IMBc001 Státní závěrečná zkouška bakalářská

Filozofická fakulta
jaro 2012
Rozsah
0/0/0. 0 kr. Ukončení: SZk.
Vyučující
doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D. (cvičící)
PhDr. Petr Macek, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.
Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Bc. Jitka Leflíková
Dodavatelské pracoviště: Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Předpoklady
Podmínky opravňující studenta přistoupit k SZZ: Splnění celofakultních požadavků (TV, filozofie, cizí jazyk), úspěšné absolvování povinných oborových kurzů a získání požadovaného počtu kreditů (jednooborové studium Bc.180 kreditů/dvouoborové studium Bc. 98/85 kreditů). Uzavření studia + odevzdání písemné přihlášky k SZZ viz aktuální informace o termínu uzavírání studia TIM na vývěsce ústavu. Podmínkou přístupu k obhajobě bakalářské diplomové práce je její předchozí zveřejnění v IS MU, viz "závazné termíny studia" TIM na stránkách ústavu a čl. 38 odst. 2 studijního řádu MU http://www.rect.muni.cz/statut/studrad_new.htm
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Obecná charakteristika: Státní závěrečná zkouška ukončuje tříleté bakalářské studium teorie interaktivních médií. Při zkoušce má student prokázat ucelené znalosti a orientaci v oboru umění nových médií, v rozsahu definovaném tématickými okruhy SZZ, které zahrnují historii umění nových médií ve světovém a českém kontextu, základy teorie umění nových médií a hlavní myšlenkové trendy a fenomény tzv. kyberkultury. Okruhy otázek k Bc.zkoušce jsou zahrnuty v osnově.
Osnova
  • Státní bakalářská(oborová) zkouška je ústní komisionální zkouška, sestávající ze dvou odděleně klasifikovaných částí: a. Obhajoba bakalářské diplomové práce v rozsahu nejméně 50 000 znaků (povinnou součástí předkládané práce je resumé v češtině a jednom světovém jazyku). b. Zkouška z oborových předmětů: 1. Archeologie umění interaktivních médií 2. Historie kyberkultury 3. Teorie umění interaktivních médií Ad 1) Archeologie umění interaktivních médií 1. Předchůdci mediálního umění. Média nahrazují umění - W.Benjamin, B.Brecht, L. Fontana (fotografie, rozhlas, film). Umění reaguje na média: umělecké avantgardy (tvorba a manifesty reflektující vývoj médií a strojovou estetiku). M. Duchamp. 2. Konflikt a spolupráce avantgardy a masmédií v 60. a 70. letech 20. století. Televize - médium bez umění. Počátky mediálního umění. T. Adorno, M. McLuhan – o televizi. Tři strategie mediálního umění a jejich reprezentanti: Nam June Paik, Wolf Vostell, Chris Burden. 3. Pionýři elektronického umění: video art a umění video instalace Forma a smysl videa, zpětná vazba, uzavřený okruh. Video jako zrcadlo a nástroj kontroly. Film vs. syntetický obraz. Nam June Paik a Shuya Abe, Vasulkas, The Kitchen a další. 4. Audio art (hudba - sound art – audio art) a intermedia 1.fáze (19.stol.) – dadaisté a futuristé, 2.fáze: polovina 20. století: intermedia a sound art, 3. fáze: audio art (jako sub-disciplína sound artu). Zvukové instalace a ambientní hudba. Virtualizace hudby. 5. Realita/Medialita: hybridní procesy mezi uměním a životem – procesuální mediální umění a performance art Performance art, happening, event. Expanded cinema. Tělo, tělesnost a nová média. Feminismus a video. E.A.T. (Experiments in Art and Technology), Laurie Anderson, Carolee Schneemann, Pipilotti Rist, Orlan, Stelarc. 6. Technologické konstrukce časoprostoru: aspekty percepce – od video artu k virtuální realitě Abstraktní a experimentální film (20.léta 20.stol.). Experimentální, strukturální film (70.léta 20.stol.). 80.léta 20. stol.– zájem o narativní formy a subjektivní výraz. Fyziologické efekty a extenze (Granular Synthesis), prostory percepce (Jeffrey Shaw). 7. Virtuální vyprávění: od krize vyprávění příběhů k novému vyprávění jako mentální schopnosti. Virtuální renesance vyprávění (konec 20. stol.) Může jednoduchý příběh reprezentovat složitost naší reality? vs. simultaneita, detail, perspektivizace, proud myšlenek. Narativní princip sítě - hypertextové vyprávění. Kybernetika jako narativní princip. Od kinoautomatu ke kolektivnímu autorství. Generovaná realita. 8. Imerze a interakce: od kruhových fresek k interaktivním obrazovým prostorům.Digitální umění. Umění a obrazové světy. Panorama - imerze jako koncept. Iluze vs. distance. Virtuální umění: telematické, genetické a imersivně-interaktivní umění. CAVE vs. HMD. Jeffrey Shaw, Roy Ascott, Myron Krueger, Charlotte Davies, Knowbotic Research, Eduardo Kac, Ken Goldberg, Thomas Ray, Christa Sommerer, Laurent Mignonneau, Karl Sims. A-Volve. 