AEB_28 Tezaurace barevných kovů a jejich metalurgie

Filozofická fakulta
jaro 2022

Předmět se v období jaro 2022 nevypisuje.

Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Předpoklady
nezadány
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 60 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/60, pouze zareg.: 0/60, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/60
Mateřské obory/plány
předmět má 13 mateřských oborů, zobrazit
Osnova
  • 1. Vymezení problematiky, základní terminologie, souvislost metalurgie a tezaurace. Druhy sledovaných barevných kovů a historický význam metalurgie mědi. 2. Analytické metody: optická emisní spektrální analýza, absorpční spektrální analýza, elektronová mikroanalýza, rentgenfluorescenční analýza, instrumentální neutronová aktivační analýza. 3. Výzkumná archeometalurgická pracoviště v minulosti a dnes. Archeometalurgický výzkum v Čechách a na Moravě. 4. Vlastnosti v pravěku požívaných barevných kovů a jejich slitin: měď, arsénový bronz, cín, bronz, olovo, zlato, stříbro, elektron. 5. Ložiska a druhy rud,ložiska Cu rud v Evropě a jejich pravěká exploatace. Problematika cínu. Hutnické zpracování Cu rud. 6. Kovolitectví (tyglíky, dyzny, kadluby, odlévání do ztracených forem, spojování kovu), kovotepectví, kovorytectví, reparace. 7. Původ metalurgie a organizace výroby: objev mědi, šíření metalurgických technologií. Distribuce surovin a polotovarů, rozvoj obchodu. Organizace výroby, sídliště a výrobní centra, sociální a ideologické aspekty metalurgické výroby. 8. Metalurgie mědi na Moravě. Problematika původu měděné suroviny se zřetelem k Moravě. Doklady metalurgické výroby v eneolitu až době halštatské v Čechách na Moravě. 9. Teorie depotu. Definice depotu a jeho postavení v archeologické pramenné struktuře. Vztah depotu a tzv. ojedinělého nálezu. Pramenná kritika aneb je depot uzavřený nálezový celek? 10. Obsahová skladba a třídění depotů. Datování depotů, horizonty depotů se zřetelem k Moravě. Přehled dosavadního studia měděných a bronzových depotů ve střední Evropě s důrazem na Moravu. 11. Měděná industrie a depoty v eneolitu a starší době bronzové na Moravě. Nejstarší měděné artefakty. Měděné depoty staršího a mladšího eneolitu. Měděné a bronzové depoty starší doby bronzové - depoty hřiven, depoty smíšené a depoty finálních odlitků. 12. Kovové depoty střední doby bronzové na Moravě. Horizonty Přítluky a Hradisko-Hulín. 13. Kovové depoty období popelnicových polí na Moravě. Horizonty Blučina, Drslavice, Přestavlky, Železné-Lešany, Křenůvky, Boskovice, Černotín. Rozdíly ve skladbě - zlomkové depoty a depoty šperků. Halštatské depoty na Moravě a ve střední Evropě. 14. Interpretace depotů. Reversibilní a irreversibilní depoty - profánní a sakrální depozita. Přehled interpretačních teorií, severská a středoevropská (jihoněmecká) škola.
