PSA_054 Aplikovaná sociální psychologie

Filozofická fakulta
podzim 2012
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Jaroslava Dosedlová, Dr. (přednášející)
Mgr. Zdeněk Krpoun, Ph.D. (cvičící)
PhDr. Pavel Humpolíček, Ph.D. (pomocník)
Garance
PhDr. Zdenka Stránská, Ph.D.
Psychologický ústav – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Psychologický ústav – Filozofická fakulta
Rozvrh
každé sudé pondělí 8:20–11:35 C51 a každé liché úterý 8:20–11:35 G32 a každé sudé úterý 8:20–11:35 G32
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
PSA_054/01: Rozvrh nebyl do ISu vložen. Z. Krpoun
PSA_054/02: Rozvrh nebyl do ISu vložen. Z. Krpoun
PSA_054/03: Rozvrh nebyl do ISu vložen. J. Dosedlová
PSA_054/04: Rozvrh nebyl do ISu vložen. J. Dosedlová
Předpoklady
PSA_015 Sociální psychologie I && PSA_034 Sociální psycholologie II
Sociální psychologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Studenti se naučí aplikovat teoretické poznatky získané absolvováním předmětů Sociální psychologie I a II. Frekventanti kurzu si prohloubí znalosti studiem tří základních linií, a to makrosociální linie "člověk a sociální instituce" (jsou probrána témata masová komunikace a kultura), mikrosociální linie "člověk v sociálním kontextu" (jsou probrána témata agresivita, afiliace, atraktivita, láska, osobní pohoda) a linie "člověk jako předmět sociálněpsychologického působení" (je probrána teorie sociálněpsychologického výcviku a skupinové řešení problémů). Studenti budou schopni samostatně vést diskusi v seminářích na základě prezentací připravených v malých skupinách. Získají i konkrétní praktické dovednosti, které mohou využít při práci se skupinami.
Osnova
  • 1. Vymezení předmětu aplikovaná sociální psychologie
  • člověk a sociální instituce, člověk v sociálním kontextu, člověk jako předmět sociálně psychologického působení
  • 2. Sociálně psychologické aspekty kulturní historie lidstva
  • imitativní a kontaktní magie, rituály (výroční, přechodové, situační povahy), šamanismus, rituály období mladého paleolitu (lovu, rybolovu a sběru), neolitu (pastevectví a zemědělství)
  • 3. Člověk a média
  • definice masové komunikace, význam masové komunikace (McQuail), vývoj masové komunikace, teorie masové komunikace: teorie zázračné střely (20. léta), teorie selektivního vlivu (30. léta) Lippmann, Berelson, teorie užití a uspokojení (40. léta), teorie dvoustupňového toku (od r. 1944, 50. léta) Lazarsfeld, Laswellova teorie masové komunikace: kdo říká – co – jakým kanálem – komu – s jakým účinkem (5 složek masové komunikace), agenda setting (hypotéza o nastolování otázek) McCombs a Shaw, 1972, teorie difúze inovací Rogers a Shoemaker,1971, kultivační teorie Gerbner od r. 1967
  • média a násilí (hypotéza katarze, hypotéza inhibičního účinku, teorie bezúčinnosti, hypotéza habitualizačního účinku, aktivační teorie, hypotéza stimulačních účinků, teorie sociálního učení ), longitudinální studie (Centerwall, Johnson a kol.), možná opatření; teorie přesvědčivosti (faktory na straně komunikátora, komunikanta a sdělení)
  • 4. Agresivita
  • rozlišení forem agrese (fyzická, verbální, přímá, nepřímá, aktivní pasivní; afektivní, instrumentální, šikanování; heteroagrese, autoagrese, destrukce)
  • teorie agrese: pudové teorie (Freud), organismicko – instinktivní teorie (Lorenz, Eibl – Eibesfeld), frustrační teorie (Dollard, Doob, Sears), teorie učení (Bandura), eklektické teorie (Geen)
  • biologické předpoklady agrese (dědičnost – Rushton, Mednick, chromozomální poruchy, hormony, neurofyziologické mechanismy, biochemické pozadí), situační faktory spouštějící agresi (útok, bolest, frustrace, vysoká teplota), osobnostní charakteristiky ovlivňující agresi (zvýšená aktivační úroveň, negativní afektivita, stres, priming, kognitivní mediátory), zvládání agrese (anticipace trestu, skutečný trest, katarze, neagresivní model jako vzor chování, kognitivní techniky, navození neslučitelných odpovědí, trénink v sociálních dovednostech)
  • šikanování, mobbing, domácí násilí, skupinová dynamika šikanování (M. Kolář), osobnost agresora a oběti, problematika vyšetřování, možnosti nápravy
  • 5. Afiliace, atraktivita, láska
  • afiliace, její význam, účinky afiliace (emocionální podpora -redukce úzkosti, odhad situace - sociální srovnávání, informační podpora - vyhledávání informací, praktická podpora), osamělost, nárazníková hypotéza sociálního kontaktu
  • faktory ovlivňující navazování interpersonálních vztahů (afiliace, sociální dovednosti, prostorová blízkost, obeznámenost, atraktivita); fyzická blízkost – funkční vzdálenost (Festinger, Schachter, Back, 1950); obeznámenost – efekt pouhého vystavení (Zajonc, 1968); atraktivita fyzická a osobní, teorie atraktivity: model emocionálního posílení (Byrne, 1970, 1971), teorie rovnováhy (Heider, 1958), teorie sociální výměny (Thibaut, Kelley, 1959), teorie rovnosti (Walster, Berscheid, 1978)
