PV1A131 Nauka o pramenech

Filozofická fakulta
podzim 2018
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. Mgr. David Kalhous, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Petr Elbel, Ph.D.
Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Martina Maradová
Dodavatelské pracoviště: Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Rozvrh
Pá 8:00–9:40 B2.32
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: Zapisují imatrikulační ročníky 2016 a následující.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kurzu bude předat posluchačům jednak základní informace o jednotlivých typech narativních pramenů s vazbou na prostředí českých zemí ve středověku, a to v evropském kontextu, jednak studenty seznámit s možnostmi analýzy tohoto typu pramenů, a to s důrazem na aplikaci různých pomocně vědních disciplín. Důraz bude kladen na samostudium (četba povinné literatury a pramenů).
Výstupy z učení
Absolvent kurzu bude mít přehled po typologii středověkých narativních pramenů a hlubší znalosti o pramenech tohoto typu z českého prostředí. Dále bude mít přehled po základní literatuře a bude rovněž s to aplikovat vhodné metody při analýze konkrétního textu. Konečně se prohloubí jeho znalosti a schopnosti práce s odbornou literaturou, a zejména pak schopnost psaní odborných textů (anotace; recenze).
Osnova
  • 1) Základní typologie narativních pramenů a základní pojmy;
  • 2) Počátky křesťanské světové kroniky v pozdní antice a její druhý život ve středověku;
  • 3) Nejstarší česká analistika a její evropský kontext;
  • 4) Kosmova kronika, její pokračovatelé, vliv na pozdější kronikářství a kontext jejího vzniku (Gallus Anonymus; Povest vremennych let);
  • 5) Vincencius a Jarloch;
  • 6) Chronicon domus Sarensis jako příklad klášterní kroniky;
  • 7) Kalendária, nekrologia, martyrologia a jejich funkce;
  • 8) České kronikářství 14. století (dvorské kronikářství; vernakularizace vč. překladů);
  • 9) České kronikářství 15. století (zejm. Staré české letopisy: městské prostředí);
  • 10) Hagiografie a její antické kořeny: proměny světců, proměny legend (Acta Martyrum; Život sv. Antonína) + Funkce hagiografie ve starším středověku (modelové legendy Salustiův Život sv. Martina; Dialogy Řehoře Velikého (sv. Benedikt); Vita Columbani; Beda a jeho životy sv. panovníků);
  • 11) Cyrilometodějské legendy (první vlna vernakulární literatury);
  • 12) Václavsko-ludmilské legendy (sv. panovník);
  • 13) Legendy o sv. Vojtěchu (sv. biskup) a legendy svatoprokopské (sv. opat/mnich)
Literatura
    povinná literatura
  • Bláhová, Marie: Historická literatura v českých knihovnách přemyslovského období. In: Historia docet. Sborník prací k poctě šedesátých narozenin prof. PhDr. Ivana Hlaváčka. Práce Historického ústavu ČAV, Miscellanea C 7. Praha 1992, s. 11-24
  • Reitinger, Lukáš: Psal tzv. Kanovník vyšehradský opravdu na Vyšehradě?: první Kosmův pokračovatel v kontextu dějepisectví přemyslovského věku. ČČH 113, 2015, s. 635-668
  • Třestík, Dušan: Kosmova kronika. Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení. Praha 1968
  • Kernbach, Anna: Vincenciova a Jarlochova kronika v kontextu svého vzniku. K dějepisectví přemyslovského období. Brno 2010
    doporučená literatura
  • Fontes rerum Bohemicarum (1874-)
  • Monumenta Germaniae historica (Kosmas, AGO, chystaná edice Zbraslavské kroniky a děl Vincencia a Jarlocha) (1826-)
  • Monumenta Poloniae historica (N. S.) (1864-)
  • Scriptores rerum Hungaricarum : tempore ducum regumque stirpis Arpadianae gestarum. Edited by Emericus Szentpétery. Budapestini: Academia Litter., 1937, xiv, 553. info
  • Scriptores rerum Hungaricarum : tempore ducum regumque stirpis Arpadianae gestarum. Edited by Emericus Szentpétery. Budapestini: Academia Litter., 1938, 681 s. info
  • Polnoe sobranie ruskich letopisej (N. S.) (1846-)
  • Rerum Britannicarum Medii Aevi Scriptores / Rolls series (1858-) vč. pramenů úředního charakteru, či korespondence (1858-)
  • Corpus Christianorum (Continuatio Medievalis) (1953-)
  • Rerum Italicarum scriptores (N. S.) (1900-)
  • Fonti per la storia d´Italia (1887-)
  • Eusebiou tou Pamphilou, episkopou tes en Palaistine Kaisareias ta euriskomena panta. Patrologia Graeca 19–24. Ed. J. P. Migne. Paris 1857.