Metody hodnocení
přednášky
Informace učitele
ARCHEOMETALURGIE A TEZAURACE BAREVNÝCH KOVŮ LITERATURA K METALURGII BAREVNÝCH KOVŮ OBECNĚ Agricola, G. 1976: De re metallica, libri XII, 1556. Dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Praha. Coghlan, H. 1951: Notes on the Prehistoric Metallurgy of Copper and Bronze in the Old World. Oxford. Coles, J. M. 1981: Metallurgy and Bronze Age Society. In: Studien zur Bronzezeit. Festschrift für Wilhelm Albert v. Brunn, Mainz/Rhein. S. 95-107. Craddock, Paul T. 1995: Early Metal Mining and Production. Edinburgh. Černych, E. N. 1966: Istorija drevnejšej metallurgii Vostočnoj Ev ropy. Moskva-Leningrad. Černych, E. N. 1976: Drevnjaja metaloobrabotka na Jugo-Zapade SSSR. Moskva. Černych, E. N. 1978: Gornoe delo i metallurgija v drevnejšej Bolgarii. Sofia. Černych, E. N. 1992: Ancient metallurgy in the USSR. Cambridge. Dobrzańska, E. 1959: Przyczynek do znajmości metalurgii bršzowej w epoce bršzu i okresie halsztackim w dorzeczu górnej Wisly i górnej Odry. Silesia Antiqua, 1, 83-102. Drescher, H. 1958: Der Überfangguss. Ein Beitrag zur vorgeschichtlichen Metalltechnik. Mainz. Drescher, H. 1962: Bronzezeitliche Giesser im östlichen Mitteleuropa. Giesserei, 49, 817-822. Eibner, C. 1982: Kupfererzbergbau in Österreichs Alpen. In: Südosteuropa zwischen 1600 und 1000 v. Chr., Prähistorische Archäologie in Südosteuropa (Hrsg. B. Hänsel), 1, 1982, Berlin, 399-408. Eibner, C. 1992: Der Kupferbergbau in den österreichischen Alpen in der Urzeit, Archäologie Österreichs, 3/1, 1992, 12-16. Eliade, M. 2000: Kováři a alchymisté. Praha. Filip, J. 1941: Umělecké řemeslo v pravěku. Praha. Forbes R. J. 1964: Studies in Technology. Leiden. Hodges, H. 1964: Artifacts. An introduction to early materials and technology. London. Jareš, V. 1955: Metalografie neželezných kovů. Praha. Jockenhövel, A. 1986: Struktur und Organisation der Metallverarbeitung in urnenfelderzeitlichen Siedlungen Süddeutschlands. Veröff. des Mus. für Ur- u. Frühgesch. Potsdam, 20, 213-234. Junghans, S.-Sangmeister, E.-Schröder, M. 1960: Metallanalysen kupferzeitlicher und frühbronzezeitlicher Bodenfunde aus Europa. Berlin. Junghans, S.-Sangmeister, E.-Schröder M. 1968: Kupfer und Bronze in der frühen Metallzeit Europas. Berlin. Kostrzewski, J. 1953: Wytwórczosc metalurgiczna w Polsce od neolitu do wczesnego okresu żelaznego. Przeglad archeol., 9, 177-211. Maréchal, J. R. 1962: Zur Frühgeschichte der Metallurgie. Lammersdorf über Aachen. Mozsolics, A. 1985: Ein Beitrag zum Metallhandwerk der ungarischer Bronzezeit. Ber. der Römisch-Germ. Komm. 65, 1984, 19-72. Novotná, M. 1983: Metalurgia opevnených osád, Archeol. rozhl., 35, 63-71, tab. I. Müller-Karpe A. 1994: Altanatolisches Metallhandwerk. Offa-Bücher, 75. Neumünster. Neuninger, H.-Pittioni, R. 1962: Das Kupfer des Typus Unterwölbling, ArchA, 32, 105-120. Ohlhaver, H. 1939: Der germanische Schmied und sein Werkzeug. Leipzig. Pernicka,, E. 1995: Gewinnung und Verbreitung der Metalle in prähistorischen Zeit. Jahrb. des Römisch-Germ. Zentralmus. 37, 1990, 21-129. Pietzsch, A. 1971: Bronzeschmelzstätten auf der Heidenschanze in Dresden-Coschütz. Arbeits- u. Forschungsber. zur sächsischen Bodendenkmalpflege, 19, 35-68. Pittioni, R. 1959: Zweck und Ziel der spektralanalytischer Untersuchungen für die Urgeschichte des Kupferbergwesens, ArchA, 26, 67-95. Schulz, H. D. 1983: Zuordnung von Kupfer-Metall zum Ausgangerz. Möglichkeiten und Grenzen der Methodik, Prähist. Z. 58, 1-14. Tylecote, R. F. 1962: Metallurgy in Archaeology. London. Tylecote, R. F. 1986: The Prehistory of Metallurgy in the British Isles. London. Tylecote, R. F. 1987: The early History of Metallurgy in Europe. London-New York. Tylecote, R. F. 1992: A History of Metallurgy. London. Waniczek, B. 1989: Die Gußmodell für Tüllenbeile im südöstlichen Europa. