PJN203 Polská literatura a kultura do roku 1918

Filozofická fakulta
podzim 2021
Rozsah
2/1/0. 3 kr. (plus 2 za zk). Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: z.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (přednášející)
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. (cvičící)
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (cvičící)
Garance
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 14:00–15:40 B2.32 a každé sudé pondělí 18:00–19:40 B2.44
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz podává přehled polských literárních dějin od středověku až do konce první světové války, tj. do konce období polské moderny. V  přednáškách jsou akcentovány uzlové body a vybraná specifika vývoje polské literatury, jakož i reprezentativní tvůrci a klíčová díla jednotlivých období a literárních druhů a žánrů. V seminářích se analyzují vybrané charakteristické texty, je nastíněn jejich kontext a prostor dostávají i studentské prezentace.
Výstupy z učení
Po absolvování předmětu student:
- bude schopen samostatné orientace v polských literárních a kulturních dějinách od počátků písemnictví do konce první světové války,
- dokáže vysvětlit charakteristické rysy hlavních literárních epoch a ilustrovat je na konkrétních příkladech klíčových autorů a literárních děl,
- bude mít přehled v základní odborné literatuře.
Osnova
  • 1. Polské středověké písemnictví: univerzální charakter středověké kultury a klíčové historické souvislosti, rozvoj latinsky psané literatury (historiografie, hagiografie, kazatelství, poezie) a počátky polsky psané literatury ve 13. a 14. století.
  • 2. Polská literatura období renesance a humanismu: nástin dobového kulturního a sociálního kontextu, koexistence latiny a polštiny jako literárních jazyků, "otec polské literatury" Mikołaj Rej z Nagłowic, renesanční próza parenetická a polemická, největší tvůrce staropolské literatury Jan Kochanowski.
  • 3. Literatura polského baroka: charakteristika neklidného 17. století (válečné konflikty polského státu s Moskvou, Švédskem, Osmanskou říší a ukrajinskými kozáky), barokní kultura a myšlení, charakteristické formy barokní kultury, sarmatismus, básnická tvorba raného a vrcholného baroka, pozdní baroko a období tzv. saské noci.
  • 4. Polská literatura období osvícenství: periodizace polského osvícenství a dějinné souvislosti (pokusy o reformy, trojí dělení Polska a zánik polského státu), literární proudy v období osvícenství, vznik osvícenských kulturních institucí, tvorba významných představitelů klasicismu, sentimentalismu a rokoka, osvícenské divadlo a drama.
  • 5. Polský literární romantismus: dobový politický a společenský kontext (napoleonská éra, listopadové povstání 1830/1, tzv. Velká emigrace, lednové povstání 1863/4), boj klasiků s romantiky a tzv. romantický přelom, specifika a centra polského romantismu, ukrajinská škola romantiků, život a dílo velké trojice polských romantiků (Adama Mickiewicze, Juliusze Słowackého a Zygmunta Krasińského), domácí literatura po listopadovém povstání.
  • 6. Polská literatura období pozitivismu (realismu): odlišná situace v ruském, rakouském a pruském záboru po neúspěchu lednového povstání, hlavní programová východiska polského pozitivismu, rozvoj realistického společenského a historického románu, vrcholní tvůrci období (Eliza Orzeszkowa, Bolesław Prus, Henryk Sienkiewicz), oslabená pozice poezie, projevy naturalismu v Polsku.
  • 7. Młoda Polska (polská moderna): dynamika období polské moderny (1890–1918), modernistické umělecké a myšlenkové proudy, hlavní znaky a osobnosti mladopolské poezie (Przerwa-Tetmajer, Kasprowicz, Miciński, Staff, Leśmian), prózy (Żeromski, Reymont, Berent, Irzykowski) a dramatu (Wyspiański, Zapolska, Przybyszewski, Kisielewski, Żeromski).
Literatura
