Informace o předmětu

Bi9420 Vegetace a biotopy Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučováno částečně online.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Biosystematika rostlin (program PřF, N-BOT)
• Ekologie rostlin (program PřF, N-BOT)
• Ochrana přírody - botanika (program PřF, N-OCH)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace a biotopů podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, biogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka. Zdůrazněny jsou také ochranářské aplikace klasifikace biotopů, zejména evropská směrnice o stanovištích, klasifikace biotopů EUNIS a Evropský červený seznam biotopů.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu:
- schopen identifikovat hlavní typy evropské vegetace a biotopů v jednotlivých biogeografických oblastech;
- znát nejvýznamnější dominantní rostlinné druhy hlavních typů evropské vegetace a biotopů, jejich ekologii a biogeografii;
- rozumět ekologickým a biogeografickým procesům, které formovaly a stále ovlivňují hlavní evropské ekosystémy a biotopy;
- orientovat se v praktických aplikacích klasifikace biotopů v mezinárodní ochraně přírody.

Osnova

• 1. Úvod: historie výzkumu evropské vegetace, fytocenologický systém, hlavní literatura a další zdroje informací o evropské vegetaci.
• 2. Systémy klasifikace biotopů a jejich využití: biotopy evropské směrnice o stanovištích (soustava chráněných území Natura 2000), biotopy bernské konvence (soustava chráněných území Smaragd), klasifikace biotopů EUNIS, Evropský červený seznam biotopů.
• 3. Přírodní poměry Evropy: vliv abiotických a historických faktorů na biogeografii Evropy, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti.
• 4. Mediteránní oblast: sklerofylní vždyzelené lesy, mediteránní křoviny a trávníky, pobřežní duny, skály a slaniska.
• 5. Submediteránní oblast: širokolisté opadavé a jehličnaté lesy, teplomilné opadavé křoviny, teplomilné trávníky.
• 6. Jihoevropská pohoří: výškové vegetační stupně jižní Evropy, vegetace a biotopy vysokých pohoří Pyrenejského, Apeninského a Balkánského poloostrova a velkých mediteránních ostrovů.
• 7. Krymské hory a Kavkaz: stepní, lesostepní, submediteránní a horské biotopy Krymu, horské biotopy Velkého a Malého Kavkazu, euxinské, kolchidské a hyrkánské lesy, pouště a polopouště Azarbajdžánu.
• 8. Step a lesostep: zonální typy východoevropské stepi a lesostepi, lesy lesostepní zóny, podunajská lesostep Rumunska, Bulharska a Panonské pánve.
• 9. Alpy: historická a současná biogeografie, výšková vegetační stupňovitost, horské lesy, biotopy subalpínského a alpínského stupně.
• 10. Karpaty: historická a současná biogeografie, výšková vegetační stupňovitost, horské lesy, biotopy subalpínského a alpínského stupně.
• 11. Střední Evropa severně od Alp: středoevropské opadavé listnaté lesy, biotopy hecynských pohoří, biotopy Středoevropské nížiny.
• 12. Atlantská oblast: oceanické opadavé listnaté lesy, vřesoviště, rašeliniště, pobřežní duny, skály a slaniska.
• 13. Boreální oblast: tajga, rašeliniště, biotopy skandinávských hor a Islandu.
• 14. Arktická oblast: zonální typy tundry.
• Studijní materiály
• https://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu.html
• https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp

Literatura

doporučená literatura
• JANSSEN, John, John S. RODWELL, GARCÍA CRIADO, Susan GUBBAY, T. HAYNES, Ana NIETO, N. SANDERS, Flavia LANDUCCI, Javier LOIDI, Axel SSYMANK, Teemu TAHVANAINEN, Marcos VALDERRABANO, Alicia ACOSTA, M. ARONSSON, G. ARTS, Fabio ATTORRE, Erwin BERGMEIER, R.-J. BIJLSMA, Frederic BIORET, Claudia BITA-NICOLAE, Idoia BIURRUN, M. CALIX, Jorge CAPELO, Andraž ČARNI, Milan CHYTRÝ, Jürgen DENGLER, Panayotis DIMOPOULOS, Franz Sebastian ESSL, Hans GARDFJELL, Daniela GIGANTE, Gianpietro GIUSSO DEL GALDO, Michal HÁJEK, Florian JANSEN, Jan JANSEN, Jutta KAPFER, Alexis MICKOLAJCZAK, José A. MOLINA, Zsolt MOLNÁR, David PATERNOSTER, Agnieszka PIERNIK, B. POULIN, Benoit RENAUX, Joop H.J. SCHAMINÉE, Kateřina ŠUMBEROVÁ, H. TOIVONEN, Tiina TONTERI, Ioannis TSIRIPIDIS, Rossen TZONEV a Milan VALACHOVIČ. European Red List of Habitats - Part 2. Terrestrial and freshwater habitats. 2016, 44 s. ISBN 978-92-79-61588-7. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.2779/091372. URL info
• MUCINA, Ladislav, Helga BÜLTMANN, Klaus DIERSSEN, Jean-Paul THEURILLAT, Thomas RAUS, Andraž ČARNI, Kateřina ŠUMBEROVÁ, Wolfgang WILLNER, Jürgen DENGLER, Rosario GAVILÁN GARCÍA, Milan CHYTRÝ, Michal HÁJEK, Romeo DI PIETRO, Dmytro IAKUSHENKO, Jens PALLAS, Fred J. A. DANIËLS, Erwin BERGMEIER, Arnoldo SANTOS GUERRA, Nikolai ERMAKOV, Milan VALACHOVIČ, Joop H. J. SCHAMINÉE, Tatiana LYSENKO, Yakiv P. DIDUKH, Sandro PIGNATTI, John S. RODWELL, Jorge CAPELO, Heinrich E. WEBER, Ayzik SOLOMESHCH, Panayotis DIMOPOULOS, Carlos AGUIAR, Stephan M. HENNEKENS a Lubomír TICHÝ. Vegetation of Europe: hierarchical floristic classification system of vascular plant, bryophyte, lichen, and algal communities. Applied Vegetation Science. Wiley, 2016, roč. 19, SUPP 1, s. 3-264. ISSN 1402-2001. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1111/avsc.12257. info
• Map of the natural vegetation of Europe :scale 1:2 500 000 : explanatory text. Edited by Udo Bohn. Bonn: Bundesamt für Naturschutz, 2003, 655 s. ISBN 3784338372. info

Výukové metody

Výuka probíhá formou přednášky. Kromě živé přednášky jsou k dispozici také záznamy přednášek na https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp. Veškeré další studijní materiály jsou k dispozici na webové stránce https://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu.html.

Metody hodnocení

Písemný test s otevřenými otázkami prověřujícími znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací a biotopů Evropy. Pro úspěšné absolvování je potřeba správně zodpovědět alespoň polovinu otázek. Během semestru mohou studenti absolvovat nepovinné průběžné testy; body z těchto testů se připočtou k bodům za test u závěrečné zkoušky a mohou zlepšit hodnocení.

Informace učitele

https://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu.html

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.

Bi9420 Vegetace a biotopy Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučováno částečně online.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Út 8:00–9:50 D31/239

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Biosystematika rostlin (program PřF, N-BOT)
• Ekologie rostlin (program PřF, N-BOT)
• Ochrana přírody - botanika (program PřF, N-OCH)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace a biotopů podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, biogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka. Zdůrazněny jsou také ochranářské aplikace klasifikace biotopů, zejména evropská směrnice o stanovištích, klasifikace biotopů EUNIS a Evropský červený seznam biotopů.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu:
- schopen identifikovat hlavní typy evropské vegetace a biotopů v jednotlivých biogeografických oblastech;
- znát nejvýznamnější dominantní rostlinné druhy hlavních typů evropské vegetace a biotopů, jejich ekologii a biogeografii;
- rozumět ekologickým a biogeografickým procesům, které formovaly a stále ovlivňují hlavní evropské ekosystémy a biotopy;
- orientovat se v praktických aplikacích klasifikace biotopů v mezinárodní ochraně přírody.

