PO3BP_PsPS Psychologie osobnosti - seminář

Pedagogická fakulta
podzim 2012
Rozsah
0/1/0. 1 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D. (cvičící)
PhDr. Mgr. Iva Žaloudíková, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Pavel Pecina, Ph.D.
Katedra psychologie – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Autratová
Dodavatelské pracoviště: Katedra psychologie – Pedagogická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 65 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/65, pouze zareg.: 0/65
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Na konci kurzu bude student schopen: diagnostikovat a rozvíjet vlastní duševní dění osobnosti.
Osnova
  • 1. Význam psychologie osobnosti, pojem osobnost, teorie osobnosti, vrstvový model. Význam a možnosti formování osobnosti. Koncepce psychologie osobnosti. Pojetí osobnosti. Teorie vrstev osobnosti. Východiska a vymezení vrstvového modelu osobnosti. 2. Poznávací procesy a orientace osobnosti. Druhy myšlení. Inteligence a schopnosti. Schopnosti: rozumově-intelektové, názorně-percepční, manipulačně-psychomotorické. Výkonové faktory způsobilosti: vědomí, čivost, vnímání, pozornost, paměť, myšlení. 3. Charakteristika a funkce emocionality a emocí. Temperament a osobnost. Pojem emocionality a emocí, činitelé diferenciace a integrace, druhy emocí. Vědomá, vegetativní a výrazová úroveň. Bazální emocionalita. Patická reakce. Temperament. 4. Osobnost a vůle. Frustrace, maladaptace a frustrační tolerance. Potřeby organické, psychické a sociální. Motiv a jeho složky. Volní procesy: rozhodování, rozhodnutí a volní jednání. Frustrace, sumace tenze, odolnost, neurastenický syndrom. 5. Dlouhodobá paměť a učení - jejich podíl na rozvoji osobnosti. Samostudium. Nabývání vědomostí a dovedností (teorie, postupy). Paměť deklarativní a procedurální. Dlouhodobá paměť a učení. Druhy učení. Samostudium a jeho optimalizace. 6. Formování postojů a jejich funkce v subjekt-objektové interakci. Postoje a empatie. Pojem postoje (třísložkový model), vlastnosti postojů (konzistence, konsonance, extrémnost aj.). Formování postojů (sociální učení), empatie (druhy a možnosti rozvoje). 7. Racionálně - sociální aspekty role a její místo v jedinečném celku osobnosti. Organizace, normy a role. Druhy rolí (nabývané, přechodné, volné, formalizované aj.). Funkce role ve výchově. Existenciální přístup. Role a individualita. Místo role v osobnosti. 8.Vědomí vlastní individuality. Možnosti a metody sebepoznávání. Vymezení jáství a jeho funkce v osobnosti. Kognitivní složky Já: Sebeuvědomování (faktory formování, charakteristiky); Sebepoznávání (sebepopis, sebereflexe, přístupy). 9. Proměny pojetí člověka. Osobní aspekty a kvality sebepojetí a sebehodnocení. Historické změny společenského vědomí. Afektivní složky Já: Sebepojetí (imaginativní jádro osobnosti); Sebehodnocení (formování, druhy, nesoulad reálného a ideálního Já) 10. Seberozvíjení osobnosti. Zájmy. Sebeuplatňování a profesní orientace. Sebeuskutečňování a osobnost (koncepce, vliv raných zkušeností, teorie růstu, podpůrné charakteristiky osobnosti). Konativní složky Já: Sebeaktualizace (zájmy); Seberealizace. 11. Vzdělanost jako osobní míra integrace poznání, její vztah k rozhodování a tvořivosti. Nejvyšší útvary řídících mechanizmů osobnosti. Situace adjustačního a kreativníhy typu. Organizace informací (druhy mentální reprezentace). Problematiky rozhodování a tvořivosti. 12. Funkce imaginace pro harmonizaci psychiky. Osobní filozofie a funkce ideálů. Orientační, katartická, anticipační, fixační, emancipační, kreativní aj. funkce imaginace. Životní moudrost jako integrativní chápání reality. Funkce ideálu jako standardu dokoalosti. 13. Hodnoty a hodnotové vědomí. Typy charakteru. Kultivace a autokultivace. Pojem, význam a druhy hodnot. Proměny hodnotového vědomí. Hodnotící vědomí. Pojem, vývoj a druhy charakteru. Morálka a evoluce ctností. 14. Životní styl, smysl a poslání. Aspekty životní spokojenosti. Normalita. Člověk jako autonomní seberegulující bytost. Autokultivace sebepřekračujících východisek sebeřízení. Principy humanistické teleologie a evoluce. Životní smysl, poslání a životní styl.
Literatura
  • KOHOUTEK, Rudolf. Psychologie osobnosti a zdraví žáka. První. Brno: Masarykova univerzita, pedagogická fakulta, 2006, 167 s. Výzkumný záměr Škola a zdraví. ISBN 80-210-4077-7. info
  • SMÉKAL, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti :člověk v zrcadle vědomí a jednání. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2002, 517 s. ISBN 80-85947-80-3. info
  • ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000, 65 s. ISBN 8024401371. info
  • VAŠINA, Lubomír a Věra STRNADOVÁ. Psychologie osobnosti I. 1. vyd. Hradec Králové: Vydavatelství Gaudeamus, 1998, 299 s. ISBN 80-7041-974-1. info
  • ČAČKA, Otto. Psychologie vrstev osobnosti. In Rozvoj výuky psychologie a vysokoškol. psycholog.poradenství. Olomouc: PdF UP, 1997, s. 87-93. ISBN 80-85783-14-2. info
  • NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995, 336 s. ISBN 8020005250. info
  • BUCHTOVÁ, Božena. Úvod do psychologie osobnosti : studijní text pro distanční studium ESF MU. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 38 s. I. ISBN 80-210-0756-7. info
  • ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti. Vyd. 4. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy, 1983, 193 s. info
  • BALCAR, Karel. Úvod do studia psychologie osobnosti. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983, 231 s. info
  • HOMOLA, Miloslav. Úvod do psychologie osobnosti. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971, 266 s. info
Výukové metody
seminární práce, teoretická příprava, cvičení
Metody hodnocení
zápočet za zápočtový test (70%)
Informace učitele
http://www.cackon.net/docent
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015.