POL709 Politické systémy demokratických zemí II.

Fakulta sociálních studií
podzim 2003
Rozsah
0/0/0. 8 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Jakub Šedo, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Hana Vykoupilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Rozvrh
So 4. 10. 10:00–11:40 J31, So 8. 11. 10:00–11:40 J31, So 13. 12. 10:00–11:40 J31
Předpoklady
POL708 Pol. syst. dem. zemí I.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět navazuje na kurz POL 708 Politické systémy demokratických zemí I. Rozvíjí schopnost studentů orientovat se v problematice politických systémů současných evropských i světových demokracií. V návaznosti na základní teoretické a zejména faktografické znalosti získané v POL 708 prohlubuje předmět Politické systémy demokratických zemí II. schopnost analyzovat a srovnávat politické systémy demokratických zemí a jejich subsystémy resp. jednotlivé instituce. Struktura předmětu je koncipována tak, aby se posluchač nejprve seznámil se základními pojmy systémově teoretického pojetí politického systému a na základě tohoto teoreticko-metodologického východiska následně s možnostmi komparativní analýzy politických systémů. V další části bude pozornost zaměřena na rozlišení a charakteristiku základních modelů demokratických politických systémů. Na tuto typologii navazuje závěrečná část předmětu, v níž jsou v komparativní perspektivě sledovány nejdůležitější instituce politických systémů, jejich typologie, klasifikace, struktura a funkce, které v rámci různých politických systémů plní.
Osnova
  • První týden (22.-28. září 2003) První soustředění: 4. 10. 2003 v 10.00, učebna J31 úvod, seznámení s organizací kursu seznámení s požadavky pro úspěšné ukončení kursu úvodní komentář k obsahu kursu, jeho struktuře, základní orientace v jednotlivých tématech seznámení s povinnou a doporučenou literaturou Druhý týden (29. září-5. října 2003) Individuální příprava - teorie politického systému (37 stran českého textu: Říchová 2000, s. 45-82) V tomto týdnu by si student měl vybrat konkrétní téma své seminární práce č. 1 a začít přípravu na její vypracování shromážděním potřebných materiálů (heuristická fáze). Třetí týden (6.-12. října 2003) Individuální příprava - komparativní přístup (15 stran anglického textu: Hague-Harrop, s. 62-76) V tomto týdnu by posluchač měl začít s vlastním psaním seminární práce, například sestavením její deskriptivní části. Měl by rovněž rozvrhnout strukturu textu a teoretický rámec, v němž se bude pohybovat. Čtvrtý týden (13.-19. října 2003) Individuální příprava - srovnávání politických systémů (16 stran anglického textu: Almond a kol., s. 39-55) V tomto týdnu je nutné dokončit psaní seminární práce tak, aby nejpozději 24. října byla odevzdána kontaktní osobě k hodnocení. Pátý týden (20.-26. října 2003) Individuální příprava - parlamentní a presidentské demokracie (26 stran českého textu: Říchová 2002, s. 57-83) Nejpozději do 31. 10. 2003 včetně bude studentům zpřístupněno hodnocení seminární práce č. 1. Šestý týden (27. října-2. listopadu 2003) Individuální příprava - konsociační a majoritní demokracie (28 stran českého textu: Říchová 2000, s. 197-225) Korespondenční průběžný test znalostí z prvních dvou tématických bloků. Sedmý týden (3.-9. listopadu 2003) Individuální příprava - srovnávání ústav (22 stran anglického textu: Hague-Harrop, s. 261-283) V tomto týdnu by si student měl zvolit konkrétní téma své seminární práce č. 2 a začít přípravu na psaní práce stanovením hypotéz. Osmý týden (10.-16. listopadu 2003) Individuální příprava - modely ústavního soudnictví (27 stran českého textu: Klokočka, s. 365-392) V tomto týdnu by měl student začít s vlastním psaním práce, například vypracováním osnovy práce a dílčích úvah. Měl by si rovněž rozvážit teoretický rámec, v němž se bude práce pohybovat. Devátý týden (17.-23. listopadu 2003) Individuální příprava - komparace legislativních orgánů (17 stran anglického textu: Hague-Harrop, s. 218-235) V tomto týdnu by měl student pokračovat v psaní seminární práce č. 2. Desátý týden (24.-30. listopadu 2003) Individuální příprava - komparace legislativních orgánů (38 stran anglického textu: Mény, s. 156-194) V tomto týdnu je nutné dopsat seminární práci tak, aby byla nejpozději do 3. prosince včetně k dispozici kontaktní osobě k hodnocení. Jedenáctý týden (1.-7. prosince 2003) Individuální příprava - komparace exekutivních orgánů (43 stran anglického textu: Mény, s. 192-237) Nejpozději do 10. 12. 2003 včetně bude studentům zpřístupněno hodnocení seminární práce č. 2. Druhé soustředění: 13. 12. 2003 v 10.00, učebna J31. konzultace k tématům kursu Dvanáctý týden (8.-14. prosince 2003) Individuální příprava - fungování státní správy (7 stran českého textu: Říchová 2002, s. 179-186) Třináctý týden (16.-22. prosince 2003) Tento týden může student využít k opakování učiva a prohlubování znalostí ke zkoušce. Leden 2004 Písemná zkouška (jednotlivé termíny budou upřesněny) Pro absolvování kurzu je nutné přečíst 125 stran českého textu a 145 stran anglického textu, absolvovat průběžný test znalostí, vypracovat dvě seminární práce o celkovém rozsahu 7 stran a úspěšně složit závěrečnou písemnou zkoušku.