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 2. Bonn. Witter, W.-Otto, H. 1952: Handbuch der ältesten vorgeschichtlichen Metallurgie in Mitteleuropa. Leipzig. Zschocke, K.-Preuschen, E. 1932: Das urzeitliche Bergbaugebiet von Mühlbach-Bischofshofen. Wien. Sborníky: Archeologia Polski, 27, 1982 Pamiętnik Muzeum Miedzi, Legnica 1982 Dolnoślaskie wiadomosci prahistoryczne, 1, Wroclaw 1986 Jahrbuch des RGZ Mainz 35, č. 2, 1988, 479 ff. (Symposium Archäometallurgie von Kupfer und Eisen in Westeuropa) Ancient Mining and Metallurgy in southeast Europe. Bor - Belgrade 1995. LITERATURA K Cu METALURGII V ČESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU Bartík, J. 1995: Kovolejárstvo na sídlisku z doby bronzovej vo Veselom, Zbor. Slov. nár. múzea LXXXIX, 25-46. Blažek, J.-Ernée, M.-Smejtek, L. 1998: Die bronzezeitlichen Gußformen in Nordwestböhmen. Most. Čujanová-Jílková, E.-Prokop, R. 1968: Měděná ložiska v západních Čechách jako možný zdroj suroviny v době bronzové, Archeol. rozhl. 20, 312-329. Farkaš, Z. 1983: K začiatkom metalurgie medi v Čechách a na Morave so vźťahom ku Slovensku, Zbor. Slov. nár. múz. 77, 9-29. Frána, J.-Jiráň, L.-Maštalka, A.-Moucha, V. 1995: Artifacts of copper and copper alloys in prehistoric Bohemia from the viewpoint of analyses of element composition, Pam. archeol.-Suppl. 3, 127-296. Frána, J. - Jiráň, L. - Moucha, V. - Sankot, P. 1997: Artifacts of copper and copper alloys in prehistoric Bohemia from the viewpoint of analyses of element composition II, Pam. archeol. Suppl. 8. Kazdová, E. 1971: Reparace bronzových předmětů v pravěku, Sbor. prací filosof. fak. brněnské univ., E 16, 111-117. Kytlicová, O. 1983: Bronzemetallurgie in Böhmen in der Jung- und Spätbronzezeit, Archeologia Polski 27, 1982, 383-394. Merta, J. 1978: Slévárenské formy doby bronzové, Sbor. Techn. mus. 2, 144-152. Mišustov, P. 1969: Původ kovů v počátcích doby bronzové na Moravě. Rkp. disert. práce. Brno. Novotná, M. 1955a: Medené nástroje v Čechách a na Morave, Archeol. rozhl., 7, 510-516. Novotná, M. 1955b: Medené nástroje a problém najstaršej ťažby medi na Slovensku, Slov. archeol., 3, 70-96. Píšek, M. F. 1940: Licí formy doby bronzové, Slévárenské zprávy, 2. Págo, L. 1968: Chemická charakteristika slovenské měděné rudy a její vztah k mědi používané v pravěku, Slov. archeol. 16, 245-254. Podborský, V. 1974: Na okraj výroby bronzových předmětů staršího metalika na Moravě - Randbemerkumgen zur Produktion von Bronzege genständen des älteren Metallikums in Mähren. In: Archeologický sborník, 66-78. Ostrava. Salaš, M. 1985: Metalurgická výroba na výšinném sídlišti z doby bronzové u Blučiny - Metallurgische Erzeugung auf der bronzezeitlichen Höhensiedlung bei Blučina, Čas. Mor. muz. 70, 37-56. Salaš, M. 1995: Bemerkungen zur Organisation der urnenfelderzeitlichen Metallverarbeitung unter Berücksichtigung des mitteldonauländischen Kulturkreises in Mähren, Archeol. rozhl.47, 569-586. Skutil, J. 1972: Moravské příspěvky k pravěkému a časně historickému poznání domácí rudní těžby a zpracování kovů. Blansko. Točík, A.-Bublová, H. 1985: Príspevok k výskumu zaniknutej ťažby medi na Slovensku, Štud. zvesti 21, 47-135. Zápotocký, M. 1982: Lovosice a oblast České brány - starobronzová sídelní koncentrace s doklady kovolitectví - Lovosice und die Böhmische Pforte - frühbronzezeitliche Siedlungskonzentration mit Nachweisen für Metallgiesserei, Archeol. rozhl. 