Osnova

• 1. Úvod: historie výzkumu evropské vegetace, fytocenologický systém, hlavní literatura a další zdroje informací o evropské vegetaci.
• 2. Systémy klasifikace biotopů a jejich využití: biotopy evropské směrnice o stanovištích (soustava chráněných území Natura 2000), biotopy bernské konvence (soustava chráněných území Smaragd), klasifikace biotopů EUNIS, Evropský červený seznam biotopů.
• 3. Přírodní poměry Evropy: vliv abiotických a historických faktorů na biogeografii Evropy, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti.
• 4. Mediteránní oblast: sklerofylní vždyzelené lesy, mediteránní křoviny a trávníky, pobřežní duny, skály a slaniska.
• 5. Submediteránní oblast: širokolisté opadavé a jehličnaté lesy, teplomilné opadavé křoviny, teplomilné trávníky.
• 6. Jihoevropská pohoří: výškové vegetační stupně jižní Evropy, vegetace a biotopy vysokých pohoří Pyrenejského, Apeninského a Balkánského poloostrova a velkých mediteránních ostrovů.
• 7. Krymské hory a Kavkaz: stepní, lesostepní, submediteránní a horské biotopy Krymu, horské biotopy Velkého a Malého Kavkazu, euxinské, kolchidské a hyrkánské lesy, pouště a polopouště Azarbajdžánu.
• 8. Step a lesostep: zonální typy východoevropské stepi a lesostepi, lesy lesostepní zóny, podunajská lesostep Rumunska, Bulharska a Panonské pánve.
• 9. Alpy: historická a současná biogeografie, výšková vegetační stupňovitost, horské lesy, biotopy subalpínského a alpínského stupně.
• 10. Karpaty: historická a současná biogeografie, výšková vegetační stupňovitost, horské lesy, biotopy subalpínského a alpínského stupně.
• 11. Střední Evropa severně od Alp: středoevropské opadavé listnaté lesy, biotopy hecynských pohoří, biotopy Středoevropské nížiny.
• 12. Atlantská oblast: oceanické opadavé listnaté lesy, vřesoviště, rašeliniště, pobřežní duny, skály a slaniska.
• 13. Boreální oblast: tajga, rašeliniště, biotopy skandinávských hor a Islandu.
• 14. Arktická oblast: zonální typy tundry.
• Studijní materiály
• https://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu.html
• https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp

Literatura

doporučená literatura
• JANSSEN, John, John S. RODWELL, GARCÍA CRIADO, Susan GUBBAY, T. HAYNES, Ana NIETO, N. SANDERS, Flavia LANDUCCI, Javier LOIDI, Axel SSYMANK, Teemu TAHVANAINEN, Marcos VALDERRABANO, Alicia ACOSTA, M. ARONSSON, G. ARTS, Fabio ATTORRE, Erwin BERGMEIER, R.-J. BIJLSMA, Frederic BIORET, Claudia BITA-NICOLAE, Idoia BIURRUN, M. CALIX, Jorge CAPELO, Andraž ČARNI, Milan CHYTRÝ, Jürgen DENGLER, Panayotis DIMOPOULOS, Franz Sebastian ESSL, Hans GARDFJELL, Daniela GIGANTE, Gianpietro GIUSSO DEL GALDO, Michal HÁJEK, Florian JANSEN, Jan JANSEN, Jutta KAPFER, Alexis MICKOLAJCZAK, José A. MOLINA, Zsolt MOLNÁR, David PATERNOSTER, Agnieszka PIERNIK, B. POULIN, Benoit RENAUX, Joop H.J. SCHAMINÉE, Kateřina ŠUMBEROVÁ, H. TOIVONEN, Tiina TONTERI, Ioannis TSIRIPIDIS, Rossen TZONEV a Milan VALACHOVIČ. European Red List of Habitats - Part 2. Terrestrial and freshwater habitats. 2016, 44 s. ISBN 978-92-79-61588-7. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.2779/091372. URL info
• MUCINA, Ladislav, Helga BÜLTMANN, Klaus DIERSSEN, Jean-Paul THEURILLAT, Thomas RAUS, Andraž ČARNI, Kateřina ŠUMBEROVÁ, Wolfgang WILLNER, Jürgen DENGLER, Rosario GAVILÁN GARCÍA, Milan CHYTRÝ, Michal HÁJEK, Romeo DI PIETRO, Dmytro IAKUSHENKO, Jens PALLAS, Fred J. A. DANIËLS, Erwin BERGMEIER, Arnoldo SANTOS GUERRA, Nikolai ERMAKOV, Milan VALACHOVIČ, Joop H. J. SCHAMINÉE, Tatiana LYSENKO, Yakiv P. DIDUKH, Sandro PIGNATTI, John S. RODWELL, Jorge CAPELO, Heinrich E. WEBER, Ayzik SOLOMESHCH, Panayotis DIMOPOULOS, Carlos AGUIAR, Stephan M. HENNEKENS a Lubomír TICHÝ. Vegetation of Europe: hierarchical floristic classification system of vascular plant, bryophyte, lichen, and algal communities. Applied Vegetation Science. Wiley, 2016, roč. 19, SUPP 1, s. 3-264. ISSN 1402-2001. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1111/avsc.12257. info
• Map of the natural vegetation of Europe :scale 1:2 500 000 : explanatory text. Edited by Udo Bohn. Bonn: Bundesamt für Naturschutz, 2003, 655 s. ISBN 3784338372. info

Výukové metody

Výuka probíhá formou přednášky. Kromě živé přednášky jsou k dispozici také záznamy přednášek na https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp. Veškeré další studijní materiály jsou k dispozici na webové stránce https://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu.html.

Metody hodnocení

Písemný test s otevřenými otázkami prověřujícími znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací a biotopů Evropy. Pro úspěšné absolvování je potřeba správně zodpovědět alespoň polovinu otázek. Během semestru mohou studenti absolvovat nepovinné průběžné testy; body z těchto testů se připočtou k bodům za test u závěrečné zkoušky a mohou zlepšit hodnocení.

Informace učitele

https://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu.html

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi9420 Vegetace a biotopy Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučováno částečně online.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Út 8:00–9:50 D31/238

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Biosystematika rostlin (program PřF, N-BOT)
• Ekologie rostlin (program PřF, N-BOT)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace a biotopů podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, biogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka. Zdůrazněny jsou také ochranářské aplikace klasifikace biotopů, zejména evropská směrnice o stanovištích, klasifikace biotopů EUNIS a Evropský červený seznam biotopů.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu:
- schopen identifikovat hlavní typy evropské vegetace a biotopů v jednotlivých biogeografických oblastech;
- znát nejvýznamnější dominantní rostlinné druhy hlavních typů evropské vegetace a biotopů, jejich ekologii a biogeografii;
- rozumět ekologickým a biogeografickým procesům, které formovaly a stále ovlivňují hlavní evropské ekosystémy a biotopy;
- orientovat se v praktických aplikacích klasifikace biotopů v mezinárodní ochraně přírody.