Metody hodnocení
Kurs je ukončen písemnou zkouškou. Ke zkoušce jsou připuštěni pouze studenti, kteří úspěšně zpracují dvě seminární práce a průběžný test znalostí. Zkoušku složí ti studenti, kteří získají 43 a více bodů ze 70 možných. Korespondenční test průběžných znalostí Průběžný test znalostí v polovině semestru je jedním z bodovaných seminárních úkolů. Cílem tohoto testu je prověřit znalosti studentů prvního a druhého tématického bloku (témata 1-4) a zároveň schopnost aplikace získaných znalostí na konkrétní příklady. Test se skládá z pěti uzavřených otázek (tj. se čtyřmi předem nabídnutými variantami odpovědí), z nichž může být správně 0-4 varianty. Otázka je pokládána za správně zodpovězenou pouze tehdy, pokud je zodpovězena zcela správně. Každá správná odpověď bude hodnocena jedním bodem, za optimálně vyplněný test může student dostat tedy celkem 5 bodů. Test proběhne korespondenční formou prostřednictvím sítě elektronické pošty. V příslušných termínech student obdrží elektronický formulář testu, který vyplní a odešle ve stanoveném termínu zpět vyučujícímu. Zodpovězené testy, které budou odeslány po určeném termínu, budou automaticky hodnoceny počtem bodů nula. Oprava testu nebude umožněna. Časový harmonogram průběžného korespondenčního testu: Vyučující zašle test e-mailem: dopoledne 31. 10. 2003. Odevzdání vyplněného testu posluchač prostřednictvím e-mailu vyučujícímu 3. 11. 2003 do 12:00. Student obdrží hodnocení testu nejpozději 6. 11. 2003 do 18:00. Seminární práce Zadání a témata seminárních prací: K úspěšnému absolvování předmětu je nezbytné vypracovat dvě seminární práce. Tyto práce procvičí a prověří schopnost studentů orientovat se v probírané problematice a zdokonalí je ve vypracovávání metodologicky a věcně správných teoreticko-analytických textů, které odpovídají formálním i obsahovým požadavkům odborných prací. Seminární práce č. 1: v této seminární práci si student vybere některý z následujících demokratických politických systémů, shromáždí o něm aktivně relevantní informace (předpokládá se zejména využití internetových zdrojů a materiálů), provede jeho deskripci a přiřadí jej k určitému modelu demokratického systému (parlamentní či presidentská demokracie, většinová nebo konsensuální demokracie), přičemž toto zařazení zdůvodní. Témata: Politický systém Austrálie Politický systém Kanady Politický systém Izraele Politický systém Islandu Politický systém Irska Politický systém Japonska Politický systém Mexika Seminární práce č. 1 musí být odevzdána do 24. 10. 2003 včetně. Posluchač obdrží hodnocení seminární práce č. 1 do 31. 10. 2003 včetně (viz níže). Seminární práce č. 2: tuto seminární práci zpracuje student formou odborného eseje, v němž na základě poznatků získaných studiem povinné (případně doporučené literatury) provede úvahu na jedno z níže uvedených témat. Při hodnocení bude zohledňována nejen adekvátnost a logická koherence hypotéz a závěrů, ale také schopnost samostatně pracovat s odbornou literaturou. Témata: Je pro ČR přínosnější poměrný nebo většinový volební systém? Parlamentní nebo presidentská forma demokracie? (normativně orientovaný esej) Je český politický systém konsociační nebo většinovou demokracií? Seminární práce č. 2 musí být odevzdána do 3. 12. 2003 včetně. Student obdrží hodnocení seminární práce č. 2 do 10. 12. 