KRENEK Environmentální ekonomie

Ekonomicko-správní fakulta
jaro 2007
Rozsah
0/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Viturka, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Milan Viturka, CSc.
Katedra regionální ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Kontaktní osoba: Klára Viturková
Rozvrh
So 24. 2. 16:20–19:30 P102, So 28. 4. 8:30–11:50 P102
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Environmentální ekonomie se zabývá ekonomickými aspekty tvorby a ochrany životního prostředí. V tomto ohledu jsou posluchači seznámeni (po předchozím popisu globálních environmentálních problémů a stavu životního prostředí v ČR) se základními příčinami selhávání trhu v oblasti environmentálních statků a odpovídajícími metodami řešení. Důraz je položen na právní normy, institucionální zabezpečení a nástroje pozitivní a negativní stimulace (zejména v kontextu ČR). Pozornost je rovněž věnována odpovídajícím strategiím a konceptu trvale udržitelného rozvoje a rozhodujícím nástrojům a opatřením stimulujícím jeho prosazování (metoda EIA, EMS, environmentální audit, ecolabelling atd.). Systémový přístup k ochraně životního prostředí je kromě ekologické politiky ČR dokumentován na příkladě 5. a 6. environmentálního akčního programu EU. Cíl Naučit studenty chápat různorodé interakce mezi ekonomikou a životním prostředím a seznámit je s příslušnými strategiemi a konkrétními nástroji cílenými na redukci negativních externalit generovaných ekonomickým rozvojem.
Osnova
  • Osnova předmětu Prezenční studium Tématický plán přednášek: týden téma 1 Základní pojmy, globální problémy životního prostředí – atmosféra a klima, vodní zdroje, odlesňování, vymírání druhů a další vybrané problémy. 2 Stav životního prostředí ČR a jeho vývojové trendy – ovzduší, voda, půda, biota. 3 Obecný vztah tržní ekonomiky a životního prostředí – pojem externalit, přírodní zdroje a jejich oceňování, makroekonomické a mikroekonomické optimum kvality životního prostředí. 4 Právní úprava ochrany životního prostředí v ČR – základní a všeobecné právní normy, dílčí právní normy (ochrana přírody, ovzduší a vod). 5 Právní úprava ochrany životního prostředí v ČR – dílčí právní normy (ochrana půdy, nakládání s odpady, ostatní složky životního prostředí), související právní normy, harmonizace právních předpisů ČR a EU. 6 Administrativní a ekonomické nástroje v ochraně životního prostředí – nástroje negativní a pozitivní stimulace. 7 Ekologické řízení firem – systémy ekologického managementu, environmentální normy, environmentální účetnictví. 8 Strategické přístupy k řešení environmentálních problémů – reaktivní a proaktivní přístupy, současné technologie čištění odpadních plynů a vod, nakládání s odpady, recyklace. 9 Koncept trvale udržitelného rozvoje a vybrané nástroje a opatření podporující jeho prosazování – environmentální audit a metoda EIA, SEA, ecolabelling, ekologická daňová reforma. 10 Přírodovědné a územní aspekty ochrany životního prostředí – územní systémy ekologické stability krajiny, územní plánování. 11 Ekologická politika – mezinárodní ekologické akce a iniciativy, ekologická politika ČR. 12 Institucionální zabezpečení péče o životní prostředí v ČR – veřejná správa, nevládní organizace. 13 Ekologická politika EU – environmentální akční plány, interakce ekonomické a ekologické politiky. Kombinované studium 1. blok – témata č. 1až 6 2. blok – témata č. 7 až 13.
Literatura
  • VITURKA, Milan. Environmentální ekonomie. 1.vydání. Brno: MU-ESF, 2005, 116 s. ISBN 80-210-3654-0. info
  • 1. Moldán, B. – Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. Portál, Praha 2003.
Metody hodnocení
Písemná zkouška, vyžadován POT.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2008.