Osnova

• 1. Úvod: historie výzkumu evropské vegetace, fytocenologický systém, hlavní literatura a další zdroje informací o evropské vegetaci.
• 2. Systémy klasifikace biotopů a jejich využití: biotopy evropské směrnice o stanovištích (soustava chráněných území Natura 2000), biotopy bernské konvence (soustava chráněných území Smaragd), klasifikace biotopů EUNIS, Evropský červený seznam biotopů.
• 3. Přírodní poměry Evropy: vliv abiotických a historických faktorů na biogeografii Evropy, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti.
• 4. Mediteránní oblast: sklerofylní vždyzelené lesy, mediteránní křoviny a trávníky, pobřežní duny, skály a slaniska.
• 5. Submediteránní oblast: širokolisté opadavé a jehličnaté lesy, teplomilné opadavé křoviny, teplomilné trávníky.
• 6. Jihoevropská pohoří: výškové vegetační stupně jižní Evropy, vegetace a biotopy vysokých pohoří Pyrenejského, Apeninského a Balkánského poloostrova a velkých mediteránních ostrovů.
• 7. Krymské hory a Kavkaz: stepní, lesostepní, submediteránní a horské biotopy Krymu, horské biotopy Velkého a Malého Kavkazu, euxinské, kolchidské a hyrkánské lesy, pouště a polopouště Azarbajdžánu.
• 8. Step a lesostep: zonální typy východoevropské stepi a lesostepi, lesy lesostepní zóny, podunajská lesostep Rumunska, Bulharska a Panonské pánve.
• 9. Alpy: historická a současná biogeografie, výšková vegetační stupňovitost, horské lesy, biotopy subalpínského a alpínského stupně.
• 10. Karpaty: historická a současná biogeografie, výšková vegetační stupňovitost, horské lesy, biotopy subalpínského a alpínského stupně.
• 11. Střední Evropa severně od Alp: středoevropské opadavé listnaté lesy, biotopy hecynských pohoří, biotopy Středoevropské nížiny.
• 12. Atlantská oblast: oceanické opadavé listnaté lesy, vřesoviště, rašeliniště, pobřežní duny, skály a slaniska.
• 13. Boreální oblast: tajga, rašeliniště, biotopy skandinávských hor a Islandu.
• 14. Arktická oblast: zonální typy tundry.
• Studijní materiály
• https://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu.html
• https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp

Literatura

doporučená literatura
• JANSSEN, John, John S. RODWELL, GARCÍA CRIADO, Susan GUBBAY, T. HAYNES, Ana NIETO, N. SANDERS, Flavia LANDUCCI, Javier LOIDI, Axel SSYMANK, Teemu TAHVANAINEN, Marcos VALDERRABANO, Alicia ACOSTA, M. ARONSSON, G. ARTS, Fabio ATTORRE, Erwin BERGMEIER, R.-J. BIJLSMA, Frederic BIORET, Claudia BITA-NICOLAE, Idoia BIURRUN, M. CALIX, Jorge CAPELO, Andraž ČARNI, Milan CHYTRÝ, Jürgen DENGLER, Panayotis DIMOPOULOS, Franz Sebastian ESSL, Hans GARDFJELL, Daniela GIGANTE, Gianpietro GIUSSO DEL GALDO, Michal HÁJEK, Florian JANSEN, Jan JANSEN, Jutta KAPFER, Alexis MICKOLAJCZAK, José A. MOLINA, Zsolt MOLNÁR, David PATERNOSTER, Agnieszka PIERNIK, B. POULIN, Benoit RENAUX, Joop H.J. SCHAMINÉE, Kateřina ŠUMBEROVÁ, H. TOIVONEN, Tiina TONTERI, Ioannis TSIRIPIDIS, Rossen TZONEV a Milan VALACHOVIČ. European Red List of Habitats - Part 2. Terrestrial and freshwater habitats. 2016, 44 s. ISBN 978-92-79-61588-7. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.2779/091372. URL info
• MUCINA, Ladislav, Helga BÜLTMANN, Klaus DIERSSEN, Jean-Paul THEURILLAT, Thomas RAUS, Andraž ČARNI, Kateřina ŠUMBEROVÁ, Wolfgang WILLNER, Jürgen DENGLER, Rosario GAVILÁN GARCÍA, Milan CHYTRÝ, Michal HÁJEK, Romeo DI PIETRO, Dmytro IAKUSHENKO, Jens PALLAS, Fred J. A. DANIËLS, Erwin BERGMEIER, Arnoldo SANTOS GUERRA, Nikolai ERMAKOV, Milan VALACHOVIČ, Joop H. J. SCHAMINÉE, Tatiana LYSENKO, Yakiv P. DIDUKH, Sandro PIGNATTI, John S. RODWELL, Jorge CAPELO, Heinrich E. WEBER, Ayzik SOLOMESHCH, Panayotis DIMOPOULOS, Carlos AGUIAR, Stephan M. HENNEKENS a Lubomír TICHÝ. Vegetation of Europe: hierarchical floristic classification system of vascular plant, bryophyte, lichen, and algal communities. Applied Vegetation Science. Wiley, 2016, roč. 19, SUPP 1, s. 3-264. ISSN 1402-2001. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1111/avsc.12257. info
• Map of the natural vegetation of Europe :scale 1:2 500 000 : explanatory text. Edited by Udo Bohn. Bonn: Bundesamt für Naturschutz, 2003, 655 s. ISBN 3784338372. info

Výukové metody

Výuka probíhá formou přednášky. Kromě živé přednášky jsou k dispozici také záznamy přednášek na https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp. Veškeré další studijní materiály jsou k dispozici na webové stránce https://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu.html.

Metody hodnocení

Písemný test s otevřenými otázkami prověřujícími znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací a biotopů Evropy. Pro úspěšné absolvování je potřeba správně zodpovědět alespoň polovinu otázek.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/ - https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi9420 Vegetace a biotopy Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučováno částečně online.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Biosystematika rostlin (program PřF, N-BOT)
• Ekologie rostlin (program PřF, N-BOT)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace a biotopů podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, biogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka. Zdůrazněny jsou také ochranářské aplikace klasifikace biotopů, zejména evropská směrnice o stanovištích, klasifikace biotopů EUNIS a Evropský červený seznam biotopů.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu:
- schopen identifikovat hlavní typy evropské vegetace a biotopů v jednotlivých biogeografických oblastech;
- znát nejvýznamnější dominantní rostlinné druhy hlavních typů evropské vegetace a biotopů, jejich ekologii a biogeografii;
- rozumět ekologickým a biogeografickým procesům, které formovaly a stále ovlivňují hlavní evropské ekosystémy a biotopy;
- orientovat se v praktických aplikacích klasifikace biotopů v mezinárodní ochraně přírody.

Osnova

• 1. Úvod: historie výzkumu evropské vegetace, fytocenologický systém, hlavní literatura a další zdroje informací o evropské vegetaci.
• 2. Systémy klasifikace biotopů a jejich využití: biotopy evropské směrnice o stanovištích (soustava chráněných území Natura 2000), biotopy bernské konvence (soustava chráněných území Smaragd), klasifikace biotopů EUNIS, Evropský červený seznam biotopů.
• 3. Přírodní poměry Evropy: vliv abiotických a historických faktorů na biogeografii Evropy, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti.
• 4. Mediteránní oblast: sklerofylní vždyzelené lesy, mediteránní křoviny a trávníky, pobřežní duny, skály a slaniska.
• 5. Submediteránní oblast: širokolisté opadavé a jehličnaté lesy, teplomilné opadavé křoviny, teplomilné trávníky.
• 6. Jihoevropská pohoří: výškové vegetační stupně jižní Evropy, vegetace a biotopy vysokých pohoří Pyrenejského, Apeninského a Balkánského poloostrova a velkých mediteránních ostrovů.
• 7. Krymské hory a Kavkaz: stepní, lesostepní, submediteránní a horské biotopy Krymu, horské biotopy Velkého a Malého Kavkazu, euxinské, kolchidské a hyrkánské lesy, pouště a polopouště Azarbajdžánu.
• 8. Step a lesostep: zonální typy východoevropské stepi a lesostepi, lesy lesostepní zóny, podunajská lesostep Rumunska, Bulharska a Panonské pánve.
• 9. Alpy: historická a současná biogeografie, výšková vegetační stupňovitost, horské lesy, biotopy subalpínského a alpínského stupně.
• 10. Karpaty: historická a současná biogeografie, výšková vegetační stupňovitost, horské lesy, biotopy subalpínského a alpínského stupně.
• 11. Střední Evropa severně od Alp: středoevropské opadavé listnaté lesy, biotopy hecynských pohoří, biotopy Středoevropské nížiny.
• 12. Atlantská oblast: oceanické opadavé listnaté lesy, vřesoviště, rašeliniště, pobřežní duny, skály a slaniska.
• 13. Boreální oblast: tajga, rašeliniště, biotopy skandinávských hor a Islandu.
• 14. Arktická oblast: zonální typy tundry.
• Studijní materiály
• https://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu.html
• https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp

