ETMB42 Balkánská zádruha

Filozofická fakulta
podzim 2015
Rozsah
2/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Helena Bočková (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Alena Křížová, Ph.D.
Ústav evropské etnologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Martina Maradová
Dodavatelské pracoviště: Ústav evropské etnologie – Filozofická fakulta
Rozvrh
každý sudý čtvrtek 15:50–17:25 J31
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Studenti si uvědomí význam balkánské komplexní rodiny jako evropského fenoménu a seznámí se s ní v širších evropských a mediteránních historických souvislostech. Osvojí si aktuální teoretické a faktografické poznatky o studiu evropské a balkánské historické rodiny a základní etnologickou terminologii. Pochopí principy patriarchální, patrilineární a patrilokální tradice a její synchronní a diachronní rozměr. Uvědomí si shody a rozdíly podmíněné etnicky a nábožensky a všestrannost vztahů mezi rodinou a obyčejovým právem, hospodářstvím a rezidencí ve vesnickém a městském prostředí Balkánu.
Osnova
  • 1. Tradiční rodina v evropském bádání. 2. Studium historické rodiny na Balkáně. Prameny. Literatura 3. Tradiční rodina individuální a komplexní: geografické rozšíření, kvantitativní aspekt, cyklický charakter, regionální diferenciace, zádruha v rurálním a urbánním prostředí 4. Čeleď 5. Balkánská zádruha: definice, přechodné formy, funkčnost a životaschopnost. Názvy, velikost, typy. Sociální statusy. Struktura. Kolektivismus. Formy rezidence. Dělení. Nepříbuzná zádruha 6. Rodina: manželství, panenství, sňatečný věk, snachčestvo, regulace porodnosti, děti, domazet, rozvod 7. Muslimská rodina
Literatura
  • GOODY, Jack. Proměny rodiny v evropské historii : historicko-antropologická esej. Online. Translated by Petra Diestlerová. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 229 s. ISBN 8071063967. [citováno 2024-04-23] info
  • ERIKSEN, Thomas Hylland. Sociální a kulturní antropologie : příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál. Online. Translated by Hana Antonínová. Vydání první. Praha: Portál, 2008. 407 stran. ISBN 9788073674656. [citováno 2024-04-23] info
  • LANGER, Jiří a Helena BOČKOVÁ. Obydlí v Karpatech a přilehlých oblastech balkánských. Syntéza mezinárodního výzkumu. Online. Ostrava: Šmíra-Print, 2010. 936 s. ISBN 978-80-87427-07-1. [citováno 2024-04-23] info
  • KADLEC, Karel. Rodinný nedíl čili zádruha v právu slovanském. Online. Praha: K. Kadlec, 1898. 136 s. [citováno 2024-04-23] info
  • MURPHY, Robert Francis. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Online. Translated by Hana Červinková. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004. 268 s. ISBN 9788086429250. [citováno 2024-04-23] info
  • Řecký člověk a jeho svět. Online. Edited by Jean-Pierre Vernant, Translated by Lucie Fialková. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2005. 268 s. ISBN 8070217316. [citováno 2024-04-23] info
  • LANGER, Jiří a Helena BOČKOVÁ. Obydlí v Karpatech a přilehlých oblastech balkánských. Syntéza mezinárodního výzkumu. Online. Ostrava: Šmíra-Print, 2010. 936 s. ISBN 978-80-87427-07-1. [citováno 2024-04-23] info
Výukové metody
Přednášky. Komentované čtení z publikovaných terénních materiálů.
