POL714 Politické sytémy zemí východní Evropy a Balkánu

Fakulta sociálních studií
podzim 2002
Rozsah
0/0/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jakub Šedo, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Anotace předmětu Předmět podává informaci o základních variantách podob ústavně-právních a institucionálně-politických uspořádání zemí v postkomunistickém prostoru. Koncentruje se přitom na genezi politických soustav po r. 1989 ve dvou areálech: ve východní (postsovětské) a jihovýchodní Evropě (na Balkáně). Příslušné země klasifikuje z hlediska forem státu a forem vlády (v nutných souvislostech pak též s ohledem na stranické systémy) a upozorňuje jednak na charakteristické a zákonité tendence, jednak na anomálie uvnitř této množiny. V průběhu předmětu studenti sepíší seminární práci, předmět je zakončen zkouškovým testem (viz dále).
Osnova
  • Autorská poznámka: tento materiál-sylabus je určen výhradně pro studenty kombinovaného studia oboru politologie FSS MU v Brně v akademickém roce 2002/2003 předmětu Politické systémy zemí východní Evropy a Balkánu. Jakékoli rozšiřování, kopírování, případně využití tohoto materiálu (nebo jeho části) pro jiné předměty je ve smyslu porušení autorských práv zakázáno. Určení: kombinované studium oboru politologie, bakalářský stupeň - 4. ročník, akademický rok 2002-2003, podzimní semestr Autor a garant: PhDr. Jan Holzer, Ph.D., odborný asistent Katedry politologie Mail kontakt: holzer@fss.muni.cz Telefon: 541 615 124 Konzultační hodiny: Gorkého 7, 2. podlaží, dveře č. 204 a) v období semestru každou středu 14.00-15.00 b) v kontaktních dnech 10.00-12.00 Kontaktní osoba: Mgr. Jakub Šedo, asistent Katedry politologie Mail kontakt: sedo@fss.muni.cz Telefon: 541 615 127 Konzultační hodiny: Gorkého 7, 2. podlaží, dveře č. 208 a) v období semestru každý pátek 10.00-12.00 b) v kontaktních dnech 12.00-16.00 Semestrální program předmětu ZÁŘÍ 2002 1. První kontaktní den: pátek 27. září 2002, 16.00-17.40, posluchárna G 11; úvod, seznámení s organizací předmětu; seznámení s požadavky pro úspěšné ukončení předmětu; úvodní komentář k obsahu předmětu, základní orientace v jednotlivých tématech; seznámení s požadovanou a doporučenou literaturou ŘÍJEN - LISTOPAD 2002 2. Termín oznámení kontaktní osobě o výběru tématu seminární práce - do pondělí 7. října 2002 3. Individuální příprava - první až šesté téma (blíže viz níže) 4. Příprava seminární práce 5. Termín zaslání zadané seminární práce: do pondělí 25. listopadu 2002, e-mailem, nebo v tištěné podobě kontaktní osobě; sankce při nedodržení termínu: viz níže pasáž o seminárních pracích PROSINEC 2002 6. Termín vyrozumění o hodnocení seminární práce (e-mailem): do středy 4. prosince 2002 7. Druhý kontaktní den: pátek 6. prosince 2002, 16.00-17.40, posluchárna G 11; konzultace k zadaným tématům; oznámení termínů řádných a opravných termínů 8. Individuální příprava na test 9. Termín zaslání seminární práce určené k přepracování (opět e-mailem kontaktní osobě): do středy 18. prosince 2002; sankce při nedodržení termínu: student nebude připuštěn ke zkouškovému testu a nebude tudíž v předmětu klasifikován; sankce při odevzdání práce, která opětovně nebude splňovat stanovenou bodovou hranici: student nebude připuštěn ke zkouškovému testu až do doby, kdy odevzdá náležitě kvalitní seminární text; paralelně ztrácí vypsané termíny zkoušek LEDEN A ÚNOR 2003 10. Termín vyrozumění o hodnocení přepracované seminární práce (e-mailem): do pátku 3. ledna 2003 11. Písemný zkouškový test (řádný termín) - datum bude oznámeno do 6. prosince 2002; obsah adekvátní rozsahu odpřednášených témat a zadané literatury (zúčastní se pouze studenti, kterým byla přijata a schválena seminární