OV2RC_DE Dějiny etiky

Pedagogická fakulta
jaro 2015
Rozsah
konzultace. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Petr Jemelka, Dr. (přednášející)
Mgr. Slavomír Lesňák, PhD. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Petr Jemelka, Dr.
Katedra občanské výchovy – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Autratová
Dodavatelské pracoviště: Katedra občanské výchovy – Pedagogická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Na konci kurzu bude student schopen: - srovnat a zhodnotit jednotlivé teorie z dějin etického myšlení - předkládat odůvodněná rozhodnutí ohledně konkrétních morálních problémů
Osnova
  • A1) Úvod do etiky, pojmy: etika, morálka, mrav. historická geneze pojmů etika, morálka a mrav; reálný zaklad geneze pojmů ve vývoji rodové společnosti k jejímu překonání v antickém městském státě. 2) Význam morálky v životě jedince a společnosti. morálka jako forma sebepřesahování a jako systém norem umožňujících a podmiňujících život v lidském společenství – problém „černých pasažérů“. 3) Hérakleitos, sofistické pochybování. problém změny, relativismu a kritéria dobra a zla; spor mezi hérakleitovskou a eleatskou větví a její etický význam. 4) Démokritos a Epikúros. atomistické řešení hérakleitovsko-eleatského problému jako problému morálního, počátky demokratického smýšlení, morální hodnota jednice a svobody, morální zlom mezi Dem. a Epikúrem a jeho souvislost s pádem polis. 5) Platón idea dobra o sobě jako dokonalého a statického bytí a její praktické důsledky v koncepci ideální společnosti, bezcennost jedince a nebezpečnost svobody, ideální člověk – počátky eugenických teorií 6) Aristotelés morálka jako vztah sobě si rovných individuí; pojetí rozpornosti lidské přirozenosti a rozhodující význam jednání v Aristotelově etickém systému. Význam svobody a kritického myšlení pro mravní jednání. 7) Stoicismus. etická reakce na změny v antickém světě, problém svobody a společenské angažovanosti jako morálního ideálu, řád světa a řád individuálního života, idea všelidského. 8) Počátky křesťanství a jeho etická inovace antické inspirace a nové formulace, nový koncept dějin a pojetí člověka – lineární čas, člověk jako aktivní spolu-tvůrce dějin, idea kolektivního spasení – příchodu šťastné budoucnosti. Přechod k novověku: 9) Machiavelli možnost vědecké politiky, nemožnost ctnostné politiky a politiků, účelnost zla v politice, spor osobního a politického dobra, Mach. filosofie dějin a dějinných hybných sil –touhy po moci a materiálních zájmů 10) Hobbes. lidská přirozenost, individualismus a sledování osobního prospěchu jako morální problém lidského soužití, individualismus jako předpoklad autoritativní vlády 11) Protestantská etika. otázka spasení a podnikatelských ctností, trh jako nový morální jev, nová dimenze individualismu a rozpornost dobra. 12) J. J. Rousseau lidská přirozenost, mravní význam nerovnosti mezi lidmi a její původ v soukromém vlastnictví, soukromé vlastnictví – zdroj útlaku a morálního úpadku, radikálně demokratická teorie: obecná vůle a soukromé zájmy; síla rozumu a význam svobody, význam výchovy a zákonů pro morálku společnosti, etika jako politická kritika. 