34, S. 361-405. ITERATURA K DEPOTŮM OBECNĚ Blajer, W. 1990: Skarby z wczesnej epoki bršzu na ziemiach Polskich. Wroclaw-Warszawa-Kraków-Gdańsk-Łódž. Blajer, W. 1999: Skarby ze starszej i środkowej epoki bršzu na ziemiach polskich. Kraków. Blajer, W. 2001: Skarby przedmiotów metalowych z epoki bršzu i wczesnej epoki żelaza na ziemiach polskich. Kraków. Blažek, J.-Hansen, S. 1997: Die Hortfunde von Saběnice in Nordwest-Böhmen. Most. Brunn, W. A. von 1958: Der Schatz von Frankleben und die mitteldeutschen Sichelfunde, Prähist. Z. XXXVI, 1957, 1-70. Brunn, W. A. von 1968: Mitteldeutsche Hortfunde der jüngeren Bronzezeit I-II. Berlin. Brunn, W. A. von 1980: Eine Deutung spätbronzezeitlicher Hortfunde zwischen Elbe und Weichsel, BRGK 61, 91-150. Geisslinger, H. 1967: Horte als Geschichtsquelle dargestellt an den völkerwanderungs- und merowingerzeitlichen Funden des südwestlichen Ostseeraumes. Offa-Bücher 19. Neumünster. Hansen, S. 1991: Studien zu den Metalldeponierungen während der Urnenfelderzeit im Rhein-Mainz-Gebiet. Universitätforschun gen zur prähistorischen Archäologie 5. Bonn. Hansen, S. 1994: Studien zu den Metalldeponierungen während der älteren Urnenfelderzeit zwischen Rhonetal und Karpatenbecken. Bonn. Hänsel, B.-Hänsel, A. 1997: Gaben an die Götter. Schätze der Bronzezeit Europas. Berlin. Holste, F. 1951: Hortfunde Südosteuropas. Marburg/Lahn. Holste, F. 1962: Zur Chronologie der südosteuropäischen Depotfunde der Urnenfelderzeit. Marburg/Lahn. Hundt, H.-J. 1955: Versuch zur Deutung der Depotfunde der nordischen jüngeren Bronzezeit, JbRGZM 2, 95-140. Janssen, W. 1985: Hortfunde der jüngeren Bronzezeit aus Nordbayern. Einführung in die Problematik, ArchKorresp 15, 45-54. Kostrzewski, J. 1964: Skarby i luzne znaleziska metalowe od eneolitu do wczesnego okresu żelaza z górnego i Środkowego dorzecza Wisly i górnego dorzecza Warty, PrzA XV, 1962, 5-133. Kurz, G. 1995: Keltische Hort- und Gewässerfunde in Mitteleuropa. Deponierung der Latenezeit. Stuttgart. Kytlicová, O. 1975: Zur geschichtlichen Interpretation der böhmischen Bronzefunde vom Beginn der Jungbronzezeit, Jber. d. Inst. f. Vorgesch. d. Univ. Frankfurt a. M., München, 94-114. Kytlicová, O. 1991: Die Bronzegefäße in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde II, 12. Stuttgart. Menke, M. 1982: Studien zu den frühbronzezeitlichen Metalldepots Bayerns, JberBB 19/20, 1978/79. Mozsolics, A. 1967: Bronzefunde des Karpatenbeckens. Depotfund horizonte von Hajdúsámson und Kosziderpadlás. Budapest. Mozsolics, A. 1973: Bronze- und Goldfunde des Karpatenbeckens. Depotfundhorizonte von Forró und Ópályi. Budapest. Mozsolics, A. 1985: Bronzefunde aus Ungarn. Depotfundhorizonte von Aranyos, Kurd und Gyermely. Budapest. Mozsolics, A. 1987: Verwahr- oder Opferfunde?, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 39, 93-98. Müller-Karpe, H. 1959: Beiträge zur Chronologie der Urnenfelderzeit nördlich und südlich der Alpen. Berlin. Novotná, M. 1970: Die Bronzehortfunde in der Slowakei. Spätbronzezeit. Bratislava. Rittershofer, K.-F. 1983: Der Hortfund von Bühl und seine Beziehungen, BRGK 64, 139-415. Schumacher-Matthäus, G. 1985: Studien zu bronzezeitlichen Schmucktrachten im Karpatenbecken. Ein Beitrag zur Deutung der Hortfunde im Karpatenbecken, Marburger Studien zur Vor- und Frühgeschichte 6, Mainz am Rhein. Sorocenau, T. 1995: Die Fundumstände bronzezeitlicher Deponierungen - Ein Beitrag zur Hortdeutung beiderseits der Karpaten. In: Bronzefunde aus Rumänien (ed. T. Soroceanu). Prähistorische Archäologie in Südosteuropa, 10, 15-80. Berlin. Sprockhoff, E. 1932: Niedersächsische Depotfunde der jüngeren Bronzezeit. Hildesheim-Leipzig. Sprockhoff, E. 1956: Jungbronzezeitliche Hortfunde der Südzone des nordischen Kreises (Periode V). Mainz. Stein, F. 1976: Bronzezeitliche Hortfunde in Süddeutschland. Saarbrücker Beiträge zur Altertumskunde 23. Bonn. Szafrański, W. 1955: Skarby brazowe z epoki wspólnoty pierwotnej (IV i V okres epoki brazowej) w Wielkopolsce. Warszawa-Wroclaw. Willroth, K.