práce), délka 60 minut, struktura testu: 3 otázky po 4 bodech, 4 otázky po 6 bodech, 3 otázky po 8 bodech - pro obdržení zápočtu nutný zisk minimálně 36 bodů z 60 možných bodů (viz níže) 12. Termín seznámení studentů s hodnocením zkouškového testu (e-mailem): nejpozději 3 dny po datu testu 13. První opravný termín: datum bude oznámeno do 6. prosince 2002 14. Termín seznámení studentů s hodnocením zkouškového testu v prvním opravném termínu (e-mailem): nejpozději 3 dny po datu testu 15. Druhý opravný termín: datum bude oznámeno do 6. prosince 2002 Termín seznámení studentů s hodnocením zkouškového testu v druhém opravném termínu (e-mailem): nejpozději 3 dny po datu testu
Informace učitele
Struktura témat a zadaná literatura Orientace ve struktuře předmětu a v jednotlivých tématech: Látka předmětu je rozdělena do šesti tématických celků: první celek je zastoupen standardním teoretickým úvodem, následujících pět je zaplněno politickými systémy jednotlivých postkomunistických zemí. V nich je areál východní Evropy zastupován třemi postsovětskými republikami (Ruská federace, Ukrajina, Bělorusko), areál balkánský (jihovýchodoevropský) je pak dělen do tří skupin: na (1) Bulharsko a Rumunsko, (2) Slovinsko a Chorvatsko, (3) Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Makedonii a Srbsko. K nastudování každého z šesti témat jsou tedy určeny vždy přibližně dva týdny. Na závěrečnou přípravu a zopakování nastudované látky je určeno období na konci semestru a před počátkem zkouškového období. Co se týče pramenů a literatury předmětu, jsou témata předmětu pokryta jednak odbornou českou literaturou, jednak zdroji nečeské (anglické, německé, polské a ruské) provenience. Z hlediska povinné literatury jsou nicméně zadány pouze texty v angličtině a krátký text v polštině. Přesto lze hovořit o jisté jazykové náročnosti; ta ovšem odráží skutečnost, že práce s politickými reáliemi příslušných zemí předpokládá určitou jazykovou vybavenost. Vlastní literatura je rozdělena do dvou kategorií na: a) texty k nastudování - celkem se jedná o celkem 256 stran česky, 35 stran anglicky a 17 stran polsky psaného textu, které musí student nastudovat, neboť z jejich obsahu budou vycházet otázky při zkouškovém testu; jednotlivé texty jsou přístupné následujícím způsobem: jsou přístupné v knihovně FSS, jedná se o on-line texty (www.iips.cz/seps.html), je možno je zakoupit v některém knihkupectví, které se orientuje na sociovědní literaturu b) texty doporučené představují nejvhodnější doplňkovou literaturu; proto jsou často nabízeny pro "pohodlí" studenta v různých jazycích (jednotlivé tituly se pak přirozeně co do obsahu dublují); jejich přečtení se garantovi jeví jako pro studenty významná, nikoli však vyžadovaná pomoc při orientaci v jednotlivých tématech předmětu. Následující výčet jednotlivých témat obsahuje jednak klíčové pojmy a problémy, na které je nutno se soustředit při individuálním studiu a přípravě, jednak základní literaturu, z jejího obsahu budou vycházet otázky při závěrečném zkouškovém testu. 1. Postkomunismus a transformace politických systémů zemí východní a jihovýchodní Evropy po roce 1989 Pojem postkomunismus, transformace postkomunistických zemí, přechod politických systémů od nedemokratických modelů k demokracii. Aplikace teorie areálu na postkomunistický prostor. Texty k nastudování: Antoszewski, A. - Herbut, R.: Demokracje Europy Srodkowo-Wschodniej w perspektywie porównawczej, Wroclaw, WUW 1998, s. 15-31. 17 stran polsky. Kubát, M.: Politika a vládnutí ve středovýchodní Evropě, in: Kubát, M. (ed.): Východní rozšíření Evropské unie. Východiska - stav -- perspektivy, Brno - Praha, MPÚ MU - FSV UK 2001, s. 31-58. 