AEB_97 Středověká montánní archeologie

Filozofická fakulta
podzim 2017
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Doporučované ukončení: SZk. Jiná možná ukončení: k.
Vyučující
doc. Mgr. Petr Hrubý, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 17:30–19:05 T227
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Účelem přednášky je seznámit studenty s problematikou kolonizace českomoravské vrchoviny a exploatace zlata a stříbra. Po absolvování kurzu budou mít studenti přehled o problematice kolonizace a osídlení mimo tzv. staré sídelní území a dále přehled o problematice montánní archeologie to vše na modelovém území českomoravské vrchoviny.
Osnova
  • 1. Úvod
  • Stanovení a ohraničení tématu středověké kolonizace na Českomoravské vrchovině.
  • Stanovení a ohraničení tématu středověkého rýžovnictví a hornictví, jeho základní teze a otázky.
  • Formy studia středověké kulturní krajiny Českomoravské vrchoviny (archeologický výzkum a povrchový průzkum, montánní výzkum a průzkum, historický výzkum).
  • Formy historické montanistiky (teoretický výzkum, montánní archeologie, speleoarcheologie, aplikace a přínos přírodních věd).
  • Prezentace základní literatury a montanistických pracovišť
  • 2. Přírodní poměry sledované oblasti
  • Geologie, geomorfologie a hydrografie
  • Půdní a vegetační poměry a vztah k osídlení
  • Rudní a zlatonosná ložiska a historicky známé rudní revíry
  • Základní pojmy montánní archeologie
  • 3. Pravěké využití výše položených oblastí na příkladu českomoravské vrchoviny
  • Českomoravské vrchovina v pravěku – úvod do problematiky lidského využití krajiny mimo tzv. starou sídelní oblast.
  • Geografické rozmístění pravěkých lokalit na českomoravské vrchovině.
  • Možnosti interpretace pravěkých nálezů.
  • 4. Vnitřní kolonizace ve 12. – 1. polovině 13. století na příkladu českomoravské vrchoviny.
  • Historické pozadí: Čechy a Morava na sklonku raného středověku.
  • Les a jeho využití ve středověku. „Lesní lidé - silvani, woltluden, … a další“.
  • Pohraniční hvozd na sklonku raného středověku. Hranice a její zabezpečení. Zemské stezky, zemské brány.
  • Přesídlenecké osady. Kdy, kdo, odkud, kam a proč.
  • Problematika újezdů.
  • Kolonizátoři: církevní instituce a raná pozemková šlechta. Románská architektura jako doklad postupu kolonizace a sebeprezentace stavitelů.
  • 5. Lokace měst (na příkladu Jihlavy)
  • Předlokační aglomerace – obecný úvod
  • Vznik měst a prostorový vztah k předlokačním aglomeracím na konkrétních případech: Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Chotěboř.
  • Humpolec – významné regionální městečko s dvěma centry (příklad městečka v církevní správě).
  • Jihlava: Předlokační aglomerace u kostela sv. Jana Křtitele. Lokace města Nejstarší dřevěná architektura v Jihlavě v archeologických výzkumech, příspěvek dendrologických dat. Archeologický výzkum kostelů a pohřebišť na území města. Městské opevnění Otázka předměstí a jejich archeologický výzkum.
  • 6. Nejstarší doklady získávání zlata
  • Rozdíl mezi primárními a sekundárními zdroji zlata, způsoby jejich exploatace.
  • Exploatace zlata v pravěku a raném středověku, její předpoklady, chronologie, hlavní oblasti (Evropa, Česká republika, Českomoravská vrchovina).
  • Obecné ukázky výzkumu starých rýžovišť (jižní Čechy, Pováží).
  • Výskyt rýžovišť na Českomoravské vrchovině, stav jejich poznání, způsob jejich dosavadního studia, literatura (Pacovsko, Humpolecko, Želetavsko).
  • Vazba pravěkého a raně středověkého osídlení na sekundární zdroje zlata, náhoda nebo skutečná souvislost?
  • Archeologie a odraz exploatace zlata. Humpolecko: Želivsko, Štůlny, Květinov.
  • 7. Těžba stříbra v Jihlavě – obecné teze
  • Problém a příčiny absence dokladů těžby stříbra na našem území v raném středověku
  • Situace v Uhrách a německých zemích ve 12. a 13. století, příklady archeologicky zkoumaných stříbrorudných důlních lokalit 12.-13. stol. Francie, Německo, Slovensko.
  • Příčiny, předpoklady a průběh otevření dolů v Jihlavě.
  • Doklady důlní činnosti z písemných pramenů, archeologických výzkumů a povrchových průzkumů (listiny, horní právo, mincmistr, urburéř; terénní stopy dolování, kladívka, strusky, hlušina a rudnina).
  • Důlní aglomerace na Starých Horách, historie výzkumu, historicko-topografická retrospekce, současný stav a perspektivy výzkumu, prezentace lokalit I.-III.
  • 8. Struktura důlní aglomerace na Starých Horách 1 - prospekce, těžba, úprava, hutnictví a výroba stříbra
  • Strukturální modelové schéma procesu těžby, úpravy a výroby stříbra.
  • Archeologické doklady středověké důlní prospekce a těžby, metody jejich výzkumu u nás a v zahraničí (šachty, haldy, geofyzikální měření).
  • Archeologické doklady úpravy rud, kritika a interpretace (drcení, mletí, pražení, praní, rýžování).
  • Doklady hutnictví (strusky, slitky olova, tavící keramika, aplikace přírodních věd).
  • Odlévání, sekání a vážení stříbra (surové stříbro, závažíčka, aplikace přírodních věd).
  • 9. Struktura důlní aglomerace na Starých Horách 2 - dřevěné stavby a problém jejich interpretace
  • Archeologický projev nezahloubených dřevěných staveb.
  • Archeologický projev zahloubených dřevěných staveb.
  • Základní morfologické rozlišení a charakteristika zahloubených staveb, konstrukční prvky, vybavení.
  • Suterén nebo zahloubený obytný prostor? Možné interpretace a rekonstrukce.
  • 10. Hutnictví a výroba stříbra na území města
  • Shrnutí stop metalurgie v Jihlavě, srovnání s příklady z jiných měst. Areál jihlavské radnice: archeologická situace 13. století a model urbanistického vývoje.
  • Situace, artefakty a ekofakty dokládající výrobu stříbra v areálu radnice a na jiných místech (strusky, stěny pecí, slitky, tavící keramika).
  • Výpovědní možnosti písemných pramenů - jihlavský stavební řád, stavby nebo tavírny?.
  • Písemné a archeologické doklady jihlavské mincovny.
Literatura
  • AGRICOLA, Georgius. Bermannus aneb rozmluva o hornictví. Translated by Jan Reiniš. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1957, 235 s. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
Požadavky k ukončení: V průběhu semestru je vyžadována aktivní účast na seminářích. Podmínkou ke splnění u udělení závěrečného kolokvia je vypracování písemné práce na dohodnuté téma.
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2007, jaro 2009, jaro 2011, jaro 2014, podzim 2019.