VY3DC_PSOS Psychologie osobnosti

Pedagogická fakulta
jaro 2007
Rozsah
0/0/7. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučující
doc. PhDr. Otto Čačka (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Evžen Řehulka, CSc.
Katedra sociální pedagogiky – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Zuzana Nováčková
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět poskytuje přehled o koncepcích osobnosti a didakticky uspořádanou formou prezentuje poznatky o skladbě, dynamice i vzájemné součinnosti činitelů osobité integrovanosti a vyspělosti osobnosti. Její individuální charakteristiky jsou určovány dosaženou kvalitou východisek autoregulace. Charakteristiky sebeřízení se opírají o míru rozvoje dílčích duševních funkcí zajišťujících základní orientaci, přes sociálním učením osvojené obecné aspekty socializace, ke stále individualizovanějším a flexibilnějším útvarům sebeutváření a seberealizaci, až po osobní autokultivací rozvinutá sebepřekračující východiska prožívání, chování a jednání zhodnocené a kultivované osobnosti.
Osnova
  • 1.Význam psychologie osobnosti, pojem osobnost, teorie osobnosti, vrstvový model. Význam a možnosti formování osobnosti. Koncepce psychologie osobnosti. Pojetí osobnosti. Teorie vrstev osobnosti. Východiska a vymezení vrstvového modelu osobnosti. 2.Poznávací procesy a orientace osobnosti. Druhy myšlení.Inteligence a schopnosti.Schopnosti: rozumově-intelektové, názorně-percepční, manipulačně-psychomotorické. Výkonové faktory způsobilosti: vědomí, čivost, vnímání, pozornost, paměť, myšlení. 3.Charakteristika a funkce emocionality a emocí. Temperament a osobnost.Pojem emocionality a emocí, činitelé diferenciace a integrace, druhy emocí. Vědomá, vegetativní a výrazová úroveň. Bazální emocionalita. Patická reakce. Temperament. 4. Osobnost a vůle. Frustrace, maladaptace a frustrační tolerance.Potřeby organické, psychické a sociální. Motiv a jeho složky. Volní procesy: rozhodování, rozhodnutí a volní jednání. Frustrace, sumace tenze, odolnost, neurastenický syndrom. 5. Dlouhodobá paměť a učení - jejich podíl na rozvoji osobnosti. Samostudium. Nabývání vědomostí a dovedností (teorie, postupy). Paměť deklarativní a procedurální. Dlouhodobá paměť a učení. Druhy učení. Samostudium a jeho optimalizace. 6. Formování postojů a jejich funkce v subjekt-objektové interakci. Postoje a empatie. Pojem postoje (třísložkový model), vlastnosti postojů (konzistence, konsonance, extrémnost aj.). Formování postojů (sociální učení), empatie (druhy a možnosti rozvoje). 7. Racionálně - sociální aspekty role a její místo v jedinečném celku osobnosti.Organizace, normy a role. Druhy rolí (nabývané, přechodné, volné, formalizované aj.). Funkce role ve výchově. Existenciální přístup. Role a individualita. Místo role v osobnosti. 8.Vědomí vlastní individuality. Možnosti a metody sebepoznávání. Vymezení jáství a jeho funkce v osobnosti. Kognitivní složky Já: Sebeuvědomování (faktory formování, charakteristiky); Sebepoznávání (sebepopis, sebereflexe, přístupy). 9. Proměny pojetí člověka. Osobní aspekty a kvality sebepojetí a sebehodnocení.Historické změny společenského vědomí. Afektivní složky Já: Sebepojetí (imaginativní jádro osobnosti); Sebehodnocení (formování, druhy, nesoulad reálného a ideálního Já) 10. Seberozvíjení osobnosti. Zájmy. Sebeuplatňování a profesní orientace. Sebeuskutečňování a osobnost (koncepce, vliv raných zkušeností, teorie růstu, podpůrné charakteristiky osobnosti). Konativní složky Já: Sebeaktualizace (zájmy); Seberealizace. 11. Vzdělanost jako osobní míra integrace poznání, její vztah k rozhodování a tvořivosti.Nejvyšší útvary řídících mechanizmů osobnosti. Situace adjustačního a kreativníhy typu. Organizace informací (druhy mentální reprezentace). Problematiky rozhodování a tvořivosti. 12. Funkce imaginace pro harmonizaci psychiky. Osobní filozofie a funkce ideálů. Orientační, katartická, anticipační, fixační, emancipační, kreativní aj. funkce imaginace. Životní moudrost jako integrativní chápání reality. Funkce ideálu jako standardu dokoalosti. 13. Hodnoty a hodnotové vědomí. Typy charakteru. Kultivace a autokultivace. Pojem, význam a druhy hodnot. Proměny hodnotového vědomí. Hodnotící vědomí. Pojem, vývoj a druhy charakteru. Morálka a evoluce ctností. 14. Životní styl, smysl a poslání. Aspekty životní spokojenosti. Normalita.Člověk jako autonomní seberegulující bytost. Autokultivace sebepřekračujících východisek sebeřízení. Principy humanistické teleologie a evoluce. Životní smysl, poslání a životní styl.
Literatura
  • ČAČKA, Otto. Psychologie vrstev duševního dění osobnosti a jejich autodiagnostika. Vyd. 3., opr. Brno: Doplněk, 2002, 382 s. ISBN 8072391070. info
  • VÝROST, Jozef. Kapitoly z psychológie osobnosti. Edited by Imrich Ruisel. 1. vyd. Bratislava: Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2000, 282 s. ISBN 8022406228. info
  • NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. Vyd. 2. Praha: Academia, 1997, 336 s. ISBN 8020006281. info
  • ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti. 4. vyd. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy, 1983, 193 s. info
  • BALCAR, Karel. Úvod do studia psychologie osobnosti. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983, 231 s. info
  • HOMOLA, Miloslav. Úvod do psychologie osobnosti. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971, 266 s. info
Metody hodnocení
přednáška - skupinový test či po domluvě ústní zkouška
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2003, podzim 2004, jaro 2006, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.