Informace o předmětu

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Rozvrh

St 10:00–11:40 M12

Předpoklady

Předmět je určen studentkám a studentům bakalářského studia archeologie, je však nabízen i mimo mateřské obory.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem semináře, doplňujícího přednášku AEA_23 Latén střední Evropy, je rozšíření povědomí o tomto období formou diskuzí v pracovních skupinách, vytvoření referátu v písemné podobě (s kompletním citačním aparátem) a ve formě prezentace. Student by měl být po absolvování předmětu schopen formulovat poznatky, získané studiem doporučené literatury ke konkrétní problematice a výsledky tohoto studia zasadit do širších souvislostí; získané znalosti by měl být také schopen využít v diskuzi k tématu. Absolventi předmětu musí prokázat znalost citačních norem, používaných v archeologické odborné literatuře a schopnost vytvořit krátký cizojazyčný souhrn textu.

Osnova

• 1. hodina: Opevněné výšinné areály v časné době laténské 2. hodina: Case studies - časně laténská pohřebiště, sídliště, dvorce 3. hodina: Laténská plochá pohřebiště (souhrn a charakteristika nejvýznamnějších zkoumaných lokalit) 4. hodina: Laténská sídliště – souhrn a charakteristika nejvýznamnějších lokalit 5. hodina: Výrobní a distribuční centra doby laténské; industriální zóny 6. hodina: Case studies – jednotlivá oppida v širším kontextu 7. hodina: Výroba v doby laténské – charakteristika jednotlivých odvětví 8. hodina: Výpovědní možnosti studia laténské keramiky – vlastnosti, technologie, metodologické přístupy 9. hodina: Obchod a směna v době laténské; depoty 10. hodina: Společnost doby laténské ve světle historických a archeologických pramenů

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář - zpracování témat v pracovních skupinách

Metody hodnocení

1. odevzdání textu referátu (nejpozději 3 dny před termínem vlastního referátu) - text v rozsahu min. 10.000 znaků - citační aparát (připojena bibliografie podle norem) - resumé v anglickém jazyce (po domluvě možný i jiný) v rozsahu 1.000 znaků 2. prezentace referátu (s odpovídající kvalitou vyobrazení) 3. spolupráce v pracovní skupině (závěrečné vyhodnocení) 4. splněná povinná účast (2 možné absence)

Další komentáře

Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Rozvrh

Út 10:50–12:25 T227

Předpoklady

Předmět je určen studentkám a studentům bakalářského studia archeologie, je však nabízen i mimo mateřské obory.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem semináře, doplňujícího přednášku AEA_23 Latén střední Evropy, je rozšíření povědomí o tomto období formou diskuzí v pracovních skupinách, vytvoření referátu v písemné podobě (s kompletním citačním aparátem) a ve formě prezentace. Student by měl být po absolvování předmětu schopen formulovat poznatky, získané studiem doporučené literatury ke konkrétní problematice a výsledky tohoto studia zasadit do širších souvislostí; získané znalosti by měl být také schopen využít v diskuzi k tématu. Absolventi předmětu musí prokázat znalost citačních norem, používaných v archeologické odborné literatuře a schopnost vytvořit krátký cizojazyčný souhrn textu.

Osnova

• 1. hodina: Opevněné výšinné areály v časné době laténské 2. hodina: Case studies - časně laténská pohřebiště, sídliště, dvorce 3. hodina: Laténská plochá pohřebiště (souhrn a charakteristika nejvýznamnějších zkoumaných lokalit) 4. hodina: Laténská sídliště – souhrn a charakteristika nejvýznamnějších lokalit 5. hodina: Výrobní a distribuční centra doby laténské; industriální zóny 6. hodina: Case studies – jednotlivá oppida v širším kontextu 7. hodina: Výroba v doby laténské – charakteristika jednotlivých odvětví 8. hodina: Výpovědní možnosti studia laténské keramiky – vlastnosti, technologie, metodologické přístupy 9. hodina: Obchod a směna v době laténské; depoty 10. hodina: Společnost doby laténské ve světle historických a archeologických pramenů