Literatura

doporučená literatura
• JANSSEN, John, John S. RODWELL, GARCÍA CRIADO, Susan GUBBAY, T. HAYNES, Ana NIETO, N. SANDERS, Flavia LANDUCCI, Javier LOIDI, Axel SSYMANK, Teemu TAHVANAINEN, Marcos VALDERRABANO, Alicia ACOSTA, M. ARONSSON, G. ARTS, Fabio ATTORRE, Erwin BERGMEIER, R.-J. BIJLSMA, Frederic BIORET, Claudia BITA-NICOLAE, Idoia BIURRUN, M. CALIX, Jorge CAPELO, Andraž ČARNI, Milan CHYTRÝ, Jürgen DENGLER, Panayotis DIMOPOULOS, Franz Sebastian ESSL, Hans GARDFJELL, Daniela GIGANTE, Gianpietro GIUSSO DEL GALDO, Michal HÁJEK, Florian JANSEN, Jan JANSEN, Jutta KAPFER, Alexis MICKOLAJCZAK, José A. MOLINA, Zsolt MOLNÁR, David PATERNOSTER, Agnieszka PIERNIK, B. POULIN, Benoit RENAUX, Joop H.J. SCHAMINÉE, Kateřina ŠUMBEROVÁ, H. TOIVONEN, Tiina TONTERI, Ioannis TSIRIPIDIS, Rossen TZONEV a Milan VALACHOVIČ. European Red List of Habitats - Part 2. Terrestrial and freshwater habitats. 2016, 44 s. ISBN 978-92-79-61588-7. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.2779/091372. URL info
• MUCINA, Ladislav, Helga BÜLTMANN, Klaus DIERSSEN, Jean-Paul THEURILLAT, Thomas RAUS, Andraž ČARNI, Kateřina ŠUMBEROVÁ, Wolfgang WILLNER, Jürgen DENGLER, Rosario GAVILÁN GARCÍA, Milan CHYTRÝ, Michal HÁJEK, Romeo DI PIETRO, Dmytro IAKUSHENKO, Jens PALLAS, Fred J. A. DANIËLS, Erwin BERGMEIER, Arnoldo SANTOS GUERRA, Nikolai ERMAKOV, Milan VALACHOVIČ, Joop H. J. SCHAMINÉE, Tatiana LYSENKO, Yakiv P. DIDUKH, Sandro PIGNATTI, John S. RODWELL, Jorge CAPELO, Heinrich E. WEBER, Ayzik SOLOMESHCH, Panayotis DIMOPOULOS, Carlos AGUIAR, Stephan M. HENNEKENS a Lubomír TICHÝ. Vegetation of Europe: hierarchical floristic classification system of vascular plant, bryophyte, lichen, and algal communities. Applied Vegetation Science. Wiley, 2016, roč. 19, SUPP 1, s. 3-264. ISSN 1402-2001. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1111/avsc.12257. info
• Map of the natural vegetation of Europe :scale 1:2 500 000 : explanatory text. Edited by Udo Bohn. Bonn: Bundesamt für Naturschutz, 2003, 655 s. ISBN 3784338372. info

Výukové metody

Výuka probíhá formou přednášky, pokud si předmět zapíší aspoň čtyři studenti. V semestrech, kdy si předmět zapíše méně studentů, tito studují z přednášek nahraných na kanálu YouTube https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp a během semestru proběhnou konzultace na základě domluvy vyučujícího a studentů. Veškeré studijní materiály jsou k dispozici na webové stránce https://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu.html.

Metody hodnocení

Písemný test s otevřenými otázkami prověřujícími znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací a biotopů Evropy. Pro úspěšné absolvování je potřeba správně zodpovědět alespoň polovinu otázek. V případě zhoršení epidemiologické situace může zkoušení proběhnout ústně přes videohovor.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/ - https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp
Pokud si předmět zapíše méně než pět studentů, probíhá výuka převážně bezkontaktně s využitím video verzí přednášek umístěných na kanálu YouTube https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp. Bezkontaktní výuka může být na základě vzájemné dohody učitele a studentů doplněna o konzultační hodiny.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.

Bi9420 Vegetace a biotopy Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučováno online.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Út 8:00–9:50 D31/238

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Biosystematika rostlin (program PřF, N-BOT)
• Ekologie rostlin (program PřF, N-BOT)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace a biotopů podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, biogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka. Zdůrazněny jsou také ochranářské aplikace klasifikace biotopů, zejména evropská směrnice o stanovištích, klasifikace biotopů EUNIS a Evropský červený seznam biotopů.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu:
- schopen identifikovat hlavní typy evropské vegetace a biotopů v jednotlivých biogeografických oblastech;
- znát nejvýznamnější dominantní rostlinné druhy hlavních typů evropské vegetace a biotopů, jejich ekologii a biogeografii;
- rozumět ekologickým a biogeografickým procesům, které formovaly a stále ovlivňují hlavní evropské ekosystémy a biotopy;
- orientovat se v praktických aplikacích klasifikace biotopů v mezinárodní ochraně přírody.

Osnova

• 1. Úvod: historie výzkumu evropské vegetace, fytocenologický systém, hlavní literatura a další zdroje informací o evropské vegetaci.
• 2. Systémy klasifikace biotopů a jejich využití: biotopy evropské směrnice o stanovištích (soustava chráněných území Natura 2000), biotopy bernské konvence (soustava chráněných území Smaragd), klasifikace biotopů EUNIS, Evropský červený seznam biotopů.
• 3. Přírodní poměry Evropy: vliv abiotických a historických faktorů na biogeografii Evropy, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti.
• 4. Mediteránní oblast: sklerofylní vždyzelené lesy, mediteránní křoviny a trávníky, pobřežní duny, skály a slaniska.
• 5. Submediteránní oblast: širokolisté opadavé a jehličnaté lesy, teplomilné opadavé křoviny, teplomilné trávníky.
• 6. Jihoevropská pohoří: výškové vegetační stupně jižní Evropy, vegetace a biotopy vysokých pohoří Pyrenejského, Apeninského a Balkánského poloostrova a velkých mediteránních ostrovů.
• 7. Krymské hory a Kavkaz: stepní, lesostepní, submediteránní a horské biotopy Krymu, horské biotopy Velkého a Malého Kavkazu, euxinské, kolchidské a hyrkánské lesy, pouště a polopouště Azarbajdžánu.
• 8. Step a lesostep: zonální typy východoevropské stepi a lesostepi, lesy lesostepní zóny, podunajská lesostep Rumunska, Bulharska a Panonské pánve.
• 9. Alpy: historická a současná biogeografie, výšková vegetační stupňovitost, horské lesy, biotopy subalpínského a alpínského stupně.
• 10. Karpaty: historická a současná biogeografie, výšková vegetační stupňovitost, horské lesy, biotopy subalpínského a alpínského stupně.
• 11. Střední Evropa severně od Alp: středoevropské opadavé listnaté lesy, biotopy hecynských pohoří, biotopy Středoevropské nížiny.
• 12. Atlantská oblast: oceanické opadavé listnaté lesy, vřesoviště, rašeliniště, pobřežní duny, skály a slaniska.
• 13. Boreální oblast: tajga, rašeliniště, biotopy skandinávských hor a Islandu.
• 14. Arktická oblast: zonální typy tundry.
• Studijní materiály
• https://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu.html
• https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp

Literatura

doporučená literatura
• JANSSEN, John, John S. RODWELL, GARCÍA CRIADO, Susan GUBBAY, T. HAYNES, Ana NIETO, N. SANDERS, Flavia LANDUCCI, Javier LOIDI, Axel SSYMANK, Teemu TAHVANAINEN, Marcos VALDERRABANO, Alicia ACOSTA, M. ARONSSON, G. ARTS, Fabio ATTORRE, Erwin BERGMEIER, R.-J. BIJLSMA, Frederic BIORET, Claudia BITA-NICOLAE, Idoia BIURRUN, M. CALIX, Jorge CAPELO, Andraž ČARNI, Milan CHYTRÝ, Jürgen DENGLER, Panayotis DIMOPOULOS, Franz Sebastian ESSL, Hans GARDFJELL, Daniela GIGANTE, Gianpietro GIUSSO DEL GALDO, Michal HÁJEK, Florian JANSEN, Jan JANSEN, Jutta KAPFER, Alexis MICKOLAJCZAK, José A. MOLINA, Zsolt MOLNÁR, David PATERNOSTER, Agnieszka PIERNIK, B. POULIN, Benoit RENAUX, Joop H.J. SCHAMINÉE, Kateřina ŠUMBEROVÁ, H. TOIVONEN, Tiina TONTERI, Ioannis TSIRIPIDIS, Rossen TZONEV a Milan VALACHOVIČ. European Red List of Habitats - Part 2. Terrestrial and freshwater habitats. 2016, 44 s. ISBN 978-92-79-61588-7. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.2779/091372. URL info
• MUCINA, Ladislav, Helga BÜLTMANN, Klaus DIERSSEN, Jean-Paul THEURILLAT, Thomas RAUS, Andraž ČARNI, Kateřina ŠUMBEROVÁ, Wolfgang WILLNER, Jürgen DENGLER, Rosario GAVILÁN GARCÍA, Milan CHYTRÝ, Michal HÁJEK, Romeo DI PIETRO, Dmytro IAKUSHENKO, Jens PALLAS, Fred J. A. DANIËLS, Erwin BERGMEIER, Arnoldo SANTOS GUERRA, Nikolai ERMAKOV, Milan VALACHOVIČ, Joop H. J. SCHAMINÉE, Tatiana LYSENKO, Yakiv P. DIDUKH, Sandro PIGNATTI, John S. RODWELL, Jorge CAPELO, Heinrich E. WEBER, Ayzik SOLOMESHCH, Panayotis DIMOPOULOS, Carlos AGUIAR, Stephan M. HENNEKENS a Lubomír TICHÝ. Vegetation of Europe: hierarchical floristic classification system of vascular plant, bryophyte, lichen, and algal communities. Applied Vegetation Science. Wiley, 2016, roč. 19, SUPP 1, s. 3-264. ISSN 1402-2001. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1111/avsc.12257. info
• Map of the natural vegetation of Europe :scale 1:2 500 000 : explanatory text. Edited by Udo Bohn. Bonn: Bundesamt für Naturschutz, 2003, 655 s. ISBN 3784338372. info

Výukové metody

Výuka probíhá formou přednášky, pokud si předmět zapíší aspoň čtyři studenti. V semestrech, kdy si předmět zapíše méně studentů, tito studují z přednášek nahraných na kanálu YouTube https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp a během semestru proběhnou konzultace na základě domluvy vyučujícího a studentů. Veškeré studijní materiály jsou k dispozici na webové stránce https://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu.html.
V semestru podzim 2020 bude z důvodu epidemiologických opatření výuka probíhat v MS Teams na kanále https://teams.microsoft.com/dl/launcher/launcher.html?type=meetup-join&deeplinkId=e76f6f35-1a40-4877-8af9-b8a2c8f6486f&directDl=true&msLaunch=true&enableMobilePage=true&url=%2F_%23%2Fl%2Fmeetup-join%2F19%3Ameeting_NGI3OWFiYWEtNTkwNC00ZWFjLWIyNzYtNjVhNDE2MmFlZDkz@thread.v2%2F0%3Fcontext%3D%257b%2522Tid%2522%253a%252211904f23-f0db-4cdc-96f7-390bd55fcee8%2522%252c%2522Oid%2522%253a%2522cc09ce15-79fd-4c40-87da-ba9165cfaf0d%2522%257d%26anon%3Dtrue&suppressPrompt=true

Metody hodnocení

Písemný test s otevřenými otázkami prověřujícími znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací a biotopů Evropy. Pro úspěšné absolvování je potřeba správně zodpovědět alespoň polovinu otázek. V případě zhoršení epidemiologické situace může zkoušení proběhnout ústně přes videohovor.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/ - https://www.youtube.com/channel/UCRDkHBdF74xLmqozkZ_18Fg
Pokud si předmět zapíše méně než pět studentů, probíhá výuka převážně bezkontaktně s využitím video verzí přednášek umístěných na kanálu YouTube https://www.youtube.com/playlist?list=PLnmHswspozDbR1F1cp-d0Dk9nO8efY7Rp. Bezkontaktní výuka může být na základě vzájemné dohody učitele a studentů doplněna o konzultační hodiny.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi9420 Vegetace a biotopy Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Út 10:00–11:50 D31/238

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Biosystematika rostlin (program PřF, N-BOT)
• Ekologie rostlin (program PřF, N-BOT)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace a biotopů podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, biogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka. Zdůrazněny jsou také ochranářské aplikace klasifikace biotopů, zejména evropská směrnice o stanovištích, klasifikace biotopů EUNIS a Evropský červený seznam biotopů.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu:
- schopen identifikovat hlavní typy evropské vegetace a biotopů v jednotlivých biogeografických oblastech;
- znát nejvýznamnější dominantní rostlinné druhy hlavních typů evropské vegetace a biotopů, jejich ekologii a biogeografii;
- rozumět ekologickým a biogeografickým procesům, které formovaly a stále ovlivňují hlavní evropské ekosystémy a biotopy;
- orientovat se v praktických aplikacích klasifikace biotopů v mezinárodní ochraně přírody.

Osnova

• 1. Systémy klasifikace evropské vegetace a biotopů: fytocenologický systém (EuroVegChecklist), biotopy evropské směrnice o stanovištích (soustava chráněných území Natura 2000), biotopy bernské konvence (soustava chráněných území Smaragd), klasifikace biotopů EUNIS, Evropský červený seznam biotopů.
• 2. Vliv abiotických a historických faktorů na biogeografii Evropy, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti.
• 3. Mediteránní oblast: sklerofylní vždyzelené lesy, mediteránní křoviny a trávníky, pobřežní duny, skály a slaniska.
• 4. Submediteránní oblast: širokolisté opadavé a jehličnaté lesy, teplomilné opadavé křoviny, teplomilné trávníky.
• 5. Jihoevropská pohoří: výškové vegetační stupně jižní Evropy, vegetace a biotopy vysokých pohoří Pyrenejského, Apeninského a Balkánského poloostrova a velkých mediteránních ostrovů.
• 6. Krym a Kavkaz: stepní, lesostepní, submediteránní a horské biotopy Krymu, horské biotopy Velkého a Malého Kavkazu, euxinské, kolchidské a hyrkánské lesy, pouště a polopouště Azarbajdžánu.
• 7. Step a lesostep: zonální typy východoevropské stepi a lesostepi, lesy lesostepní zóny, podunajská lesostep Rumunska, Bulharska a Panonské pánve.
• 8. Alpy a Karpaty: historická a současná biogeografie Alp a Karpat, výšková vegetační stupňovitost, horské lesy, biotopy subalpínského a alpínského stupně.
• 9. Střední Evropa severně od Alp: středoevropské opadavé listnaté lesy, biotopy hecynských pohoří, biotopy Středoevropské nížiny.
• 10. Atlantská oblast: oceanické opadavé listnaté lesy, vřesoviště, rašeliniště, pobřežní duny, skály a slaniska.
• 11. Boreální oblast: tajga, rašeliniště, biotopy skandinávských hor a Islandu.
• 12. Arktická oblast: zonální typy tundry.
• Studijní materiály
• https://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu.html
• https://www.youtube.com/channel/UCRDkHBdF74xLmqozkZ_18Fg