2003 včetně (viz níže). Požadavky: Odevzdávané práce musejí splňovat veškeré nároky, obvykle kladené na seminární práce z hlediska obsahového i formálního (doporučit lze webové stránky Katedry politologie http://www.fss.muni.cz/polit, které v rámci oddílu "studium" obsahují šablonu seminárních prací, jež striktně definuje veškeré nutné formální náležitosti práce); jejich nedodržení znamená snížení bodového zisku práce (viz níže). Seminární práce č. 1 musí být vypracována v rozsahu minimálně 4 stran, seminární práce č. 2 v rozsahu minimálně 3 stran. Seminární práci student odevzdává ve stanovených termínech (viz semestrální program kursu) prostřednictvím elektronické pošty kontaktní osobě. Seminární práce musejí být doručovány formou příloh (attachments) k mailům. Přijaty mohou být pouze takové soubory se seminární prací, které budou formátovány pro Word 97 nebo Word 2000 (formáty doc či rtf).. Hodnocení: Každá ze seminárních prací bude hodnocena v rozsahu 0-10 bodů podle následujících kritérií: obsahová (věcná) správnost textu (3 body) dodržení metodologické korektnosti textu (3 body) dodržení formálních požadavků (citace literatury, poznámkový aparát) (3 body) jazyková kultura (pravopis a stylistická obratnost) (1 bod) Hodnocení seminárních úkolů Celkově bude student moci za obě své seminární práce získat 20 bodů. Za napsání testu pak bude student moci získat až 5 bodů. K úspěšnému splnění seminárních úkolů je nutno získat celkově alespoň 16 bodů. Nedodržení termínu odevzdání seminárních prací bez řádné a předem vyřízené omluvy (tj. podané i přijaté) bude znamenat automaticky snížení hodnocení práce o 50%. Při nedodržení termínu pro odeslání testu nebude test bodově hodnocen. Pokud se studentovi nepodaří naplnit požadované celkové bodové ohodnocení, nebude moci absolvovat písemnou zkoušku. Seminární práce č. 1 a č. 2 je možné přepracovat, ale pouze pokud byla první verze odeslána ve stanoveném termínu. Přepracovaná seminární práce musí být odevzdána nejpozději 18. 12. 2003, přičemž bude hodnocena podle stejných kritérií jako seminární práce odevzdaná v řádném termínu. Hodnocení své seminární práce se student dozví v příslušném termínu prostřednictvím Informačního systému Masarykovy univerzity (is.muni.cz). V rámci stránky kursu budou vytvořeny poznámkové bloky "Hodnocení seminární práce č. 1" a "Hodnocení seminární práce č. 2", kde se student bude moci seznámit s hodnocením své seminární práce. Hodnocení seminárních prací nebudou studentům sdělována jinou formou. Obdobně hodnocení testu bude pro studenty přístupné v poznámkovém bloku "Hodnocení průběžného testu". Informace o písemné zkoušce Písemná zkouška se skládá ze 2 otázek typu A, 8 otázek typu B a 5 otázek typu C. Příklad otázky typu A: A 17. Popište, srovnejte a proveďte typologizaci výborů v parlamentech demokratických politických systémů. Příklad otázky typu B: B.56. Definujte a vysvětlete výstupní funkce politického systému (outputs). Příklad otázky typu C: C. 94. Stručně vysvětlete pojem soudní aktivismus (judicial activism). Hodnocení a klasifikace: otázka: A-max. 10 bodů; B-max. 5 b.; C-max. 2b.; celkem: max. 70 bodů; klasifikace: 43-48: E (dobře), 49-53: D (velmi dobře minus), 54-59: C (vel. dobře), 60-64: B (výborně minus), 65-70: A (výborně)
Informace učitele
Autor sylabu: Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. Vyučující: Mgr. Jakub Šedo e-mail: sedo@fss.muni.cz telefon: 541 61 51 27 konzultační hodiny: v průběhu semestru v úterý 11.30 - 13.00 v dnech soustředění 14.00 - 16.00 Kontaktní osoba: Mgr. Hana Lylová e-mail: lylova@fss.muni.cz telefon: 541 61 52 09 konzultační hodiny: v průběhu semestru vždy v úterý 13.00 - 15.00 v dnech soustředění 11.30 - 13.00 Orientace ve struktuře předmětu a v jednotlivých tématech: Obsah kursu je členěn do tří tématických bloků (vyšší rovina) a osmi témat (základní rovina). Úvodní, převážně teoreticko-metodologický první blok seznamuje v prvním tématu studenty s problematikou systémové teorie ve společenských vědách a s pojmem a badatelskými důsledky konceptu politického systému. Druhé téma prvního bloku se věnuje různým metodám srovnávání politických systémů. Posluchač bude seznámen nejen s různými technikami komparace, ale získá také základní informaci o různých rovinách komparativní analýzy z hlediska zkoumaného vzorku případů. Druhý blok je zvláště zaměřen na teoretické prohloubení