-H. 1985: Die Hortfunde der älteren Bronzezeit in Südschweden und auf den dänischen Inseln. Offa-Bücher 55. Neumünster. Willroth, K.-H. 1985: Älterbronzezeitliche Deponierungen in Südskandinavien, Germania 63, 361-400. Winghart, S. 1987: Vorgeschichtliche Deponate im ostbayerischen Grenzgebiet und im Schwarzwald, BRGK 67, 1986, 89-201. LITERATURA K MORAVSKÝM DEPOTŮM Dohnal, V. 1988: Opevněná sídliště z doby popelnicových polí na Moravě. Studie muzea Kroměřížska ,88. Furmánek, V. 1973: Bronzová industrie středodunajské mohylové kultury na Moravě, SlA XXI, 25-145. Furmánek, V. 1974: K datování hromadného nálezu bronzových předmětů z Mankovic, okr. Nový Jičín. In: Archeologický sborník, Ostrava, 54-65. Chybová, H. 1983: Depot bronzových předmětů z Kroměříže, Studie Muzea Kroměřížska, 35-42. Jašková, M. 1968a: Neznámé a málo známé bronzové depoty z Přerovska, SPFFBU E 13, 81-96. Jisl, L. 1967: Hromadné nálezy kovových předmětů na Kotouči u Štramberka, ČSlM XVI, 14-36, tab. I-XVI. Mačala, P. 1985: Depot bronzových predmetov z Přestavlk, okr. Přerov, SlA XXXIII, 165-202. Nekvasil, J.-Podborský, V. 1991: Die Bronzegefäße in Mähren. PBF II, 13. München. Novák, P. 1975: Die Schwerter in der Tschechoslowakei I. PBF IV, 4. München. Ondráček, J. 1959 : Depot z Prušánek a únětické hřivny na Moravě, PVM I, 1958, Gottwaldov, 17-47. Podborský, V. 1958: Bronzový poklad z bývalého Pajtlova lánu z Bystřice pod Hostýnem, Valašsko VII, 30-35. Podborský, V. 1970: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit. Brno. Říhovský, J. 1972: Die Messer in Mähren und dem Ostalpengebiet. PBF VII. München. Říhovský, J. 1979: Die Nadeln in Mähren und im Ostalpengebiet. PBF XIII, 5. München. Říhovský, J. 1982: Základy středodunajských popelnicových polí na Moravě. Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně X, 1. Praha. Říhovský, J. 1989: Die Sicheln in Mähren. PBF XVIII, 3. München. Říhovský, J. 1992: Die Äxte, Beile, Meissel und Hämmer in Mähren. PBF IX, 17. München. Říhovský, J. 1993: Die Fibeln in Mähren. PBF XIV, 9. Stuttgart. Salaš, M. 1986: Hromadný nález bronzové industrie z Borotína, okr. Blansko, AR XXXVIII, 139-164. Salš, M. 1991: 1991b: Topografická a nominální identifikace bronzových depotů Žárovice - Hamry na Prostějovsku, ČMM LXXVI, 61-68. Salš, M. 1997a: Neue urnenfelderzeitliche Depotfunde von Cezavy bei Blučina (Mähren), Altertum 43, 1997, 3-20. Salš, M. 1997b: Zu einigen Deutungsaspekten der urnenfelder zeitlichen Metalldeponierungen in Mähren, in: Beiträge zur Deutung der bronzezeitlichen Hort- und Grabfunde in Mitteleuropa, 153-164. Kraków 1997. Salaš, M. 1997c: Der urnenfelderzeitliche Hortfund von Polešovice und die Frage der Stellung des Depotfundhorizonts Drslavice in Mähren. Brno. Stuchlík, S. 1981: Depot středodunajské mohylové kultury z Mušova, AR, XXXIII, 361-370. Stuchlík, S. 1988: Bronzové sekeromlaty na Moravě, PA LXXIX, 269-328. Tihelka, K. 1965: Hort- und Einzelfunde der Úněticer Kultur und des Věteřover Typus in Mähren. FAM IV. Brno. Trňáčková, Z. 1965: Dva hromadné nálezy bronzových předmětů z Uničovska. Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci 5. Olomouc.
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, jaro 2004.