28 stran česky. Doporučená literatura: Ágh, A.: The politics of Central Europe, London, Sage 1998, s. 37-42. Kitschelt, H.: Formation of Party Cleavages in Post-Communist Democracies: Theoretical Propositions, Party Politics, Vol 1, No 4, 1995, s. 447-472. 2. Politický systém Ruské federace Rusko - rozpad sovětských struktur a tranzice ke kompetitivnímu uspořádání; ruská ústava 1993, jednotlivé instituce, fenomén voleb, otázka vztahu centrum vs. periferie, ruské politické stranictví, procesní stránka systému; klasifikace systému Texty k nastudování: Holzer, J.: Politický systém Ruské federace. Hledání státu, Brno, CDK 2001, s. 17-69 a 132-140. 62 stran česky Doporučená literatura: Czajowski, A.: Demokratyzacja Rosji w latach 1987-1999, Wroclaw, atla2, s. 15-375. Dawisha, K. - Parrott, B.: Democratic Changes and Authoritarian Reactions in Russia, Ukraine, Belarus and Moldova, Cambridge, Cambridge UP 1997, s. 69-129. Schneider, E.: Das politische System der Russischen Föderation, Wiesbaden, Westdeutscher Verlag 2001, s. 28-167 a 190-228. Ševcova, L.: Režim Boriska Jelcina, Moskva, Moskovskij Centr Carnegi 1999, s. 7-530. 3. Politické systémy Ukrajiny a Běloruska Ukrajina a Bělorusko - rozpad sovětských struktur a tranzice k národně-státním a semipluralitním, popřípadě "řízeným" uspořádáním; ústavní texty, jednotlivé instituce, fenomén voleb, politické stranictví, procesní stránka systémů; jejich klasifikace Texty k nastudování: Dančák, B.: Bělorusko - obraz postkoloniální země, on-line Středoevropské politické studie, roč. I., č. 0, 1999 (www.iips.cz/seps). 10 stran česky Kubová, O.: Ústavní systém Ukrajiny, on-line Středoevropské politické studie, roč. IV., č. 1, 2002 (www.iips.cz/seps). 10 stran česky Doporučená literatura: Dawisha, K. - Parrott, B.: Democratic Changes and Authoritarian Reactions in Russia, Ukraine, Belarus and Moldova, Cambridge, Cambridge UP 1997, s. 223-281 a 330-370. Duleba, A.: Koniec súčasnej Európy? Ukrajina a Slovensko po prvej vlne rozšírenia NATO, Bratislava, IPVO 1998, s. 26-56. Mironowicz, E.: Bialorus, Warszawa, TRIO, s. 213-263. Strmiska, M. - Kopeček, L.: Regionální rozrůzněnost, teritoriální cleavages a utváření stranicko-politických soustav: ukrajinský případ, on-line Středoevropské politické studie, roč. III., č. 3, 2001 (www.iips.cz/seps). Wilson, A.: Ukraine, in: Elgie, R. (ed.): Semi-Prezidentialism in Europe, New York, Oxford UP 1999, s. 260-280. 4. Politické systémy Bulharska a Rumunska Bulharsko, Rumunsko a Moldávie - rozpad komunistických, resp. sovětských struktur a tranzice k (semi)kompetitivním uspořádáním; ústavní texty, jednotlivé instituce, fenomén voleb, politické stranictví, národnostní problematika, procesní stránka systémů; klasifikace systémů Texty k nastudování: Dawisha, K. - Parrott, B.: Politics, Power and the Struggle for Democracy in South-East Europe, Cambridge, Cambridge UP 1997, s. 359-393. 35 stran anglicky Strmiska, M.: Utváření rumunského multipartismu (1990-1999). Pluralita a polarita rumunského systému politických stran, on-line Středoevropské politické studie, roč. II., č. 1, 2000 (www.iips.cz/seps). 10 stran česky Doporučená literatura: Dawisha, K. - Parrott, B.: Politics, Power and the Struggle for Democracy in South-East Europe, Cambridge, Cambridge UP 1997, s. 403-450. Setnička, T. - Strmiska, M.: Rumunské parlamentní a prezidentské volby v roce 2000. Příspěvek k analýze výsledků voleb a k charakteristice postavení a profilu rumunských politických stran, on-line Středoevropské politické studie, roč. III., č. 2, 2001 (www.iips.cz/seps). Strmiska, M.: Moldavský multipartismus. Poznámka k interpretaci utváření moldavského systému politických stran (1990-1999), on-line Středoevropské politické studie, roč. II., č. 1, 2000 (www.iips.cz/seps). Strmiska, M.: Bipolarita, "třetí strany" a utváření postkomunistického multipartismu v Bulharsku: teoreticko-metodologická poznámka, on-line Středoevropské politické studie, roč. II., č. 2, 2000 (www.iips.cz/seps). Strmiska, M.: Parties, Poles, Alliances and Romaniam Pluralism, 1990-2000, on-line Středoevropské politické studie, roč. III., č. 2, 2001 (www.iips.cz/seps). 