PřF:Bi9121 Antropologie výživy - Informace o předmětu

Bi9121 Antropologie výživy a rytmických změn

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Pavel Bláha, CSc. (přednášející)
Mgr. Dana Fialová, Ph.D. (cvičící)
doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D. (náhr. zkoušející)

Garance

doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Po 17. 9. až Pá 14. 12. Po 13:00–14:50 D36/347

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 17 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/17, pouze zareg.: 0/17, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/17

Mateřské obory/plány

• Speciální biologie (program PřF, N-EXB, směr Antropobiologie a antropogenetika)

Cíle předmětu

Předmět seznamuje studenty se základními výživovými stereotypy, výživovými doporučeními, historií výživy, s charakteristickými vlastnostmi zdravé výživy a alternativními směry výživy, přípravou stravy, doplňky výživy, jednotlivými spotřebními koši, výživou v jednotlivých obdobích ontogeneze, sportovní výživou a změnou výživových zvyklostí při různých vybraných onemocněních.

Výstupy z učení

Po absolutoriu kurzu by měl být student seznámen se základními živinami, minerály a vitamíny. Měl by být schopen se orientovat v jednotlivých dietních opatřeních, spotřebních koších a výživových stereotypech. Měl by být schopen sestavit jídelníček na základě získaných poznatků pro člověka v různých fázích ontogeneze, onemocnění či fyzické zátěže.