  • http://www.tertullian.org/fathers/jerome_chronicle_00_eintro.htm
  • Sabrina Inowlocki & Claudio Zamagni (eds), Reconsidering Eusebius: Collected papers on literary, historical, and theological issues. (Vigiliae Christianae, Supplements, 107). Leiden 2011.
  • Grant, Robert M.: Eusebius as church historian. Oxford 1980.
  • Burgess, Richard W.: Studies in Eusebian and post-Eusebian Chronography. Stuttgart 1999.
  • Cameron, Averil: History as Text: The Writing of Ancient History. London 1989.
  • CAMERON, Averil. Christianity and the rhetoric of empire : the development of Cristian discourse. Berkeley: University of California Press, 1991, xv, 261. ISBN 0520089235. info
  • BURGESS, R. W. a Michael KULIKOWSKI. Mosaics of time : the Latin chronicle traditions from the first century BC to the sixth century AD. Turnhout: Brepols, 2013, xiii, 444. ISBN 9782503531403. info
  • Houwen, Luuk A. J. R.: Beda Venerabilis. Historian, Monk and Northumbrian (Mediaevalia Groningana 19). Forsten, Groningen 1996
  • MacLean, Simon: Insinuation, Censorship and the Struggle for Late Carolingian Lotharingia in Regino of Prum’s Chronicle. English Historical Review, 124, 2009, 1-28
  • Schleidgen, W.-R.: Die Überlieferungsgeschichte der Chronik des Regino von Prüm, in Quellen und Abhandlungen zur mittelrheinischen Kirchengeschichte, 31, Mainz 1977
  • GLENN, Jason. Politics and history in the tenth century : the work and world of Reich of Reims. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 2004, xv, 330. ISBN 9780521038126. info
  • Baran-Kozłowski, Wojciech: Kronika świata Mariana Szkota. Studium źrodłoznawcze. Poznań, Wydawnictwo Poznańskie 2009.
  • Gawłowska, W.: Frutolfa z Michelsbergu „Chronicon Universale”. Wątki dziejopisarskie i literackie. Łódź 1989
  • Von den Brincken, Anna-Dorothea: Studien zur lateinischen Weltchronistik bis in das Zeitalter Ottos von Freising. Münster 1956.
  • Gippius, Aleksei A.: O kritike teksta in novom perevode-rekonstrukcji „Povesti vremennych let”. Russian Linguistics 26, 2002, 63-126
  • Sauer, Christine: Fundatio und memoria. Stifter und Klostergründer im Bild 1100 bis 1350. Göttingen 1993
  • Airlie, Stuart: „Sad stories of the dead of kings”: Narrative Patterns and Structures of Authority in Regino of Prüm’s Chronicle. In: Narrative and History in the Early Medieval West, Studies in the early Middle Ages, 16. Red. E. M. Tyler – R. Balzarett
  • Nass, Klaus: Die Reichschronik des Annalista Saxo und die sächsische Geschichtsschreibung im 12. Jahrhundert. MGH Schriften 41. Hannover 1996.