Literatura

doporučená literatura
• JANSSEN, John, John S. RODWELL, GARCÍA CRIADO, Susan GUBBAY, T. HAYNES, Ana NIETO, N. SANDERS, Flavia LANDUCCI, Javier LOIDI, Axel SSYMANK, Teemu TAHVANAINEN, Marcos VALDERRABANO, Alicia ACOSTA, M. ARONSSON, G. ARTS, Fabio ATTORRE, Erwin BERGMEIER, R.-J. BIJLSMA, Frederic BIORET, Claudia BITA-NICOLAE, Idoia BIURRUN, M. CALIX, Jorge CAPELO, Andraž ČARNI, Milan CHYTRÝ, Jürgen DENGLER, Panayotis DIMOPOULOS, Franz Sebastian ESSL, Hans GARDFJELL, Daniela GIGANTE, Gianpietro GIUSSO DEL GALDO, Michal HÁJEK, Florian JANSEN, Jan JANSEN, Jutta KAPFER, Alexis MICKOLAJCZAK, José A. MOLINA, Zsolt MOLNÁR, David PATERNOSTER, Agnieszka PIERNIK, B. POULIN, Benoit RENAUX, Joop H.J. SCHAMINÉE, Kateřina ŠUMBEROVÁ, H. TOIVONEN, Tiina TONTERI, Ioannis TSIRIPIDIS, Rossen TZONEV a Milan VALACHOVIČ. European Red List of Habitats - Part 2. Terrestrial and freshwater habitats. 2016, 44 s. ISBN 978-92-79-61588-7. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.2779/091372. URL info
• MUCINA, Ladislav, Helga BÜLTMANN, Klaus DIERSSEN, Jean-Paul THEURILLAT, Thomas RAUS, Andraž ČARNI, Kateřina ŠUMBEROVÁ, Wolfgang WILLNER, Jürgen DENGLER, Rosario GAVILÁN GARCÍA, Milan CHYTRÝ, Michal HÁJEK, Romeo DI PIETRO, Dmytro IAKUSHENKO, Jens PALLAS, Fred J. A. DANIËLS, Erwin BERGMEIER, Arnoldo SANTOS GUERRA, Nikolai ERMAKOV, Milan VALACHOVIČ, Joop H. J. SCHAMINÉE, Tatiana LYSENKO, Yakiv P. DIDUKH, Sandro PIGNATTI, John S. RODWELL, Jorge CAPELO, Heinrich E. WEBER, Ayzik SOLOMESHCH, Panayotis DIMOPOULOS, Carlos AGUIAR, Stephan M. HENNEKENS a Lubomír TICHÝ. Vegetation of Europe: hierarchical floristic classification system of vascular plant, bryophyte, lichen, and algal communities. Applied Vegetation Science. Wiley, 2016, roč. 19, SUPP 1, s. 3-264. ISSN 1402-2001. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1111/avsc.12257. info
• Map of the natural vegetation of Europe :scale 1:2 500 000 : explanatory text. Edited by Udo Bohn. Bonn: Bundesamt für Naturschutz, 2003, 655 s. ISBN 3784338372. info

Výukové metody

Výuka probíhá formou přednášky, pokud si předmět zapíšou aspoň čtyři studenti. V semestrech, kdy si předmět zapíše méně studentů, tito studují z přednášek nahraných na kanálu YouTube https://www.youtube.com/channel/UCRDkHBdF74xLmqozkZ_18Fg a během semestru proběhnou konzultace na základě domluvy vyučujícího a studentů.

Metody hodnocení

Test s otevřenými otázkami prověřujícími znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací a biotopů Evropy. Pro úspěšné absolvování je potřeba správně zodpovědět alespoň polovinu otázek.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/ - https://www.youtube.com/channel/UCRDkHBdF74xLmqozkZ_18Fg
Pokud si předmět zapíše méně než pět studentů, probíhá výuka převážně bezkontaktně s využitím video verzí přednášek umístěných na kanálu YouTube https://www.youtube.com/channel/UCRDkHBdF74xLmqozkZ_18Fg. Bezkontaktní výuka může být na základě vzájemné dohody učitele a studentů doplněna o konzultační hodiny.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi9420 Vegetace Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Po 17. 9. až Pá 14. 12. Út 10:00–11:50 D31/238

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Botanika (program PřF, N-EB)
• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB)
• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB, směr Botanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy.
• 2. Mediteránní vegetace.
• 3. Submediteránní vegetace.
• 4. Vegetace jihoevropských pohoří.
• 5. Vegetace Krymu a Kavkazu.
• 6. Východoevropská step.
• 7. Lesostep východní a střední Evropy.
• 8. Vegetace Alp.
• 9. Vegetace Karpat.
• 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat.
• 11. Oceanická vegetace západní Evropy.
• 12. Boreální vegetace.
• 13. Vegetace tundry.

Literatura

• MUCINA, Ladislav, Helga BÜLTMANN, Klaus DIERSSEN, Jean-Paul THEURILLAT, Thomas RAUS, Andraž ČARNI, Kateřina ŠUMBEROVÁ, Wolfgang WILLNER, Jürgen DENGLER, Rosario GAVILÁN GARCÍA, Milan CHYTRÝ, Michal HÁJEK, Romeo DI PIETRO, Dmytro IAKUSHENKO, Jens PALLAS, Fred J. A. DANIËLS, Erwin BERGMEIER, Arnoldo SANTOS GUERRA, Nikolai ERMAKOV, Milan VALACHOVIČ, Joop H. J. SCHAMINÉE, Tatiana LYSENKO, Yakiv P. DIDUKH, Sandro PIGNATTI, John S. RODWELL, Jorge CAPELO, Heinrich E. WEBER, Ayzik SOLOMESHCH, Panayotis DIMOPOULOS, Carlos AGUIAR, Stephan M. HENNEKENS a Lubomír TICHÝ. Vegetation of Europe: hierarchical floristic classification system of vascular plant, bryophyte, lichen, and algal communities. Applied Vegetation Science. Wiley, 2016, roč. 19, SUPP 1, s. 3-264. ISSN 1402-2001. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1111/avsc.12257. info
• LEUSCHNER, Christoph a Heinz ELLENBERG. Vegetation ecology of Central Europe. Translated by Laura Sutcliffe. Revised and extended version. Cham: Springer, 2017, xxxiv, 971. ISBN 9783319430409. info
• LEUSCHNER, Christoph a Heinz ELLENBERG. Vegetation ecology of Central Europe. coastal to Alpine, natural to man-made habitats. Translated by Laura Sutcliffe. Revised and extended version. Cham: Springer, 2017, xxxiv, 109. ISBN 9783319430461. info
• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• The vegetation of the Iberian Peninsula. Edited by Javier Loidi. Cham: Springer, 2017, xi, 640. ISBN 9783319548661. info
• The vegetation of the Iberian Peninsula. Edited by Javier Loidi. Cham: Springer, 2017, xviii, 676. ISBN 9783319547824. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info

Výukové metody

Přednáška.

