PV1A118 Česká středověká diplomatika

Filozofická fakulta
jaro 2019
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. Mgr. David Kalhous, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Petr Elbel, Ph.D.
Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Martina Maradová
Dodavatelské pracoviště: Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Rozvrh
Pá 10:00–11:40 B2.22
Předpoklady
Schopnost práce s latinským textem.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: Zapisují imatrikulační ročníky 2016 a následující.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvent předmětu se seznámí s diplomatickými prameny českého středověku, seznámí se s evropským kontextem jejich vzniku a vývoje a také s možnostmi jejich analýzy.
Výstupy z učení
Absolvent předmětu je schopen:
- rozeznat, popsat, analyzovat a kontextualizovat základní kategorie pramenů diplomatické povahy, vzniklé v českých zemích v období středověku.
- dále se prohloubí jeho znalosti a schopnosti práce s odbornou literaturou, a zejména pak schopnost psaní odborných textů (anotace; recenze).
Osnova
  • 1) Prameny soukromé diplomatiky v Evropě staršího středověku
  • 2) Počátky listiny v českých zemích v středoevropském kontextu (tradiční knihy a záznamy, „Siegelurkunden“) a otázka jejich dochování
  • 3) Rozvoj listiny mezi l. 1140-1310 I (Stabilizace panovnické kanceláře; biskupská listina a otázka počátků písemnictví u nás)
  • 4) Rozvoj listiny mezi l. 1140-1310 II (Falza, kopiáře a registra, jejich vznik a funkce v českém prostředí v evropském kontextu a možnosti jejich analýzy; kláštery – elity – listiny a otázka dochování)
  • 5) Otázka formulářových sbírek (Role latinské medievistiky; formuláře jako pramen)
  • 6) Soukromé listiny a jejich rozvoj (šlechta – nižší církevní hodnostáři – měšťané; otázka vernakularizace)
  • 7) Kancelář Jana Lucemburského
  • 8) Počátky úředních knih I (urbáře, jejich vznik a funkce v českém prostředí v evropském kontextu a možnosti jejich analýzy (jazyk; formulář; obsah): strahovský urbář)
  • 9) Počátky úředních knih II (účty a inventáře, jejich vznik a funkce v českém prostředí v evropském kontextu a možnosti jejich analýzy: karlštejnské účty)
  • 10) Počátky úředních knih III (Zemské desky, dvorské desky, lenní knihy)
  • 11) Počátky úředních knih IV (Knihy konfirmační a erekční; soudní akta generálních vikářů; vizitační protokoly – jazyk, typy dokumentů, vztah k církevní správě)
  • 12) Počátky úředních knih V (Městské knihy, jejich vznik a diferenciace v českém prostředí)
Literatura
    povinná literatura
  • PRAŽÁK, Jiří. Ke kritice českých aktů XII. století. Sborník archivních prací 8, 1958, s. 130-153.
  • NOVÝ, Rostislav. Nejstarší český urbář z let 1283-84. Československý časopis historický 8, 1960, 210-227.
  • BISTŘICKÝ, Jan. Zdíkovy listiny. Český časopis historický 96, 1998, s. 292-306.
  • PRAŽÁK, Jiří. Nejstarší listina pražského kostela. Sborník archivních prací 10, 1960, s. 215-229.
  • BISTŘICKÝ, Jan. Zakládací listiny kláštera Hradiska u Olomouce a počátky české panovnické listiny. Vlastivědný věstník moravský 45, 1993, s. 131-136.
  • PRAŽÁK, Jiří. Privilegium pervetustum Boleslai. In: Milénium Břevnovského kláštera (993-1993). Sborník statí o jeho významu a postavení v českých dějinách. Praha 1993, s. 13-24.
  • KRMÍČKOVÁ, Helena. Edice středověkého diplomatického materiálu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 98 s. ISBN 978-80-210-6999-2. Čítárna Munispace Digitální knihovna FF MU info
  • Česká diplomatika do r. 1848. Edited by Jindřich Šebánek - Zdeněk Fiala - Zdeňka Hledíková. 2. nezm. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1984, 376 s. info
  • VAŠKŮ, Vladimír. K otázce individuálního stylu v listinách Václava II. a Václava III. In Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Brno: FF MU, 1960, s. 75-84. C 7. info
  • HRUBÝ, Václav. Tři studie k české diplomatice. Brno: Filosofická fakulta s podporou Ministerstva školství a národní osvěty, 1936, xxi, 185. URL info
    doporučená literatura
  • PSÍK, Richard. Formulářové sbírky a jejich zpřístupnění. Stav a perspektivy. In: Almanach medievisty-editora,. Praha 2011, s. 81-88.