  • Novotný, Václav: Studien zur Quellenkunde Böhmens. MIÖG 24, 1903, s. 529-615
  • Zatloukal, Richard: Cronica domus Sarensis a osobnost jejího autora Jindřicha Řezbáře. Příspěvek k dějinám cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Vlastivědný věstník moravský Brno 57, 2005, s. 368-376
  • Dušek, Ladislav: Kronika tzv. Beneše Minority a její pokračování. Minulostí Západočeského kraje 26, 1990, s. 7-112
  • Nass, Klaus: Die Reichschronik des Annalista Saxo und die sächsische Geschichtsschreibung im 12. Jahrhundert (= MGH Schriften 41), Hannover 1996
  • Meyer-Gebel, M.: Zur annalistischen Arbeitsweise Hinkmars von Reims. Francia 15, 1987, s. 75-108
  • Klebel, Ernst: Die Fassungen der österreichischen Annalistik. Jahrbuch des Vereins für Landeskunde von Niederösterreich 21, 1928, s. 43-185
  • Labuda, Gerard: Główne linie rozwoju rocznikarstwa polskiego w wiekach średnich. KwH 78, 1971, s. 804-810
  • Legendy a kroniky Koruny uherské. Přel. Richard Pražák, Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha 1988
  • von den Brincken, Anna-Dorothea: Martin von Troppau. In: Geschichtsschreibung und Geschichtsbewußtsein im späten Mittelalter. Vorträge und Forschungen, 31. Red. H. Patze. Sigmaringen 1987, 155-193
  • Weigand, Rudolf: Vinzenz von Beauvais. Scholastische Universalchronistik als Quelle volkssprachiger Geschichtsschreibung. Olms, Hildesheim u. a. 1991
  • Struve, Tilman, Lampert von Hersfeld. Persönlichkeit und Weltbild eines Geschichtsschreibers am Beginn des Investiturstreits. Hessisches Jahrbuch für Landesgeschichte 19, 1969, s. 1–123; 20, 1970, s. 32–142
  • Holtzmann, Robert: Die Quedlinburger Annalen. Sachsen und Anhalt 1, 1925, s. 64-125
  • Banaszkiewicz, Jacek: Podanie o Piaście i Popielu. Studium porównawcze nad wczesnośredniowiecznymi tradycjami dynastycznymi. Warszawa 1986/2010
  • Tolochko, Oleksiy P.: Christian Chronology, Universal History, and the Origin of Chronicle Writing in Rus´. In: Historical Narratives and Christian Identity on a European Periphery: Early History Writing in Northern, East-Central, and Eastern Europe (c.1
  • Patze, Hans: Ausgewählte Aufsätze. Red. Peter Johanek – Ernst Schubert - Matthias Werner. Stuttgart 2002
  • Tradelius, Lotte: Die grösseren Hildesheimer Jahrbücher und ihre Ableitungen. Berlin 1936
  • Beumann, Helmut: Widukind von Korvey. 1950
  • Beihammer, A.: Die alpenländische Annalengruppe (AGS) und ihre Quellen, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung 106, 1998, s. 253-327
  • Eggert, Wolfgang, Lampertus scriptor callidissimus. Über Tendenz und literarische Technik der „Annalen“ des Hersfelder Mönches. Jahrbuch für Geschichte des Feudalismus 1, 1977, s. 89-120
  • Dalewski, Zbigniew: Ritual and Politics. Writing the History of a Dynastic Conflict in Medieval Poland. Leiden, Boston, MA: Brill, 2008
  • Quéret Podesta, Adrien: Annales Magdeburgenses Brevissimi. The Short Annals of Magdeburg and their significance in the discussion on the genesis of Czech and Polish annalistic productions. Edice Historie 5. Olomouc 2016
  • Kurze, Friedrich: Zur Ueberlieferung der karolingischen Reichsannalen und ihrer Ueberarbeitung. NA 28, 1903, 619-669
  • Plezia, Marian: Kronika Galla na tle historiografii XII wieku. Kraków 1947
  • Goetz, Hans-Werner: Das Geschichtsbild Ottos von Freising. Ein Beitrag zur historischen Vorstellungswelt und zur Geschichte des 12. Jahrhunderts. Köln/Wien 1984.
