POL712 Politické systémy střední Evropy a Pobaltí

Fakulta sociálních studií
jaro 2003
Rozsah
0/0/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Břetislav Dančák, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jakub Šedo, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Rozvrh
Pá 28. 2. 12:00–13:50 J31, Pá 4. 4. 12:00–13:50 J31, Pá 16. 5. 12:00–13:50 J31
Předpoklady
POL709 Pol. syst. dem. zemí II.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz je zaměřen na problematiku postkomunistických zemí střední Evropy a vybraných postsovětských zemí východní Evropy. Zvláštní důraz je kladen na státy souhrnně označované jako Visegrádská skupina, tedy Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko, k nimž jsou připojeny také pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko. Kurz má nabídnout základní přehled o důležitých vývojových aspektech přechodu těchto zemí od totalitních režimů k demokratickým. Důraz je přitom kladen na srovnání rozdílů a podobností v oblasti politických systémů, institucí a způsobu uplatňování demokratických zásad v rámci transformačního procesu. Výběr zemí ze střední a východní Evropy byl proveden úmyslně z důvodu maximálního uplatnění srovnávací metody a pro dosažení co nejtransparentnějších výsledků srovnání. Posluchači budou během kurzu pracovat s nezbytnou datovou bází (mj. výsledky parlamentních a prezidentských voleb, referend apod.), která je předpokladem pro pochopení celého transformačního procesu v tzv. nových demokraciích. Součástí kurzu je také vypracování seminární práce, jejímž základem má být co nejširší uplatnění srovnávací metody ve vztahu ke zkoumaným zemím.
Osnova
  • První týden (24.února-2. března 2003) První soustředění: pátek 28. února 2003, 12.00-13.30, posluchárna J31 úvod, seznámení s organizací kurzu seznámení s požadavky pro úspěšné ukončení kurzu úvodní komentář k obsahu kurzu, jeho struktuře, základní orientace v jednotlivých tématech seznámení s povinnou a doporučenou literaturou Druhý týden (3.-9. března 2003) Individuální příprava - politický systém České republiky (18 stran URUBEK, T. s. 25-42; 25 stran HLOUŠEK. V., URUBEK, T. s. 69-93; 7 stran KLÍMA, M. s. 5-11; 10 stran NOVÁK, M. s. 12-21; 14 stran ŠIMÍČEK, V. s. 30-43) V tomto týdnu by si student měl vybrat konkrétní téma své seminární práce a začít přípravu na jejím vypracování shromážděním potřebných materiálů Třetí týden (10.-16. března 2003) Individuální příprava - politický systém Maďarska I. (9 stran KÖRÖSÉNYI, A. s. 337-345) V tomto týdnu se doporučuje zahájení psaní seminární práce, stanovení základní osnovy a rozvržení struktury textu Čtvrtý týden (17.-23. března 2003) Individuální příprava - politický systém Maďarska II. (32 stran BENDA, L. s. 58-89; 28 stran BENDA, L. s. 103-130) V tomto týdnu se doporučuje pokračování v zahájené seminární práci Pátý týden (24.- 30. března 2003) Individuální příprava - politický systém Polska I. (26 stran KUBÁT, M. s. 19-44) Uzavření první - úvodní části seminární práce a příprava podkladů pro případné konzultace Šestý týden (31. března-6. dubna 2003) Individuální příprava - politický systém Polska II. (81 stran KUBÁT, M. s. 45-125) Druhé soustředění: pátek 4. dubna 2003, 12.00-13.30, posluchárna J31 Konzultace k odpřednášeným zemím Sedmý týden (7.-13. dubna 2003) Individuální příprava - politický systém Slovenska I. (15 stran URUBEK, T. s. 43-57; 26 stran URUBEK, T. s. 207-232) Druhá, dokončovací fáze práce na seminárním zadání, doplňování a verifikace chybějících poznámek a zdrojů Osmý týden (14.-20. dubna 2003) Individuální příprava - politický systém Slovenska II. (13 stran MESEŽNIKOV, G. s. 49-61) Devátý týden (21. - 27. dubna 2003) Individuální příprava - politický systém Litvy (33 stran DANČÁK, B. s. 84-117) Ukončení seminární práce, stylistické "doladění" textu a příprava k tisku Desátý týden (28. dubna - 4. května 2003) Individuální příprava - politický systém Lotyšska (28 stran RAKOVSKÝ, A. s. 163-190) Konečná revize seminární práce Jedenáctý týden (5.