  • láska – triangulární teorie lásky (Sternberg, 1986), spokojenost ve vztahu, stabilita vztahu – investiční model
  • prosociální chování (teorie sociální výměny, sociálních norem, empatie), situační faktory ovlivňující prosociální chování (počet přítomných osob – efekt přihlížejících, rozložení odpovědnosti, nejednoznačnost situace – pluralistická ignorance, nebezpečnost situace), osobnostní proměnné (osobnostní charakteristiky – sociální odpovědnost, vnitřní LOC, empatie, představa spravedlivého světa, kompetence; emocionální stavy – dobrá nálada, pocity viny, obavy ze selhání)
  • 6. Osobní pohoda (SWB)
  • vymezení pojmu SWB (Diener), teoretické přístupy:
  • telické teorie a teorie potřeb: Omodei, Wearing (1990), Michalos (1985) mnohonásobná teorie diskrepancí spokojenosti, Higgins (1987) diskrepanční teorie, Frankl (1997), Baumeister (1991) koncept smyslu života
  • teorie zaměřené na proces a aktivitu: Csikszentmihalyi (1975) flow fenomén, Emmons (1986) a Little (1989)
  • teorie genetických a osobnostních dispozic: Helsonova adaptační teorie (1964), Model dynamické rovnováhy (Headey, Wearing, 1992), Costa, McCrae (1980)
  • SWB a osobnost, sociální proměnné ovlivňující SWB, měření SWB
  • 7. Sociálně psychologický výcvik
  • T skupiny (Lewin, 1946)
  • nové techniky (zpětná vazba, rozmrznutí, spojení kognitivního hodnocení s emočním zážitkem, kognitivní pomůcky)
  • skupiny setkání (encounter) (Rogers, pol. 60.let 20.stol.)
  • charakteristiky SPV, cíle, základní pravidla, podmínky (skupina, trvání, tvorba psychologického bezpečí), účinný styl vedení (emoční stimulace, pečování, přisuzování významu, výkonná funkce), ověřování účinnosti SPV (Kirkpatrickův model hodnocení, 1959), typy výzkumných projektů, možnosti SPV
  • 8. Skupinové řešení problémů
  • brainstorming, brainwriting, Occamova břitva, metaplán, multivoting, graf rybí páteře
Literatura
  • Aplikovaná sociální psychologie. Edited by Jozef Výrost - Ivan Slaměník. Vyd. 1. Praha: Portál. 383 s. ISBN 80-7178-269-6. 1998. info
  • VÝROST, Josef a Ivan SLAMĚNÍK. Aplikovaná sociální psychologie II. první. Praha: Grada. ISBN 80-247-0042-5. 2001. info
  • KOMÁRKOVÁ, Růžena, Ivan SLAMĚNÍK a Josef VÝROST. Aplikovaná sociální psychologie III. Praha: Grada. ISBN 80-247-0180-4. 2001. info
  • Sociální psychologie : moderní učebnice sociální psychologie. Edited by Miles Hewstone - Wolfgang Stroebe, Translated by Dagmar Brejlová - Pa. Vyd. 1. Praha: Portál. 769 s. ISBN 8073670925. 2006. info
  • SLAMĚNÍK, Ivan a Jozef VÝROST. Sociální psychologie [Výrost, 1997] : Sociálna psychológia [Výrost, 1997]. Vyd. 1. Praha: ISV - nakladatelství. 453 s. : i. ISBN 80-85866-20-X. 1997. info
  • ČERMÁK, Ivo. Lidská agrese a její souvislosti. Vyd. 1. Žďár nad Sázavou: Fakta. 204 s. ISBN 80-902614-1-8. 1998. info
  • BLATNÝ, Marek, Jaroslava DOSEDLOVÁ, Vladimír KEBZA a Iva ŠOLCOVÁ. Psychosociální souvislosti osobní pohody. Brno: Vydavatelství MSD. 109 s. Masarykova univerzita, svazek č.1. ISBN 80-86633-35-7. 2005. info
  • MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Translated by Jan Jirák - Marcel Kabát. Vyd. 2. Praha: Portál. 447 s. ISBN 80-7178-714-0. 2002. info
  • KOLÁŘ, Michal. Skrytý svět šikanování ve školách :příčiny, diagnostika a praktická pomoc. Vyd. 2. Praha: Portál. 127 s. ISBN 80-7178-409-5. 2000. info
Výukové metody
Výuka střídá formu dvouhodinové přednášky pro všechny studenty vždy jednou za dva týdny a dvouhodinový seminář v dělených skupinách probíhající rovněž jednou za dva týdny. Na semináře se studenti připravují v malých skupinách a poté vystupují s vlastní prezentací určitého tématu.
Metody hodnocení
Zkouška proběhne ústní formou, závazné okruhy jsou vypsány výše v oddílu osnova předmětu. Podmínkou k vykonání zkoušky je nejméně 80% účast v seminářích a vypracování skupinové či individuální prezentace dle vypsaných témat.
Informace učitele
Poslední úprava provedena dne: 22.05.2012. PhDr. Jaroslava Dosedlová,Ph.D. Témata pro prezentace v seminářích: Člověk a média: teorie přesvědčivosti, manipulace, média a agrese, reklama Agresivita: šikanování, mobbing, domácí násilí Afiliace, atraktivita, láska: prosociální chování Osobní pohoda (SWB) Skupinové řešení problémů 3 - 6členné skupiny zpracují téma, výsledkem bude cca 30-40minutová prezentace s vybranou formou vizualizace.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1998, jaro 1999, jaro 2002, podzim 2002, podzim 2003, jaro 2005, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017.