PSY707 Sociální psychologie I

Fakulta sociálních studií
podzim 2010
Rozsah
0/0. 5 kr. Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: z.
Vyučující
prof. PhDr. Petr Macek, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Lukas Blinka, PhD. (cvičící)
prof. PhDr. David Šmahel, Ph.D. (náhr. zkoušející)
Garance
prof. PhDr. Petr Macek, CSc.
Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: prof. PhDr. Petr Macek, CSc.
Rozvrh
Pá 1. 10. 16:30–17:45 P21, Pá 12. 11. 16:30–17:45 P21, Pá 10. 12. 16:30–17:45 P21
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 14 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je osvojení základních pojmů, poznatků a některých teorií sociální psychologie (SP). Dále také osvojení základů sociálně psychologické metodologie a sociálně psychologického myšlení. Studenti by se měli naučit vnímat osobnostní chování a prožívání v sociálním kontextu a vzájemné interakci. Kromě nezbytné eklektičnosti půjde o výklad převážně z pozic kognitivní sociální psychologie (poznávací procesy, vědomí sebe, subjektivita). Důraz je tedy v tomto předmětu položen více na oblast interpersonálního poznávání než na procesy skupinové dynamiky.
Osnova
  • 1. Mýtus a realita sociální psychologie (SP). Předmět studia, souvislosti v rámci psychologie a mimo ni. Co je sociálně psychologické uvažování, jaké cíle a úkoly si může SP klást a jaké ne. Předmět vědeckého studia SP. SP v kontextu základních psychologických disciplín - zejména obecné psychologie, vývojové psychologie, psychologie osobnosti. Vazba na další příbuzné vědy o člověku - sociologie, kulturní antropologie a další. SP v kontextu interdisciplinárního přístupu. Rámcová představa o aplikačních oblastech SP.
  • 2. Základní trendy v sociálně psychologickém myšlení (období do 70. let 20. století) Počátky systematického studia sociálně psychologických procesů. První texty (učebnice) SP (W. McDougall, E. A. Ross). Sociální behaviorismus a symbolický interakcionismus (G. H. Mead). Individuálně orientovaná SP ( F. H. Allport), vliv kulturní psychoanalýzy (K. Horneyová, H. S. Sullivan). Adleriánská SP, humanistická neopsychoanalýza (E. Fromm). Antropologické příspěvky k SP (M. Meadová, B. K. Malinowski). Teorie pole (K. Lewin) a vliv gestalt psychologie na SP. Teorie kognitivní disonance (L. Festinger), teorie sociálního poznávání (F. Heider).
  • 3. Současná sociální psychologii a vlivná paradigmata Krize sociální psychologie a hledání nových cest (K. J. Gergen). Sociálně kognitivní přístup (A. Bandura, T. E. Higgins). Rolové paradigma a interakcionistický přístup (E. Gofmann, S. Stryker). Teorie sociálních reprezentací (S. Moscovici, I. Marková). Evoluční SP a vývojová sociální psychologie (D. Buss, K. Durkin). Sociální konstruktivismus (K. J. Gergen). Kritická sociální psychologie. Teorie středního dosahu - význam a jejich vztah k tzv. velkým teoriím.
  • 4. Metody výzkumu v sociální psychologii Metody specifické pro sociální psychologii: sémantický diferenciál - Osgood, postojové škály (Škála stejně se jevících intervalů - Thurstone, Škála sumovaných odhadů - Likert, maskovací techniky: Technika chybné volby - Hammond, Technika plauzibility - Cook, Zjišťování „názorů druhých“), sociometrie - Moreno, neinvazivní metody. Etické aspekty výzkumu v sociální psychologii a morální dimenze v práci sociálního psychologa.
  • 5. Konstrukce sociálního světa a interpersonální poznávání Základní charakteristika sociální kognice - širší a užší vymezení. Proces zpracovávání informací o sociálním světě, vliv sociální zkušenosti na poznávání. Pojmy, schémata, kategorie, organizace našeho vnímání. Vlivy paměti (primacy effect, recency effect, prime effect). Vliv stereotypů. Sociální reprezentace. Schéma procesů sociální percepce - první dojem vs. komplexní posouzení. Utváření dojmů o druhých lidech, spjatost percepce s motivací. Zkreslení a chyby v sociální percepci. Vliv pozitivního a negativního hodnocení na přesnost percepce. Osobnostní a situační vlivy, vliv metakomunikace na sociální percepci.
  • 6. Interpretace sociální reality - atribuční teorie Interní - externí atribuce (Heider), teorie korespondujících inferencí (Jones, Davis), princip kovariance (Kelley). Základní atribuční chyba (Ross). Další atribuční tendence - rozdíl mezi aktérem a pozorovatelem, připisování příčin vlastnímu chování - nerealistický optimismus, defenzivní atribuce. Připisování příčin ne / úspěchu (Weiner), atribuce chránící naše sebehodnocení - self-serving attributions.
  • 7. Vztah k sobě samému: Sebepojetí, sebehodnocení a seberegulace Vztah sobě samému jako produkt sociální interakce. Základní pojmy: já jako subjekt, já jako objekt, vztah k sobě samému - kognitivní (self - concept, self - schema) , emocionální (self - esteem, self - worth) a behaviorální (self - presentation) hledisko. Sebepercepční teorie D. J. Bema, sebediskrepanční teorie (T. E. Higgins). Sebeuvědomění, sebevědomí, sebeobranné a sebepodporující mechanismy. Sebeprezentačni strategie, sebemonitorování, veřejné a soukromé já. Já v jednání (self - eficcacy, A. Bandura). Potřeba obhájit vlastní jednání (self - justification).
  • 8. Proces socializace osobnosti a téma identity (hraniční téma sociální a vývojové psychologie) Socializace jako proces vrůstání do sociálního systému. Formy sociálního učení, osvojování norem, morálních pravidel a společenských hodnot. Kulturní specifika procesu socializace. Subjektivní aspekt socializace - pocit pohody (well - being) a identita. Vývojová pohled na identitu (E. Erikson, J. Marcia). Identita v sociálně psychologickém pojetí: teorie sebekategorizace (J. Turner), teorie sociální identity (H. Tajfel), identita v pojetí sociálního konstruktivismu.
Literatura
  • VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociálna psychológia. info
  • ARONSON, Elliot a Robin M. AKERT. Social psychology. Edited by Timothy D. Wilson. 5th ed. Upper Saddle River, NJ: Prentice Hall, 2005, xxxvii, 65. ISBN 0131327933. info
Metody hodnocení
Výuka je založena na přednáškách, studiu literatury, účasti na seminářích, na plnění seminárních úkolů a splnění závěrečného písemného testu. Celkový bodový výsledek, ze kterého se odvozuje klasifikace předpokládá: - účast na seminářích - splnění dvou seminárních úkolů - zvládnutí závěrečného písemného testu.
Navazující předměty
Informace učitele
http://is.muni.cz/el/1423/podzim2008/PSY707/
Aktuální syllabus, harmonogram výuky a studijní materiály (postupně budou vkládány) najdete v IS na výše uvedené stránce předmětu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016.