-11. května 2003) Individuální příprava - politický systém Estonska (34 stran POSPÍŠIL, I. s. 11-44) Odeslání seminární práce nejpozději do 9. května včetně Dvanáctý týden (12.-18. května 2003) Příprava podkladů ke třetí konzultaci Nejpozději do 16. 5. 2003 včetně bude studentům zpřístupněno hodnocení seminární práce Třetí soustředění: pátek 16. května 2003, 12.00-13.30, posluchárna J31 konzultace k dalším odpřednášeným zemím Třináctý týden (19.-25. května 2003) Tento týden může student využít k opakování učiva a prohlubování znalostí ke zkoušce Květen a červen 2003 Písemná zkouška (jednotlivé termíny budou upřesněny)
Metody hodnocení
Pro absolvování kurzu je nutné přečíst 377 stran českého textu a 22 stran anglického textu, vypracovat seminární práci o celkovém rozsahu 7 stran a úspěšně složit závěrečnou písemnou zkoušku. Seminární práce Zadání a témata seminárních prací: Aby mohl student absolvovat kurz je nutné předložit akceptovatelnou seminární práci. Takto stanovená podmínka má vést studenta k samostatné publikační činnosti, která má prověřit jeho schopnost písemně zpracovat zvolené téma. Rozsah práce je potřeba považovat za daný a to jak z hlediska minimálního počtu odevzdaných stran, tak z hlediska maximálního počtu odevzdaných stran. Limitovaný rozsah práce je nezbytný ke koncentraci na co možná nejpreciznější a nejjasnější formulaci myšlenek a měl by být také postačující pro vyjádření podstaty zpracovávaného problému. Proto je nutné seriózně zvážit zvolené téma, aby korespondovalo s počtem stran, které jsou studentovi k "dispozici". V seminární práci student provede komparativní analýzu dvou politických systémů. Volba zemí závisí na přání studenta, měla by však vycházet z racionality očekávaného výsledku takové komparace. Seminární práce musí být odevzdána do 9. 5. 2003 včetně. Student obdrží hodnocení seminární práce do 16. 5. 2001 včetně. Požadavky: Odevzdávané práce musejí splňovat veškeré nároky, kladené na seminární práce z hlediska obsahového i formálního (doporučit lze webové stránky Katedry politologie http://www.fss.muni.cz/polit, které v rámci oddílu "studium" obsahují šablonu seminárních prací, jež striktně definuje veškeré nutné formální náležitosti práce); jejich nedodržení znamená snížení bodového zisku práce (viz níže). Seminární práci student odevzdává ve stanovených termínech (viz semestrální program kurzu) prostřednictvím elektronické pošty kontaktní osobě. Seminární práce musejí být doručovány formou příloh (attachmentů) k e-mailům. Přijaty mohou být pouze takové soubory se seminární prací, které budou formátovány pro Word 97 nebo Word 2000 (nejlépe formát rtf). Hodnocení: Každá ze seminárních prací bude hodnocena v rozsahu 0-20 bodů dle následujících kritérií: 1. obsahová (věcná) správnost textu, faktografická přesnost (6 bodů) 2. komparativní hodnota textu (6 bodů) 3. dodržení formálních požadavků (poznámkový aparát, citace literatury) (6 bodů) 4. jazyková kultura (pravopis a stylistika) (2 body) Celkově tedy bude student moci získat až 20 bodů. K úspěšnému splnění tohoto úkolu je nutno získat alespoň 15 bodů. Nedodržení termínu odevzdání seminárních prací bez řádné a předem vyřízené omluvy (tj. podané i přijaté) bude znamenat automaticky snížení hodnocení práce o 3 body. Pokud se studentovi nepodaří naplnit požadované bodové ohodnocení, nebude moci absolvovat zkouškový test. Hodnocení své seminární práce se student dozví v příslušném termínu prostřednictvím Informačního systému Masarykovy univerzity (is.muni.cz). V rámci stránky kurzu bude vytvořen poznámkový blok "Hodnocení seminární práce", kde se student bude moci seznámit