor) vydává verdikt, zda a jak jsou právní úkony Beneficienta a Odpůrce platné a odůvodněné. Odlišnost mezi soukromo-právním Rozhodčím (Managerem) a případným orgánem státu – zejména soudem.
  • 13) K PŮVODU AROGANCE A NEEFEKTIVNOSTI SOUDNICTVÍ. SAMOSPRÁVA A DOŽIVOTNÍ JMENOVÁNÍ SOUDCŮ.
Literatura
    povinná literatura
  • TŘÍSKA, Dušan. Social Choice and Behavior; the nature of their design and management. Walters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-921-3.
    doporučená literatura
  • FRIEDMAN, D., Economic Analysis of Law, Santa Clara University Law School, Spring
  • TŘÍSKA, D.: Ekonomie jako osud. Praha: Institut Václava Klause, 2016. ISBN 978-80-7542-017-6.
  • TŘÍSKA, D.: Veřejná služba poskytovaná soudy a její organizace In: Potřebuje české soudnictví reformu? Ekonomika, právo a politika č. 34/2004. CEP, Praha, 2004
  • SCHÄFER, Hans-Bernd, OTT, Claus. The Economic Analysis of Civil Law. Cheltenham UK: Edward Elgar Publishing Limited, 2004, 473 s. ISBN 1 84376 277 3.
  • POSNER, R A.: Economic analysis of law. Little, Brown, Boston, 1986, 0-316-71438-0
  • COOTER, Robert, ULEN, S. Thomas. Law & Economics. 6. vyd., Courier Westford, Inc., 2011, s. 555. ISBN 978-0132540650.
  • TŘÍSKA, D.: Ekonomická analýza smluv, systémů a procesů. Vysoká škola ekonomická, Národohospodářská fakulta, Oeconomica, Praha 2009. ISBN 978-80-245-1575-5.
  • TŘÍSKA, D.: K otázkám vědeckosti ekonomie a právní nauky. In: Ekonomické teorie a česká ekonomika. II. Sborník příspěvků ze série ekonomických seminářů, editoři L. Komárek a P. Mezerová, Česká společnost ekonomická 2003.
  • TŘÍSKA, D.: Škodný jev, odpovědnost a pojištění. In: Vývoj práva deliktní odpovědnosti za škodu v české Republice, Rakousku a Evropě, Luboš Tichý (ed.) s. 96 – 106, Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta: Praha 2005,ISBN: 80-85889-63-3.
  • TŘÍSKA, D.: K některým možnostem optimalizace smlouvy a závazkových vztahů. Vysoká škola ekonomická, Národohospodářská fakulta, Oeconomica, Praha 2005. ISBN 80-245-0916-4.
  • TŘÍSKA, D.: Economics and Its Approach to Causation. In: Causation in Law, Luboš Tichý (ed.) s. 41 – 52, Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, Praha 2007, ISBN 80-85889-93-2.
  • TŘÍSKA, D.: Ekonomická analýza smluv, systémů a procesů. Vysoká škola ekonomická, Národohospodářská fakulta, Oeconomica, Praha 2009. ISBN 978-80-245-1575-5.
  • BOUCKAERT, B: Encyclopedia of Law and Economics, Second Edition. Edward Elgar Publishing; ISBN 978 1 78195 205 4.
  • TŘÍSKA, D.: Čtyři přínosy právní nauky pro rozvoj ekonomického myšlení. Acta Oeconomica Pragensia, 2006, roč. 14, č. 2, s. 16–30. ISSN 0572-3043.
  • TŘÍSKA, D.: Majetkový podíl na smlouvě, jeho převoditelnost a hodnota. Sborník synopsí referátů pro 1. výroční konferenci České společnosti ekonomické, Praha – listopad 2000, Finance a úvěr, ročník 50, č. 11/2000.
Výukové metody
VÝUKOVÉ METODY: - Klasické výukové metody (slovní, praktická) - Aktivizující metody (diskusní, heuristická) - Komplexní (frontální výuka, individuální, kritické myšlení, výuka podporovaná počítačem, televizní výuka)
Metody hodnocení
Předmět je ukončen kolokviem. Podmínkou úspěšného absolvování kolokvia je účast na seminářích a úspěšné absolvování kontrolního testu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2016, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/econ/podzim2019/MPP_EACP