AEA_33 Doba římská a doba stěhování národů v Evropě

Filozofická fakulta
podzim 2018
Rozsah
2/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 8:00–11:40 T209
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 40 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/40, pouze zareg.: 0/40
Jiné omezení: Účast na semináři je povinná. Pokud student nesplní podmínky pro ukončení semináře (vypracování referátu a anglického resumé) není možné přistoupit ke zkoušce.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Přednáška seznamuje s archeologickým obrazem a dějinami evropského území od předřímského období do šedesátých let šestého století n.l. na základě archeologických a písemných pramenů. Výuka navazuje na vědomosti získané v rámci bakalářského studia, které podstatně rozšiřuje faktograficky i metodologicky.
Osnova
  • 1. Úvod, vymezení tématu, periodizace a základní literatura. Osídlení barbarika v době předřímské a časně římské (legendy o počátcích Germánů, zprávy antických autorů, archeologické doklady nejstarších kontaktů s římskou říší). 2. Kulturní obraz dnešního Polska v době římské. Poznatky o jastorfské a pomořské kultuře: jejich rozsah a vnitřní vývoj. 3. Kultura převorská a wielbarská, obchod s jantarem, západobaltská oblast (Aestiové). Kultura luboszycká (Burgundové), skupina gustowská: Lübsow-fenomén tzv. knížecích hrobů starší doby římské (příklady z Polska a Německa). Grossromstedtská kultura (75 př.n.l.). Eponymní pohřebiště, nekropole Schkopau, sídlištní poměry. Plaňanská skupina v Čechách jako mladší fáze grossromst. kultury. 4. Sídlištní poměry v barbariku doby římské: S Evropa (Holandsko, Šlesv.-Holštýnsko, Dánsko): klimatické poměry, problematika osídlení výšinných poloh. Wurty, halové stavby, orientace V-Z. Dvorce oddělené ploty. Sídlištní prameny k náboženským představám Germánů d. římské (zdobená ohniště, celé zvířecí skelety u ohnišť). Zvířecí depozita, stavební oběti, očistné oběti. Lidské skelety na barbarských sídlištích. Severská votívní depozita (bažiny Thorsberg, Nydam I-III, Illerup, Vimosse). Centrální dlouhodobá obětiště a regionální či jednorázová obětiště. Skladba obětin včetně zvířat a lidí. Nálezy přístupových cest a dřevěných plastik: Wittemoor, Braak, Oberdorla. „Lidé z bažin“ – Tollund, Grauball,Windeby. 5. Počátky římsko barbarských konfliktů a budování vojenských základen východně od Rýna. Lolliova porážka, Drúzovy výpravy, Tibériova tažení. Římské základny na dolním Rýnu (Nijmegen, Castra Vetera) a na řece Lippe: Oberaden, Holsterhausen, Haltern, Anrepen. Rok 6: tažení proti Marobudovi (tábor v Markbreitu), r. 9: bitva v Teutoburském lese (příčiny, průběh, lokalizace, archeologické prameny,důsledky). Germanikovy trestné výpravy (r. 14-16 n.l.). Bitva mezi Arminiem a Marobudem, konzolidace poměrů po r. 21 n.l. až do doby císaře Claudia (41-54). 6. Situace za Claudia: přesuny legií v Mogontiaku, posílení auxilií podél Neckaru (tzv. nekarští Svébové). Důsledky povstání Batavů (r. 69-70) při dolním Rýnu (Gelduba-Krefeld-Gellep). Budování odenwaldského limitu (spojnice mezi Neckarem a Mohanem, př. kastel v Hesselbachu). Domitiánova válka s Chatty r. 83-85: počátky systematické výstavby limitu. Stavební charakteristika ORL, srovnání opevnění v Horní Germánii a fortifikací v západní Raetii. 