faktografických znalostí z předmětu Politické systémy demokratických zemí I. Ve třetím tématu bude rozvíjena základní typologie politických systémů zastupitelské demokracie, která umožňuje jejich rozdělení na parlamentní a presidentské demokracie. Čtvrté téma seznámí studenty s jiným tříděním politických systémů na většinovou a konsensuální resp. konkurenční a konkordantní demokracii. Posluchači tak získají představu o základních modelech fungování politických procesů (sféra politics). Třetí blok je koncipován jako detailní analýza typů a způsobů fungování jednotlivých komponentů politických systémů v komparativní perspektivě. Páté téma nabízí komparativní pohled na ústavní vymezení politických systémů a věnuje se také problematice judikativy (zejména srovnávací typologii modelů ústavního soudnictví). Šesté téma se zabývá problematikou srovnávání legislativních orgánů (parlamentů) z pohledu jejich struktury, činnosti a funkcí, které plní v různých typech politických systémů. Srovnávací analýze exekutivních orgánů je věnováno sedmé téma. Studenti získají v komparativní perspektivě přehled o různých modelech strukturálního i funkcionálního postavení hlav států a rovněž bude předložena typologie funkcí a postavení vlád (a jejich předsedů) v moderních demokraciích. Poslední, osmé téma, je věnováno problematice byrokracie (politicko-administrativního aparátu) a státní správy. Na rozdíl od předmětu Politické systémy demokratických zemí I. je tento kurs koncipován jako více analytický a teoretický. Látka faktografické povahy, získaná v předchozím studiu, je doplněna o teoreticko-metodologické aspekty komparace politických systémů. Posluchač nejprve získá představu o metodologickém základu srovnávání politických systému, komparačních technikách a základní (nejčastěji používané) typologii. Ve druhé polovině kursu je pak tento základ aplikován na jednotlivé instituce (sféra polity). Struktura kurzu a rozvržení látky do jednotlivých týdnů vychází z nutnosti zachovat tuto obsahovou návaznost, ale současně respektuje rozdílnou obtížnost jednotlivých textů povinné literatury a je také přizpůsobena požadavkům na samostatnou aktivní práci posluchačů při přípravě seminárních prací. Povinná a doporučená literatura: Zadaná literatura je rozdělena na povinnou a doporučenou. Povinná literatura soustřeďuje základní informace nutné pro orientaci v oblasti komparativní politologie a dále faktografické informace týkající se sledovaných aspektů politických systémů demokratických zemí. Pouze tato povinná literatura bude v plném rozsahu součástí závěrečné zkoušky. Doporučená literatura nebude předmětem zkoušky, ale může studentům posloužit jednak k doplnění vědomostí získaných při studiu povinné literatury, dále může napomoci při vypracování seminárních prací a v neposlední řadě umožňuje posluchačům získat základní přehled o současných trendech ve srovnávací analýze politických systémů. Studium doporučené literatury ovšem není podmínkou pro úspěšné absolvování předmětu. Povinná i doporučená literatura je zadána v českém a v anglickém jazyce. Důvodem zařazení anglických textů je nejen absence odpovídajících kvalitních českých materiálů, ale také didaktická vhodnost vybraných textů a snaha, aby si posluchači jejich studiem osvojili základní pojmy a definice ze srovnávací politologie a z oblasti komparace politických systémů a institucí, jež jsou používány v zahraniční odborné literatuře. Zadaná povinná literatura odpovídá struktuře základních témat kursu; jejím cílem je podat základní informace a orientovat studenta v jednotlivých tématech. Jednotlivé texty jsou voleny nejen s ohledem na didaktickou vhodnost podle příslušných témat, ale zároveň podávají přehled o různých teoretických, metodologických a typologických přístupech ke komparaci politických systémů. Anglické texty slouží rovněž jako pomůcka k rozšíření jazykové