  • Kolář, Antonín: Kosmovy vztahy k antice. Bratislava 1925
  • Ostrowski, Donald: The Application of Biblical Exegesis to the Study of Rus Chronicles. Medieval Slavonic Studies, 2009, 169-191
  • Mühle, Eduard, Cronicae et gesta ducum sive principum Polonorum: neue Forschungen zum sogenannten Gallus Anonymus. Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 65, 2009, 459-496
  • Kronika a činy polských knížat a vládců. Gallus Anonymus. Memoria medii aevi, 8. Přel. Josef Förster. Praha 2009
  • McKitterick, Rosamund: History and Memory in the Carolingian World, Cambridge 2005
  • Wihoda, Martin: První česká království. Praha 2015
  • Wolverton, Lisa: Cosmas of Prague: narrative, classicism, politics. Washington, D. C. 2015
  • Nelson, Janet L.: The Annals of St-Bertin, in: Charles the Bald: Court and Kingdom. Papers based on a Colloquium Held in London in April 1979. Red. M. T. Gibson – J. L. Nelson – D. Ganz, 19902, s. 23-40
  • von Tippelskirch, Ingrid: Die "Weltchronik" des Rudolf von Ems. Studien zur Geschichtsauffassung und politischen Intention. Kümmerle, Göppingen 1979
  • Třeštík, Dušan: Anfänge der Böhmischen Geschichtsschreibung. Die ältesten Prager Annalen. StŹr 23, 1978, s. 1-35
  • Dorninger, Maria E.: Gottfried von Viterbo. Ein Autor in der Umgebung der frühen Staufer. (Salzburger Beiträge 31). Heinz, Stuttgart 1997
  • Bláhová, Marie: Druhé pokračování Kosmovo. SH 21, 1974, s. 5-39
  • Cronica domus sarensis. Cronica domus sarensis minor. Přel. Jaroslav Ludvíkovský, Jaroslav - Rudolf Mertlík – Metoděj Zemek. Třebíč 2003
  • Collins, Roger: The „Reviser“ revisited. Another Look at the alternative version of the annales Regni Francorum, in: After Rome´s Fall. Narrators and Sources of Early Medieval History. Red. A. C. Murray, Toronto – Buffalo – London 1998, 191-213
  • Lhotsky, Alphons: Quellenkunde zur mittelalterlichen Geschichte Österreichs. Ergänzungsband zur Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung 19, Graz – Köln 1963
  • Schmale, Franz-Josef: Die österreichischen Annalistik des 12. Jahrhunderts, Deutsches Archiv 31, 1975, s. 144-203
  • Reitinger, Lukáš: Vratislav II. První král Čechů. Praha 2017
  • Vyprávění o minulých letech. Nestorův letopis ruský: nejstarší staroruská kronika. Přel. Michal Téra. Praha 2014
  • Bláhová, Marie: Die mittelalterlichen Sammelhandschriften der historischen Texte in Böhmen. Studie o rukopisech 29, 1992, s. 35-52
  • Matla-Kozłowska, Marzena: Rocznik krótki w kontekście wzajemnych wpływów polskiego i czeskiego rocznikarstwa, in: Inter laurum et olivam, Praha 2007, s. 379-393
  • Deptuła, Czesław: Galla Anonima mit genezy Polski. Lublin 1990
  • TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530-935). Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 658 s. ISBN 9788071061380. info
  • MERHAUTOVÁ, Anežka a Dušan TŘEŠTÍK. Ideové proudy v českém umění 12. století. Vyd. 1. Praha: Academia, 1985, 119 s. URL info
  • TŘEŠTÍK, Dušan. Kosmas. 1. vyd. Praha: Svobodné slovo, 1966, 210 s. URL info
    neurčeno
  • Historie o starých norských králích: středověké Norsko a Skandinávie v kronice mnicha Theodorika. Přel. V. Polách. České Budějovice 2014
Výukové metody
Přednáška doprovázená seminářovými cvičeními (důraz na aktivní spoluúčast studentů)
Metody hodnocení
Ústní zkouška; aktivní účast na výuce (75 %) a domácí příprava; recenze odborné knihy (odevzdání první verze do konce listopadu); anotace studie v cizím jazyce (ne ve slovenštině) v češtině (odevzdání první verze do konce listopadu);
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2017, podzim 2019, jaro 2020.