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář - zpracování témat v pracovních skupinách

Metody hodnocení

1. odevzdání textu referátu (nejpozději 3 dny před termínem vlastního referátu) - text v rozsahu min. 10.000 znaků - citační aparát (připojena bibliografie podle norem) - resumé v anglickém jazyce (po domluvě možný i jiný) v rozsahu 1.000 znaků 2. prezentace referátu (s odpovídající kvalitou vyobrazení) 3. spolupráce v pracovní skupině (závěrečné vyhodnocení) 4. splněná povinná účast (2 možné absence)

Další komentáře

Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Rozvrh

Út 17:30–19:05 C43

Předpoklady

Předmět je určen studentkám a studentům bakalářského studia archeologie, je však nabízen i mimo mateřské obory.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 35 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/35, pouze zareg.: 0/35, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/35

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem semináře, doplňujícího přednášku AEA_23 Latén střední Evropy, je rozšíření povědomí o tomto období formou diskuzí v pracovních skupinách, vytvoření referátu v písemné podobě (s kompletním citačním aparátem) a ve formě prezentace. Student by měl být po absolvování předmětu schopen formulovat poznatky, získané studiem doporučené literatury ke konkrétní problematice a výsledky tohoto studia zasadit do širších souvislostí; získané znalosti by měl být také schopen využít v diskuzi k tématu. Absolventi předmětu musí prokázat znalost citačních norem, používaných v archeologické odborné literatuře a schopnost vytvořit krátký cizojazyčný souhrn textu.

Osnova

• 1. hodina: Opevněné výšinné areály v časné době laténské 2. hodina: Case studies - časně laténská pohřebiště, sídliště, dvorce 3. hodina: Laténská plochá pohřebiště (souhrn a charakteristika nejvýznamnějších zkoumaných lokalit) 4. hodina: Laténská sídliště – souhrn a charakteristika nejvýznamnějších lokalit 5. hodina: Výrobní a distribuční centra doby laténské; industriální zóny 6. hodina: Case studies – jednotlivá oppida v širším kontextu 7. hodina: Výroba v doby laténské – charakteristika jednotlivých odvětví 8. hodina: Výpovědní možnosti studia laténské keramiky – vlastnosti, technologie, metodologické přístupy 9. hodina: Obchod a směna v době laténské; depoty 10. hodina: Společnost doby laténské ve světle historických a archeologických pramenů

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář - zpracování témat v pracovních skupinách

Metody hodnocení

1. odevzdání textu referátu (nejpozději 3 dny před termínem vlastního referátu) - text v rozsahu min. 10.000 znaků - citační aparát (připojena bibliografie podle norem) - resumé v anglickém jazyce (po domluvě možný i jiný) v rozsahu 1.000 znaků 2. prezentace referátu (s odpovídající kvalitou vyobrazení) 3. spolupráce v pracovní skupině (závěrečné vyhodnocení) 4. splněná povinná účast (2 možné absence)

Další komentáře

Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Rozvrh

Po 14:10–15:45 C43

Předpoklady

Předmět je určen studentkám a studentům bakalářského studia archeologie, je však nabízen i mimo mateřské obory.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem semináře, doplňujícího přednášku AEA_23 Latén střední Evropy, je rozšíření povědomí o tomto období formou diskuzí v pracovních skupinách, vytvoření referátu v písemné podobě (s kompletním citačním aparátem) a ve formě prezentace. Student by měl být po absolvování předmětu schopen formulovat poznatky, získané studiem doporučené literatury ke konkrétní problematice a výsledky tohoto studia zasadit do širších souvislostí; získané znalosti by měl být také schopen využít v diskuzi k tématu. Absolventi předmětu musí prokázat znalost citačních norem, používaných v archeologické odborné literatuře a schopnost vytvořit krátký cizojazyčný souhrn textu.