výbavy studentů v oblasti nezbytné odborné politologické terminologie. Veškerá povinná literatura je soustředěna v čítance, která je (vedle tohoto sylabu) základní součástí pracovních materiálů k předmětu. Tuto čítanku mohou studenti zakoupit na Fakultě sociálních studií v prodejně skript u paní Soldánové. Doporučená literatura není rozepsána k jednotlivým tématům předmětu. Vesměs jsou zde zastoupeny publikace, které se vztahují alespoň částečně ke všem tématům kursu. Některé tyto knihy je možno jednak zakoupit ve specializovaných knihkupectvích s odbornou sociálně-vědní literaturou, všechny tyto knihy je možné vypůjčit ve fakultní knihovně či knihovnách veřejných: ALMOND, Gabriel A.; G. BINGHAM POWELL, Jr.; STRØM, Karre; DALTON, Russel J. (2001): Comparative Politics. A Theoretical Framework. New York: Longman. (kromě povinně zadaných kapitol) BERG-SCHLOSSER, Dirk; STAMMEN, Theo (2000): Úvod do politické vědy. Praha: ISE. BRUNNER, Georg (1979): Vergleichende Regierungslehre. Paderborn: Ferdinand Schöningh. DAHL, Robert Alan (1995): Demokracie a její kritici. Praha: Victoria Publishing. DAHL, Robert Alan (2001). O demokracii. Průvodce pro občany. Praha: Portál. DVOŘÁKOVÁ, Vladimíra; KUNC, Jiří (1999): Základní témata komparativní analýzy. In: Kol: Komparace politických systémů I. Praha: VŠE, s. 43-71. EASTON, David (1960): The Political Systém. An Inquiry into the State of Political Science. New York: Alfred A. Knopf. EIGIE, R. (ed.) (1999): Semi-Presidentialism in Europe. Oxford: Oxford University Press. HAGUE, Rod, HARROP, Martin (2001): Comparative Governments and Politics. An Introduction. Basingstoke-New York: Palgrave. (kromě povinně zadaných kapitol) JANDA, K.; BERRY, J. M.; HUFF, E. (1998): Výzva demokracie. Systém vlády v USA. Praha: SLON. MACRIDIS, Roy C. (1986): Modern Political Systems. Patterns and Institutions. Boston: Little, Brown and Co. MÉNY, Yves (1991): Government and Politics in Western Europe. Oxford: Oxford University Press. (kromě povinně zadaných kapoitol) NOVÁK, Miroslav (2001): Jakou demokracii pro nové demokracie? Konsensuální model, efektivita a kulturně homogenní země. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU. SARTORI, Giovanni (2001): Srovnávací ústavní inženýrství. Praha: SLON. ŠKALOUD, Jan a kol. (1993): Komparace politických systémů. Praha: VŠE. ŘÍCHOVÁ, Blanka (1999): Komparativní metoda v politologii. In: Kol.: Komparace politických systémů I., Praha: VŠE, s. 9-42. ŘÍCHOVÁ, Blanka (2000): Přehled moderních politických teorií. Praha: Portál. (kromě povinně zadaných kapitol) ŘÍCHOVÁ, Blanka (2002): Úvod do současné politologie. Praha: Portál. (kromě povinně zadaných kapitol) Přehled tématických bloků, "klíčových pojmů" a povinné literatury: Teorie a metody komparace politických systémů Teorie politického systému Systémová teorie v přírodních vědách, systémová teorie ve společenských vědách, uzavřené a otevřené systémy, zpětná vazba (feedback), subsystémy, Eastonův model politického systému, členské systémy, analytické systémy, politické vztahy, hranice a okolí politického systému, vstupy politického systému, výstupy politického systému, zpětná vazba v politickém systému. Almondova definice politického systému, funkce politického systému, vstupní funkce politického systému, výstupní funkce politického systému, politická socializace, artikulace zájmů, agregace zájmů, politická komunikace, vlastnosti politické struktury (univerzálnost, multifunkčnost). Povinná literatura: Teorie politického systému In: ŘÍCHOVÁ, Blanka (2000): Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál, s. 45-60. 16 stran Strukturně-funkcionální analýza In: ŘÍCHOVÁ, Blanka (2000): Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál, s. 61-82. 