7. Východní část Raetie: vojenské objekty v Podunají (Řezno, Künzing, Passov). Noricum. Norické království – Magdalensberg. Pozdější centra: Virunum, Ovilava. Podle T. Fischera nejstarší základny budovány v Noriku až za Flaviovců. Obranná linie: 2 legionářské tábory poblíž, v Albingu jen dočasný provizorní, v Lorchu trvalý (Lauriacum), založený r. 191 (II. leg Italica). Canabae legionis povýšeno v r. 212 na municipium, poškozeno ve 3. stol., v pozdním 4. stol. pozvolna opouštěno. Noricko-pannonská mohylová pohřebiště (na náhrobcích zobrazení kroje žen). 8. Historie římského zájmu o Británii- Kassiterides-cínové ostrovy (Caesar 55, 54 př.n.l., r. 43 za Claudia- 4 legie+pomocné sbory (celkem cca 50 tisíc mužů) R. 49 – Ostorius Scapula –1. pevnosti napříč od JZ k SV. 83-86 – Iulius Agricola, základny až ve Skotsku i 1 legion. tábor (Pinnata castra). Hadriánova fortifikace 122-367. Tzv. mílové kastely, Vindolanda (Chesterholm). Antoninův val: 142-181 Septimius Severus v Británii. 9. Další vývoj v Podunají. Tzv. Sarmatský limes: systém valů v uherské rovině, vznikl asi po r. 332, ztratil význam v r. 378. Dolnodunajské provincie: Trácia (r. 46), Moesia (od r. 45/46). Trajánovy boje o Dácii. V důsledku ničivého vpádu Gótů r. 271 odchází z Dácie římské vojsko i správa. Po vyklizení Dácie reorganizace obou Moesií na 6 částí. Ve 4. stol. (378 bitva u Hadrianopole) usazování Gótů v Moesii a Thrácii (jejich nespokojenost v důsledku nezajištění obživy od Římanů). Kulturní obraz na počátku doby stěhování národů. Archeologické periodizace DSN. 10. Hunové, přehled základních písemných pramenů, inventář jezdecko-nomádské společnosti, význam Hunů. Historie a archeologický obraz Gótů v Evropě. Hlavní písemné prameny. Osudy a hmotná kultura Vizigótů. Pohyb Ostrogótů – nejprve v Panonii, vztahy se Skiry. Ostrogóti za Theodoricha (jeho biografie, vztah k východořímskému císaři), jeho boj s Odoakerem o ovládnutí Říma 490-493. Ostrogótská Itálie: pohřebiště (asi 15-20 lokalit), rychlá romanizace. Poklad z Domagnana (šperky, kolem r. 500). Konec ostrogótské Itálie v důsledku výprav Justiniána. 11. Archeologický obraz a stručná historie Durynků, Alamanů, Frízů, Sasů a Anglů. 12. Přehled dějin Langobardů, vývoj jejich hmotné kultury v oblasti nad středním tokem Dunaje a v Panonii. Vztahy mezi Gepidy a Langobardy. Hlavní pohřebiště. Odchod Langobardů do severní Itálie. Politický zánik Langobardů a jejich kulturní dědictví.
Literatura
  • SAKAŘ, Vladimír a Jan BOUZEK. Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 149 s. ISBN 80-7066-161-5. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
4 P, Zk Požadavky ke zkoušce: přehledná znalost problematiky, reálií a vybraných otázek na základě přednášek a studijní literatury.
Navazující předměty
Informace učitele
Studijní literatura:

Okruh A:
Brabant, J. 1993: Hausbefunde der rőmischen Kaiserzeit im freien Germanien. Halle (Saale) (II 9908).
Döbler, H. 2000: Die Germanen. Legende und Wirklichkeit von A-Z. München.
Domański, G. 1996: Jastorfkultur in Polen. In: Kontakte längs der Bernsteinstraße…, Kraków, 293-303.
Dušek, S. 1992: Römische Handwerker im germanischen Thüringen (A,B). Stuttgart.
Eggers, H. J. 1951: Der römische Import im freien Germanien. Hamburg.
