MGGE0222 Gerontologie II

Lékařská fakulta
jaro 2009
Rozsah
20/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
MUDr. Hana Meluzínová (přednášející)
prof. MUDr. Pavel Weber, CSc. (přednášející)
Garance
prof. MUDr. Pavel Weber, CSc.
Všeobecná interní klinika – Společná pracoviště s Fakultní nemocnicí Brno - pracoviště Nemocnice Bohunice a Porodnice – Lékařská fakulta
Kontaktní osoba: Hana Cahová
Předpoklady
MGGE0121 Gerontologie I
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
ANOTACE PŘEDMĚTU Až do padesátých let 20. století umírali lidé předčasně. Za posledních sto roků se SDŽ téměř zdvojnásobila. Délka lidského života se nyní začíná přibližovat jeho biologické hranici. Jedním z hlavních rysů světové populace 20. století je absolutní i relativní růst počtu seniorů, a to v rozvinutých i rozvojových zemích. V současné době žije na světě přibližně 580 milionů osob nad 60 let a do roku 2020 dosáhne 1 miliardy. V roce 2050 to již budou dvě miliardy obyvatel zeměkoule. Z demografického hlediska je stárnutí populace důsledkem změn úmrtnosti a poklesu porodnosti – rodí se méně dětí a více lidí se dožívá vysokého věku. Zásadní roli přitom sehrává lepší životní úroveň než v minulosti a pokroky medicíny. Na začátku 20. století tvořily osoby starší 65 let v evropských průmyslově vyspělých zemích 3 až 5%. Dnes se jejich počet pohybuje v těchto zemích v pásmu 14 až 18 %. V zemích EU je přitom SDŽ o několik let vyšší než v ČR. V současnosti (rok 2005) žije v ČR téměř 10,25 milionu občanů, u nichž se každý rok zvyšuje průměrný věk, který činí nyní pro obě pohlaví 40 roků. Ve věku 65 let a více je 14,4 % obyvatel ČR. Nad 60 roků je téměř 22,8 %. V současnosti máme 3,2 % osob nad 80 roků (1,1 % nad 85 roků). Střední délka života při narození – SDŽ je v ČR nyní u mužů 73,5 a u žen 79,7 roku K posouzení podílu staré populace bývá používán také tzv. index stáří = počet osob 65 let a více na 100 dětí do 14 let. Jeho celostátní průměr, jenž se neustále zvyšuje, činí 111,8; v Brně je druhý nejvyšší v ČR 128 a v Praze dokonce 130,2. Tím dochází výrazně ke stárnutí staré populace. Demografická prognóza české populace do budoucnosti (do roku 2030) předpokládá vzestup seniorů o 40- 80 %. Očekává se prodloužení SDŽ až o 4 roky u obou pohlaví s tím, že počet osob nad 65 roků bude tvořit 23 až 25 % celé populace (u osob 80 a více vzestup na 5- 8 % - tj. téměř trojnásobek). Index stáří stoupne v ČR v roce 2025 na 243 a v roce 2050 na 296 při střední variantě. Do roku 2050 bude v ČR pokračovat tento trend výrazného stárnutí populace – nad 60 r. 40%; nad 65 r. 33% a nad 80 r. téměř 10%. Každý dvacátý občan ČR bude starší 85 let. Stárnutí a jeho projevy, jak bývají běžně pojímány, včetně fyzické křehkosti a poklesu duševních schopností nepředstavují normální projevy procesu stárnutí, ale většinou jsou následky souběžně probíhajících chorob. Gerontologie k seniorům přistupuje z pohledu meziresortního (pomezí zdravotní a sociální oblasti). Geriatrie jako medicínský obor se vyznačuje interdisciplinárním přístupem k diagnostice, léčbě i rehabilitaci chorob a dysaptability ve stáří.
Osnova
  • 1. Gerontologie – úvod, charakteristika vědního oboru 2. Obecné zvláštnosti chorob ve stáří 3. Stárnutí a stáří, teorie, obecná charakteristika 4. Zvláštnosti farmakoterapie ve stáří 5. Aktuální demografická situace v České republice a Brně 6. Prognóza demografického vývoje v České republice a Brně 7. Síť zařízení péče o seniory v České republice a Brně 8. Etické otázky ve stáří 9. Primární péče v komunitě a geriatrické vyšetření seniora 10. Imobilita – dekubitus 11. Instabilita – pády 12. Inkontinence 13. Intelektové poruchy: obecně, poruchy psychiky a chování ve stáří, delirium, demence, deprese 14. Preventivní strategie chorob ve stáří 15. Poruchy spánku ve stáří 16. Nejčastější choroby kardiovaskulárního a dýchacího systému ve stáří a jejich sociální důsledky 17. Nejčastější poruchy zažívacího a vylučovacího ústrojí včetně jejich sociálních důsledků 18. Diabetes a choroby štítné žlázy ve stáří; poruchy zraku a sluchu ve vyšším věku včetně jejich sociálních důsledků
Literatura
  • 1. Anders M., Skopová J.: Praktické otázky diagnostiky a léčby depresivních poruch. Galén, Praha, 2006.
Metody hodnocení
Předmět: GERONTOLOGIE I a II Formy výuky studijního předmětu: přednáška, seminář,samostudium Rozsah konzultací: 14 + 14 hod./semestr (jarní/podzimní semestr) Způsob ukončování studijního předmětu: zápočet, zkouška Požadavky zápočtu: - systematická docházka na přednášky, aktivní účast na seminářích a zpracování 1 zadaného tématu z gerontologické problematiky (z literatury) formou krátké prezentace (=referát) spojené s vedením diskuse k danému tématu (pracovní skupinky po 2-3 posluchačích). Vlastní organizace výuky kontaktní výuka ano 14 hodin samostudium ano ukončení předmětu GERONOTOLOGIE I zápočet GERONOTOLOGIE II zkouška Harmonogram výuky je rozložen na dva semestry.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2006, podzim 2007, jaro 2008, podzim 2008, podzim 2009, jaro 2010, podzim 2010.