Osnova

• 1. hodina: Opevněné výšinné areály v časné době laténské 2. hodina: Case studies - časně laténská pohřebiště, sídliště, dvorce 3. hodina: Laténská plochá pohřebiště (souhrn a charakteristika nejvýznamnějších zkoumaných lokalit) 4. hodina: Laténská sídliště – souhrn a charakteristika nejvýznamnějších lokalit 5. hodina: Výrobní a distribuční centra doby laténské; industriální zóny 6. hodina: Case studies – jednotlivá oppida v širším kontextu 7. hodina: Výroba v doby laténské – charakteristika jednotlivých odvětví 8. hodina: Výpovědní možnosti studia laténské keramiky – vlastnosti, technologie, metodologické přístupy 9. hodina: Obchod a směna v době laténské; depoty 10. hodina: Společnost doby laténské ve světle historických a archeologických pramenů

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář - zpracování témat v pracovních skupinách

Metody hodnocení

1. odevzdání textu referátu (nejpozději 3 dny před termínem vlastního referátu) - text v rozsahu min. 10.000 znaků - citační aparát (připojena bibliografie podle norem) - resumé v anglickém jazyce (po domluvě možný i jiný) v rozsahu 1.000 znaků 2. prezentace referátu (s odpovídající kvalitou vyobrazení) 3. spolupráce v pracovní skupině (závěrečné vyhodnocení) 4. splněná povinná účast (2 možné absence)

Další komentáře

Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Rozvrh

Út 17:30–19:05 zruseno C21

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová

Rozvrh

Út 16:40–18:15 C41

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška přináší studentům základní informace o stavu archeologického poznání doby laténské. Je součástí cyklu o pravěku stř. Evropy. Smyslem tohoto základního přehledu je naučit studenty orientovat se v dějinách jednotlivých témat, odborné literatuře a historických otázkách. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Středomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace společnosti v době laténské. Pozornost je věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění. Zmíněny jsou i jiné kultury, skupiny a etnika, které ve středoevropském prostoru přišly s „Kelty“ do styku (Dákové, púchovská k.podmokelská sk., kobylská sk.) Osnova

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie. Písemné prameny k době laténské. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. Dějiny bádání. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). Časně laténské“ knížecí“ pohřby. Pohřbívání a sídlištní struktura v časném laténu. Vznik starolaténského výzdobného stylu. 3. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze .Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky . Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 4. Laténské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Výrobní a distribuční centra. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 5. Úvod k problematice oppid, diskuze k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 6. Přehled oppid ve střední Evropě. Mlado- a pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 7. Zánik oppid. Podmokelská a kobylská skupina. Dákové na JZ Slovensku. 8. Púchovská kultura. Sídlištní struktura, specifika. Doklady rituálních aktivit v oblasti púchovské kultury. 9. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Mincovnictví v době laténské. 10. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů, jejich prostorový a významový vztah k oppidům. Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období. 11. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa a votivní depoty. Laténské umění. 12. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin v době římské. Závěr.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

přednášky, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky ke kolokviu: znalost zadané odborné literatury, přehledné vědomosti získané v přednáškách.

