HEN440 Estetické vnímání přírody

Fakulta sociálních studií
podzim 2006
Rozsah
2/0. 8 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Mgr. Karel Stibral, Ph.D. (přednášející)
Garance
Ing. Zbyněk Ulčák, Ph.D.
Katedra environmentálních studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Dana Pantůčková
Rozvrh
St 18:00–19:30 U32
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz má seznámit posluchače s historií postupného formování estetického postoje k přírodě a krajině - od obdivu k jednotlivým estetickým objektům v antice a středověku k postupnému obdivu k celé krajině v novověku, a to i ke scenériím dříve odmítaným (lesy, hory). Reflexe estetického vztahu k přírodě a krajině v umění (zejm. krajinomalbě), ve filosofii a estetice (Shaftesbury, Rousseau, Kant) a dobových přírodních vědách (např. naturfilosofie). Přednáška se pokusí na příkladě těchto tří oblastí představit komplikovanou a komplexní změnu vnímání přírody v evropské kultuře do počátku 20. stol., a též vliv této proměny na počátky ochrany přírody. Kurz bude pro komparaci doplněn přednáškou o paralelním vývoji na Dálném východě.
Osnova
  • 1. Úvod. Základní problémy a kategorie. Estetické vnímání přírodních objektů v antice a středověku. Nepřítomnost est. ocenění krajiny jako celku (přes určité tendence v helénismu a římském období). Filosofické koncepce významné pro pozdější estetické ocenění přírody v novověku – pythagoreismus, Platón, novoplatonismus. Vliv křesťanství. 2. Renesance. Počátky estetického postoje k přírodním objektům, význam přírodních věd a umění. První pokusy o krajinomalbu jako výrazy ocenění krajiny (Leonardo, Dürer, Lorenzetti). První výstupy do hor (Petrarca, Gesner). 3. Barokní postoj k přírodě a krajině. Baroko a formování krajiny. Význam pro českou krajinu. klasicizující přístup ke krajině. Krajina v pojetí klasicismu (Lorrain, Poussin). Francouzský park jako ideál geometrizované přírody. 4. Holandská krajinomalba 17. století – vznik krajinomalby jako žánru a estetické ocenění krajiny jako celku v umění. 5. Lord of Shaftesbury - první estetizace přírody jako celku ve filosofické literatuře. První adorace divoké krajiny. Příroda jako dílo Boží. Vliv přírodních věd, křesťanství, novoplatonismu, sociálně-politické důvody. Význam pro anglickou estetiku 18. století. Anglický park jako ideál volné přírody. 6. Osvícenství a ocenění přírodních krás. Přírodní vědy jako motiv pro cesty do přírody (Přírodovědci objevují horské scenérie – H. B. Saussure). 7. J.J. Rousseau – ocenění divoké přírody, příroda jako chrám Boží, estetický obdiv jako modlitba. Úpadek lidstva v civilizaci. Rousseau – inspirátor moderního postoje k přírodě a krajině. 8. Pojem přírodního krásna – I. Kant a jeho Kritika soudnosti jako vrchol ocenění přírodního estetična ve filosofii. 9. Romantismus I. Romantické ocenění estetických stránek přírody. Vztah umění, estetiky a přírodních věd, Naturfilosofie a umění (Goethe, Humboldt, Carus). Počátky teorie ochrany přírody (A. von Humboldt aj.). 10. Romantismus II. Romantismus v Čechách (Mácha atd.), jeho vliv na vnímání a ochranu české krajiny (první chráněné území – Buquoy). Přelom ve filosofické reflexi přírodního krásna (Schiller) a jeho postupné „odsunutí“ estetikou jako filosofií umění umění (Hegel). 11. Estetické vnímání přírody kol. poloviny a ve druhé pol. 19. století. Vzájemné vlivy umění a přírodních věd (např. realismus – positivismus) na estetické vnímání přírody. Vliv umění na vnímání krajiny (impresionismus, náladová krajinomalba). Význam přírodních věd (darwinismus, fyzika). 12. Estetické vnímání přírody kol. přelomu století – secese. Pojem života a životní síly v umění, filosofii a přírodních vědách. Neovitalismus a secesní umění. 13. Výhled do 20. století – nejdříve odklon od est. ocenění přírody (avantgarda, atd.), později reakce. Estetické ocenění přírody a krajiny a její ochrana. Environmentální estetika (Carlson aj.)
Metody hodnocení
Zkouška je ústní, skládá se z ze znalosti probrané látky + ústní reference o vybrané odborné stati ze seznamu literatury.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2005, podzim 2005, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.