Osnova

• Antropologie výživy
• Základní pojmy ve výživě člověka Lidská výživa důležitá pro: a) aktivity; b) zdraví; c) růst; d) reprodukční funkce člověka
• Dva aspekty lidské výživy 1. Aspekt fyziologický 2. Aspekt psychosociální a filosofický
• Potrava - Potrava která slouží k výživě člověka se nazývá poživatina.
• Potraviny, lahůdky, pochutiny
• Nápoje – nealkoholické, alkoholické
• Důležité pojmy – pokrm, chod, jídlo, strava = dieta, doplňky stravy, stravovací režim, jídelníček, racionální výživa, výživová doporučení, výživová hodnota, výživová jakost, výživové normy, výživová situace, potřeba živin, výživový (nutriční stav), doporučená dávka živin, geneticky modifikované organizmy, plodiny
• Psychické a sociální vlivy na výživu člověka
• Nejvýznamnějším psychickým faktorem ve výživě člověka je senzorická vlastnost potravin.
• Vliv má také kultura stolování , stres, sociální zvyklosti, společenské tradice
• Komentář ke zdravé výživě
• Výživa člověka v historii a současnosti
• Výživa předchůdců člověka
• Člověk je všežravec; výživa ve starověku, středověku, novověku, v první polovině 20. století, výživová situace 1949-1989, výživová situace v 90. letech, trendy v posledních letech, vývoj nutriční spotřeby
• Výživa Řeků a Římanů Výživová situace v zahraničí na přelomu tisíciletí – mezinárodní srovnání:
• Země EU; další evropské státy
• Živiny: bílkoviny, tuky cukry, vláknina
• Bílkoviny jsou ve výživě člověka především zdrojem nepostradatelných (esenciálních) aminokyselin, které si lidské tělo nedokáže vyrobit, ale nezbytně je potřebuje pro výstavbu vlastních bílkovin.
• Aminokyseliny (22 druhů), nejlepší zdroje, minimální nutný přívod bílkovin za den,
• Co ovlivňuje potřebu bílkovin ve stravě, biologická hodnota pro růst, stravitelnost, druhy bílkovin (mléčná bílkovina, syrovátková bílkovina, vaječná bílkovina, kasein, sojová bílkovina
• Tuky – nejkoncentrovanější zdroj energie
• Tuky pomáhají při pohybu zažívacího traktu a dále při vstřebávání vitamínů A, D, E, K a vápníku. tuky potřebujeme k tvorbě hormonů, které jsou naprosto nezbytné při většině tělesných funkcí, vysoký příjem ateroskleróza;
• Dělení tuků – mastné kyseliny – nasycené, nenasycené;
• Výskyt tuků a olejů - živočišné, rostlinné, obsah v potravě – vysoký 40 %, nízký pod 20 %, klady a zápory
• Cholesterol - je látka, kterou organizmus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitaminů , a která pomáhá tělu zpracovávat tuky, které jíme. LDL, HDL; kde vzniká cholesterol
• Cukry - Význam sacharidů ve výživě vyplývá ze skutečnosti, že kryjí polovinu a často dokonce valnou většinu energetické potřeby člověka, zpravidla 50 - 80% . Podíl sacharidů ve výživě je zvláště vysoký u obyvatelstva rozvojových zemí.
• V potravě naší populace tvoří sacharidy přibližně 50% z celkové kalorické spotřeby. Výrazné rozdíly však existují rovněž v zastoupení jednotlivých sacharidů v potravě.
• Dělení – monosacharidy, disacharidy, oligosacharidy, polysacharidy (podle velikosti molekuly). Z kvantitativního hlediska jsou nejvýznamnější škrob a sacharóza, v menší míře laktóza.
• Monosacharidy, glukóza a fruktóza
• • Štěpením jednotlivých disacharidů vznikají následující monosacharidy:
• • maltóza: glukóza + glukóza
• • sacharóza: glukóza + fruktóza
• • laktóza: glukóza + galaktóza.
• • Štěpením jednotlivých disacharidů vznikají následující monosacharidy:
• • maltóza: glukóza + glukóza
• • sacharóza: glukóza + fruktóza
• • laktóza: glukóza + galaktóza.
• Vláknina je skupina různorodých látek rostlinného původu, většinou polysacharidů, nebo látek, které se jim svým složením blíží
• Vláknina – nebobtnající, bobtnající
• • Vláknina se dělí podle rozpustnosti ve vodě:
• • rozpustná vláknina
• • nerozpustná vláknina
• • Vláknina se dělí podle chemického složení na:
• • nevyužitelné sacharidy
• • lignin
• Minerály a stopové prvky
• • Jestliže naše tělo potřebuje více než 100 mg látky denně, nazýváme jí minerál. Pokud je to méně, je to stopový prvek.
• • Minerály tvoří asi 4% celkové hmotnosti těla a jsou soustředěny převážně v kostech.
• Sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík, síra
• Železo, zinek, jód, selen fluor, hliník, měď, mangan, chrom