Metody hodnocení
zkouška
Informace učitele
Literatura ● Gestrich, Andreas – Krause, Jens-Uwe – Mitterauer, Michael. Geschichte der Familie. Stuttgart 2003. ● Goody, Jack. Proměny rodiny v evropské historii. Praha 2006. ● Kadlec, Karel. Rodinný nedíl čili zádruha v právu slovanském. Praha 1898, zjm. s. 1–49, 126–136. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=25160 – 26. 2. 2012 ● J. Langer – H. Bočková. Obydlí v Karpatech a přilehlých oblastech balkánských. Syntéza mezinárodního výzkumu. Ostrava 2010, s. 576–584, 772–778. ● Frolec, Václav. Vliv rozkladu velkorodiny na vývoj lidového obydlí v západním Bulharsku. Český lid 52, 1965, s. 164–175. ● Hammel, E. A. Reflections on the Zadruga. Ethnologia slavica 7, 1975, s. 141–151. ● The Balkans Traditional Patterns of Life. Wien 1999. ● Vernant, Jean-Pierre (ed.). Řecký člověk a jeho svět. Praha 2005, s. 133–159 (Homo domesticus). ● Todorova, Marija N. Balkan Family Structure and the European Pattern. Demographic Developments in Ottoman Bulgaria. Budapest – New York 2006 (také bulharsky: Todorova, Marija. Balkanskoto semejstvo. Istoričeska demografija na bălgarskoto obštestvo prez osmanskija period. Sofija 2002). Dostupné z (některé stránky se nezobrazují): http://books.google.cz/books?id=BnFa3KHwDSUC&pg=PA202&lpg=PA202&dq=todorova+balkan+Family+Structure+and+the+European+Pattern:+Demographic+Developments+in+Ottoman+Bulgaria&source=bl&ots=_J1GaMo3W1&sig=fgNu7c3aj-_KN3th5hGW01EJCmw&hl=cs&sa=X&ei=V7VKT7yECMbtOeu5mP4N&ved=0CEcQ6AEwAw#v=onepage&q=todorova%20balkan%20Family%20Structure%20and%20the%20European%20Pattern%3A%20Demographic%20Developments%20in%20Ottoman%20Bulgaria&f=false – 26. 2. 2012 ● Slovenský národopis 31, 1983, s. 407–413, 435–443, 454–458, 459–465 (čtyři články o současné rodině v tehdejší Jugoslávii z pohledu tradice. Autoři: Miljana Radovanović, M. S. Kašubová, Dragomir Antonić, Zorica Divac). ● Botík, Ján. Sociálne determinácie roľníckych obydlí vo svetle etnografických zistení. Archaeologia historica 12, 1987, s. 245–273 (balkánská část). ● Musil, Jiří. Populační otázky v antickém Řecku. Demografie 4, 1962, s. 133–142. ● Murphy, Robert F. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: 2006², s. 73–99 (Manželství a rodina). ● Eriksen, Thomas Hylland. Sociální a kulturní antropologie. Praha 2008, s. 121–141, 157–176. Další doporučená literatura ● Michael Mitterauer. Kad je Adam kopao a Eva prela. Istorijsko-antropološki ogledi iz prošlosti evropske porodice. Beograd 2001. ● Kaser, Karl. Familie und Verwandtschaft auf dem Balkan. Analyse einer untergehenden Kultur. Wien 1995 (srbský překlad: Kaser, Karl. Porodica i srodstvo na Balkanu. Analiza jedne kulture koja nestaje. Beograd 2002). ● Rrapi, Đerđ. Savremene albanske zadružne porodice na Kosovu. Beograd 1995 (německý překlad: Rrapi, Gjergj. Die albanische Grossfamilie im Kosovo. Wien 2003); k tomu Elsie, Robert (rec.). Albanian extended Family in Kosova. Dostupné z: http://www.kakanien.ac.at/rez/RElsie1.pdf – 23. 4. 2012 ● Isljami, S. Semejnaja obščina albancev v period jejo raspada. Konec XIX – seredina XX veka. Sovetskaja etnografija 1952, č. 3, s. 119–132. ● Backer, Berit. Behind Stone Walls. Changing household organization among the Albanians of Kosova. Peja 2003. Dostupné z: http://www.esiweb.org/pdf/kosovo_%20backer_behind_stone_walls.pdf – 23. 4. 2012 ● Pantelić, Nikola. Porodica i tradicija u gradovima Srbije krajem XX veka. Na primeru Kruševca, Šapca, Užica i Bora. Beograd 2007. ● Vuletić, Aleksandar. Porodica u Srbiji sredinom 19. veka. Beograd 2002. ● Pantelić, Nikola. Z výsledkov výskumu dediny a rodiny v oblasti Hornej Resavy (východné Srbsko). Slovenský národopis 11, 1963, s. 582–584. ● Peševa, Rajna. Semejstvo i semejno-rodstvenite otnošenija v Sredna Zapadna Bălgarija. In: Kompleksni naučni ekspedicii v Zapadna Bălgarija. Sofija 1961, s. 511–557. ● Brunnbauer, Ulf. Gebirgsgesellschaften auf dem Balkan: Wirtschaft und Familienstrukturen im Rhodopengebirge. 