G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2024
Rozsah
2/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Radek Škoda, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Adam Maťo (pomocník)
Mgr. Lenka Skřápková (pomocník)
Ing. Mgr. Bc. Eva Mrkusová (pomocník)
Garance
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Ing. Jana Pechmannová
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Předpoklady
! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology ) && NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami ) && ( NOW ( CST:CJV_DIAL Dialang )|| CST:CJV_DIAL Dialang || JA001 Odborná angličtina - zkouška || JA002 Pokročilá angličtina - zk || JAG01 Angličtina pro geology I || JAG02 Angličtina pro geology II )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 78 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/78, pouze zareg.: 0/78, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/78
Mateřské obory/plány
předmět má 38 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních horninotvorných a ložiskotvorných minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu:
- rozumnět základům morfologické a strukturní krystalografie;
- schopen určit soustavu a krystalové tvary krystalů z holoedrických oddělení souměrnosti
- teoreticky znát cca 50 hlavních minerálů, jejich chemické vzorce, vlastnosti, genezi a využití v praxi
- schopen dle morfologie, fyzikálních vlastností a teoretických znalostí prakticky určit hlavní horninotvorné a ložiskotvorné minerály
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
    doporučená literatura
  • KLEIN, Cornelis, James Dwight DANA a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineral science. Translated by Juraj Majzlan. Slovak ed. (22nd ed). Bratislava: OIKOS-LUMON, 2006, xiv, 666. ISBN 8096853554. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • CHVÁTAL, Marek. Úvod do systematické mineralogie. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2005, 171 s. ISBN 8086821115. info
  • NESSE, William D. Introduction to mineralogy. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xv, 480. ISBN 9780199859764. info
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
Výukové metody
přednášky a praktická cvičení
Metody hodnocení
Písemný test, ústní zkouška a praktické poznávání minerálů.
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem úspěšného ukončeni předmětu je 80%-ní účast v praktických cvičeních a dosažení 60% úspěšnosti v písemném zkušebním testu. Ústní zkouška má praktickou část - určovaní 5 kusů typických vzorků probíraných minerálů a teoretickou část - v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2023
Rozsah
2/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Radek Škoda, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Adam Maťo (pomocník)
Mgr. Lenka Skřápková (pomocník)
Ing. Mgr. Bc. Eva Mrkusová (pomocník)
Garance
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Ing. Jana Pechmannová
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Út 10:00–11:50 G2,02003
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
G1061/01: Út 13:00–14:50 Gs,-1011, Z. Losos, A. Maťo, E. Mrkusová, L. Skřápková, R. Škoda
G1061/02: St 8:00–9:50 Gs,-1011, Z. Losos, A. Maťo, E. Mrkusová, L. Skřápková, R. Škoda
G1061/03: St 10:00–11:50 Gs,-1011, Z. Losos, A. Maťo, E. Mrkusová, L. Skřápková, R. Škoda
Předpoklady
! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology ) && NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami ) && ( NOW ( CST:CJV_DIAL Dialang )|| CST:CJV_DIAL Dialang || JA001 Odborná angličtina - zkouška || JA002 Pokročilá angličtina - zk || JAG01 Angličtina pro geology I || JAG02 Angličtina pro geology II )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 78 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 25/78, pouze zareg.: 0/78, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/78
Mateřské obory/plány
předmět má 38 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních horninotvorných a ložiskotvorných minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu:
- rozumnět základům morfologické a strukturní krystalografie;
- schopen určit soustavu a krystalové tvary krystalů z holoedrických oddělení souměrnosti
- teoreticky znát cca 50 hlavních minerálů, jejich chemické vzorce, vlastnosti, genezi a využití v praxi
- schopen dle morfologie, fyzikálních vlastností a teoretických znalostí prakticky určit hlavní horninotvorné a ložiskotvorné minerály
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
    doporučená literatura
  • KLEIN, Cornelis, James Dwight DANA a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineral science. Translated by Juraj Majzlan. Slovak ed. (22nd ed). Bratislava: OIKOS-LUMON, 2006, xiv, 666. ISBN 8096853554. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • CHVÁTAL, Marek. Úvod do systematické mineralogie. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2005, 171 s. ISBN 8086821115. info
  • NESSE, William D. Introduction to mineralogy. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xv, 480. ISBN 9780199859764. info
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
Výukové metody
přednášky a praktická cvičení
Metody hodnocení
Písemný test, ústní zkouška a praktické poznávání minerálů.