Informace učitele

BUJNA, J. (2003): Spony z keltských hrobov bez výzbroje z územia Slovenska. SlA 51, 39 – 102. BUJNA, J. (2005): Kruhový šperk z laténskych ženských hrobov na Slovensku. Nitra. ČIŽMÁŘ, M. (1975): Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě. PA 66, 417 – 437. ČIŽMÁŘ, M. (1993): Keltská okupace Moravy. In: Podborský, V. et al.: Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada, svazek 3. Brno, 380-423. ČIŽMÁŘ, M. (2002): Laténský depot ze Ptení: k poznání kontaktů našeho území s jihem. PA 93, 194 – 225. ČIŽMÁŘ, M. (2002): Keltské oppidum Staré Hradisko. Archeologické památky střední Moravy, sv. 4. Olomouc. ČIŽMÁŘ, M. (2003): Laténské sídliště v Bořitově. Pravěk Supplementum 10. ČIŽMÁŘ, M. – KOLNÍKOVÁ, E. 2006: Němčice – obchodní a industriální centrum doby laténské na Moravě. AR 58, 261-283. ČIŽMÁŘOVÁ, J. (2004): Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha. ČIŽMÁŘOVÁ, J. (2005): Keltské pohřebiště v Brně-Maloměřicích. Pravěk Supplementum 14. Brno. DRDA, P. – RYBOVÁ, A. (1998): Keltové a Čechy. Praha. DRDA, P. – RYBOVÁ, A. 2008: Akropole na hradišti Závist v 6.-4. stol. př. Kr. PA – Supplementum 19. Praha. FILIP, J. (1956): Keltové ve střední Evropě. Praha. CHYTRÁČEK, M. (1983): Nové poznatky o halštatsko-laténských bronzových nádobách z Čech. AR 35, 427 – 451. KARASOVÁ, Z. (2002): Spony z keltského oppida na Třísove. PA 93, 226-258. KARWOWSKI, M. (2004): Latènezeitlicher Glasringschmuck aus Östösterreich. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 55. Wien. KRUTA, V. – LIČKA, M. (2005): Celti di Boemia e di Moravia. Varese. MEDUNA, J. (1980a): Die latènezeitlichen Siedlungen in Mähren. Praha. MEGAW, R. – MEGAW, V. (2001): Celtic Art. From its beginnings to the Book of Kells. New York. MICHÁLEK, J. (1999): Keltský poklad z Bezdědovic na Blatensku. Blatná – Strakonice MOSCATI et al. (2001): Les Celtes. Paris, 265 – 269. PIETA, K. (2005): Spätlatènezeitliche Waffen und Ausrüstung im nördlichen Teil des Karpatenbeckens. SlA 53, 35 – 84. PIETA, K. (2008): Keltské osídlenie Slovenska. Mladšia doba laténska. [Archaeologica Slovaca Monographiae Studia, Tomus XI] Nitra. RYBOVÁ, A. – DRDA, P. (1994): Hradiště by Stradonice. Rebirth of a Celtic Oppidum. Praha. SIEVERS, S. (2003) : Manching – Die Keltenstadt. Stuttgart. VENCLOVÁ, N. (1990): Prehistoric glass in Bohemia. Praha. VENCLOVÁ, N. (1998): Mšecké Žehrovice in Bohemia. Archaeological background to a Celtic hero 3rd – 2nd cent. B.C. Chronothèque. Sources archéologiques de l´Europe ancienne 2. Sceaux Cedex. VENCLOVÁ, N. (2001): Výroba a sídla v době laténské. Projekt Loděnice. Praha. VENCLOVÁ, N. et al. (2008): Archeologie pravěkých Čech 6. Doba halštatská. Praha. VENCLOVÁ, N. et al. (2008): Archeologie pravěkých Čech 7. Doba laténská. Praha. WALDHAUSER, J. et al. (1993): Die hallstatt- und latènezeitliche Siedlung mit Gräberfelder bei Radovesice in Böhmen I-II, Praha. WALDHAUSER, J. (1999): Jak se kopou keltské hroby. Praha. WALDHAUSER, J. (2001): Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha.

Další komentáře

Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

doc. PhDr. Miloš Čižmář, CSc. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová

Rozvrh

Po 10:00–11:35 C33

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Metody hodnocení

Požadavky ke kolokviu: znalost zadané odborné literatury, přehledné vědomosti získané v přednáškách.

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

doc. PhDr. Miloš Čižmář, CSc. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová

Rozvrh

Po 10:00–11:35 C43

Předpoklady

Požadavky ke kolokviu: znalost zadané odborné literatury, přehledné vědomosti získané v přednáškách.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Metody hodnocení

P 2, S 1, zkouška

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Rozsah

0/2/0. 3 kr. Ukončení: k.