Metody hodnocení

Ústní zkouška: prověření znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací Evropy.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: v každém sudém roce.

Bi9420 Vegetace Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Po 19. 9. až Ne 18. 12. Út 10:00–11:50 D31/238

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Botanika (program PřF, N-EB)
• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB)
• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB, směr Botanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy.
• 2. Mediteránní vegetace.
• 3. Submediteránní vegetace.
• 4. Vegetace jihoevropských pohoří.
• 5. Vegetace Krymu a Kavkazu.
• 6. Východoevropská step.
• 7. Lesostep východní a střední Evropy.
• 8. Vegetace Alp.
• 9. Vegetace Karpat.
• 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat.
• 11. Oceanická vegetace západní Evropy.
• 12. Boreální vegetace.
• 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Výukové metody

Přednáška.

Metody hodnocení

Ústní zkouška: prověření znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací Evropy.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.

Bi9420 Vegetace Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Út 9:00–10:50 D31/238

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Botanika (program PřF, N-EB)
• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB)
• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB, směr Botanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy.
• 2. Mediteránní vegetace.
• 3. Submediteránní vegetace.
• 4. Vegetace jihoevropských pohoří.
• 5. Vegetace Krymu a Kavkazu.
• 6. Východoevropská step.
• 7. Lesostep východní a střední Evropy.
• 8. Vegetace Alp.
• 9. Vegetace Karpat.
• 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat.
• 11. Oceanická vegetace západní Evropy.
• 12. Boreální vegetace.
• 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Výukové metody

Přednáška.

Metody hodnocení

Ústní zkouška: prověření znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací Evropy.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.

Bi9420 Vegetace Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Út 11:00–12:50 BR2

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy.
• 2. Mediteránní vegetace.
• 3. Submediteránní vegetace.
• 4. Vegetace jihoevropských pohoří.
• 5. Vegetace Krymu a Kavkazu.
• 6. Východoevropská step.
• 7. Lesostep východní a střední Evropy.
• 8. Vegetace Alp.
• 9. Vegetace Karpat.
• 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat.
• 11. Oceanická vegetace západní Evropy.
• 12. Boreální vegetace.
• 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Výukové metody

Přednáška.

Metody hodnocení

Ústní zkouška: prověření znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací Evropy.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.

Bi9420 Vegetace Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Rozvrh

Út 13:00–14:50 BR2

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Muzeologická biologie (program PřF, M-BI)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, B-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, M-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, N-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy.
• 2. Mediteránní vegetace.
• 3. Submediteránní vegetace.
• 4. Vegetace jihoevropských pohoří.
• 5. Vegetace Krymu a Kavkazu.
• 6. Východoevropská step.
• 7. Lesostep východní a střední Evropy.
• 8. Vegetace Alp.
• 9. Vegetace Karpat.
• 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat.
• 11. Oceanická vegetace západní Evropy.
• 12. Boreální vegetace.
• 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Výukové metody

Přednáška.

Metody hodnocení

Ústní zkouška: prověření znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací Evropy.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.

Bi9420 Vegetace Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Rozvrh

Út 11:00–12:50 BR4

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Muzeologická biologie (program PřF, M-BI)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, B-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, M-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, N-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy. 2. Mediteránní vegetace. 3. Submediteránní vegetace. 4. Vegetace jihoevropských pohoří. 5. Vegetace Krymu a Kavkazu 6. Východoevropská step. 7. Lesostep východní a střední Evropy. 8. Vegetace Alp. 9. Vegetace Karpat. 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat. 11. Oceanická vegetace západní Evropy. 12. Boreální vegetace. 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Metody hodnocení

Ústní zkouška.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.

Bi9420 Vegetace Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Rozvrh

Čt 9:00–10:50 BpsR

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Muzeologická biologie (program PřF, M-BI)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, B-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, M-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, N-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy. 2. Mediteránní vegetace. 3. Submediteránní vegetace. 4. Vegetace jihoevropských pohoří. 5. Vegetace Krymu a Kavkazu 6. Východoevropská step. 7. Lesostep východní a střední Evropy. 8. Vegetace Alp. 9. Vegetace Karpat. 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat. 11. Oceanická vegetace západní Evropy. 12. Boreální vegetace. 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.

Bi9420 Vegetace Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Rozvrh

Út 12:00–13:50 02002

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Muzeologická biologie (program PřF, M-BI)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, B-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, M-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, N-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy. 2.-3. Mediteránní vegetace. 4. Submediteránní vegetace. 5. Vegetace jihoevropských pohoří. 6. Východoevropská step. 7. Lesostep východní a střední Evropy. 8. Vegetace Alp. 9. Vegetace Karpat. 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat. 11. Oceanická vegetace západní Evropy. 12. Boreální vegetace. 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Metody hodnocení

Přednáška.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.

Bi9420 Vegetace Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Muzeologická biologie (program PřF, M-BI)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, B-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, M-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, N-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy. 2.-3. Mediteránní vegetace. 4. Submediteránní vegetace. 5. Vegetace jihoevropských pohoří. 6. Východoevropská step. 7. Lesostep východní a střední Evropy. 8. Vegetace Alp. 9. Vegetace Karpat. 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat. 11. Oceanická vegetace západní Evropy. 12. Boreální vegetace. 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Metody hodnocení

Přednáška.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.
Výuka probíhá každý týden.

Bi9420 Vegetace Evropy

Předmět se v období podzim 2017 nevypisuje.

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Botanika (program PřF, N-EB)
• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB)
• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB, směr Botanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy.
• 2. Mediteránní vegetace.
• 3. Submediteránní vegetace.
• 4. Vegetace jihoevropských pohoří.
• 5. Vegetace Krymu a Kavkazu.
• 6. Východoevropská step.
• 7. Lesostep východní a střední Evropy.
• 8. Vegetace Alp.
• 9. Vegetace Karpat.
• 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat.
• 11. Oceanická vegetace západní Evropy.
• 12. Boreální vegetace.
• 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Výukové metody

Přednáška.

Metody hodnocení

Ústní zkouška: prověření znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací Evropy.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: v každém sudém roce.
Výuka probíhá každý týden.

Bi9420 Vegetace Evropy

Předmět se v období podzim 2015 nevypisuje.

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Botanika (program PřF, N-EB)
• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB)
• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB, směr Botanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy.
• 2. Mediteránní vegetace.
• 3. Submediteránní vegetace.
• 4. Vegetace jihoevropských pohoří.
• 5. Vegetace Krymu a Kavkazu.
• 6. Východoevropská step.
• 7. Lesostep východní a střední Evropy.
• 8. Vegetace Alp.
• 9. Vegetace Karpat.
• 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat.
• 11. Oceanická vegetace západní Evropy.
• 12. Boreální vegetace.
• 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Výukové metody

Přednáška.

Metody hodnocení

Ústní zkouška: prověření znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací Evropy.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.
Výuka probíhá každý týden.

Bi9420 Vegetace Evropy

Předmět se v období podzim 2013 nevypisuje.

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Botanika (program PřF, N-EB)
• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB)
• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB, směr Botanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy.
• 2. Mediteránní vegetace.
• 3. Submediteránní vegetace.
• 4. Vegetace jihoevropských pohoří.
• 5. Vegetace Krymu a Kavkazu.
• 6. Východoevropská step.
• 7. Lesostep východní a střední Evropy.
• 8. Vegetace Alp.
• 9. Vegetace Karpat.
• 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat.
• 11. Oceanická vegetace západní Evropy.
• 12. Boreální vegetace.
• 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Výukové metody

Přednáška.