9. Sociální technologie: dekonstrukce, subverze a utopie demokratické komunikace. Post-utopické (vs. utopické) strategie mediálního umění. Politizace umění od 70. let: Situacionisté (Guy Debord), William Burroughs a Brion Gysin, Fluxus (viz W.Vostell, Nam June Paik). 70. léta: Dekonstrukce masmédia televize: Dan Graham, Dara Birnbaum, Klaus vom Bruch, Marcel Odenbach. Subverzivní strategie (Paul Garrin, Brian Springer). Vlastní produkce (Rabotnik TV, TVTV, Kanal X). 90.léta: Sociálněutopické představy spojené s internetem a digitálními médii. Net aktivismus. Kyber-feminismus: Donna Haraway, Sadie Plant, Guerilla Girls, VNS Matrix. 10. Interaktivita, participace, networking – umění a telekomunikace. 60.léta: „Otevřené dílo“ v happeningu a Fluxu (John Cage, Allan Kaprow, Nam June Paik). 70.léta: Interaktivní instalace a performance (Dan Graham, Peter Campus, Peter Weibel, Bruce Nauman). 80.-90.léta: Interaktivní média: zaměření na interakci uživatel – počítač: interakce s video-příběhem, interakce mezi tělem a datovým prostředím. The world first collaborative sentence (Douglas Davis, 1994). Mail art, e-mail art (ARTEX). 11. Kybernetické skulptury -inscenování technologie – robotické umění. Inscenovaná technologie: automaty, androidy, roboty. Počátky robotického umění - 60. léta: Tři základní strategie: ovládání na dálku (Nam June Paik a Shuya Abe- Robot K-456 (1964)); kybernetické entity (Tom Shannon - Squat (1966)) a autonomní chování (Edward Ihnatowicz - The Senster (1969-1970)). Robotické umění dnes: Margo Apostolos, SRL, Louis-Philippe Demers a Bill Vorn. 1.1) Umění nových médií v bývalém Československu a v České republice po roce 1989 1. Předchůdci mediálního umění v ČR Zdeněk Pešánek, Zdeněk Sýkora, Alexander Hackenschmied (Hamid). 2. Od Theatergraphu k Laterně magice. Kinoautomat Miroslav Kouřil, Emil František Burian. Alfréd Radok, Emil Radok a Josef Svoboda. Radúz Činčera. 3. Video a experimentální film v bývalém Československu. 4. Čeští mediální umělci na mezinárodní scéně Woody Vasulka, Michael Bielický, Frank Malina. 5. Media art v ČR dnes. Školství, umělci. Silver, PetraVargová, FedericoDíaz, Tomáš Dvořák, Anetta Mona Chisa, Markéta Baňková… Ad 2) Historie kyberkultury 1. Kybernetický obrat (Kybernetické pojetí informace, dopad kybernetiky a jejího jazyka na společenské vědy, posthumanismus) 2. Co je to kyberkultura? Vymezení a periodizace. (40.-90.léta 20.stol. Od zrodu výpočetních technologií a kontextu zrodu jejich raného vývoje po kyberpunk, kriminalizaci hackerského hnutí.) 3. Koncepty kyberkultury. (Utopické koncepty k.; informační koncepty k.; antropologické koncepty k.; epistemologické koncepty k.) 4. Co jsou to tzv. nová média? Definice. Fenomén novosti. Stará vs. nová/digitální/interaktivní média. 5. Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Subkultury kyberprostoru, kontrakultura a fenomén hackers. (Počáteční fáze kyberkultury.) 6. Identita on line, počítačové hry a prožitkové vyprávění. 7. Kyborg - rod, identita, tělo a „decentralizovaný subjekt“. 8. Festivaly a instituce zaměřené na media-art u nás a v zahraničí. Ad 3) Teorie umění interaktivních médií 1. Elektronické umění, kybernetické umění, mediální umění, digitální umění. (materiál, kontext) 2. Intermedia a multimedia, happening, event, akce (aspekty mediálního umění jako procesuálního umění) 3. Vývoj a definice konceptu interaktivity: (člověk-médium-člověk, člověk-stroj, Jaká interakce? L. Manovich) 4. Vývoj a definice konceptu hypertextu. 5. Vývoj a definice konceptu kybernetického prostoru (Metafora prostoru a počítačová síť.) 6. Vývoj a definice konceptu virtuální reality (virtuální realita vs. rozšířená (augmented) realita, telepresence) 7. Analogový vs. digitální (ideologie a technické fakty) 8. Vizuální kultura a nová estetika digitálních médií 9. Remediace (podle McLuhana, Listera, Boltera a Grusina) 10. Autopoiesis, emergence (umělá inteligence, umělý život). Myšlení o nových médiích T. Adorno J. Baudrillard W. Benjamin G. Deleuze, F. Guattari V. Flusser M. Foucault J.-F. Lyotard L. Manovich M. McLuhan P. Virilio
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každý semestr.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2007, podzim 2007, jaro 2008, podzim 2008, jaro 2009, podzim 2009, jaro 2010, podzim 2010, jaro 2011, podzim 2011, podzim 2012, jaro 2013, podzim 2013, jaro 2014, podzim 2014, jaro 2015, podzim 2015, jaro 2016, podzim 2016, jaro 2017, podzim 2017, jaro 2018, podzim 2018, jaro 2019, podzim 2019, jaro 2020, podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023, podzim 2023, jaro 2024, podzim 2024, jaro 2025.