Vyučující

doc. PhDr. Miloš Čižmář, CSc. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová

Rozvrh

Po 10:00–11:35 12

Předpoklady

NOW ( AEA_23 Latén střední Evropy )
Požadavky ke kolokviu: znalost zadané odborné literatury, přehledné vědomosti získané v přednáškách.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Archeologie (program FF, B-HI) (2)
• Archeologie (program FF, B-HS)

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Metody hodnocení

P 2, S 1, zkouška

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období jaro 2024 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období jaro 2023 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období podzim 2022 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Předpoklady

Předmět je určen studentkám a studentům bakalářského studia archeologie, je však nabízen i mimo mateřské obory.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem semináře, doplňujícího přednášku AEA_23 Latén střední Evropy, je rozšíření povědomí o tomto období formou diskuzí v pracovních skupinách, vytvoření referátu v písemné podobě (s kompletním citačním aparátem) a ve formě prezentace. Student by měl být po absolvování předmětu schopen formulovat poznatky, získané studiem doporučené literatury ke konkrétní problematice a výsledky tohoto studia zasadit do širších souvislostí; získané znalosti by měl být také schopen využít v diskuzi k tématu. Absolventi předmětu musí prokázat znalost citačních norem, používaných v archeologické odborné literatuře a schopnost vytvořit krátký cizojazyčný souhrn textu.

Osnova

• 1. hodina: Opevněné výšinné areály v časné době laténské 2. hodina: Case studies - časně laténská pohřebiště, sídliště, dvorce 3. hodina: Laténská plochá pohřebiště (souhrn a charakteristika nejvýznamnějších zkoumaných lokalit) 4. hodina: Laténská sídliště – souhrn a charakteristika nejvýznamnějších lokalit 5. hodina: Výrobní a distribuční centra doby laténské; industriální zóny 6. hodina: Case studies – jednotlivá oppida v širším kontextu 7. hodina: Výroba v doby laténské – charakteristika jednotlivých odvětví 8. hodina: Výpovědní možnosti studia laténské keramiky – vlastnosti, technologie, metodologické přístupy 9. hodina: Obchod a směna v době laténské; depoty 10. hodina: Společnost doby laténské ve světle historických a archeologických pramenů

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář - zpracování témat v pracovních skupinách

Metody hodnocení

1. odevzdání textu referátu (nejpozději 3 dny před termínem vlastního referátu) - text v rozsahu min. 10.000 znaků - citační aparát (připojena bibliografie podle norem) - resumé v anglickém jazyce (po domluvě možný i jiný) v rozsahu 1.000 znaků 2. prezentace referátu (s odpovídající kvalitou vyobrazení) 3. spolupráce v pracovní skupině (závěrečné vyhodnocení) 4. splněná povinná účast (2 možné absence)

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období jaro 2022 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období podzim 2021 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Rozvrh

Út 10:00–11:40 M12

Předpoklady

Předmět je určen studentkám a studentům bakalářského studia archeologie, je však nabízen i mimo mateřské obory.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem semináře, doplňujícího přednášku AEA_23 Latén střední Evropy, je rozšíření povědomí o tomto období formou diskuzí v pracovních skupinách, vytvoření referátu v písemné podobě (s kompletním citačním aparátem) a ve formě prezentace. Student by měl být po absolvování předmětu schopen formulovat poznatky, získané studiem doporučené literatury ke konkrétní problematice a výsledky tohoto studia zasadit do širších souvislostí; získané znalosti by měl být také schopen využít v diskuzi k tématu. Absolventi předmětu musí prokázat znalost citačních norem, používaných v archeologické odborné literatuře a schopnost vytvořit krátký cizojazyčný souhrn textu.

Osnova

• 1. hodina: Opevněné výšinné areály v časné době laténské 2. hodina: Case studies - časně laténská pohřebiště, sídliště, dvorce 3. hodina: Laténská plochá pohřebiště (souhrn a charakteristika nejvýznamnějších zkoumaných lokalit) 4. hodina: Laténská sídliště – souhrn a charakteristika nejvýznamnějších lokalit 5. hodina: Výrobní a distribuční centra doby laténské; industriální zóny 6. hodina: Case studies – jednotlivá oppida v širším kontextu 7. hodina: Výroba v doby laténské – charakteristika jednotlivých odvětví 8. hodina: Výpovědní možnosti studia laténské keramiky – vlastnosti, technologie, metodologické přístupy 9. hodina: Obchod a směna v době laténské; depoty 10. hodina: Společnost doby laténské ve světle historických a archeologických pramenů

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář - zpracování témat v pracovních skupinách