Metody hodnocení

Ústní zkouška: prověření znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací Evropy.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.
Výuka probíhá každý týden.

Bi9420 Vegetace Evropy

Předmět se v období podzim 2011 nevypisuje.

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB)
• Ekologická a evoluční biologie (program PřF, B-EB, směr Botanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, B-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, N-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy.
• 2. Mediteránní vegetace.
• 3. Submediteránní vegetace.
• 4. Vegetace jihoevropských pohoří.
• 5. Vegetace Krymu a Kavkazu.
• 6. Východoevropská step.
• 7. Lesostep východní a střední Evropy.
• 8. Vegetace Alp.
• 9. Vegetace Karpat.
• 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat.
• 11. Oceanická vegetace západní Evropy.
• 12. Boreální vegetace.
• 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Výukové metody

Přednáška.

Metody hodnocení

Ústní zkouška: prověření znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací Evropy.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.
Výuka probíhá každý týden.

Bi9420 Vegetace Evropy

Předmět se v období podzim 2009 nevypisuje.

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Muzeologická biologie (program PřF, M-BI)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, B-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, M-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, N-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy.
• 2. Mediteránní vegetace.
• 3. Submediteránní vegetace.
• 4. Vegetace jihoevropských pohoří.
• 5. Vegetace Krymu a Kavkazu.
• 6. Východoevropská step.
• 7. Lesostep východní a střední Evropy.
• 8. Vegetace Alp.
• 9. Vegetace Karpat.
• 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat.
• 11. Oceanická vegetace západní Evropy.
• 12. Boreální vegetace.
• 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Výukové metody

Přednáška.

Metody hodnocení

Ústní zkouška: prověření znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací Evropy.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.
Výuka probíhá každý týden.

Bi9420 Vegetace Evropy

Předmět se v období podzim 2007 nevypisuje.

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Muzeologická biologie (program PřF, M-BI)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, B-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, M-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, N-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy. 2. Mediteránní vegetace. 3. Submediteránní vegetace. 4. Vegetace jihoevropských pohoří. 5. Vegetace Krymu a Kavkazu 6. Východoevropská step. 7. Lesostep východní a střední Evropy. 8. Vegetace Alp. 9. Vegetace Karpat. 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat. 11. Oceanická vegetace západní Evropy. 12. Boreální vegetace. 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.
Výuka probíhá každý týden.

Bi9420 Vegetace Evropy

Předmět se v období podzim 2005 nevypisuje.

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Petr Hrouda, Ph.D. (pomocník)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Muzeologická biologie (program PřF, M-BI)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, B-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, M-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, N-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy. 2.-3. Mediteránní vegetace. 4. Submediteránní vegetace. 5. Vegetace jihoevropských pohoří. 6. Východoevropská step. 7. Lesostep východní a střední Evropy. 8. Vegetace Alp. 9. Vegetace Karpat. 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat. 11. Oceanická vegetace západní Evropy. 12. Boreální vegetace. 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Metody hodnocení

Přednáška.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.
Výuka probíhá každý týden.

Bi9420 Vegetace Evropy

Předmět se v období podzim 2003 nevypisuje.

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Muzeologická biologie (program PřF, M-BI)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, B-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, M-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, N-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy. 2.-3. Mediteránní vegetace. 4. Submediteránní vegetace. 5. Vegetace jihoevropských pohoří. 6. Východoevropská step. 7. Lesostep východní a střední Evropy. 8. Vegetace Alp. 9. Vegetace Karpat. 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat. 11. Oceanická vegetace západní Evropy. 12. Boreální vegetace. 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Metody hodnocení

Přednáška.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.
Výuka probíhá každý týden.

Bi9420 Vegetace Evropy

Údaje z období podzim 2011 - akreditace se nezveřejňují

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Muzeologická biologie (program PřF, M-BI)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, B-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, M-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, N-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy.
• 2. Mediteránní vegetace.
• 3. Submediteránní vegetace.
• 4. Vegetace jihoevropských pohoří.
• 5. Vegetace Krymu a Kavkazu.
• 6. Východoevropská step.
• 7. Lesostep východní a střední Evropy.
• 8. Vegetace Alp.
• 9. Vegetace Karpat.
• 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat.
• 11. Oceanická vegetace západní Evropy.
• 12. Boreální vegetace.
• 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Výukové metody

Přednáška.

Metody hodnocení

Ústní zkouška: prověření znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací Evropy.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.
Výuka probíhá každý týden.

Bi9420 Vegetace Evropy

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Muzeologická biologie (program PřF, M-BI)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, B-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, M-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, N-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy.
• 2. Mediteránní vegetace.
• 3. Submediteránní vegetace.
• 4. Vegetace jihoevropských pohoří.
• 5. Vegetace Krymu a Kavkazu.
• 6. Východoevropská step.
• 7. Lesostep východní a střední Evropy.
• 8. Vegetace Alp.
• 9. Vegetace Karpat.
• 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat.
• 11. Oceanická vegetace západní Evropy.
• 12. Boreální vegetace.
• 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Výukové metody

Přednáška.

Metody hodnocení

Ústní zkouška: prověření znalosti ekologie, rozšíření a dominantních rostlinných druhů hlavních vegetačních formací Evropy.

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.
Výuka probíhá každý týden.

Bi9420 Vegetace Evropy

Předmět se v období podzim 2007 - akreditace nevypisuje.

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Předpoklady

! B9420 Vegetace Evropy
Tento předmět je vhodné zapsat až po absolvování předmětu B6540 Vegetace České republiky, není to však podmínkou.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

• Muzeologická biologie (program PřF, M-BI)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, B-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, M-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)
• Systematická biologie a ekologie (program PřF, N-BI, směr Systematická botanika a geobotanika)

Cíle předmětu

V předmětu je podána charakteristika základních typů evropské vegetace podle hlavních vegetačně-geografických regionů. Zvláštní důraz je kladen na ekologii dominantních druhů, zejména dřevin, potenciální přirozenou vegetaci jednotlivých oblastí, fytogeografické vazby vůdčích druhů, stanovištní poměry, historii a dynamiku vegetace včetně vlivů člověka.

Osnova

• 1. Hlavní klimatické gradienty v Evropě, členění Evropy na vegetačně-geografické oblasti, hlavní literární prameny k vegetaci Evropy. 2. Mediteránní vegetace. 3. Submediteránní vegetace. 4. Vegetace jihoevropských pohoří. 5. Vegetace Krymu a Kavkazu 6. Východoevropská step. 7. Lesostep východní a střední Evropy. 8. Vegetace Alp. 9. Vegetace Karpat. 10. Vegetace střední Evropy na sever od Alp a Karpat. 11. Oceanická vegetace západní Evropy. 12. Boreální vegetace. 13. Vegetace tundry.

Literatura

• DIERSSEN, Klaus. Vegetation Nordeuropas. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 838 s. ISBN 3-8001-2700-8. info
• ELLENBERG, Heinz. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamisher und historischer Sicht. 5. veränd. und verb. Aufl. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996, 1095 s. ISBN 3-8001-2696-6. info
• HORVAT, Ivo, Vjekoslav GLAVAČ a Heinz ELLENBERG. Vegetation Südosteuropas. Jena: Gustav Fischer Verlag, 1974. info
• POLUNIN, Oleg. Flowers of Greece and the Balkans. A field guide. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1997. info
• POLUNIN, Oleg a B.E. SMYTHIES. Flowers of South-West Europe. A field guide. Oxford, New York: Oxford University Press, 1997. info
• WALTER, Heinrich. Vegetation Osteuropas, Nord- und Zentralasiens. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1974. info

Informace učitele

http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: V roce 1999 a potom v každém sudém roce.
Výuka probíhá každý týden.

• Statistika zápisu (podzim 2024, nejnovější)