  • PRZYBYLSKI, Michal a Monika HORNOVÁ. Antologie polské literatury: od 10. do konce 19. století. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2015, 216 s. ISBN 978-80-210-8078-2. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Slovník polských spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, 555 s. ISBN 8072770055. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Hledání tvaru : vývoj forem polských literárních žánrů (poezie a próza). Vyd. 1. V Brně: Masarykova univerzita, 2003, 489 s. ISBN 8021032936. URL info
  • Słownik literatury polskiej XIX wieku. Edited by Józef Bachórz - Alina Kowalczykowa. Wyd. 3. Wrocław: Zakład Narodowy Imienia Ossolińskich, 2002, 1112 s. ISBN 8304046164. info
  • KREJČÍ, Karel. Dějiny polské literatury. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1953, 593 s. URL info
  • POSLEDNÍ, Petr. Polské literární symboly. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003, 203 s. ISBN 8070415215. info
  • MIŁOSZ, Czesław. Historia literatury polskiej. Translated by Maria Tarnowska. Pierwsze pełne wydanie. Kraków: Znak, 2010, 644 stran. ISBN 9788324014491. info
  • DĄBRÓWKA, Andrzej. Średniowiecze : korzenie. Wyd. 1. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2007, 434 s. ISBN 9788301144302. info
  • KOSTKIEWICZOWA, Teresa. Oświecenie : słownik literatury polskiej. Wyd. 1. Gdańsk: Gdańskie Wydawnictwo Oświatowe, 2007, 246 s. ISBN 9788374200929. info
  • INGLOT, Mieczysław. Romantyzm : słownik literatury polskiej. Wyd. 1. Gdańsk: Gdańskie Wydawnictwo Oświatowe, 2007, 295 s. ISBN 9788374200936. info
  • GAZDA, Grzegorz. Dwudziestolecie międzywojenne : słownik literatury polskiej. Wyd. 1. Gdańsk: Gdańskie Wydawnictwo Oświatowe, 2008, 259 s. ISBN 9788374201100. info
  • WOLLMAN, Frank. Slovesnost Slovanů. Edited by Ivo Pospíšil - Miloš Zelenka. 2. vyd., v Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2012, 474 s. ISBN 9788026302230. info
  • BEČKA, Jiří. Západoslovanské literatury v českém prostředí do roku 1918 : sborník studií. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2003, 215 s. ISBN 8086420159. info
  • SOBOTKOVÁ, Marie. Studie z české a polské literatury : pět století v historii česko-polských literárních souvislostí. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, 301 s. ISBN 8024405393. info
Výukové metody
Přednášky, komentovaná četba textů a jejich analýza v seminářích. Pravidelná domácí četba ukázek z literárních děl a samostatná četba šesti knižních titulů ze seznamu zveřejněného na začátku semestru.
Metody hodnocení
Způsob a podmínky ukončení: a) aktivní účast na výuce (alespoň 75% účast), b) prezentace v PowerPointu na zadané téma (platí jen pro ukončení zkouškou, rozsah prezentace cca 15 minut), c) písemný test, d) pohovor (především o četbě - viz Informace učitele; při pohovoru se započítávají případné bonusové body udělené za aktivitu v seminářích a kvalitu prezentace).
Hodnocení při ukončení zkouškou: test 50 bodů a pohovor 50 bodů – výborně (A) 100–90 b., velmi dobře (B) 89–85 b., dobře (C) 84–75 b., uspokojivě (D) 74–70 b., vyhovující (E) 69–65 b., nevyhovující (F) 64–0 b.
Hodnocení při ukončení zápočtem: test 50 bodů a pohovor 35 bodů výsledného hodnocení, které má na rozdíl od zkoušky i procentuálně nižší spodní hranici úspěšnosti – započteno (Z) 85–50 b., nezapočteno (N) 49–0 b.
Informace učitele
Seznam povinných titulů pro samostatnou četbu ke zkoušce (pro zápočet si stačí zvolit 3 z 6 literárních děl)
Všechny texty lze číst i v českém/slovenském překladu.


KOCHANOWSKI, Jan: český výbor Renesanční loutna (lze samozřejmě číst i v originále)


MICKIEWICZ, Adam: Pan Tadeusz (č. Pan Tadeáš)


FREDRO, Aleksander: Zemsta (č. Pomsta)


PRUS, Bolesław: Lalka (č. Loutka) / Faraon (č. Farao)


SIENKIEWICZ, Henryk: výbor z povídek a novel / výbor z cestopisných reportáží (Listy z podróży) / jeden z románů


WYSPIAŃSKI, Stanisław: Wesele (č. Veselka)



Autoři: https://culture.pl/


Četba: https://wolnelektury.pl/katalog/

Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2020, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.