Metody hodnocení

1. odevzdání textu referátu (nejpozději 3 dny před termínem vlastního referátu) - text v rozsahu min. 10.000 znaků - citační aparát (připojena bibliografie podle norem) - resumé v anglickém jazyce (po domluvě možný i jiný) v rozsahu 1.000 znaků 2. prezentace referátu (s odpovídající kvalitou vyobrazení) 3. spolupráce v pracovní skupině (závěrečné vyhodnocení) 4. splněná povinná účast (2 možné absence)

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období jaro 2021 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období podzim 2020 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Předpoklady

Předmět je určen studentkám a studentům bakalářského studia archeologie, je však nabízen i mimo mateřské obory.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem semináře, doplňujícího přednášku AEA_23 Latén střední Evropy, je rozšíření povědomí o tomto období formou diskuzí v pracovních skupinách, vytvoření referátu v písemné podobě (s kompletním citačním aparátem) a ve formě prezentace. Student by měl být po absolvování předmětu schopen formulovat poznatky, získané studiem doporučené literatury ke konkrétní problematice a výsledky tohoto studia zasadit do širších souvislostí; získané znalosti by měl být také schopen využít v diskuzi k tématu. Absolventi předmětu musí prokázat znalost citačních norem, používaných v archeologické odborné literatuře a schopnost vytvořit krátký cizojazyčný souhrn textu.

Osnova

• 1. hodina: Opevněné výšinné areály v časné době laténské 2. hodina: Case studies - časně laténská pohřebiště, sídliště, dvorce 3. hodina: Laténská plochá pohřebiště (souhrn a charakteristika nejvýznamnějších zkoumaných lokalit) 4. hodina: Laténská sídliště – souhrn a charakteristika nejvýznamnějších lokalit 5. hodina: Výrobní a distribuční centra doby laténské; industriální zóny 6. hodina: Case studies – jednotlivá oppida v širším kontextu 7. hodina: Výroba v doby laténské – charakteristika jednotlivých odvětví 8. hodina: Výpovědní možnosti studia laténské keramiky – vlastnosti, technologie, metodologické přístupy 9. hodina: Obchod a směna v době laténské; depoty 10. hodina: Společnost doby laténské ve světle historických a archeologických pramenů

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář - zpracování témat v pracovních skupinách

Metody hodnocení

1. odevzdání textu referátu (nejpozději 3 dny před termínem vlastního referátu) - text v rozsahu min. 10.000 znaků - citační aparát (připojena bibliografie podle norem) - resumé v anglickém jazyce (po domluvě možný i jiný) v rozsahu 1.000 znaků 2. prezentace referátu (s odpovídající kvalitou vyobrazení) 3. spolupráce v pracovní skupině (závěrečné vyhodnocení) 4. splněná povinná účast (2 možné absence)

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období jaro 2020 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období jaro 2019 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období podzim 2018 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Předpoklady

Předmět je určen studentkám a studentům bakalářského studia archeologie, je však nabízen i mimo mateřské obory.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem semináře, doplňujícího přednášku AEA_23 Latén střední Evropy, je rozšíření povědomí o tomto období formou diskuzí v pracovních skupinách, vytvoření referátu v písemné podobě (s kompletním citačním aparátem) a ve formě prezentace. Student by měl být po absolvování předmětu schopen formulovat poznatky, získané studiem doporučené literatury ke konkrétní problematice a výsledky tohoto studia zasadit do širších souvislostí; získané znalosti by měl být také schopen využít v diskuzi k tématu. Absolventi předmětu musí prokázat znalost citačních norem, používaných v archeologické odborné literatuře a schopnost vytvořit krátký cizojazyčný souhrn textu.

