HIB002bIV Sídla moravského velmože (Moravský velmož 1600 IV)

Filozofická fakulta
jaro 2021
Rozsah
0/2/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučováno online.
Vyučující
prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Elizabeth Štimecová (pomocník)
Garance
prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D.
Historický ústav – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Historický ústav – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 14:00–15:40 B2.52
Předpoklady
! HIB0321IV Sídla moravského velmože
1. Absolvování semináře Úvod do studia raného novověku.
2. Znalost některého z významných pramenných jazyků, např. němčina, francouzština, italština, angličtina.
3. Znalost paleografie raného novověku pro čtení seminárních textů.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 1/25, pouze zareg.: 0/25, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/25
Mateřské obory/plány
předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Seminář je čtvrtou částí cyklu Moravský velmož 1600. Zabývá se problematikou renesančních a raně barokních šlechtických sídel na Moravě a ve střední Evropě. Sleduje přitom kombinaci kulturně historických a uměleckohistorických přístupů a metod. Rozebírá problematiku základních atributů moravských zámků v období renesance ("moravskost", "zámeckost", "renesančnost"). Cílem semináře je v kontextu dobové aristokratické mentality charakterizovat roli zámeckého sídla.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování semináře schopen:
1. Identifikovat roli zámeckého sídle v životě renesančního aristokrata
2. Identifikovat roli stavebníka renesančního sídla
3. Identifikovat roli renesančního architekta a umělce
4. Vyznat se v problematice renesanční architektury a jejích forem
5. Vyznat se v problematice symbolické řeči renesanční architektury
Osnova
  • 1. Úvod
  • 2. Základní charakteristika pojmu "moravský renesanční zámek".
  • 3. Stavebník
  • 4. Stavitel
  • 5. Malé a velké formy
  • 6. Symbolická řeč moravského renesančního zámku
  • 6. Závěry
Literatura
    povinná literatura
  • KRČÁLOVÁ, Jarmila: Renesanční stavby Baltassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986.
  • ŠAMÁNKOVÁ, Eva: Architektura české renesance. Praha 1961.
  • KONEČNÝ, Michal. Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2017, 672 s. ISBN 978-80-906899-2-3. info
    doporučená literatura
  • KNOZ, Tomáš: Renesanční zámky na Moravě. „Zámeckost“, „renesančnost“ a „moravskost“ moravských renesančních zámků. In: Knoz, T. (ed.): Morava v době renesance a reformace. Brno 2001, s. 46-58.
  • JAKUBEC, Ondřej. Jako křesťanští rytíři. Šlechtické reprezentace v pozdně renesančních výzdobách. Dějiny a současnost : kulturně historická revue, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011, roč. 33, č. 4, s. 30-33.
  • MACEK, Josef: Hrad a zámek, Studie historicko-sémantická, Český časopis historický, 90, 1992, s. 1-16.
  • HUBALA, Erich: Die Baukunst de mährischen Renaissance, in: Ferdinand Seibt (ed.), Renaissance in Böhmen, Munchen 1985, s. 114-167.
  • KNOZ, Tomáš. Renesance a manýrismus na zámku v Rosicích. 1. vyd. Rosice: Správa zámku, 1996, 158 s. info
  • KROUPA, Petr a Jiří Libor BÍLÝ. Brněnští sochaři, kameníci a zedníci v letech 1570-1620. Vyd. 1. Brno: Muzeum města Brna, 1987, 206 s. info
Výukové metody
Čtení textů; seminární diskuse; prezentace; interpretace pramenů; seminární exkurze.
Metody hodnocení
Zápočet.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2024.