  • NOVOTNÝ, Václav. Počátky kláštera kladrubského. Praha 1928
  • Účty hradu Karlštejna z let 1423-1434. Ed. J. Pelikán. Praha 1948.
  • Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, I-VI. 1. Ed. G. Friedrich, Z. Kristen, J. Šebánek, S. Dušková, J. Bistřický, J. Krejčíková, H. Krmíčková a Z. Sviták.. Pragae 1904-
  • Codex Falkensteinensis. Die Rechtsaufzeichnungen der Grafen von Falkenstein. Ed. E. Noichl. München 1978
  • NOVÝ, Rostislav. Diplomatické poznámky k donačním listinám českých klášterů a kapitul do konce 12. století. Studia mediaevalia Pragensia 2, 1991, s. 125-146.
  • PRAŽÁK, Jiří. Diplomatické poznámky k litomyšlské listině krále Vladislava I. In: Sborník příspěvků k dějinám Litomyšle a okolí. Red. J. Růžička. Pardubice 1959, s. 9-32
  • ŠEBÁNEK, Jindřich – DUŠKOVÁ, Sáša: Česká listina doby přemyslovské. SAP 6/1, 1956, 136-209, SAP 6/2, 1956, s. 99-158
  • HAVEL, Dalibor. K počátkům písemné kultury rajhradského kláštera. In: Milovníci a mecenáši věd a umění v řeholním rouše. Brno 2014 s. 30-59.
  • MOLITOR, Stephan. Das Traditionsbuch. Zur Forschungsgeschichte einer Quellengattung und zu einem Beispiel aus Südwestdeutschland. Archiv für Diplomatik 36, 1990, s. 61–92
  • ZEHETMAYER, Roman. Funktion und Rechtskraft der besiegelten Privaturkunde im Reich bis zur Jahrtausendwende. DA 69, 2013, s. 503-530
  • ČECHURA, Jaroslav - RYANTOVÁ, Marie. Urbář kláštera Břevnov z roku 1406. Časopis Národního muzea v Praze. Řada historická 161, 1992 (vydáno 1993), č. 3-4, s. 79-107
  • FIALA, Zdeněk. K otázce funkce našich listin do konce 12. století. SPFFBU C 7, 1960, s. 5–34.
  • KRISTEN, Zdeněk. Pamětní záznamy kostela olomouckého a kláštera louckého. (Příspěvek k diplomatice česko-moravských aktů). Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica 3, 1962, s. 183-195.
  • Dyplomatyka staropolska. Red. T. Jurek. Warszawa 2015.
  • PSÍK, Richard. Invectiva prosotetrasticha in Ulricum Polonum: součást sbírky listů a diktamin mistra Jindřicha z Isernie. Ostrava 2008.
  • NOVÝ, Rostislav. Doplňky k "Účtům hradu Karlštejna z let 1423-1434". Folia Historica Bohemica 10, 1986, s. 193-203.
  • Documentary Culture and the Laity in the Early Middle Ages. Red. W. Brown, M. Costambeys, M. Innes and A. Kosto.Cambridge 2013.
  • PRAŽÁK, Jiří. Privilegium Přemysla I. pro Doksany a jeho konfirmace z r. 1276. Sborník archivních prací 5, 1955, s. 159-203.
  • RIO, Alice. Legal practice and the written word in the early Middle Ages: Frankish formulae, c. 500-1000. Cambridge 2009.
  • KRISTEN, Zdeněk. Pamětní záznam o založení a obvěnění kapituly litoměřické. (Příspěvek k diplomatickému rozboru českomoravských aktů). Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica 2, 1961, s. 69-97.
  • FIALA, Zdeněk. K počátkům listin a panovnické kanceláře v Čechách, Sborník historický I, 1953, s. 27-45.
  • HAVEL, Dalibor. Listinné písmo v českých zemích na přelomu 13. a 14. století. Brno 2008.
  • JOHANEK, Peter. Zur rechtlichen Funktion von Traditionsnotiz, Traditionsbuch und früher Siegelurkunde. In: Recht und Schrift im Mittelalter. Red. P. Claasen. Sigmaringen 1977 (= Vorträge und Forschungen 23), s. 131–162.
