POLn4102 Politické postoje a veřejné mínění

Fakulta sociálních studií
podzim 2019
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Lenka Hrbková, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Lukáš Linek, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Lenka Hrbková, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Pospíšilová
Dodavatelské pracoviště: Oddělení politologie – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
každý lichý čtvrtek 8:00–11:40 U53
Předpoklady
! POL504 Postoje a mínění && ! NOW ( POL504 Postoje a mínění )
POL593 Kvantitativní přístupy v politologii
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kurzu je seznámit studenty se zkoumáním politických postojů a veřejného mínění. Úvodní části kurzu se budou věnovat konceptualizaci a měření politických postojů a hodnot. Studenti se také seznámí s rozlišením explicitních a implicitních postojů. Poté se budeme věnovat formování a utváření postojů, při čemž důraz bude kladen na roli zpracování informací v těchto procesech. V další části se výuka zaměří na politickou kulturu jako soubor politických hodnot a postojů. Věnovat se budeme též hodnotovým systémům, politickým orientacím a jejich strukturaci do ideologií. Navazující část se zaměří na jednotlivé typy politických postojů, jako jsou legitimita režimu, politická spokojenost, institucionální důvěra, zapojení do politiky, politická efektivita. Na závěr se kurz bude věnovat různým konceptualizacím veřejného mínění, jejich proměnám v čase a otázce vlivu veřejného mínění na utváření politik. Studenti by po absolvování kurzu měli mít základní teoretické znalosti ohledně hlavních politických postojů, jejich formování a změně a vlivu na politiku.
Výstupy z učení
Absolvent kurzu umí:
- Definovat základní koncepty související s politickými postoji a veřejným míněním;
- Diskutovat základní teoretické přístupy ke studiu politických postojů;
- Vysvětlit klíčové jevy a procesy týkající se veřejného mínění;
- Aplikovat vyučované koncepty a teorie k formulaci vlastních výzkumných otázek a strategií; - Využít koncepty vyučované v kurzu v diskuzi o současných politických tématech
Osnova
  • I. BLOK
  • 1. Politické postoje a hodnoty: konceptualizace a měření. Sociální kognice a schémata.
  • 2. Postoje a ne/postoje. Teorie odpovídání na otázky v dotazníkovém šetření.
  • II. BLOK
  • 3. Implicitní vs. explicitní postoje
  • 4. Zpracování informací, misinformace a dezinformace
  • III. BLOK
  • 5. Formování politických postojů.
  • 6. Změna postojů.
  • IV. BLOK
  • 7. Politická kultura
  • 8. Struktura hodnotových systémů. Ideologie a politické orientace.
  • V. BLOK
  • 9. Postoje k politickému režimu, institucím a aktérům.
  • 10. Heterogenita veřejnosti, politická informovanost a stranictví.
  • VI. BLOK
  • 11. Veřejné mínění: konceptualizace.
  • 12. Ovlivňuje veřejné mínění politiku?
Literatura
  • LUPIA, Arthur. 2015. Uninformed. Why People Seem to Know So Little about Politics and What We Can Do about It. Oxford: Oxford University Press
  • MAIO, Gregory R., HADDOCK, Geoffrey. 2015. The Psychology of Attitudes and Attitude Change. London: Sage Publishing (2nd edition).
  • CARNO, William D. a PRISLIN, Radmila. 2008. Attitudes and Attitude Change. Psychology Press.
  • Converse, Philip E. 1964. „The Nature of Belief Systems in Mass Publics“ In David Apter (ed.): Ideology and Discontent. New York: Free Press, str. 206–261.
  • Zaller, John, Stanley Feldman. 1992. „A Simple Theory of Survey Response: Answering Questions versus Revealing Preferences“, American Journal of Political Science 36(3): 579–616.
  • Montero, José Ramon, Richard Gunther, Mariano Torcal. 1997. „Democracy in Spain: Legitimacy, Discontent, and Disaffection.“ Studies in Comparative International Development 32(3): 124–160.
  • DEL VICARIO, M. et al. 2016. The Spreading of Misinformation Online. PNAS January, 113 (3) 554-559.
  • KUKLINSKI, James H. 2000. Misinformation and the Currency of Democratic Citizenship. The Journal of Politics 62(3): 790.816.
