PJA106 Přehled polské literatury

Filozofická fakulta
jaro 2016
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (přednášející)
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (cvičící)
Garance
Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 15:50–17:25 B2.41
Předpoklady
KREDITY_MIN ( 15 )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 32 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/32, pouze zareg.: 0/32
Jiné omezení: Přednost mají studenti oboru PJFP.
Mateřské obory/plány
předmět má 63 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurz podává stručný nástin polských literárních dějin od prvních písemných památek z konce 10. století až po rok 1956. V přednáškách jsou akcentovány uzlové body a vybraná specifika polské literatury, jakož i reprezentativní tvůrci jednotlivých vývojových období. Po absolvování bude student schopen samostatné orientace v polských literárních a kulturních dějinách, dokáže vysvětlit charakteristické rysy hlavních epoch a ilustrovat je na konkrétních příkladech, bude mít přehled v základní odborné literatuře. Kurz je vhodný i pro studenty jiných slavistických či filologických oborů, kteří se chtějí blíže seznámit s polskou literaturou.
Osnova
  • 1. Polské středověké písemnictví: univerzální charakter středověké kultury a klíčové historické souvislosti, rozvoj latinsky psané literatury (historiografie, hagiografie, kazatelství, poezie) a počátky polsky psané literatury ve 13. a 14. století.
  • 2. Polská literatura období renesance a humanismu: nástin dobového kulturního a sociálního kontextu, koexistence latiny a polštiny jako literárních jazyků, "otec polské literatury" Mikołaj Rej z Nagłowic, renesanční próza parenetická a polemická, největší tvůrce staropolské literatury Jan Kochanowski.
  • 3. Polské baroko: charakteristika neklidného 17. století (válečné konflikty polského státu s Moskvou, Švédskem, Osmanskou říší a ukrajinskými kozáky), barokní kultura a myšlení, charakteristické formy barokní kultury, sarmatismus, básnická tvorba raného a vrcholného baroka, pozdní baroko a období tzv. saské noci.
  • 4. Polská literatura období osvícenství: periodizace polského osvícenství a dějinné souvislosti (pokusy o reformy, torjí dělení Polska a zánik polského státu), literární proudy v období osvícenství, vznik osvícenských kulturních institucí, tvorba významných představitelů klasicismu, sentimentalismu a rokoka, osvícenské divadlo a drama.
  • 5. Polský romantismus: dobový politický a společenský kontext (napoleonská éra, listopadové povstání 1830/1, tzv. Velká emigrace, lednové povstání 1863/4), boj klasiků s romantiky a tzv. romantický přelom, specifika a centra polského romantismu, ukrajinská škola romantiků, život a dílo velké trojice polských romantiků (Adama Mickiewicze, Juliusze Słowackého a Zygmunta Krasińského), domácí literatura po listopadovém povstání.
  • 6. Pozitivismus: odlišná situace v ruském, rakouském a pruském záboru po neúspěchu lednového povstání, hlavní programová východiska polského pozitivismu, rozvoj realistického společenského a historického románu, vrcholní tvůrci období (Eliza Orzeszkowa, Bolesław Prus, Henryk Sienkiewicz), oslabená pozice poezie, projevy naturalismu v Polsku.
  • 7. Młoda Polska: dynamika období polské moderny (1890–1918), modernistické umělecké a myšlenkové proudy, hlavní znaky mladopolské poezie, prózy a dramatu.
  • 8. Meziválečné období: hlavní vývojové tendence v polské literatuře let 1918–1939, rozmanitost avantgardních básnických skupin, typologie meziválečné prózy, avantgardní velikáni polské literatury (Stanisław Ignacy Witkiewicz-Witkacy, Witold Gombrowicz a Bruno Schulz).
  • 9. Období druhé světové války: literární a kulturní život za války, tvůrci Varšavského povstání a tzv. Generace Kolumbů, literatura nacistických koncentračních táborů a sovětských lágrů.
  • 10. Poválečná literatura let 1945–1956: politická a společenská situace po válce a po nástupu komunistického režimu, stalinizace polské kultury, socialistický realismus v umění, období "tání".
Literatura
  • PRZYBYLSKI, Michal a Monika HORNOVÁ. Antologie polské literatury: od 10. do konce 19. století. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2015, 216 s. ISBN 978-80-210-8078-2. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Slovník polských spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, 555 s. ISBN 8072770055. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Hledání tvaru : vývoj forem polských literárních žánrů (poezie a próza). Vyd. 1. V Brně: Masarykova univerzita, 2003, 489 s. ISBN 8021032936. URL info
  • KREJČÍ, Karel. Dějiny polské literatury. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1953, 593 s. URL info
  • MIŁOSZ, Czesław. Historia literatury polskiej. Translated by Maria Tarnowska. Pierwsze pełne wydanie. Kraków: Znak, 2010, 644 stran. ISBN 9788324014491. info
  • POSLEDNÍ, Petr. Polské literární symboly. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003, 203 s. ISBN 8070415215. info
  • KOWALCZYK, Małgorzata a Petr POSLEDNÍ. Jákobův žebřík : polská literatura v letech 1945-1969. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008, 413 s. ISBN 9788086818801. info
  • POSLEDNÍ, Petr. Měřítka souvislostí :česká a polská literární kultura po roce 1945. Vyd. 1. Praha: Euroslavica, 2000, 188 s. ISBN 80-85494-59-0. info
  • WOLLMAN, Frank. Slovesnost Slovanů. Edited by Ivo Pospíšil - Miloš Zelenka. 2. vyd., v Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2012, 474 s. ISBN 9788026302230. info
  • BEČKA, Jiří. Západoslovanské literatury v českém prostředí do roku 1918 : sborník studií. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2003, 215 s. ISBN 8086420159. info
  • SOBOTKOVÁ, Marie. Studie z české a polské literatury : pět století v historii česko-polských literárních souvislostí. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, 301 s. ISBN 8024405393. info
Výukové metody
Přednášky a komentovaná četba textů v seminářích. Předpokládá se domácí příprava a četba zadaných materiálů (vybrané úryvky, které budou dostupné v ELFu + ke zkoušce také samostatná četba). Povinná je pro studenty práce s e-learningovou podporou předmětu (ELF).
Metody hodnocení
Forma ukončení: Předmět je ukončen písemnou zkouškou, která se skládá z 6 otevřených otázek (celkem 60 bodů) a je v ní třeba dosáhnout alespoň 60% úspěšnosti. Otázky budou vycházet z náplně přednášek a seminářů i ze samostatné četby. Klasifikační stupnice: výborně (A) 60–51 b., velmi dobře (B) 50–47 b., dobře (C) 46–43 b., uspokojivě (D) 42–39 b., vyhovující (E) 38–35 b., nevyhovující (F) 34–0 b.
Podmínky ukončení: pravidelná účast ve výuce (povoleny jsou maximálně tři absence) a plnění zadaných domácích úkolů (jeden nesplněný domácí úkol bude tolerován, další bude považován za neplnění průběžných studijních povinností). Za domácí úkol se považuje i zadaná domácí příprava na seminář.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.