• Vitamíny
• Vitamíny jsou nutné pro normální průběh všech metabolických procesů - umožňují zabezpečovat provozní a energetické procesy látkové výměny
• Podle druhu rozpustnosti je rozdělujeme :
• • na rozpustné ve vodě (C, B1, B2, B6, B12, Biotin, kyselina listová, kyselina pantotenová)
• • rozpustné v tucích (A, D, E, K)
• Trávící systém: funkce – trávení, vstřebávání, skladování a přeměna živin, vylučování, ochrana
• Trávicí trubice – části – ústní dutina, jícen žaludek, tenké střevo, trávicí žlázy (slinivka břišní, žlučník, játra), tlusté střevo; funkce; doba trávení v jednotlivých částech
• Přizpůsobení trávicího systému, na fyzické zatížení; na různé složení stravy;
• Metabolizmus - Je to souhrn všech reakcí v živých organizmech
• Metabolické pochody – metabolické, katabolické, amfibolické (Krebsův cyklus)
• Živiny procházejí třemi stupni chemického zpracování: při trávení ve střevě; v cytoplazmě tkáňových buněk; v mitochondriích
• Pro metabolizmus živin platí:
• Živiny se mohou navzájem přeměňovat (bílkoviny jsou nezastupitelné - obsahují dusík, který žádná jiná živina neobsahuje).
• • Všechny živiny jsou zdrojem energie.
• • Přeměny neprobíhají izolovaně (meziprodukty přeměny jedné živiny jsou důležité pro metabolizmus jiných živin)
• Regulační mechanizmy – regulace metabolická, hormonální, nervová Organizmus využívá získanou energii na: trávení, vstřebávání a metabolizmus živin; svalovou práci a růst a rozmnožování. Energetická potřeba závisí na řadě proměnných
• Pro metabolizmus živin platí:
• Živiny se mohou navzájem přeměňovat (bílkoviny jsou nezastupitelné - obsahují dusík, který žádná jiná živina neobsahuje).
• • Všechny živiny jsou zdrojem energie.
• • Přeměny neprobíhají izolovaně (meziprodukty přeměny jedné živiny jsou důležité pro metabolizmus jiných živin)
• Výživa vybraných skupin
• Kojení – význam
• Kontraindikace kojení a výživy mateřským mlékem – galaktosemie, fenylketonurie, tuberkulóza, infekce HIV, herpetická léze prsu, návykové látky
• Výživa dětí předškolního věku tělesný růst a vývoj, tělesná aktivita (škola rodina, společnost)
• Potřeba bílkovin, tuků, cukrů, vody minerálů, vitamínů.
• Orientační hodnocení výživového stavu – percentilové grafy
• Skladba potravy – pyramida zdravé výživy – přílohy, zelenina ovoce, mléko a mléčné výrobky, pitný režim.
• Výživové návyky v rodině.
• Obecné zásady dětské výživy - 5 x denně ovoce a zeleninu, více mléka a mléčných výrobků, dostatek tekutin během celého dne, méně uzenin a slaných pochutin, méně sladkostí a sladkých nápojů
• Výživa dětí mladšího školního věku a staršího školního věku.
• Při problémech – nutriční poradenství. Poradenství by mělo být poskytováno vždy v úzké spolupráci s pediatrem, praktickým i specialistou a s rodinou dítěte.
• Veškerá dokumentace o pacientovi je vedena standardním lékařským postupem.
• Základní vyšetření obsahuje: anamnézu osobní a rodinou, antropometrické vyšetření ,vyšetření krevního tlaku, biochemické vyšetření
• Vliv výživy na těhotenství
• Váhový přírůstek, glykémie, potřeba energie a živin,
• Výživa v období laktace, hodnocení výživového stavu během laktace, hubnutí a cizorodé látky v mateřském mléce, výživová spotřeba, doporučení pro kojící matku (Obilniny, těstoviny, pečivo a rýže, ovoce, zelenina, mléko a mléčné výrobky, ryby, drůbež, maso, vejce, luštěniny, pitný režim, alkohol, kouření, kofein)
• Ryby, drůbež, maso, vejce, luštěniny
• Výživa ve stáří
• Mezi příčinami zhoršení výživy ve stáří je častá psychosociální izolace, deprese, často i počínající demence, ekonomické důvody, poruchy hybnosti končetin, poruchy polykání, ztráta zubů a další. Doporučení při přípravě stravy starých lidí
• Alternativní výživa
• Vegetariánské diety – semi- nebo demivegetariánství; lakto-ovo-vegetariánství; veganství; frutainarismus; vitarianismus
• Výhody, nevýhody vegetariánství
• Makrobiotika
• Dělená strava
• Organická výživa
• Suplementa
• Zásady správné výživy
• • optimální je racionální výživa – strava odpovídající množstvím i složením potřebám organismu
• • všestranná strava – obsahuje všechny potřebné složky
