BDLT021 Lékařská latina

Lékařská fakulta
jaro 2004
Rozsah
celkem 10 hodin cvičení. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Hana Reichová, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Kateřina Pořízková, Ph.D. (cvičící), doc. PhDr. Elena Marečková, CSc. (zástupce)
Mgr. Lenka Podrabská (pomocník)
Garance
doc. PhDr. Elena Marečková, CSc.
Oddělení Centra jazykového vzdělávání na Lékařské fakultě – Centrum jazykového vzdělávání
Kontaktní osoba: doc. PhDr. Elena Marečková, CSc.
Předpoklady
Základní znalosti latinského jazyka usnadní studium předmětu a lze je považovat za užitečnou součást vzdělanostního vybavení studenta při vstupu na fakultu, i když nejsou obligatorním předpokladem osvojování učiva v úvodní fázi.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Osnova
  • Cíl výuky: Získání jazykových vědomostí nezbytných pro pochopení základních lékařských pojmů především z okruhu anatomie a studovaného oboru.
  • Obecná charakteristika předmětu: Lékařská latina má povahu přípravného předmětu, jehož smyslem je usnadnit studentům základní orientaci v odborném jazyce. Koncepce výuky vymezuje tři hlavní úlohy: zprostředkovat elementární odborný slovník, v němž dominují substantiva a adjektiva, poskytnout poučení o pravidelné jmenné flexi a uvést do nauky o slovotvorbě v odborné rovině. K tomu přistupuje informativní pohled na vybraná témata z teorie a historie lékařské terminologie.
  • LÉKAŘSKÁ LATINA - cvičení. Rozpis výuky.
  • 1. lekce: Úvod do studia předmětu: význam a obsah kurzu, studijní literatura. Všeobecné gramatické poznámky. Skloňování latinských a řeckých substantiv.
  • 2. lekce: Skloňování adjektiv. Stupňování adjektiv. Číslovky. Poznámky k anatomické nomenklatuře.
  • 3. lekce: Vybrané slovesné tvary: infinitiv, imperativ, konjunktiv prézentu pasiva; participium prézentu aktiva a perfekta pasiva. Jak rozumět receptu. Remedia.
  • 4. lekce: Základní pravidla derivace: produktivní latinské a řecké prefixy a sufixy; synonymie a antonymie předpon, polysémie přípon. Poznámky ke klinické terminologii.
  • 5. lekce: Základní pravidla kompozice: nejužívanější latinské a řecké komponenty. Hlavní postavy antického lékařství. Shrnutí látky. Požadavky ke zkoušce.
Literatura
  • MAREČKOVÁ, Elena a Hana REICHOVÁ. Úvod do lékařské terminologie. 1. dotisk 4., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2002, 187 s. ISBN 80-210-2415-1. info
  • KÁBRT, Jan a Jan KÁBRT JR. Lexicon medicum. Druhé, dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2004, 1136 s. ISBN 80-7262-235-8. info
  • První titul je základní, druhý doplňkový.
Metody hodnocení
Přítomnost ve výuce je povinná.
Výuka je ukončena zkouškou (zk), která probíhá písemnou a ústní formou. V ústní části se vychází z úkolů, které jsou obsahem úvodního testu zaměřeného na skloňování a slovotvorbu. Student má prokázat znalost vybraných jazykových prostředků, prvků a pravidel nezbytných pro základní orientaci v řecko-latinské lékařské terminologii zvláště v kontextu studovaného oboru.
Informace učitele
Aktuální informace o předmětu, konzultačních hodinách apod. jsou zveřejňovány na nástěnkách oddělení cizích jazyků.
Kontakt s vyučující zajišťuje sekretariát pracoviště (Komenského nám. 2) denně od 09.00 do 11.00 hod., tel. 542126526.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
Poznámka k četnosti výuky: podle rozvrhu oboru.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008.