5. Politické systémy Slovinska a Chorvatska Slovinsko a Chorvatsko - rozpad jugoslávských komunistických struktur a tranzice k (semi)kompetitivním uspořádáním, válečné konflikty; ústavní texty, jednotlivé instituce, fenomén voleb, politické stranictví, národnostní problematika, procesní stránka systémů; klasifikace systémů Texty k nastudování: Cabada, L. - Dvořáková, V.: Komparace politických systémů III., Praha 2000, s. 135-184. 50 stran česky Doporučená literatura: Hloušek, V.: Slovinský stranický systém a model umírněného pluralismu. Popis vývoje a analysa fungování systému politických stran ve Slovinsku v letech 1996-2000, on-line Středoevropské politické studie, roč. III., č. 1, 2001 (www.iips.cz/seps). Hloušek, V.: Parlamentní volby v Chorvatsku 2000, on-line Středoevropské politické studie, roč. II., č. 1, 2000 (www.iips.cz/seps). 6. Politické systémy Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Makedonie a Srbska Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Makedonie, Srbsko - rozpad Jugoslávie a tranzice k (semi)kompetitivním uspořádáním, válečné konflikty; ústavní texty, jednotlivé instituce, fenomén voleb, politické stranictví, národnostní problematika, procesní stránka systémů; klasifikace systémů Texty k nastudování: Cabada, L. - Dvořáková, V.: Komparace politických systémů III., Praha, UK 2000, s. 115-133 a 185-252. 86 stran česky Strmiska, M.: Polarizací k dynamickému pluralismu? Případ černohorského multipartismu, on-line Středoevropské politické studie, roč. III., č. 3, 2001 (www.iips.cz/seps). 10 stran česky Doporučená literatura: Dawisha, K. - Parrott, B.: Politics, Power and the Struggle for Democracy in South-East Europe, Cambridge, Cambridge UP 1997, s. 69-284. Hloušek, V.: Kantonální a parlamentní volby v Bosně a Hercegovině 2000, on-line Středoevropské politické studie, roč. III., č. 2, 2001 (www.iips.cz/seps). Strmiska, M.: Bosensko-hercegovské lokální stranicko-politické pluralismy: Příspěvek k analýze voleb do obecních zastupitelstev v roce 2000 a vývoji lokálních stranicko-politických konfigurací, on-line Středoevropské politické studie, roč. II., č. 4, 2000 (www.iips.cz/seps). Strmiska, M.: The Making of Party Pluralism in Montenegro, on-line Středoevropské politické studie, roč. II., č. 3, 2000 (www.iips.cz/seps). Strmiska, M.: The Macedonian Multipartism. A Note on the Typology of the Macedonian Party Arrangement, on-line Středoevropské politické studie, roč. I., č. 0, 1999 (www.iips.cz/seps). Příklad možného zkouškového testu Politické systémy zemí východní Evropy a Balkánu (POL 715) - kombinované studium zkouškový test - varianta X Jméno: Datum: Čas: 60 minut --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 body 1. Zařaďte následující země z hlediska Kitscheltovy typologie modelů komunismu: Bělorusko, Chorvatsko, Srbsko 2. Vyjmenujte některá opoziční (antikomunistická) hnutí druhé poloviny 80. let v Sovětském svazu 3. Uveďte výsledky parlamentních voleb na Ukrajině v březnu 2002 6 bodů 4. Popište postavení první komory ruského parlamentního tělesa dle současné ústavy: způsob volby, kompetence, vztah k dalším institucím 5. Popište složení a funkce slovinské Státní rady 6. Objasněte termín "triple transition" 7. Vyjmenujte hlavní etnické strany v Bulharsku a charakterizujte jejich postavení v rámci stranického