21 stran Metody komparace politických systémů Komparativní přístup, instituce, institucionální analýza, roviny analýzy, Eastonův model politického systému, behavioralismus, systém, struktury a funkce politického systému, vstupy a výstupy politického systému, interdependence, komparativní techniky, case-study, zaměřená komparace, statistická analýza, závislé proměnné, nezávislé proměnné, ovlivňující proměnné. Povinná literatura: The Comparative Approach. In: HAGUE, Rod, HARROP, Martin (2001): Comparative Governments and Politics. An Introduction. Basingstoke-New York: Palgrave, s. 62-76. 15 stran Comparing Political Systems. In: ALMOND, Gabriel A.; G. BINGHAM POWELL, Jr.; STRØM, Karre; DALTON, Russel J. (2001): Comparative Politics. A Theoretical Framework. New York: Longman, s. 39-55. 16 stran II. Modely demokracie a jejich komparace Parlamentní a presidentská demokracie Direktoriální systém vlády, parlamentní systém vlády, presidentský systém vlády, premiérský parlamentarismus, parlamentní systémy s převahou zákonodárného sboru, viable vs. effective government, prezidiální parlamentarismus, parlamentní prezidencialismus. Povinná literatura: Vládní systémy v demokracii. In: ŘÍCHOVÁ, Blanka (2002): Úvod do současné politologie. Praha: Portál, s. 57-83. 26 stran Většinová/konkurenční a konsensuální/konkordantní demokracie Konsociační demokracie, většinová demokracie, konsensuální demokracie, konkordanční demokracie, segmentovaný pluralismus, štěpné (konfliktní) linie, konsociační struktura společnosti, konsociační politická kultura, velká koalice, proporcionalita, menšinové veto, segmentální autonomie,vztah konsensuální a konsociační demokracie. Povinná literatura: Teorie konsociační demokracie In: ŘÍCHOVÁ, Blanka (2000): Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál, s. 197-225. 28 stran III. Komparace politických institucích v současných demokraciích Komparace ústavních systémů, kontrola ústavnosti Klasifikace ústav, revize ústav, komparace vertikálního členění státu, federace a konfederace, klasifikace federací, unitární stát, duální systém místní správy a samosprávy, sjednocený systém místní správy. Britský model kontroly ústavnosti, typologie ústavního soudnoctví: difúzní a koncentrované ústavní soudnictví, preventivní ústavní soudnictví. Povinná literatura: Constitutions and the Legal Framework. In: HAGUE, Rod, HARROP, Martin (2001): Comparative Governments and Politics. An Introduction. Basingstoke-New York: Palgrave, s. 185-201. 16 stran Kontrola ústavnosti. In: KLOKOČKA, Vladimír (1996): Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde, s. 365-392. 27 stran Komparace legislativních orgánů Funkce reprezentativních orgánů, unikameralismus, bikameralismus, legislativní proces a jeho podoby, struktura parlamentů (výbory a komise), kontrolní funkce parlamentu vůči exekutivě, klasifikace legislativních těles podle policy. Povinná literatura: Legislatures. In: HAGUE, Rod, HARROP, Martin (2001): Comparative Governments and Politics. An Introduction. Basingstoke-New York: Palgrave, s. 218-235 (parl) 17 stran Parliaments. In: MÉNY, Yves (1991): Government and Politics in Western Europe. Oxford: Oxford University Press, s. 156-194. 38 stran Komparace exekutivních orgánů Hlava státu, rozdílnost procesů formování a jmenování (schvalování) vlády, funkce předsedy vlády. Povinná literatura: Presidents and Governments. In: MÉNY, Yves (1991): Government and Politics in Western Europe. Oxford: Oxford University Press, s. 195-237. 43 stran Byrokracie a státní správa Vztah státní správy a veřejné služby, stupně státní správy, ministerstva, specifické instituce, veřejný sektor - jeho role a vymezení. Povinná literatura: Státní správa a politický proces. In: ŘÍCHOVÁ, Blanka (2002): Úvod do současné politologie. Praha: Portál, s. 179-186. 7 stran
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2001, podzim 2002, podzim 2004, podzim 2005, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013.