• • vhodně upravená strava – zachovává cenné obsahové látky, neobsahující škodlivé látky vzniklé nešetrnou úpravou
• • jednostranná výživa je nesprávná – nevhodnost diet, jednostranných chuťových návyků, ..
• • důležitá je pravidelná tělesná aktivita v každém věku, ale musí být přiměřená
• • je tu důležitá ale nejen pravidelnost, ale i vytrvalost a všestrannost
• • nejvhodnější je turistika, jízda na kole, běh a plavání – člověk používá rovnoměrně všechny partie
• • nutná je ale i správná duševní aktivita – stres je škodlivý
• • regenerace sil – během spánku – nutný je pravidelně, ale v přiměřené délce
• • měli bychom se chránit před škodlivými vlivy – kouření, alkohol, nadužívání léků, práce v nevhodném prostředí, …
• Škodlivé vlivy :drogová závislost, alkoholismus, kofeinismus, nikotinismus, léková závislost
• Návody ke zlepšení stravování a regulaci hmotnosti
• Zlepšení rodinného stravování –zásady
• Tuky a cholesterol - snížit celkově spotřebu tuků a zejména tuků nasycených.
• Co nakupovat a vařit
• Vybíráme jenom libové maso a před jeho přípravou odstraníme viditelný tuk; drůbež; vybírejme nízkotučné mléčné výrobky - sýry do 30% obsahu tuku, mléko a jogurty do 2% tuku; Nepoužíváme máslo, ale místo něho rostlinné oleje; týdně nepožijeme více než 3 vaječné žloutky.
• Příprava jídla.
• Regulace hmotnosti –zdravotní rizika nadměrné hmotnosti
• • nadměrně zatěžuje srdce, páteř a klouby
• • omezuje tělesný pohyb
• • zvyšuje riziko vzniku hypertenze
• • zvyšuje riziko vzniku onemocnění srdce a cév
• • zvyšuje riziko vzniku diabetu
• • zvyšuje riziko vzniku nádorů střev, dělohy a prsu
• • snižuje tělesný půvab a je příčinou nepříjemných psychických pocitů
• Výživa a prevence poruch zdraví
• Ateroskleróza – rizikové faktory
• Vztahy mezi ateroskl. A výživou – přívod živin – celkový přívod energie – tuky, cukry, vláknina, kuchyňská sůl, vitamíny, stopové prvky, alkohol
• Nádorová onemocnění – prevence a výživa
• Diabetes mellitus I. A II. typu – prevence a výživa
• Osteoporóza
• Energetické nároky pohybové činnosti
• Bazální metabolizmus; energetický výdej při pohybové aktivitě; energetická spotřeba při zaměstnání; energetická spotřeba při volném čase; tělesná aktivita při sportování
• Rizika plynoucí z nedostatečného pohybu.
• FYZIOLOGIE RYTMICKÝCH ZMĚN
• Základní údaje : termíny – rytmus; perioda; frekvence; amplituda; fáze
• Rytmy externí( vnějších podmínek) a biorytmy
• Synchronizátory: dominantní (např. světlo, teplota); slabé (tlak, vlhkost vzduchu); jemné (kosmické záření, magnetické síly atd.)
• Rytmické děje v organismu (biologické rytmy)
• endogenní rytmy - bez vnějšího korelátu
• - s vnějším korelátem
• externí rytmy – vlivy a působení na organismus
• Dělení synchronizátorů podle síly působení
• Silné synchronizátory:
• Fotoperiodismus
• Termoperiodismus
• Ostatní silné synchronizátory (potrava a metabolismus, ovlivňující vlivy, obklopující prostředí a pod.)
• Slabé synchronizátory –vlivy meteorologické
• Jemné synchronizátory – kosmické vlivy
• Synchronizátory podle délky frekvence
• Cirkadiánní rytmicita
• Lunární rytmicita
• Sezónní a roční rytmicita
• Biorytmy – pravděpodobné mechanizmy jejich vzniku
• Endogenní biorytmy
• Endogenní biorytmy bez vnějších korelátů
• Regulace spontánních (nekorelovaných biorytmů
• Endogenní rytmy v nervovém systému
• Frekvence tepu u člověka
• Frekvence dýchání u člověka
• Endogenní biorytmy s extrémními koreláty
• Cirkadianní endogenní rytmy
• Lunární cykly
• Chronopatologie – dělení patologických biorytmů
• v periferní oblasti v centrální nervové soustavě
• (somatické i nervové) oblast hypotalamu oblast korová
• Vývojové a populační biorytmy
• Vývoj biorytmů - v průběhu ontogeneze
• - v průběhu fylogeneze
• Exogenní biorytmy - příklady: poikilothermní živočichové; migrace ptáků
• Regulace biorytmů - vnější
• - vnitřní
• Biologické hodiny a orientace živočichů
• Návrat na určitá místa - nahodilým pohybem
• - taxí
• - orientací či navigací
• Vliv extrémních podmínek
• vliv polárních podmínek na biorytmy
• vliv zeměpisné polohy (šířky) na biorytmy
• Biologické rytmy a psychická výkonnost
• mentální výkonnost; poobědový fenomén;
• spánek jako biorytmus – 4 stádia spánku beze snů; spánek se sny