s hodnocením své seminární práce. Hodnocení seminárních prací nebudou studentům sdělována jinou formou. Příklad písemné zkoušky A Proveďte srovnání parlamentů České republiky, Maďarska a Slovenska (uveďte hlavní rozdíly volebního systému, funkční období, krátce charakterizujte hlavní parlamentní strany po volbách 1998). A Za jakých podmínek mohou být vyhlášena referenda na Slovensku a v Polsku a kdy jsou platná (uveďte několik příkladů). B Charakterizujte postavení prezidenta na Litvě ve vztahu k exekutivě a legislativě, popište způsob jeho volby. B Srovnejte parlamenty Estonska, Litvy a Lotyšska. B Uveďte hlavní důvody změny volebního systému v Polsku pro parlamentní volby 1993, krátce tento systém charakterizujte. B Srovnejte postavení Senátů - druhých komor v Polsku a v ČR. B Stručně charakterizujte politický systém Slovenska. B Jakým způsobem je z ústavního hlediska vymezen vztah Litvy k jiným postsovětským republikám s výjimkou Estonska a Lotyšska? C Uveďte jak dlouhé je funkční období maďarského prezidenta. C Kdo tvořil vládní koalici v Polsku v letech 1993-1997? C Vláda vedená Jozefem Moravčíkem měla podobu koalice, kdo ji tvořil? C Zastával nynější polský prezident Aleksander Kwaśniewski v minulosti funkci premiéra? C Uveďte země, ve kterých je prezident volen přímou volbou. Bodové hodnocení testu: Otázky typu: A-max. 10 bodů; B-max. 5 bodů; C-max. 2body; Maximální počet 60 bodů. Hodnocení: A - výborně 60-56 B - velmi dobře plus 55-51 C - velmi dobře 50-46 D - dobře plus 45-41 E - dobře 40-36 F - neprospěl 35 b. a méně
Informace učitele
Garant: PhDr. Břetislav Dančák Ph.D. e-mail: mpu@fss.muni.cz telefon: 541615279 kacelář J511 Kontaktní osoba: Mgr. Jakub Šedo, asistent katedry politologie e-mail: sedo@fss.muni.cz telefon: 541615127 konzultační hodiny: kancelář G208, pondělí 13.00-14.00, středa 11.30-13.00, ve dnech soustředění 10.00-16.00 Obsah kurzu je rozdělen do několika částí, které v podstatě kopírují jednotlivé probírané země. Proporcionální rozdělení odpovídá možnostem a dostupnosti tématu pro studenta a částečně také relevanci vybraných zemí. Proto připadá na Českou republiku, Litvu, Lotyšsko a Estonsko jedna individuální příprava, zatímco na Maďarsko, Polsko a Slovensko vždy dvě přípravy. Vzhledem k tomu, že kurz navazuje na předchozí absolvované ročníky, nebude se soustředit na vysvětlování základních pojmů, s nimiž se během studia již posluchač setkal a měl by je již znát (např. "politický systém", "systémová analýza", "vstupy", "výstupy" apod.) Vybrané země prošly několika stádii své transformace a přes řadu podobností mezi nimi panují určité rozdíly. Tyto rozdíly se často promítají do samotné podstaty fungování státu a politického systému. V rámci kurzu nebude prostor pro absolutně vyčerpávající výklad, ale pozornost bude soustředěna na klíčové momenty, které zásadním způsobem určily další vývoj zmiňovaných zemí a to jednak vnitropolitický a také zahraničněpolitický. První část kurzu bude věnována problematice České republiky a vzhledem k obecné znalosti situace půjde spíše o jakýsi "vstup" do celého kurzu. Druhá a třetí část se bude soustředit na politický vývoj v Maďarsku od roku 1989 až do parlamentních voleb 1998, dále pak popisu maďarského ústavního pořádku. Čtvrtá a pátá část bude věnována Polsku od zahájení změn na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století do parl. voleb 2001. V rámci těchto částí bude také zmínka o způsobu přijímání ústavy cestou celostátního referenda apod. Šestá a sedmá část je vyhrazena pro Slovensko, které bude popsáno v souvislosti s vývojem v rámci ČSFR a po oddělení obou republik. Zvláštní pozornost bude věnována ústavním aspektům krystalizace slovenského politického systému. Litvě bude vyhrazena osmá část, v níž bude ve stručnosti shrnut dosavadní politický vývoj této