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem úspěšného ukončeni předmětu je 80%-ní účast v praktických cvičeních a dosažení 60% úspěšnosti v písemném zkušebním testu. Ústní zkouška má praktickou část - určovaní 5 kusů typických vzorků probíraných minerálů a teoretickou část - v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2022
Rozsah
2/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Radek Škoda, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Kamil Sobek, Ph.D. (pomocník)
Mgr. Adam Maťo (pomocník)
Mgr. Lenka Skřápková (pomocník)
Garance
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
St 10:00–11:50 G1,01004
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
G1061/01: St 8:00–9:50 Gs,-1011, Z. Losos, A. Maťo, L. Skřápková, K. Sobek, R. Škoda
G1061/02: Út 16:00–17:50 Gs,-1011, Z. Losos, A. Maťo, L. Skřápková, K. Sobek, R. Škoda
G1061/03: Út 14:00–15:50 Gs,-1011, Z. Losos, A. Maťo, L. Skřápková, K. Sobek, R. Škoda
Předpoklady
! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology ) && NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami ) && ( NOW ( CST:CJV_DIAL Dialang )|| CST:CJV_DIAL Dialang || JA001 Odborná angličtina - zkouška || JA002 Pokročilá angličtina - zk || JAG01 Angličtina pro geology I || JAG02 Angličtina pro geology II )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 78 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 26/78, pouze zareg.: 0/78, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/78
Mateřské obory/plány
předmět má 38 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních horninotvorných a ložiskotvorných minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu:
- rozumnět základům morfologické a strukturní krystalografie;
- schopen určit soustavu a krystalové tvary krystalů z holoedrických oddělení souměrnosti
- teoreticky znát cca 50 hlavních minerálů, jejich chemické vzorce, vlastnosti, genezi a využití v praxi
- schopen dle morfologie, fyzikálních vlastností a teoretických znalostí prakticky určit hlavní horninotvorné a ložiskotvorné minerály
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
    doporučená literatura
  • KLEIN, Cornelis, James Dwight DANA a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineral science. Translated by Juraj Majzlan. Slovak ed. (22nd ed). Bratislava: OIKOS-LUMON, 2006, xiv, 666. ISBN 8096853554. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • CHVÁTAL, Marek. Úvod do systematické mineralogie. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2005, 171 s. ISBN 8086821115. info
  • NESSE, William D. Introduction to mineralogy. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xv, 480. ISBN 9780199859764. info
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
Výukové metody
přednášky a praktická cvičení
Metody hodnocení
Písemný test, ústní zkouška a praktické poznávání minerálů.
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem úspěšného ukončeni předmětu je 80%-ní účast v praktických cvičeních a dosažení 60% úspěšnosti v písemném zkušebním testu. Ústní zkouška má praktickou část - určovaní 5 kusů typických vzorků probíraných minerálů a teoretickou část - v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2021
Rozsah
2/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Radek Škoda, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Kamil Sobek, Ph.D. (pomocník)
Mgr. František Novotný (pomocník)
Mgr. Lenka Skřápková (pomocník)
Garance
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Út 10:00–11:50 G2,02003
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
G1061/01: St 8:00–9:50 Gs,-1011, Z. Losos, F. Novotný, L. Skřápková, K. Sobek, R. Škoda
G1061/02: St 12:00–13:50 Gs,-1011, Z. Losos, F. Novotný, L. Skřápková, K. Sobek, R. Škoda
Předpoklady
! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology ) && NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami ) && ( NOW ( CST:CJV_DIAL Dialang )|| CST:CJV_DIAL Dialang || JA001 Odborná angličtina - zkouška || JA002 Pokročilá angličtina - zk || JAG01 Angličtina pro geology I || JAG02 Angličtina pro geology II )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 78 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 13/78, pouze zareg.: 0/78, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/78
Mateřské obory/plány
předmět má 38 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních horninotvorných a ložiskotvorných minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu:
- rozumnět základům morfologické a strukturní krystalografie;
- schopen určit soustavu a krystalové tvary krystalů z holoedrických oddělení souměrnosti
- teoreticky znát cca 50 hlavních minerálů, jejich chemické vzorce, vlastnosti, genezi a využití v praxi
- schopen dle morfologie, fyzikálních vlastností a teoretických znalostí prakticky určit hlavní horninotvorné a ložiskotvorné minerály
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
    doporučená literatura
  • KLEIN, Cornelis, James Dwight DANA a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineral science. Translated by Juraj Majzlan. Slovak ed. (22nd ed). Bratislava: OIKOS-LUMON, 2006, xiv, 666. ISBN 8096853554. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • CHVÁTAL, Marek. Úvod do systematické mineralogie. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2005, 171 s. ISBN 8086821115. info
  • NESSE, William D. Introduction to mineralogy. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xv, 480. ISBN 9780199859764. info
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
Výukové metody
přednášky a praktická cvičení
Metody hodnocení
Písemný test, ústní zkouška a praktické poznávání minerálů.