13) I. Kant zakotvení etiky ve všeobecném - univerzálním, metafyzické postuláty, formulace kat. imperativu, problém závaznosti mravního zákona, rozpor mezi univerzalitou a individualitou, etikou a realitou. Seminární práce v rozsahu nejméně 5 norm. stran hodnotící (na základě logické analýzy a faktické kritiky!! !) některého z autorů za první semestr. Hodnotit znamená rozhodnout, jestli má autor pravdu nebo ne! Rozhodněte, jestli je autorem doporučované dobro skutečně dobrem! Bez tohoto hodnocení nemůže být práce přijata. Práce se musí opírat o citace z původního díla hodnoceného autora. B1) G.W. F. Hegel dialektika já a ne-já, mravní význam práce: sebeutváření a sebepřesahování člověka prostřednictví svobodné tvůrčí činnosti, sjednocení člověka a přírody, člověka s člověkem. 2) G. W. F. Hegel, část 2. odcizený vztah ke světu: k sobě samému, druhým lidem a přírodě - pojem odcizení, kořeny odcizení 3) - 4) K. Marx překonání odcizení v kontextu historického materialismu: analýza příčin bídy a společenského utrpení – morální motivace Marxova zkoumání, historický materialismus: člověk jako předmětná, předmětně praktická bytost a jako bytost společenská, život jako proces - činnost a jako způsob sebekonstituování individua jakožto člověka, činnost vlastní a ne-vlastní = nesvobodná jako základ koncepce odcizení a sebeodcizení člověka; význam vývoje techniky pro změnu dělby práce, překonání bídy, odcizení a pro konečné osvobození člověka. 5) Totalitní zkušenost: komunistická totalita podstata systému, jeho kořeny a jeho morální důsledky, komunistická ideologie – její morální obsah a její stručné srovnání s nacistickou ideologií 6) Schopenhauer, A. objasnění etické dimenze osamocenosti moderního člověka, metafyzika individuální vůle jako vůle k životu, morální hodnota člověka u Sch. 7) F. Nietzsche odpoutávání od metafyziky směrem k heroickému JÁ, kritika křesťanské morálky v kontextu „přehodnocení hodnot“, inspirace a meze koncepce heroického JÁ. 8)-9) E. Fromm pojem společenský charakter, mody být a mít, vliv trhu na charakter člověka - pojem tržní charakter, svoboda jako negace a jako pozitivní hodnota v produktivním životě, problém autoritářského charakteru. 10) Pojem člověka: etologická a sociobiologická interpretace problém lidské přirozenosti a toho, co je vrozené v kontrastu s moderní masovou společností, otázka agresivity a metodologická chyba etologie, biologická redukce člověka, možné překonávání jednostranností etologie v sociobiologii. 11) Psychologické základy morálního JÁ genetické a získané ve vývoji, interaktivní model psychického vývoje dítěte, význam stabilních emocionálních vazeb. 12) Etika životního prostředí ekologická krize jako výzva ke kvalitativní změně etiky, spor biocentrické a antropocentrické etiky životního prostředí, obtíže koncepce hodnoty přírody jako hodnoty o sobě, podstata poly- atnropocentrismu. 13) Postmoderní kritika univerzalistických koncepcí, její význam a meze univerzalistické koncepce jako koncepce totalitní, první vážný pokus současné filosofie o zdůvodnění demokracie, plurality, individuální autonomie a kulturní tolerance jako politické a morální hodnoty
Literatura
    povinná literatura
  • VALACH, Milan. Svět na předělu. O politické a morální krizi kapitalismu. druhé, podstatně rozšířené. ČR: Grimmus, 2009, 408 s. filosofické problémy současnosti. ISBN 978-80-902831-5-2. URL info
    doporučená literatura
  • Dejiny etického myslenia v Európe a USA. Edited by Anna Remišová. 1. vyd. Bratislava: Kalligram, 2008, 894 s. ISBN 9788081011030. info
  • ANZENBACHER, Arno. Úvod do etiky. Vyd. 2. Praha: Academia, 2001, 292 s. ISBN 8020009175. info
    neurčeno