Godłowski, K. 1992: Die Chronologie der jűngeren und späten Kaiserzeit in den Gebieten südlich der Sudeten und Karpaten. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie. Kraków, 23nn. Gomolka-Fuchs, G. (ed.) 1999: Die Sîntana de Mureş-Černjachov-Kultur (sborník z kolokvia). Bonn.
Green, M. 2002: Menschen Opfer. Essen (I 12.179). Jaskanis, J. 1996: Cecele. Ein Gräberfeld der Wielbark-Kultur in Ostpolen. Kraków.
Kaczanowski, P. 1992: Bemerkungen zur Chronologie des Zustroms rőmischer Waffenimporte in das europäische Barbaricum. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie. Kraków, 171nn (II 991).
Kokowski, A. – Leibner, Ch. – Urbański, A. eds. 2003: Die Wandalen. Nordstemmen(II 12.305).
Kokowski, A. 2005: Starożytna Polska. Od trzeciego stulecia przed narodzeniem Chrystusa do schyłku starożytności. Warszawa.
Krüger, B. et al. 1988: Die Germanen. Geschichte und Kultur der germanischen Stämme in Mitteleuropa. Ein Handbuch in zwei Bänder (ed. Herrmann Joachim). Berlin.
Makiewicz, T. 1996: Bernstein aus den vorrömischen Eisenzeit und römischen Kaiserzeit in Groβpolen. In: Kontakte längs der Bernsteinstraβe, 65-76(I 10.341).
Michalowski, A. 2003: Osady kultury przeworskiej z terenów ziem Polskich. Poznań (II 13.505).
Olędzki, M. – Skowron, J. (eds.) 2004: Kultura przeworska. Odkrycia – interpretacje – hipotezy. Tom 1., Łódź (II 13.452).
Leube, A. (ed.) 1998: Haus und Hof im östlichen Germanien. Bonn (II 11.705).
Pietrzak, M. 1997: Pruszcz Gdański. Fundstelle 10. Ein Gräberfeld der Oksywie- und Wielbark-Kultur in Ostpommern. Kraków.
Puttkammer, T. (Hrsg.) 2012: Auf den Spuren der Germanen. Kamenz (I 15.263).
Stawiarska, T. 1985: Glass beads of northern Poland in the period of Roman influence. Wrocław (I 8770).
Stawiarska, T. 1999: Naczynia szklane okresu rzymskiego z terenu Polski. Warszawa (I 11.345).
Spáčilová, L.-Wolfová, M. 1996: Germánská mytologie. Svět germánských božstev. Olomouc.
Steuer, H. 1982: Frühgeschichtliche Sozialstrukturen in Mitteleuropa. Göttingen, 155-299.
Todd, M. 1999: Germáni. Praha(I 10.084).
Wołagiewicz, R. 1993: Ceramika kultury wielbarskiej mędzy Bałtykiem a morzem Czarnym. Szczecin.

Okruh B:
Bouzek, J. - Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. Praha (skripta).
Breeze, D. J. 2002: Roman Forts in Britain. Shire Publications (I 15.269).
Breeze, D. J - Jilek, S. - Thiel, A. 2009: The Antonine Wall. In: Frontiers of the Roman Empire. Edinburgh (I 15.421).
Breeze, D. J - Jilek, S. - Thiel, A. 2011: Hadrian´s Wall. In: Frontiers of the Roman Empire. Hexham (I 15.422).
Campbell, D. B. 2006: Roman Legionary Fortresses 27 BC-AD 378. Oxford.
Cleary, S. 2013: Roman West AD 200-500. An archaeological Study. Cambridge ( I 14.970).
Fischer, T. (Hrsg.) 2001: Die Römischen Provinzen. Eine Einführung in ihre Archäologie. Stuttgart (I 12.472).
Fischer, Th. 2002: Noricum. Mainz am Rhein.