Osnova

• 1. hodina: Opevněné výšinné areály v časné době laténské 2. hodina: Case studies - časně laténská pohřebiště, sídliště, dvorce 3. hodina: Laténská plochá pohřebiště (souhrn a charakteristika nejvýznamnějších zkoumaných lokalit) 4. hodina: Laténská sídliště – souhrn a charakteristika nejvýznamnějších lokalit 5. hodina: Výrobní a distribuční centra doby laténské; industriální zóny 6. hodina: Case studies – jednotlivá oppida v širším kontextu 7. hodina: Výroba v doby laténské – charakteristika jednotlivých odvětví 8. hodina: Výpovědní možnosti studia laténské keramiky – vlastnosti, technologie, metodologické přístupy 9. hodina: Obchod a směna v době laténské; depoty 10. hodina: Společnost doby laténské ve světle historických a archeologických pramenů

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář - zpracování témat v pracovních skupinách

Metody hodnocení

1. odevzdání textu referátu (nejpozději 3 dny před termínem vlastního referátu) - text v rozsahu min. 10.000 znaků - citační aparát (připojena bibliografie podle norem) - resumé v anglickém jazyce (po domluvě možný i jiný) v rozsahu 1.000 znaků 2. prezentace referátu (s odpovídající kvalitou vyobrazení) 3. spolupráce v pracovní skupině (závěrečné vyhodnocení) 4. splněná povinná účast (2 možné absence)

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období jaro 2018 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období jaro 2017 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období podzim 2016 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Předpoklady

Předmět je určen studentkám a studentům bakalářského studia archeologie, je však nabízen i mimo mateřské obory.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 35 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/35, pouze zareg.: 0/35, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/35

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem semináře, doplňujícího přednášku AEA_23 Latén střední Evropy, je rozšíření povědomí o tomto období formou diskuzí v pracovních skupinách, vytvoření referátu v písemné podobě (s kompletním citačním aparátem) a ve formě prezentace. Student by měl být po absolvování předmětu schopen formulovat poznatky, získané studiem doporučené literatury ke konkrétní problematice a výsledky tohoto studia zasadit do širších souvislostí; získané znalosti by měl být také schopen využít v diskuzi k tématu. Absolventi předmětu musí prokázat znalost citačních norem, používaných v archeologické odborné literatuře a schopnost vytvořit krátký cizojazyčný souhrn textu.

Osnova

• 1. hodina: Opevněné výšinné areály v časné době laténské 2. hodina: Case studies - časně laténská pohřebiště, sídliště, dvorce 3. hodina: Laténská plochá pohřebiště (souhrn a charakteristika nejvýznamnějších zkoumaných lokalit) 4. hodina: Laténská sídliště – souhrn a charakteristika nejvýznamnějších lokalit 5. hodina: Výrobní a distribuční centra doby laténské; industriální zóny 6. hodina: Case studies – jednotlivá oppida v širším kontextu 7. hodina: Výroba v doby laténské – charakteristika jednotlivých odvětví 8. hodina: Výpovědní možnosti studia laténské keramiky – vlastnosti, technologie, metodologické přístupy 9. hodina: Obchod a směna v době laténské; depoty 10. hodina: Společnost doby laténské ve světle historických a archeologických pramenů

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář - zpracování témat v pracovních skupinách

Metody hodnocení

1. odevzdání textu referátu (nejpozději 3 dny před termínem vlastního referátu) - text v rozsahu min. 10.000 znaků - citační aparát (připojena bibliografie podle norem) - resumé v anglickém jazyce (po domluvě možný i jiný) v rozsahu 1.000 znaků 2. prezentace referátu (s odpovídající kvalitou vyobrazení) 3. spolupráce v pracovní skupině (závěrečné vyhodnocení) 4. splněná povinná účast (2 možné absence)

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období jaro 2016 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období jaro 2015 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období podzim 2014 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Předpoklady

Předmět je určen studentkám a studentům bakalářského studia archeologie, je však nabízen i mimo mateřské obory.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem semináře, doplňujícího přednášku AEA_23 Latén střední Evropy, je rozšíření povědomí o tomto období formou diskuzí v pracovních skupinách, vytvoření referátu v písemné podobě (s kompletním citačním aparátem) a ve formě prezentace. Student by měl být po absolvování předmětu schopen formulovat poznatky, získané studiem doporučené literatury ke konkrétní problematice a výsledky tohoto studia zasadit do širších souvislostí; získané znalosti by měl být také schopen využít v diskuzi k tématu. Absolventi předmětu musí prokázat znalost citačních norem, používaných v archeologické odborné literatuře a schopnost vytvořit krátký cizojazyčný souhrn textu.

