HEN627 Ekopsychologie I: Vztah k přírodě a životnímu prostředí

Fakulta sociálních studií
podzim 2018
Rozsah
1/1/0. 7 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D.
Katedra environmentálních studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Ing. Veronika Išová
Dodavatelské pracoviště: Katedra environmentálních studií – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
každou lichou středu 12:00–15:40 U43
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/25
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cíle z hlediska kompetencí absolventek a absolventů kurzu: A. Uvědomují si význam psychologických aspektů interakce člověka s přírodou a životnímu prostředím. B. Orientují se v základních ekopsychologických termínech, teoriích a konceptech. C. Jsou vnímavější k prožívání lidí ve vztahu k přírodě a životnímu prostředí. D. Dokážou lépe analyzovat bariéry a benefity, které ovlivňují chování lidí k přírodě a životnímu prostředí, umí lépe predikovat jejich chování. E. Umí aplikovat získané poznatky, např. v oblasti principů účinné environmentální výchovy, osvětových kampaní či komunikace zelených témat s veřejností. F. Více rozumí svému vlastnímu vztahu k přírodě a životnímu prostředí.
Osnova
  • • 1.+2. Jak lidé prožívají kontakt s přírodou? I. Typy kontaktu s přírodou. Adaptace na přírodní podmínky. Přínos kontaktu s přírodou vs. nature deficit disorder. • 3.+4. Jak lidé prožívají kontakt s přírodou? II. Environmentální senzitivita. Efekt divočiny. • 5.+6. Jak lidé vnímají problémy životního prostředí? - Posuzování rizik (risk assessment). Ohrožující emoce. Obranné mechanismy ega. Strategie zvládání (coping strategies). • 7.+8. Proč lidé (ne)chrání životní prostředí? I. - Motivace pro ochranu životního prostředí. Bariéry a benefity proenvironmentálního chování. Disproporce mezi postoji, hodnotami a chováním. Tragédie obecní pastviny jako jedna ze sociálních pastí. • 9.+10. Proč lidé (ne)chrání životní prostředí? II. - Aplikovaná behaviorální analýza vs. modely proenvironmentálního chování (KAB, TPB, TRA, NAT, REB, VBN). • 11.+12. Jak popisovat osobní vztahy lidí k přírodě a životnímu prostředí? - Charakteristika vztahu jedince k přírodě a životnímu prostředí. Environmentální identita. Sociální role „ekologa“. • 13.+14. Závěrečné oborové reálie - Ekopsychologie v České republice a v zahraničí. Conservation psychology. Environmental psychology. Významné informační zdroje. Tipy k dalšímu studiu a aktivitám.
Literatura
  • The Oxford handbook of environmental and conservation psychology. Edited by Susan D. Clayton. New York: Oxford University Press, 2012, xix, 700. ISBN 9780199733026. info
  • KOGER, Susan M. a Deborah Du Nann WINTER. The psychology of environmental problems : psychology for sustainability. 3rd ed. New York: Psychology Press, 2010, xxii, 482. ISBN 9781848728097. info
  • CLAYTON, Susan D. a Gene MYERS. Conservation psychology : understanding and promoting human care for nature. Hoboken: John Wiley & Sons, 2009, 253 s. ISBN 9781405176781. info
  • WINTER, Deborah Du Nann a Susan M. KOGER. Psychologie environmentálních problémů. Translated by Jiří Foltýn. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 295 s. ISBN 9788073675936. info
  • Identity and the natural environment : the psychological significance of nature. Edited by Susan Opotow - Susan D. Clayton. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2003, vi, 353. ISBN 0262532069. info
  • GARDNER, Gerald T. a Paul C. STERN. Environmental problems and human behavior. 2nd ed. Boston: Pearson Custom Publishing, 2002, xv, 371. ISBN 0536686335. info
  • Handbook of environmental psychology. Edited by Robert B. Bechtel - Arza Churchman. New York: J. Wiley & Sons, 2002, xiii, 722. ISBN 0471405949. info
  • BELL, Paul A. Environmental psychology. 5th ed. Fort Worth, TX: Harcourt College Publishers, 2001, xvii, 634. ISBN 0155080644. info
Výukové metody
Výklad a prezentace, řešení problémových úloh ve skupinách i jednotlivě, sdílení zkušeností, diskuse, práce s modelovým výzkumem konkrétního ekopsychologického tématu, sebezkušenostní / prožitkové aktivity, samostatná četba zadaných textů a domácí příprava.
Metody hodnocení
1. Aktivní účast (max. 1 absence ze 6 seminářů; v případě delší nemoci dle ústní dohody), 2. Četba v rámci průběžných příprav na semináře, 3. Malý test/testy v průběhu semestru (podle situace), 4. Krátká esej, 5. Závěrečná písemná zkouška
Informace učitele


Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2019.