  • VALACH, Milan. Svět na předělu : o politické a morální krizi kapitalismu. Druhé, podstatně rozšíř. Všeň: Grimmus, 2009, 406 stran. ISBN 9788090283152. info
  • VALACH, Milan. Marxova filozofie dějin. nové. Brno: Nakl. L. Marek, 2005, 86 s. ISBN 80-86263-65-7. info
  • MOŽNÝ, Ivo. Proč tak snadno? 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 200 s. ISBN 80-85850-80X. info
  • FROMM, Erich. Mít nebo být? Translated by Vlastislava Žihlová. Vyd. 2. Praha: Naše vojsko, 1994, 170 s. ISBN 8020604693. info
  • NIETZSCHE, Friedrich. Duševní aristokratismus. Olomouc: Votobia, 1993, 127 s. ISBN 80-85619-87-3. info
  • WILSON, Edward O. O lidské přirozenosti :máme svobodnou vůli, nebo je naše chování řízeno genetickým kódem? Praha: Lidové noviny, 1993, 247 s. ISBN 80-7106-076-3. info
  • WELSCH, Wolfgang. Postmoderna :pluralita jako etická a politická hodnota. Vyd. 1. Praha: KLP-Koniasch Latin Press, 1993, 57 s. ISBN 80-901508-4-5. info
  • WELSCH, Wolfgang. Postmoderna :pluralita jako etická a politická hodnota. Vyd. 1. Praha: KLP-Koniasch Latin Press, 1993, 57 s. ISBN 80-901508-4-5. info
  • FROMM, Erich. Strach ze svobody. Translated by Vlastislava Žihlová. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1993, 158 s. ISBN 8020602909. info
  • SCHOPENHAUER, Arthur. Metafyzika lásky. Olomouc: Nakladatelství přátel duchovních nauk, 1992, 65 s. ISBN 80-901062-1-8. info
  • LANGMEIER, Josef a Zdeněk MATĚJČEK. Počátky našeho duševního života. Praha: Panorama, 1986, 365 s. URL info
  • MARX, Karl a Friedrich ENGELS. Německá ideologie. 1, Feuerbach : protiklad materialistického a idealistického nazírání. Praha: Svoboda, 1952. info
Výukové metody
Přednáška.
Metody hodnocení
Ukončení předmětu- zkouška.Podmínkou udělení 4 kreditů je odevzdání práce v rozsahu nejméně 5 norm. stran. Práce musí obsahovat zhodnocení vybraného autora z programu tohoto kursu.
Informace učitele
http://www.ped.muni.cz/wphil/clenove/valach/valach.htm
Doporučená literatura: 1) Valach, M.: Svět na předělu. Grimmus, Všeň 2009, s. 310 - 322. 2)Vernant, J.-P.: Počátky řeckého myšlení. ISE, Praha 1993. ISBN 80-85241-45-5.3) Zlomky předsokratovských myslitelů. Praha 1962.
4)Platón: Ústava (Politeia). ISBN 80-222-0126-X. 5) Aristoteles: Etika Nikomachova. Rezek, Praha 1996. ISBN 80-901796-7-3 6) Aristotelés: Politika. Rezek, Praha 1998.<. 7)Machovec, D.: Dějiny antické filosofie. H a H, Jinočany 1993. ISBN 80-85467-62-3. 8) Balabán, M.: Antifatální kérygmatická myšlenka exodu ve starozákonní i novozákonní bibli. In: čas. Reflexe, č. 7- 8/92. 9)Lochman, J.M.: Desatero. Směrovky ke svobodě. Praha, Kalich 1994. 10)Ricoeur, P.: Mýtus a jeho filosofická interpretace. In: čas. Reflexe č. 4/90. 11)Trojan, J.S.:Pojetí moci u Augustina. In: čas. Reflexe,č.7-8/92. 12)Weber, M.: Protestantská etika a duch kapitalismu. In: Max Weber, K metodologii sociálnych vied. Bratislava 1983, s.272- 361. Nověji: Weber, M.: Metodologie, sociologie a politika. OIKOMENH, Praha 1998, s. 185 - 246. ISBN 80-86005-48-8. 13)Machiavelli, N.: Vladař, Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia. In: např. Úvahy o vládnutí a o vojenství. ARGO 2001. ISBN 80-7203-391-3. 14)Hobbes, T.: Výbor z díla. Svoboda 1988. ISBN 15)Rousseau, J.J.: Rozpravy. Praha, Svoboda 1989. ISBN 80-205-0064-2. 16)Kant, I.: Základy metafyziky mravů. Praha 1990. ISBN 80-205-0152-5
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2013, jaro 2014, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023.