systému 8 bodů 8. Které státy v rámci balkánského areálu lze označit za konsolidované demokracie a proč 9. Charakterizujte regionální rozdělení Svazové republiky Jugoslávie 10. Charakterizujte působení HDZ ve stranicko-politickém systému Chorvatska v 90. letech 20. století --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hodnocení testu: A. Výborně 60 - 56 bodů B. Výborně minus 55 - 51 bodů C. Velmi dobře 50 - 46 bodů D. Velmi dobře minus 45 - 41 bodů E. Dobře 40 - 36 bodů (hranicí je tedy zisk 60% bodů, které jsou "ve hře") F. Nevyhovující 35 bodů a méně Seminární práce Zadání: Vzhledem k charakteru předmětu je nutno zdůraznit, že cílem seminární práce je systémové zachycení určitého konkrétního problému, události, ústavního materiálu, instituce, subjektu apod. se vztahem k tématu předmětu: tedy systémové tranzici příslušných dvou postkomunistických areálů. Jádro seminární práce tedy pochopitelně bude a musí být tvořeno historickými daty, ale ta je nutno následně klasifikovat, interpretovat, konfrontovat s teoretickými postuláty apod. Požadavky: Vedle uvedeného postřehu stran charakteru musí text dále splňovat veškeré nároky, kladené na seminární práce z hlediska formálního (doporučit lze webové stránky Katedry politologie, které obsahují šablonu seminárních prací, odpovídající veškerým formálním parametrům včetně zápisu literatury či úpravy poznámkového aparátu). Jejich porušení je, stejně jako nízká jazyková (především gramatická, ale i stylistická) kultura textu, důvodem k odmítnutí práce. To znamená (práce budou zasílány výhradně e-mailem), že: První strana obsahuje název univerzity, fakulty, katedry, název předmětu a jeho kód, jméno autora, jeho studijní kombinace a imatrikulační ročník, název práce, rok a místo sepsání; Vlastní text v rozsahu 2000-2500 slov je psán ve Wordu, písmo Times New Roman, velikost písma 12, řádkování 1,5; Práce obsahuje poznámkový aparát, a to některou z technických možností, které nabízí Word (pod Vložit - Poznámka pod čarou), v intencích citačních standardů; Práce v závěru obsahuje seznam použité literatury, zapsané dle současných citačních standardů politologických periodik (viz Politologický časopis; obecně viz zmíněná šablona na webu Katedry politologie) Témata: Nabídka témat je volná, student si tedy volí téma seminární práce sám, v intencích obsahu předmětu. To znamená popis a analýza určité fáze tranzice příslušných zemí, určité instituce, subjektu, specifického problému (např. národnostní problematika) apod. Svůj výběr student konzultuje s kontaktní osobou, a to nejpozději do pondělí 7. října 2002. Akceptovaná témata jsou pak zpracovávána v souladu s výše uvedenými parametry. Hodnocení: Práce bude hodnocena v rozsahu 0-10 bodů (pro přijetí je nutno získat minimálně 6 bodů) dle následujících kritérií: 1. obsahu textu - dodržení a naplnění tématu, míry faktických chyb, originality (5 bodů) 2. použité literatury (2 body) 3. dodržení formálních požadavků (2 body) 4. jazykové kultury (1 bod) Pokud bude práce odevzdána se zpožděním vůči prvnímu termínu (25. listopadu 2002), hranice nutného zisku bodů se zvyšuje na 8 bodů. Při navrácení včas odevzdané práce k přepracování se hranice nezvyšuje. Nedodržení termínu při přepracování (18. prosince 2002) znamená, že student nebude připuštěn k závěrečnému zkouškovému testu a nebude v předmětu klasifikován. Pokud pak ani napodruhé odevzdané dílo nedosáhne předepsané hranice bodů, student nemůže absolvovat zkouškový test do té doby, než bude práce odevzdána v podobě, aby mohla být schválena. Student ztrácí v té době vypsané termíny zkoušek a vystavuje se tak riziku menší šance na úspěch při zkouškovém testu.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012.