Literatura

• CLARK, Nancy. Sportovní výživa : [obsahuje 71 receptů pro dobrou kondici a sportovní trénink]. Translated by Libor Soumar. Nové, přeprac. vyd. Praha: Grada, 2009, 352 s. ISBN 9788024727837. info
• FOŘT, Petr. Tak co mám jíst? Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 417 s. ISBN 9788024714592. info
• FOŘT, Petr. Co (ještě) nevíte o výživě (i ve sportu) : doplněno ukázkovými recepty. 2. vyd. Pardubice: Svět kulturistiky, 2006, 190 s. ISBN 8086462226. info
• FOŘT, Petr. Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 181 s. ISBN 8024710579. info
• TUREK, Bohumil. Výživový stav populace a nutriční rizika. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2004, 32 s. ISBN 8070712430. info
• FOŘT, Petr. Výživa v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Pardubice: Ivan Rudzynskij, Svět kulturistiky, 2003, 178 s. ISBN 8086462129. info
• FOŘT, Petr. Sport a správná výživa. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2002, 351 s. ISBN 8024901242. info
• TUREK, Bohumil a Jana DOSTÁLOVÁ. Výživa ve stáří. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2002, 57 s. ISBN 8085120542. info
• KODL, Jiří a Bohumil TUREK. Přídatné a aromatické látky, kontaminanty a potravní doplňky v nové potravinářské legislativě : (rukověť pro potravinářský průmysl ČR). Vyd. 1. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1998, 64 s. ISBN 8086153673. info
• FOŘT, Petr. Výživa (hlavně) pro kulturistiku a fitness. 1. vyd. Pardubice: Svět kulturistiky, 1998, 151 s. ISBN 8090258913. info

Výukové metody

přednášky

Metody hodnocení

Zkouška se koná písemnou formou. Studentům budou položeny otázky, na které písemně odpoví. Otázek bývá zpravidla 5 - 7.

Informace učitele

Výuka probíhá každý týden. Začíná 17.9.2018

Doporučená literatura:
Clark, N. (2009). Sportovní výživa. Praha: Grada Publishing.
Fořt, P. (2003). Výživa a sport. Praha: Olympia.
Fořt, P. (1996). Výživa nejen pro kulturisty. Svět kulturistiky, Pardubice.
Fořt, P. (1999). Zdravá výživa nejen pro ženy. Praha: Pragma.
Fořt, P. (2000). Recepty a výživové tabulky (nejen) pro sportovce. Svět kulturistiky, Pardubice: Ivan Rudzinskyj.
Fořt, P. (2000). Moderní výživa pro děti. Praha: Metramedia.
Fořt, P. (2007). Co mám jíst? Praha: Grada Publishing.
Dlouhá, R. (1998). Výživa, přehled základní problematiky. Praha: Karolinum, UK.
Haas, R. (1996). Jezte chytře, myslete chytře. Olomouc: Votobia,.
Halačka, K. (1988). Hygiena výživy v denní praxi. Praha: SPN.
Hrubý, S., Turek, B. (1989). Hygienická problematika mikroflóry trávicího ústrojí u člověka. Praha: Avicenum.
Hrubý, S., Turek, B. (1996). Mikrobiologická problematika ve výživě. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví.
Keller, U. et al. (1993). Klinická výživa. Praha: Scientia Media.
Mach, I. (2006). Doplňky stravy na našem trhu. Praha: Svoboda Servis.
Sharon, M. (1994). Komplexní výživa. Praha: Pragma.
Silva, K. (2003). Kineziologie a stravování. Praha: Fontána.
Stratil: ABC správné výživy, 1. a 2. díl. (1993). Havlíčkův Brod.
Turek, B. et al. (1994). Nutriční toxikologie. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví.
Turek, B., Dostálová, J. (2002). Výživa ve stáří. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.

• Statistika zápisu (podzim 2018, nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/sci/podzim2018/Bi9121