19./20. Jahrhundert. Wien 2004. ● Alexakis, Eleftherios P. Die Kinder des Schweigens: Familie, Verwandtschaft und Heirat bei den Arvaniten im südostlichen Attika (1850–1940). Wien 2008. ● Cassia, Paul Tant – Bada, Constantina. The Making of the Modern Greek Family. Marriage and Exchange in Nineteenth-Century Athens. Cambridge 1992. ● Filipović, Milenko. Nesrodnička i predvojena zadruga. Beograd 1945. ● Etnologija na Makedoncite. Skopje 1996, s. 199–202 (Opštestven i semeen život). ● Etnografija na Bălgarija I. Sofija 1980, s. 286–302, 335–342 (Semejstvo i negovoto istoričesko razvitie, Semejno i nasledstveno pravo). ● Etnografija. Svagdan i blagdan hrvatskoga puka. Zagreb 1998, s. 252–270 (Obitelji i kučanstva u Hrvatskoj, Odnosi u obitelji i društvena nejednakost). ● Prosecký, Jiří a kol. Encyklopedie starověkého Předního východu. Praha 1999 (dědické právo, levirát, majetkové právo, manželské právo, posvátný sňatek, rodina, rodinné právo, ženy). ● Bogišić, Valtazar. Zbornik sadašnjih pravnih običaja u Južnih Slovena. Gradja u odgovorima iz različnih krajeva sloveskoga juga. Zagreb 1874. ● Marinov, Dimităr: Bălgarsko običajno pravo. Sofija 1995, IV, s. 50–140, VI, s. 32–35, 155–157. ● Mitterauer, Michael – Sieder, Reinhard. The European Family. Oxford 1983. ● Možný, Ivo. Rodina a společnost. Praha 2008², s. 15–40. ● Botíková, Marta – Švecová, Soňa – Jakubíková, Kornélia. Tradície slovenskej rodiny. Bratislava 1997, s. 7–31, 190–194. ● Horská, Pavla – Kučera, Milan – Maur, Eduard – Stloukal, Milan. Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha 1990. ● Horský, Jan – Seligová, Markéta. Rodina našich předků. Praha 1997, s. 5–38, 47–9, 60–61, 68–69, 73–78, 82, 86, 88–94, 96–104, 116, 128–130. ● Mitterauer, Michael. Medieval Roots of Europea Family Developments. In: Stredoeurópske kontexty ľudovej kultúry na Slovensku. Bratislava 1995, s. 92–105. ● Mitterauer, Michael. Rodiny v napätí spoločenských vývojových tendencií. Etnologické rozpravy 3, 1996, č. 1, s. 71–80. ● Todorova, Marija. Bălgarija, Balkanite, svetăt: procesi, săbitija. Sofija 210, s. 192–207, 270–314 (Semejstvoto v osmanska Bălgarija i evropejskijat model, Istoričeska tradicija i transformacija v Bălgarija – problemi na feminizma). ● Pantelić, Nikola. Selo, srodstvo i porodica. Glasnik Etnografskog muzeja 28–29, 1968–1969, s. 158–170. ● Weigand, Gustav. Etnografija na Makedonija. Sofija 1981, s. 54–56 (Položenieto na ženata v Makedonija; v němčině). V bulharském překladu dostupné z: http://www.promacedonia.org/gw/gw_2_3.html – 26. 2. 2012 ● Kanitz, Felix. Serbien. Historisch-ethnographische Reisestudien aus den Jahren 1859–1868. Leipzig 1868 (Die Zadruga, Die Hauskommunion). ● Divac, Zorica. An Ethnological Look at the Issue of Prolonged Adolescence. Glasnik Etnografskog instituta 57, 2009, č. 2, s. 123–129. Dostupné z: http://www.etno-institut.co.rs/GEI/GEI_LVII_2/divac_57_2.pdf – 26. 2. 2012 ● Čapo Žmegač, Jasna. Konstrukcija modela obitelji u Europi i povijest obitelji u Hrvatskoj. Narodna umjetnost 33, 1996, č. 2, s. 179–196. Dostupné z: http://hrcak.srce.hr/index.php?show=clanak&id_clanak_jezik=69753 – 26. 2. 2012 ● Škrbić, Nevena. Život mladih, pripreme za brak i sklapanje braka u selima u okolici Novske. Studia ethnologica Croatica 12–13, 2001, s. 145–213. Dostupné z: http://hrcak.srce.hr/index.php?show=clanak&id_clanak_jezik=74872 – 26. 12. 2012 ● Zrnić, Lidija. Obiteljska zadruga Staver. Građa. Studia ethnologica Croatica 10–11, 1999, s. 165–184.
Další komentáře
Studijní materiály
Výuka probíhá každý sudý čtvrtek a navíc jeden lichý čtvrtek dne 5.11.2015.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2012.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2015/ETMB42