  • ALTHAUS, Scott L. 2003. Collective Preferences in Democratic Politics. Opinion Surveys and the Will of the People. Cambridge. Cambridge University Press.
  • DALTON, Russell J. 2014. Citizen Politics: Public Opinion and Political Parties in Advanced Industrial Democracies. Chatham, NJ: Chatham House.
  • PERÉZ, Efren O. 2016. Unspoken Politics: Implicit Attitudes and Political Thinking. Cambridge. Cambridge University Press.
  • VAN d. LINDEN, S. 2015. The conspiracy-effect: Exposure to conspiracy theories (about global warming) decreases pro-social behavior and science acceptance. Journal of Individual Differences 87:171-173.
  • Tourangeau, Roger, Lance J. Rips, Kenneth Rasinski. 2000. The Psychology of Survey Response. Cambridge: Cambridge University Press.
  • HUDDY, Leonia, David O. SEARS, and Jack S. Levy. 2013. The Oxford Handbook of Political Psychology. Oxford: Oxford University Press
  • Gilens, Martin, Benjamin I. Page. 2014. „Testing Theories of American Politics: Elites, Interest Groups, and Average Citizens.“ Perspectives on Politics 12(3): 564–581.
  • LODGE, Milton a Charles S. TABER. The rationalizing voter. New York: Cambridge University Press, 2013, xv, 281. ISBN 9780521176149. info
  • ZALLER, John. The nature and origins of mass opinion. New York: Cambridge University Press, 1992, xiii, 367. ISBN 9780521407861. info
Výukové metody
přednášky, semináře (diskuse studentů a vyučujících a prezentace studentských prací)
Metody hodnocení
K absolvování kurzu budou muset studenti (1.) odevzdat 3 písemné přípravy (odevzdávané před 2., 4. a 6. blokem); (2.) aktivně se účastnit diskuzí povinné literatury na seminářích; (3.) prezentovat na semináři zjištění k vybraným tématům; (4.) úspěšně napsat závěrečný text.
Písemné přípravy: Studenti musí odevzdat 3 písemné přípravy, které budou diskutovat povinnou literaturu pro dané dva bloky výuky. Minimální rozsah přípravy jsou 2 strany řádkováním 1 (cca 1000 slov), maximálně však 3 strany. Příprava by měla v optimálním případě diskutovat souběžně všechny povinné texty k danému bloku, ale není to úplně nutné; diskuze tři textů je nicméně podmínkou. Příprava by měla obsahovat shrnutí hlavního argumentu zadané četby a zároveň by měla aktivně diskutovat vybraný problém/kritizovat danou literaturu/rozvádět danou literaturu/ zasadit ji do kontextu ostatní literatury atp. Za každou přípravu je možné získat 10 bodů. Studenti mohou za přípravy získat maximálně 30 bodů. Přípravy musí být vloženy do odevzdávány v IS vždy nejpozději dva dny před konáním blokové výuky.
Aktivní účast na diskuzích povinné literatury na seminářích. Pro diskuzi textů se studenti budou muset připravit tak, aby byli schopni odpovědět na následující otázky: 1. Co je výzkumná otázka textu? 2. Jakou teorii text využívá? 3. K jaké literatuře text svými zjištěními přispívá? 4. Jaké jsou hypotézy a očekávání? 5. Jaká je metoda analýzy? 6. Jaké jsou výsledky? Za aktivní účast mohou studenti získat maximálně 10 bodů.
Prezentace na semináři představuje 10-minutovou prezentaci k tématu zadanému od vyučujících. Prezentující bude muset nastudovat další literaturu k tématu (cca 5 textů). Cílem je u vybraných témat studentům umožnit další rozšíření znalostí. Tuto povinnost lze nahradit řízeným vedením diskuze na semináři. Studenti za tuto činnost mohou získat maximálně 10 bodů.
Závěrečný test bude mít podobu několika otázek ohledně vysvětlení různých teorií a konceptů z oblasti politických postojů a veřejného mínění. Studenti mohou za test získat maximálně 10 bodů.
Hodnocení: 56–60 bodů A, 51–55 bodů B, 46–50 bodů C, 41–45 bodů D, 36–40 bodů E, 35 bodů a méně F.
Informace učitele


Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2020.