Fischer, T. 2009. Römische Militärlager und zivile Siedlungen in Germanien zwischen Rhein und Elbe zur Zeit Marbods (von Drusus-Offensive 12/9 v. Chr. bis zu der Aufgabe der römischen Eroberungspläne 17 n. Chr-). Ein aktueller Überblick. In: Salač, V. - Bemmann, J. (eds.): Mitteleuropa zur Zeit Marbods. Bonn, 485-519.
Friesinger, H. - Krinzinger, F. (eds.) 1997: Der römische Limes in Österreich. Wien (I 13.300).
Klose, G. - Nünnerich-Asmus, A. (Hrsg.) 2006: Grenzen der Römischen Imperiums. Mainz am Rhein (II 15.004).
Kolb, A. - Fugmann, J. 2008: Tod in Rom. Grainschriften als Spiegel römischen lebens. Mainz am Rhein (II 14.995).
Potter, T.W. 1997: Roman Britain. London.
Schmidt, S. (ed.) 2005: Imperium Romanum. Roms Provinzen an Neckar, Rhein und Donau (Begleitband zur Ausstellung des Landes Baden-Württemberg), Esslingen am Neckar (II 13.302).
Visy, Z. 1988: Der pannonische Limes in Ungarn. Budapest-Stuttgart.
Wamser, L. (Hrsg) 2004: Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer. München. Wiegels, R. 2007: Die Varusschlacht. Wendepunkt der Geschichte? Stuttgart (II 13.279). Yegül, F. 2010: Bathing in the Roman World. Cambridge (I 14.971). Katalog: 2000 Jahre Varusschlacht. Imperium. Konflikt. Mythos. Stuttgart 2009(II 13.920).
Okruh C:
Bednaříková, J. 2003: Stěhování národů. Praha (I 12.129).
Bierbrauer, V. 1994: Archäologie und Geschichte der Goten vom 1.-7. Jahrhundert. In: Frühmittelalterliche Studien 28. Berlin - New York, 51-171.
Bodo, A. - Externbrick, H. (Hrsg.) 2007: Attila und die Hunnen. Stuttgart.
Bóna, I. 1976: Der Anbruch des Mittelalters. Gepiden und Langobarden im Karpatenbecken, Budapest.
Heather, P. 2002: Gótové. Praha(I 11.862).
Kokowski, A. 2008: Goci od Sakndzy do Campi Gothorum. Warszawa (I 14.217).
Menghin, W. 1985: Die Langobarden. Geschichte und Archäologie. Stuttgart.
de Palol, P. - Ripoll, G. 1999: Die Goten Geschichte und Kunst in Westeuropa. Augsburg Stuttgart.
Pohl, W. – Erhard, P. (eds.) 2005: Die Langobarden. Herrschaft und und Identität. Forschungen und Geschichte des Mittelalters 9. Wien.
Tejral, J. (ed.) 2007: Barbaren im Wandel. Beiträge zur Kultur- und Identitätsbildung in der Völkerwanderungszeit. Brno.
Tejral, J. 2011: Einheimische und Fremde. Das norddanubische Gebiet zur Zeit der Völkerwanderung. Brno.
Stadler, P. - Friesinger, H. - Kutschera, W. - Lauermann, E. - Rácz, Z. - Tejral, J. - Wild, E. M. - Zeman, T. 2008: Kann man die Zuordnung zu den verschiedenen (ethnischen) Gruppen der Völkerwanderungszeit mittels naturwissenschaftlicher Datierungsmethoden verbessern? In: Hunnen zwischen Asien und Europa. Aktuelle Forschungen zur Archäologie und Kultur der Hunnen. In: Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas, Band 50. Langenweissbach, 157-183.
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Informace ke způsobu ukončení viz sylabus
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět tvoří přednášky a seminář. Výuka probíhá blokově. Seminář vede Mgr. Lucia Kovárová.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2000, podzim 2002, podzim 2004, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2010, podzim 2012, podzim 2014, podzim 2016.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2018/AEA_33