PH_BaZ Bakalářská státní zkouška z filozofie

Filozofická fakulta
jaro 2005
Rozsah
0/0/0. 0 kr. Ukončení: SZk.
Vyučující
prof. PhDr. Petr Horák, CSc. (náhr. zkoušející)
prof. PhDr. Břetislav Horyna, Ph.D. (náhr. zkoušející)
prof. PhDr. Josef Krob, CSc. (náhr. zkoušející)
prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc. (náhr. zkoušející)
prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc. (náhr. zkoušející)
Garance
prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc.
Katedra filozofie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Hana Holmanová
Předpoklady
Bakalářskou zkoušku si zapisují posluchači, kteří studují jedno- nebo dvouoborový bakalářský studijní program.
Podmínkou přihlášení k bakalářské zkoušce je dosažení požadovaného počtu kreditů za I. cyklus a obhájení bakalářské nebo přijetí oborové práce (pokud je bakalářská práce odevzdána na druhém oboru).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předměty bakalářské zkoušky: Dějiny evropské filozofie od antiky do 20. století, etika.
Osnova
  • Okruhy vybraných otázek z dějin antické a středověké filosofie:
  • 1.Řád a chaos - základ budoucích ontologických koncepcí nejen v antice
  • 2.Mýtická kosmogonie a počátky řecké filosofie (milétská škola, Pythagoras, Herakleitos)
  • 3.Eleaté a tzv. fyzikové po Parmenidovi (Empedokles, Anaxagoras)
  • 4.Antický atomismus
  • 5.Sofisté a Sokrates
  • 6.Platon (z dialogů např. Kratylos, Faidon, Faidros, Ústava, Parmenides, Sofistes, Filebos, Timaios)
  • 7.Aristoteles - ontologie ve fyzice a metafyzice
  • 8.Aristoteles (logika, psychologie, etika, politika)
  • 9.Skepse
  • 10.Stoa
  • 11.Antický a středověký novoplatonismus (Plotinos, Proklos, Filon, Ps. Dionysios, Eriugena)
  • 12.Arabská recepce řecké filosofie a její vliv na evropskou filosofii (Avicenna, Averroes)
  • 13.Řecká a latinská patristika (Řehoř z Nisy, Origenes, Boethius)
  • 14.Augustin - dva přístupy k chápání času
  • 15.Středověká dialektika a spor o "univerzálie"
  • 16.Anselmův argument a jeho dějiny
  • 17.Scholastická filosofie (Tomáš Akvinský, Jan Duns Scotus, Vilém Ockham)
  • 18.České středověké myšlení
  • Okruhy vybraných otázek z dějiny novověké filosofie a filosofie 19. stol. a vybrané okruhy otázek z filosofie 20. století:
  • 1.Nový obraz světa a jeho vliv na filosofii, nová věda; ideál a skutečnost (M. Kusánský, B. Telesio, M. Kopernik, G. Bruno da Vinci, Kepler, Galilei, Vico, de la Ramée, F. Bacon)
  • 2.Sociální a politická filosofie renesance (N. Machiavelli, M. de Montaigne, H. Grotius)
  • 3.Filosofické názory J. A. Komenského
  • 4.Matematicko-mechanické pojetí přírody, problém bytí, problém metody poznání (R. Descartes, následovníci a kritikové; P. Bayle, B. Pascal)
  • 5.Racionalistické pojetí substance, problému poznání, přírody a společnosti (Spinoza, G. W. Leibniz)
  • 6.Společenské, politické a etické koncepce v anglické filosofii 17. a 18. století (Hobbes, Locke, angl. morální filosofové)
  • 7.Pojetí skutečnosti a poznání v anglickém empirismu 17. a 18. století (Locke, Berkley, Hume)
  • 8.Mechanický materialismus, jeho základy a meze - 17.-19. století
  • 9.Osvícenství; základní principy, francouzské osvícenství, osvícenská filosofie v Německu
  • 10.Problém novověké filosofie dnes: její reflexe, hodnocení, analýzy ve světové i domácí filosofii, inspirativní vliv, vztah k moderně, české překlady; kritická recepce osvícenství, problém novověku a moderny v soudobé filosofii
  • 11.Kant: problematika kriticismu a transcendentální filosofie, Kritika čistého rozumu, pojetí zkušenosti, nazírací formy, problematika antinomií, deska kategorií, Kritika praktického rozumu, Kritika soudnosti, Základy metafyziky mravů; Kantova filosofie přírody, filosofie náboženství; Kantovi pokračovatelé a odpůrci: F. H. Jacobi, Fr. Schiller, K. L. Reinhold, J. S. Beck, J. G. Hamann, S. Maimon
  • 12.Německá romantická filosofie: Fr. Schiller, F. Schlegel, Novalis, Hölderlin, idea "nové mytologie" (Schelling), její obsah, význam a dějiny, vliv německého romantismu na filosofii 19. a 20. století
  • 13.J. G. Fichte: filosofie Já, morální filosofie, filosofie náboženství a koncepce národa
  • 14.W. J. Schelling: koncepce transcendentálního idealismu, pojetí přírody, postavení přírody ve filosofickém systému, náboženská filosofie (titánský, dionýsovský a apollinský princip)
  • 15.W. F. Hegel; systematika filosofie, teorie poznání (problém metody poznání a její vztah ke kritické filosofii), Fenomenologie ducha - přírodní filosofie, filosofie ducha, filosofie náboženství, G. W. F. Hegel: filosofie dějin; proces vzniku rozumného státu; hegelianismus a novohegelovství: hegelovské školy, představitelé (Stirner, Bauer, Feuerbach, Marx, B. Croce, Bosanquet, Gentile, Renan ad.); hegelovské dědictví dnes (Ch. Taylor)
  • 16.Marx a jeho následovníci
  • 17.Pozitivismus; A. Comte; anglický novoempirismus: J. S. Mill, H. Spencer; empiriokriticismus; Avenarius, Mach, Ostwald; teorie poznání, role zkušenosti, teorie vědy, metodologické otázky vědy
  • 18.Česká filosofie 19. století
  • 19.Iracionalismus a voluntarismus ve filosofii 19. století (S. Kierkegaard , A. Schopenhauer, F. Nietzsche)
  • 20.Novokantovství; školy, představitelé, vlastní filosofický přínos; kantovská filosofie dnes
  • 21.Filosofie života W. Dilthey, F. Nietzsche, H. Bergson
  • 22.Vznik fenomenologie a její metoda
  • 23.Antropologické ontologie, jejich metody a cíle (Jaspers, Heidegger, Sartre)
  • 24.Filosofie jazyka a hermeneutika
  • 25.Nové problémy teorie poznání ve filosofii 20. století
  • 26.Pojetí pravdy ve filosofických směrech konce 19. století a první pol. 20. století.