největší pobaltské země a také bude připojena problematika ústavního uspořádání včetně využívání prvku přímé demokracie - referenda. V deváté části se studenti zaměří na Lotyšsko a jeho politický vývoj v poslední dekádě dvacátého století a současně budou seznámeni s hlavními tendencemi v ústavně-právní oblasti. Estonsko bude předmětem desáté části a opět bude základem politický vývoj těsně před odtržením od Sovětského svazu až po současnost, včetně ústavního rámce, v němž se mladá estonská demokracie vyvíjí. Literatura, která je uvedena v tomto sylabu má posloužit především k dobré přípravě posluchačů na závěrečnou zkoušku. U této zkoušky bude vyžadována literatura vymezená jako povinná. Povinná literatura obsahuje texty nezbytné k pochopení základních vývojových tendencí politických systémů střední Evropy, a proto bude její znalost bezpodmínečně vyžadována. U literatury označené jako doporučená se nepředpokládá její dokonalá znalost posluchačem, ale nabízí se mu možnost dalšího rozšíření vědomostí k danému tématu, event. doplnění faktografických údajů obsažených v literatuře povinné, které nemusejí vždy vyčerpávajícím způsobem pokrýt podnícený zájem studenta. Obě varianty: povinná i doporučená literatura jsou v českém a anglickém jazyce. Řada textů zahraniční provenience poskytuje mnohem bohatší a úplnější zdroj informací než texty v českém jazyce, proto bylo jejich zařazení nevyhnutelné. Zároveň by cizojazyčné materiály měly posloužit jako zdroj elementárního pojmosloví, s nímž se v politologii běžně pracuje. Četba zahraniční literatury je navíc důležitá pro celkovou orientaci studenta v oboru a jeho schopnost analyzovat vnitřní vývoj politologie ne pouze v měřítku České republiky, ale v širším evropském či celosvětovém záběru. Veškerá povinná literatura je soustředěna v čítance, která je (vedle tohoto sylabu) základní součástí pracovních materiálů ke kurzu. Tuto čítanku mohou studenti získat na studijním oddělení FSS MU u paní Kafkové. Doporučená literatura se vztahuje ke kurzu jako celku a studenti sami, event. po konzultaci využijí příslušnou pozici k jednotlivým přednášeným zemím a to buď v rámci přípravy na zkoušku, nebo jako podklady pro vypracování seminární práce. Nabízené tituly jsou k dispozici ve vybraných knihkupectvích, zaměřených na odbornou sociálně-vědní literaturu, nebo je lze vypůjčit ve fakultní knihovně či knihovnách veřejných: ÁGH, A. (1998): The Politics of Central Europe, London, Thousand Oaks, New Delhi. BÚTORA, M., HUNČÍK, P. (1995) (eds.): Slovensko 1995, Bratislava: Nadácia Sándora Máraiho. BÚTORA, M. (1997) (ed.): Slovensko 1996, Bratislava: Inštitút pre verejné otázky. BÚTORA, M., IVANTYŠYN, M. (1998) (eds): Slovensko 1997, Súhrnná správa o stave spoločnosti a trendoch na rok 1998, Bratislava: IVO. STRMISKA, M. (1999) (ed.): Postkomunistické stranické soustavy a politická pluralita. Brno: Masarykova univerzita. Přehled tématických částí a povinné literatury: 1. Česká republika Ústavní aspekty vzniku ČR, vývoj parlamentních politických subjektů, základní principy makroekonomické politiky, vlády stabilních koalic, předčasné volby 1998 a opoziční smlouva, ústavní zakotvení volebního systému, novela volebního zákona před volbami 2002. Povinná literatura: URUBEK, T. (1998): Česká republika. In: Dančák, B. (ed.): Integrační pokusy ve středoevropském prostoru I. Brno: Masarykova univerzita, s. 25-42. 18 stran HLOUŠEK. V., URUBEK, T. (1999): Česká republika. In: Dančák, B. (ed.): Integrační pokusy ve středoevropském prostoru II. Brno: Masarykova univerzita, s. 69-93. 25 stran KLÍMA, M. (2000): Začínáme se standardní demokracií? In: Reforma volebního systému - změna k lepšímu nebo k horšímu? Praha: CEVRO, s. 5-11. 7 stran NOVÁK, M. (2000): Proč je konkurenční model demokracie pro Českou republiku výhodný? In: Reforma volebního systému - změna k lepšímu nebo k horšímu? Praha: CEVRO, s. 12-21. 