  • Liber vetustissimus Antiquae Civitatis Pragensis 1310-1518: edice. Ed. H. Pátková - V. Smolová - A. Pořízka. Dolní Břežany 2011.
  • HLAVÁČEK, Ivan. Kopiáře v Čechách v době předhusitské. In: Verba in imaginibus. Františku Šmahelovi k 70. narozeninám. Red. P. Sommer, M. Nodl. Praha 2004, s. 231-249.
  • ZEHETMAYER, Roman. Zu den Anfängen des Urkundenwesens der Herzöge von Bayern und Kärnten und der Markgrafen von Österreich und Steier. Archiv für Diplomatik 57, 2011, 123-146.
  • ŠEBÁNEK, Jindřich. Das Verhältnis zur Urkunde als methodischer Faktor der diplomatischen Arbeit. SPFFBU C 6, 1959, s. 5–19.
  • JANOUŠEK, Bohumír. Předhusitský urbář vsí Ortvinovice a Vztuhy, Táborský archiv. Sborník Okresního archivu v Táboře 6, 1994, s. 25-46.
  • ČECHURA, Jaroslav. Urbář kláštera Strahov z roku 1410. Bibliotheca Strahoviensis 1995, č. 1, s. 25-44
  • Traditiones Wizenburgenses. Die Urkunden des Klosters Weissenburg 661–864. Eingeleitet und aus dem Nachlass von Karl Glöckner hrsg. von Anton Doll. Hessische Historische Kommission. Darmstadt 1979.
  • Diplomata Hungariae antiquissima. Accedunt epistolae et acta ad historiam Hungariae pertinentia. Bd. 1: Ab anno 1000 usque ad annum 1131. Ed. G. Györffy. Budapest 1992.
  • ŠIMŮNEK, Robert. Zlomky neznámé knihy register centrální rožmberské správy (ca. 1450-1465). Táborský archiv 11, 2002, s. 67-108.
  • REDLICH, Oswald. Über baierische Traditionsbücher und Traditionen. In: Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung 5, 1884, s. 1–82.
  • STIELDORF, Andrea. Die Magie der Urkunden. Archiv für Diplomatik 55, 2009, s. 1-32.
  • FICHTENAU, Heinrich. Forschungen über Urkundenformeln. MIÖG 94, 1986, s. 285-339.
  • POJSL, Miloslav - ŘEHOLKA, Ivan - SULITKOVÁ, Ludmila. Panovnická kancelář posledních Přemyslovců Václava II. a Václava III. Sborník archivních prací 24, 1974, s. 261-365.
  • Księga Henrykowska. Ed. R. Grodecki. Poznań 1949.
  • McKITTERICK, Rosamund. The Carolingians and the Written Word. Cambridge 1989.
  • NOVÝ, Rostislav. Studie o předhusitských urbářích. Sborník historický 13, 1965, 5-64.
  • ŠEBÁNEK, Jindřich – DUŠKOVÁ, Sáša. Das Urkundenwesen König Ottokars II. von Böhmen. Archiv für Diplomatik 14, 1968, s. 302-422; 15, 1969, s. 251-427.
  • BISTŘICKÝ, Jan. Übersicht über das kanzlei- und Urkundenwesen der Olmützer Bischöfe in den Jahren 1303-1364. Mediaevalia Bohemica I, 1969, s. 30-50.
  • SAUER, Christine. Fundatio und Memoria. Stifter und Klostergründer im Bild. 1100 bis 1350. Vandenhoeck und Ruprecht, Göttingen 1993.
  • KEJŘ, Jiří. K privilegiu knížete Soběslava II. pro pražské Němce. Právněhistorické studie 14, 1969, s. 241-258.
  • ELBEL, Petr.Zlomek olomoucké konfirmační knihy z let 1452-1455. Předběžné výsledky... In: Církevní topografie a farní síť pražské církevní provincie v pozdním středověku. Praha 2007, s. 91-137.
  • HÄRTEL, Reinhard. Notarielle und kirchliche Urkunden im frühen und hohen Mittelalter. Wien 2011.
  • Die Traditionen des Hochstifts Freising, 1-2. Ed. T. Bitterauf. München 1905–1908 (Quellen und Erörterungen zur Bayerischen Geschichte NF 4 u. 5).
