PHV320 Kant, Kritika soudnosti: četba

Filozofická fakulta
podzim 2020
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučováno online.
Vyučující
prof. Dr. phil. Jakub Mácha, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Marek Picha, Ph.D.
Katedra filozofie – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Katedra filozofie – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 12:00–13:40 B2.42
Předpoklady
PH1109 Dějiny fil. - něm. idealismus || PHK1109 Dějiny fil. - něm. idealismus
Nadšení pro studium komplikovaných filosofických textů
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 17 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je vzdělání v kritické filosofii.
Výstupy z učení
Za předpokladu pravidelné aktivní účasti a úspěšného ukončení tohoto semináře o Kantově Kritice soudnosti (1790) bude student schopen porozumět struktuře a klíčovým pasážím tohoto ne zcela snadného díla; to předpokládá pochopení role této třetí kritiky v celkovém systému transcendentální filosofie. Dále se bude tento aktivní student orientovat v základních myšlenkových směrech Kantových racionalistických (Baumgarten, Mendelssohn) a empirických předchůdců (Burke, Hume). Na konci kurzu bude mít také přehled o současných významných interpretacích Kritiky soudnosti (Henry Allison, Paul Guyer, Catherine Malabou a další).
Osnova
  • 1. Úvod, rozdělení referátů
  • 2. Estetika osvícenectví, Kantovi předchůdci (Baumgarten, Mendelssohn, Burke, Hume)
  • 3. Idea transcendentální filosofie
  • 4. Kritika soudnosti – Předmluva, Úvod
  • 5. Analytika krásna I, §§1-9
  • 6. Analytika krásna II, §§10-22
  • 7. Analytika vznešena, §§23-29
  • 8. Dedukce čistých estetických soudů I, §§30-43
  • 9. Dedukce čistých estetických soudů II, §§43-54
  • 10. Dialektika estetické soudnosti / Metodologie vkusu, §§55-60
  • 11. Analytika teleologické soudnosti, §§61-68
  • 12. Dialektika teleologické soudnosti, §§69-78
  • 13. Metodologie teleologické soudnosti, §§79-91
  • 14. Současné prominentní interpretace (Henry, Guyer, Malabou a další).
Literatura
  • KANT, Immanuel. Kritika soudnosti. Edited by Tomáš Koblížek, Translated by Vladimír Špalek - Walter Hansel. Druhé, upravené vydání. Praha: Oikoymenh, 2015, 343 stran. ISBN 9788072985005. info
Výukové metody
společné čtení a interpretace textu
Metody hodnocení
Před každým setkáním je třeba si přečíst oddíly, které budou diskutovány, a sepsat krátkou přípravu (1000 slov), kterou je třeba odevzdat den předem. Účast na setkáních je vyžadována (max. dvě neomluvené absence, ale bude možné se domluvit na vzdálené účasti přes video-hovor, pokud to okolnosti dovolí). Studenti kombinovaného studia mohou místo docházky zpracovat a přednést referát na smluvené téma, handout (2 strany) pro ostatní posluchače. Na konci kurzu již nebude žádná závěrečná zkouška.
Informace učitele
Kritikou soudnosti (1790) uzavírá Immanuel Kant své kritické období. Jejím hlavním cílem je sjednotit sféru teoretického poznání, jež je pojednávána v Kritice čistého rozumu (1781,1787), se sférou praktického jednání, jíž se zabývá Kritika praktického rozumu (1788), – neboli sféry vědy a morálky – do jednoho systému empirických zákonů přírody a na základě jeho systematiky zdůvodnit nutnost těchto zákonů. Kritika soudnosti se skládá ze dvou částí: „Kritiky estetické soudnosti“ a „Kritiky teleologické soudnosti“. V první části podal Kant – jaksi mimochodem – nástin filosofické estetiky analýzou soudů vkusu, přičemž se dotkl hlavních témat německé a britské (skotské) estetiky 18. století: ontologického statusu krásy, obecné platnosti estetických soudů, možnosti estetické kritiky, rozdílu mezi krásou (Schönheit, beauty) a vznešeností (Erhabenheit, sublimity), podstaty génia či vztahu mezi krásou a morálkou. V druhé části knihy se Kant ptá po důvodech našich soudů, jež se týkají účelnosti přírody, a opět je v ní implicitně obsažena dobová debata, tentokrát o podstatě biologie spočívající v kontroverzi mezi epigenetickými a preformistickými teoriemi reprodukce, diskuze o možnosti evoluce přírody a v posledku problém morálního významu přírody jako celku. Tato témata lze rozpoznat i v dnešních (mnohdy ideologicky zabarvených) debatách pod názvy vědecký kreacionismus, rozumný záměr (intelligent design) a ekologická filosofie. Cílem tohoto semináře by mělo být porozumění tomu, proč musí být estetika a teleologie jako dvě zcela rozdílné oblasti pojednávány společně.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2020/PHV320