Osnova

• 1. hodina: Opevněné výšinné areály v časné době laténské 2. hodina: Case studies - časně laténská pohřebiště, sídliště, dvorce 3. hodina: Laténská plochá pohřebiště (souhrn a charakteristika nejvýznamnějších zkoumaných lokalit) 4. hodina: Laténská sídliště – souhrn a charakteristika nejvýznamnějších lokalit 5. hodina: Výrobní a distribuční centra doby laténské; industriální zóny 6. hodina: Case studies – jednotlivá oppida v širším kontextu 7. hodina: Výroba v doby laténské – charakteristika jednotlivých odvětví 8. hodina: Výpovědní možnosti studia laténské keramiky – vlastnosti, technologie, metodologické přístupy 9. hodina: Obchod a směna v době laténské; depoty 10. hodina: Společnost doby laténské ve světle historických a archeologických pramenů

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář - zpracování témat v pracovních skupinách

Metody hodnocení

1. odevzdání textu referátu (nejpozději 3 dny před termínem vlastního referátu) - text v rozsahu min. 10.000 znaků - citační aparát (připojena bibliografie podle norem) - resumé v anglickém jazyce (po domluvě možný i jiný) v rozsahu 1.000 znaků 2. prezentace referátu (s odpovídající kvalitou vyobrazení) 3. spolupráce v pracovní skupině (závěrečné vyhodnocení) 4. splněná povinná účast (2 možné absence)

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období jaro 2014 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období jaro 2013 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

seminář, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky k zápočtu: referát (prezentace i text) v dostatečné kvalitě (včetně vyobrazení v prezentaci); referát je nutné odeslat vyučujícímu den před plánovanou prezentací

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období podzim 2012 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

přednášky, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky ke kolokviu: znalost zadané odborné literatury, přehledné vědomosti získané v přednáškách.

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období podzim 2011 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

přednášky, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky ke kolokviu: znalost zadané odborné literatury, přehledné vědomosti získané v přednáškách.

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období jaro 2011 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

přednášky, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky ke kolokviu: znalost zadané odborné literatury, přehledné vědomosti získané v přednáškách.

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období podzim 2010 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

přednášky, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky ke kolokviu: znalost zadané odborné literatury, přehledné vědomosti získané v přednáškách.

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období podzim 2009 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

Mgr. Petra Goláňová, Ph.D. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Výukové metody

přednášky, aktivní práce studentů

Metody hodnocení

Požadavky ke kolokviu: znalost zadané odborné literatury, přehledné vědomosti získané v přednáškách.

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období podzim 2008 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

doc. PhDr. Miloš Čižmář, CSc. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Literatura

• PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info

Metody hodnocení

Požadavky ke kolokviu: znalost zadané odborné literatury, přehledné vědomosti získané v přednáškách.

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období podzim 2006 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

doc. PhDr. Miloš Čižmář, CSc. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová

Předpoklady

Požadavky ke kolokviu: znalost zadané odborné literatury, přehledné vědomosti získané v přednáškách.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Metody hodnocení

P 2, S 1, zkouška

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

AEA_63 Latén střední Evropy - seminář

Předmět se v období podzim 2004 nevypisuje.

Rozsah

0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.

Vyučující

doc. PhDr. Miloš Čižmář, CSc. (cvičící)

Garance

prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová

Předpoklady

NOW ( AEA_23 Latén střední Evropy )
Požadavky ke kolokviu: znalost zadané odborné literatury, přehledné vědomosti získané v přednáškách.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Archeologie (program FF, B-GE)
• Archeologie (program FF, B-HI) (2)
• Archeologie (program FF, B-HS)

Cíle předmětu

Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.

Osnova

• 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.

Metody hodnocení

P 2, S 1, zkouška

Informace učitele

Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.

Další komentáře

Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.

• Statistika zápisu (jaro 2025, nejnovější)