TIM_BK_022 Filmology. Jazyk filmu a nová média II

Filozofická fakulta
jaro 2020
Rozsah
1/1/0. 80 hodin výuky/semestr. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Marika Kupková, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Marika Kupková, Ph.D.
Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Bc. Jitka Leflíková
Dodavatelské pracoviště: Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Rozvrh
Pá 28. 2. 13:00–14:40 N21, Pá 27. 3. 13:00–14:40 N21, Pá 24. 4. 13:00–14:40 N21, Pá 15. 5. 13:00–14:40 N21
Předpoklady
Přehled o základních pojmech vážících se v současnosti k umění nových médií.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 100 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/100, pouze zareg.: 0/100, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/100
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Dvousemestrální kurz představí médium filmu jako proměnlivý diskurzivní objekt, který je závislý na společensko kulturních poměrech, na uživatelských režimech a na politických a mocenských zájmech. Všechny naznačené vlivy se setkávají a tříbí v technologickém vývoji média. Budeme se konkrétněji zabývat mediozábavou 19. století, přechodem z němého na zvukový film, širokoúhlými formáty, barvou ve filmu, televizi, rozšířeným filmem a digitálním filmem. Zajímají nás tedy ty momenty, kdy má film vlastnosti a projevy nového média, kdy je s vyhlašovanou „smrtí filmu“ redefinován. Přednáška tak poskytne vhled do archeologie média filmu. Další oblast kurzu se věnuje paralelním výkladovým rámcům filmu, neboť jiný výkladový aparát na identickou produkci má filmologický přístup, jiný kunsthistorický. Součásti kurzu je také seznámení filmovou produkcí, která se nachází mimo okruh profesionální kinematografie či filmového průmyslu. Jedná se o fenomén experimentálního filmu, galerijního filmu, amatérského a rodinného filmu.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- Popsat vztah filmu ke kategorii nových médií
- Charakterizovat vybrané výkladové strategie, které zařazují film a umění pohyblivého obrazu do sociálních, ekonomických a technologických kontextů
- Interpretovat specifické techniky a koncepce práce s pohyblivým obrazem
- Mít povědomí o významu výzkumu médií v širším sociokulturním kontextu
- Orientovat se v oborových diskurzech (dějin výtvarného umění, filmových studií, vizuálních studií), které paralelně zkoumají některé podobné jevy a produkci z oblasti nových médií
- Charakterizovat výkladové koncepty v rámci mediální archeologie.
Osnova
  • - Mediální archeologie: základní výkladové koncepty (Rick Altman, Thomas Elsaesser a Siegfried Zielinsky)
  • - Dějiny mediálních praktik
  • - Médium jako aparát
  • - Technologické mezníky, které výrazně ovlivnily vývoj audiovizuální tvorby, jako nástup zvuku, nástup barevného filmu a širokoúhlých formátů, rozšíření magnetického záznamu obrazu a zvuku, digitální technologie
  • - Redefinování média filmu ve vývojovém hledisku
  • - Prolínání oborových diskurzů v rámci výtvarného umění, filmu a nových médií; příklady uměleckých projektů, které figurují na pomezí těchto oborů
  • - Vliv oborových historických kontextů na specifické estetické a percepční standardy
  • - Intermediální průniky: film, televize, výtvarné umění
  • - Seberelexifivita média
  • - Digitální film; obrat současného filmu k prekinematografickému období; digitální animace
Literatura
  • BAXANDALL, Michael. Stíny a světlo: umění a vizuální zkušenost. Translated by Pavel Pšeja. Vyd. 1. Brno: Barrister & Principal, 2003.
  • SZCZEPANIK, Petr. (ed.) Nová filmová historie. Antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Herrmann a synové, 2004.
  • Vizuální teorie : současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech. Edited by Ladislav.
  • FILIPOVÁ, Marta a Matthew RAMPLEY. Možnosti vizuálních studií: obrazy, texty, interpretace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění, 2007.
  • RUSH, Michael. Video art. London: Thames & Hudson, 2003.
  • BALSOM, Erika: Exhibiting Cinema in Contemporary Art . Amsterdam University Press 2013.
  • HICKETHIER, Knut: O dějinách televize jako dějinách sledování: příklad Německa. Předběžné úvahy. In: Szczepanik, Petr (ed.): Nová filmová historie. Praha: Herrmann a synové, 2004..
  • BOURRIAUD, Nicolas. Postprodukce: kultura jako scénář: jak umění nově programuje současný svět. Translated by Petr Turek. Vyd. 1. Praha: Tranzit, 2004.
  • BELTING, Hans. Konec dějin umění. Translated by Jan Hlavička. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2000.
  • ZIELINSKI, Siegfried. Audiovisions : cinema and television as entr'actes in history. Translated by Gloria Custance. Amsterdam: Amsterdam University Press, 1999.
  • KITTLER, Friedrich A. Gramophone, film, typewriter : Grammophon, Film, Typewriter (Orig.). Translated by Geoffrey Winthrop-Young - Michael Wutz. Stanford, California: Stanford University Press, 1999.
  • MARVIN, Carolyn. When old technologies were new : thinking about electric communication in the late nineteenth century. 1st issued as an Oxford Univ. New York: Oxford University Press, 1990.
  • KESNER, Translated by Lucie Vidmarová - Ladislav Kesner. Vyd. tohoto souboru 1. Jinočany: H & H, 1997.
  • CUBITT, Sean. Videography, Video Media As Art And Culture. New York: Routledge, 1993
  • MAZANEC, Martin, Mizanscéna kina, in: Ptáček, Luboš (ed.), Současný český a slovenský film - pluralita, estetických, kulturních a ideových konceptů. Univerzita Palackého, Olomouc 2010.
Výukové metody
Přehledová přednáška s komentářem vybraných případových studií.
Metody hodnocení
Ostrý test u PC a minimálně 50% účast na přednáškách.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.