  • 27.Otázky subjektu a objektu ve filosofických směrech 20. století orientovaných a) scientisticky a b) antropologicky
  • 28.Otázka vývoje vědy a vědeckého názoru (pragmatismus, Kuhn, Feyerabend).
  • 29.Kritický racionalismus
  • 30.Vznik a vývoj strukturalismu
  • Okruhy vybraných otázek z etiky
  • 1.Původ morálky, počátky etické reflexe: zvyky, tradice, morální a právní normy starověkých civilizací
  • 2.Základní typy pojetí dobra v dějinách etiky
  • 3.Etika v období antiky: umění dobrého života (asketické a terapeutické modely), teorie štěstí, koncepce ctností, různá filozofická pojetí etiky
  • 4.Etika v období středověku: patristika, augustinovské pojetí etiky, křesťanství, etika v díle Tomáše Akvinského, reformace, protireformace
  • 5.Renesanční pojetí etiky: humanismus, mystika, utopie, Erasmus Rotterdamský, N. Machiavelli, M. de Montaigne, Th. Morus
  • 6.Počátky novověké etiky: etika u R. Descarta a Th. Hobbese
  • 7.B. Spinoza a konstrukce etického systému
  • 8.Britští a skotští novověcí morální filozofové: J. Lock, Schaftesbury, B. Mandeville, F. Hutcheson, J. Butler, D. Hume, "moral sense", pojetí lidské přirozenosti
  • 9.Utilitarismus: kořeny, protagonisté a následovníci, J. Bentham, J. S. Mill
  • 10.Proměny moralismu v dějinách etiky: antická moralistika, humanistický moralismus, anglická a francouzská moralistika 17. a 18. století, A. Schopenhauer a F. Nietzsche jako moralisté, příležitostná moralistika 20. století
  • 11.Metaetika: jazyk morálky, morální fakty, hodnoty, pojem dobra, morální jednání
  • 12.Nekognitivistické teorie: emotivismus, decizionismus
  • 13.Kognitivistické teorie: naturalistický omyl, intuicionismus, morální realismus
  • 14.Evoluční a sociobiologické zdůvodnění morálky: Ch. Darwin, E.O. Wilson, R. Dawkins, R. Wright
  • 15.Liberalismus versus komunitarismus: hlavní představitelé a hlavní problémy
  • 16.Konsekvencialismus: problémy, polemiky, kritika
  • 17.Soudobé etické teorie a jejich představitelé: diskursívní etika, smluvní teorie spravedlnosti, etika odpovědnosti, etika ctností, preferenční utilitarismus
  • 18.Svobodná vůle, lidská "přirozenost" a problém odpovědnosti
  • 19."Proč být morálním?": možné odpovědi v dějinách etiky
  • 20.Etický relativismus
  • 21.Problém hodnot v etice
  • 22.Náboženství a morálka: náboženská zdůvodnění morálky, etické reflexe náboženství, vztah náboženských a etických hodnot
  • 23.Aplikovaná etika: bioetika, environmentální etika, etika techniky, politická etika, hospodářská etika, etika rizik, etika vědy
Metody hodnocení
Ústní zkouška,u bakalářské zkoušky navíc klauzurní práce. Okruhy jsou vyvěšeny na nástěnce katedry.
Informace učitele
http://www.phil.muni.cz/fil/vyuka/zkousky.html
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každý semestr.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, jaro 2000, podzim 2000, jaro 2001, podzim 2001, jaro 2002, podzim 2002, jaro 2003, podzim 2003, jaro 2004, podzim 2004, podzim 2005, jaro 2006, podzim 2006, jaro 2007, podzim 2007, jaro 2008, podzim 2008, jaro 2009, podzim 2009, jaro 2010, podzim 2010, jaro 2011, podzim 2011, jaro 2012, podzim 2012, jaro 2013, podzim 2013, jaro 2014, podzim 2014, jaro 2015, podzim 2015, jaro 2016, podzim 2016, jaro 2017, podzim 2017, jaro 2018, podzim 2018, jaro 2019, podzim 2019, jaro 2020, podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023.