CH2BP_2P6P Anorganická chemie 1

Pedagogická fakulta
jaro 2008
Rozsah
1/0/0. 2 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. RNDr. Luděk Jančář, CSc. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Luděk Jančář, CSc.
Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Helena Pelcová
Rozvrh
Út 9:45–10:30 učebna 5
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Přednášky z Anorganické chemie 1 jsou určeny pro posluchače prvního ročníku pedagogické fakulty všech studijních aprobací s chemií a jejich cílem je podat studentům systematický přehled chemických prvků a jejich sloučenin vycházející z periodické soustavy prvků a seznámit je se základy chemických výpočtů. Vlastnosti prvků a jejich anorganických sloučenin jsou objasňovány v souvislosti s jejich strukturou. Značný důraz je kladen na otázky stavby atomů a chemické vazby, neboť jejich znalost je nevyhnutelná pro moderní chemické myšlení. Zvýšená pozornost je věnována také aplikaci poznatků z obecné chemie v systému prvků, která umožňuje chápat souvislosti mezi chemickými jevy a naopak vyvozovat jednotlivosti z obecných zákonitostí. V neposlední řadě uplatnit nabyté teoretické poznatky v chemických výpočtech.
Osnova
  • 1. Základní názvoslovná pravidla a normy anorganické chemie. Periodická soustava prvků – minulost, současnost a budoucnost. 2. Chemie nepřechodných prvků – všeobecná charakteristika. Vodík a jeho sloučeniny. 3. Uhlík a jeho anorganické sloučeniny. Křemík a jeho sloučeniny. Germanium, cín, olovo a jejich sloučeniny. 4. Kyslík, vlastnosti, příprava, výroba. Charakteristika a vlastnosti oxidů a oxoaniontů. 5. Roztoky, jejich typy, vyjadřování koncentrace roztoků, elektrolyt. Disociační stupeň elektrolytu, silné a slabé elektrolyty, disociační konstanta slabých elektrolytů. Rozpustnost. Faktory ovlivňující rozpustnost látek: pojem nasycený roztok. Vliv teploty a tlaku na rozpustnost látek. Henryho zákon, součin rozpustnosti, ovlivnění rozpustnosti. 6. Acidobazické rovnováhy a reakce. Teorie kyselin a zásad: Arrheniova, Brönstedova. Brön-stedova teorie: konjugovaný pár. Autoprotolýza, neutralizace, iontový součin vody, pH roztoků silných (jednosytných i vícesytných) i slabých (jednosytných) kyselin a zá-sad, amfoterní látka. Tlumivé roztoky – funkce, složení, pH (Henderson-Hasselbachovy rovnice). Hydrolýza, pH při hydrolýze iontových látek. Teorie kyselin a zásad: Lewisova, Pearsonova (Deformace iontů a polarizovatelnost, Pearsonova teorie tvrdých a měkkých kyselin a zásad.), solvoteorie (solvokyselina, solvozásada, solvolýza). Literatura: Základní: KLIKORKA J. - HÁJEK B. - VOTÍNSKÝ J. Obecná a anorganická chemie. SNTL-ALFA, Praha 1985. Doporučená: GAŽO J. a kol. Všeobecná a anorganická chémia. SNTL, Praha 1974. HESLOP, R. B. - JONES K. Anorganická chemie. SNTL, Praha 1982. GREENWOOD, N. N. – EARNSHAW, A. Chemie prvků. Informatorium, Praha 1993.
Metody hodnocení
Typ výuky: přednáška
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Podmínky pro připuštění ke zkoušce: Zápočet z povinného předmětu CH2BP_1P5S a volitelného předmětu CH2BP_2W6S (pokud si ho student zapsal).
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018.