  • ČECHURA, Jaroslav. Nejstarší český urbář: urbář kláštera ve Vyšším Brodě z konce sedmdesátých let 13. století. Právněhistorické studie 27, 1986, 5-26.
  • ZEHETMAYER, Roman. Urkunde und Adel : ein Beitrag zur Geschichte der Schriftlichkeit im Südosten des Reichs vom 11. bis zum frühen 14. Jahrhundert. Wien: Böhlau, 2010, 388 s. ISBN 9783486591231. info
  • BROMOVÁ, Veronika. Textová struktura nejstarších českých listin se zvláštním zřetelem k vývoji formuláře. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 385 s. Spisy Masarykovy univerzity v Brně, č. 380. ISBN 978-80-210-5005-1. info
  • Liber fundationis claustri Sancte Marie Virginis in Heinrichow, czyli, Księga henrykowska. Translated by Roman Grodecki. Wyd. 2., popr., uzup. Wrocław: Muzeum Archidiecezjalne, 1991, xlvi, 221. ISBN 8390001810. info
  • FICHTENAU, Heinrich. Beiträge zur Mediävistik : ausgewählte Aufsätze. Stuttgart: Anton Hiersemann, 1975, 284 s. ISBN 3777277010. info
  • Intitulatio. Edited by Herwig Wolfram. Wien: Herman Böhlau, 1973, 556 s. ISBN 320508411X. info
  • Intitulatio. [T.] 2, Lateinische Herrscher- und Fürstentitel im neunten und zehnten Jahrhundert. Edited by Herwig Wolfram. Wien: Herman Böhlau, 1973, 556 s. ISBN 3-205-08411-X. info
  • FICHTENAU, Heinrich. Das Urkundenwesen in Österreich : vom 8. bis zum frühen 13. Jahrhundert. Wien: Herman Böhlau, 1971, 280 s. ISBN 3205084101. info
  • NOVÝ, Rostislav. Listiny pražských biskupů XI. - XIV. století : (diplomaticko - správní rozbor). 1. vyd. Praha: Universita Karlova, 1961, 165 s. info
  • FICHTENAU, Heinrich. Arenga : Spätantike und Mittelalter im Spiegel von Urkundenformeln. Graz: Hermann Böhlaus Nachfolger, 1957, 244 s. info
  • GRAUS, František. Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957, 632 s. info
  • Decem registra censuum Bohemica compilata aetate bellum husiticum praecedente = Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými. Edited by Josef Emler. V Praze: Nákladem Král. české společnosti nauk, 1881, xii, 435. info
    neurčeno
  • Právní kniha města Brna z poloviny 14. století. I. Úvod a edice. II. Komentář. III. Rejstříky a přehledy. Ed. M. Flodr. Brno 1990, 1992, 1993.
  • VOJTÍŠEK, Václav. Výbor rozprav a studií Václava Vojtíška. Red. Z. Fiala. Praha 1953.
  • Brněnské berní rejstříky z přelomu 14. a 15. století. Ed. K. Urbánková - V. Wihodová. Brno 2008.
  • FLODR, Miroslav. Právní kniha města Brna z poloviny 14. století. Brno: Archiv města Brna, 1993, 270 s. ISBN 8085048477. info
  • FLODR, Miroslav. Právní kniha města Brna z poloviny 14. století. Brno: Archiv města Brna, 1992, 231 s. ISBN 8085048426. info
  • FLODR, Miroslav. Právní kniha města Brna z poloviny 14. století. Vyd. 1. Brno: Blok, 1990, 512 s., ob. ISBN 80-7029-041-2. info
Výukové metody
Přednáška doprovázená seminářovými cvičeními (důraz na aktivní spoluúčast studentů)
Metody hodnocení
Ústní zkouška; aktivní účast na výuce (75 %) a domácí příprava; Termín odevzdání první verze anotace i recenze: konec listopadu Recenze: jazyk recenze čeština/slovenština, jazyk knihy: česky (ale klidně i v cizím jazyce), rozsah ca. 4-5 wordostran Anotace: jazyk recenze čeština/slovenština, jazyk studie: světový (AJ, NJ, FJ... - výjimky možné, ale nikoli např. slovenština), rozsah ca. 1 wordostrana. Wordostrana: velikost písma 12, Times New Roman, řádkování 1,5 Oba texty, které budete anotovat či recenzovat, by se měly primárně týkat středověké diplomatiky!
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2018, jaro 2020.