10 stran ŠIMÍČEK, V. (2000): Princip ústavního zakotvení volebního systému do Poslanecké sněmovny a jejich konfrontace s návrhem novely volebního zákona. In: Reforma volebního systému - změna k lepšímu nebo k horšímu? Praha: CEVRO, s. 30-43. 14 stran 2. Maďarsko Politický vývoj Maďarska od r. 1989, ústavní systém - vymezení moci výkonné, politický profil jednotlivých stran, využívání prvku přímé demokracie - referenda v praxi, vládní koalice MSZP - SZDSZ a její priority, parlamentní volby 1998. Povinná literatura: KÖRÖSÉNYI, A. (1990): Hungary. In: Electoral Studies, Vol. 9, Num. 4, December 1990, s. 337-345. 9 stran BENDA, L. (1998): Maďarská republika. In: Dančák, B. (ed.): Integrační pokusy ve středoevropském prostoru I. Brno: Masarykova univerzita, s. 58-89. 32 stran BENDA, L. (1999): Maďarská republika. In: Dančák, B. (ed.): Integrační pokusy ve středoevropském prostoru II. Brno: Masarykova univerzita, s. 103-130. 28 stran 3. Polsko Politický vývoj Polska od r. 1989, vývoj parlamentních politických subjektů, prezidentské volby 1990-1995-2000, pozice polského prezidenta vůči exekutivnímu a legislativnímu orgánu: kodifikace v tzv. "Malé ústavě", referendum v ústavním systému Polska a jeho aplikace při schvalování ústavy, změny volebních systémů a jejich politické konsekvence. Povinná literatura: KUBÁT, M. (2000): Politika v Polsku po roce 1989. Volby, volební systémy a jejich politické konsekvence. Praha: Karolinum, s. 19-125. 107 stran 4. Slovensko Vnitropolitické důsledky vzniku samostatného Slovenska, vzájemný vztah prezidenta a vlády ve slovenském ústavním systému, legislativní rámec pro soužití menšin a majoritní společnosti na Slovensku, parlamentní volby, referendum a komunální volby 1994, zformování anti-mečiarovské opozice a parlamentní volby 1998. Povinná literatura: URUBEK, T. (1998): Slovenská republika. In: Dančák, B. (ed.): Integrační pokusy ve středoevropském prostoru I. Brno: Masarykova univerzita, s. 43-57. 15 stran URUBEK, T. (1999): Slovenská republika. In: Dančák, B. (ed.): Integrační pokusy ve středoevropském prostoru II. Brno: Masarykova univerzita, s. 207-232. 26 stran MESEŽNIKOV, G. (1999): The 1998 Elections and the Development of the Party System in Slovakia. In: Bútora, M., Mesežnikov, G., Bútorová, Z., Fisher, S. (eds.): The 1998 Parliamentary Elections and Democratic Rebirth in Slovakia. Bratislava: I.V.O., s. 49-61. 13 stran 5. Litva Získávání nezávislosti na SSSR, politický a ústavní systém, politické strany, koalice a zájmové skupiny, parlamentní a prezidentské volby, vliv vnitropolitických faktorů na zahraniční politiku, uplatňování referenda v politické praxi. Povinná literatura: DANČÁK, B. (1999): Litevská republika. In: Dančák, B. (ed.): Pobaltí v transformaci. Politický vývoj Estonska, Litvy a Lotyšska. Brno: Masarykova univerzita, s. 84-117. 33 stran 6. Lotyšsko Získávání nezávislosti na SSSR, politický a ústavní systém, politické strany, koalice a zájmové skupiny, parlamentní volby, vliv vnitropolitických faktorů na zahraniční politiku. Povinná literatura: RAKOVSKÝ, A. (1999): Lotyšská republika. In: Dančák, B. (ed.): Pobaltí v transformaci. Politický vývoj Estonska, Litvy a Lotyšska. Brno: Masarykova univerzita, s. 163-190. 28 stran 7. Estonsko Získávání nezávislosti na SSSR, současná podoba estonského politického systému, ústavní systém, politické strany, koalice a zájmové skupiny, parlamentní volby, vliv vnitropolitických faktorů na zahraniční politiku. POSPÍŠIL, I. (1999): Estonská republika. In: Dančák, B. (ed.): Pobaltí v transformaci. Politický vývoj Estonska, Litvy a Lotyšska. Brno: Masarykova univerzita, s. 11-44. 34 stran
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2002, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013.