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem úspěšného ukončeni předmětu je 80%-ní účast v praktických cvičeních a dosažení 60% úspěšnosti v písemném zkušebním testu. Ústní zkouška má praktickou část - určovaní 5 kusů typických vzorků probíraných minerálů a teoretickou část - v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2020
Rozsah
2/2. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno částečně online.
Vyučující
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Radek Škoda, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Lubomír Kyrc (pomocník)
Mgr. Kamil Sobek, Ph.D. (pomocník)
Mgr. František Novotný (pomocník)
Mgr. Lenka Skřápková (pomocník)
Garance
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 8:00–9:50 prace doma
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
G1061/B1: Po 24. 5. 9:00–12:00 Gs,-1011, Po 21. 6. 9:00–12:00 Gs,-1011, St 23. 6. 9:00–12:00 Gs,-1011, L. Kyrc, Z. Losos, F. Novotný, L. Skřápková, K. Sobek, R. Škoda
G1061/B2: Út 25. 5. 9:00–12:00 Gs,-1011, Út 15. 6. 9:00–12:00 Gs,-1011, St 23. 6. 13:00–16:00 Gs,-1011, L. Kyrc, Z. Losos, F. Novotný, L. Skřápková, K. Sobek, R. Škoda
G1061/01: Út 13:00–14:50 Gs,-1011, L. Kyrc, Z. Losos, F. Novotný, L. Skřápková, K. Sobek, R. Škoda
G1061/02: Čt 8:00–9:50 Gs,-1011, L. Kyrc, Z. Losos, F. Novotný, L. Skřápková, K. Sobek, R. Škoda
G1061/03: St 14:00–15:50 Gs,-1011, L. Kyrc, Z. Losos, F. Novotný, L. Skřápková, K. Sobek, R. Škoda
Předpoklady
! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology ) && NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami ) && ( NOW ( CST:CJV_DIAL Dialang )|| CST:CJV_DIAL Dialang || JA001 Odborná angličtina - zkouška || JA002 Pokročilá angličtina - zk || JAG01 Angličtina pro geology I || JAG02 Angličtina pro geology II )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 78 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/78, pouze zareg.: 0/78, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/78
Mateřské obory/plány
předmět má 38 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních horninotvorných a ložiskotvorných minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu:
- rozumnět základům morfologické a strukturní krystalografie;
- schopen určit soustavu a krystalové tvary krystalů z holoedrických oddělení souměrnosti
- teoreticky znát cca 50 hlavních minerálů, jejich chemické vzorce, vlastnosti, genezi a využití v praxi
- schopen dle morfologie, fyzikálních vlastností a teoretických znalostí prakticky určit hlavní horninotvorné a ložiskotvorné minerály
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
    doporučená literatura
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
    neurčeno
  • NESSE, William D. Introduction to mineralogy. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xv, 480. ISBN 9780199859764. info
  • CHVÁTAL, Marek. Úvod do systematické mineralogie. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2005, 171 s. ISBN 8086821115. info
Výukové metody
přednášky a praktická cvičení
Metody hodnocení
Písemný test, ústní zkouška a praktické poznávání minerálů. V případě zcela krizové situace v podzimním semestru 2020 bude ukončení předmětu distanční formou.
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspěšného ukončeni predmetu je 80%-ní účast v praktickych cvičeních a dosažení 60% úspěšnosti v písemném zkušebním testu. Ústní zkouška má praktickou část - určovaní 5 kusů typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část - v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2019
Rozsah
2/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Radek Škoda, Ph.D. (přednášející)
Zbyněk Cincibus (pomocník)
Garance
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Út 8:00–9:50 G1,01004
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
G1061/01: St 8:00–9:50 Gs,-1011, Z. Losos, R. Škoda
G1061/02: St 10:00–11:50 Gs,-1011, Z. Losos, R. Škoda
Předpoklady
! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology ) && NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami ) && ( NOW ( CST:CJV_DIAL Dialang )|| CST:CJV_DIAL Dialang || JA001 Odborná angličtina - zkouška || JA002 Pokročilá angličtina - zk || JAG01 Angličtina pro geology I || JAG02 Angličtina pro geology II )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 78 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/78, pouze zareg.: 0/78, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/78
Mateřské obory/plány
předmět má 38 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních horninotvorných a ložiskotvorných minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu:
- rozumnět základům morfologické a strukturní krystalografie;
- schopen určit soustavu a krystalové tvary krystalů z holoedrických oddělení souměrnosti
- teoreticky znát cca 50 hlavních minerálů, jejich chemické vzorce, vlastnosti, genezi a využití v praxi
- schopen dle morfologie, fyzikálních vlastností a teoretických znalostí prakticky určit hlavní horninotvorné a ložiskotvorné minerály
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
    doporučená literatura
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
    neurčeno
  • NESSE, William D. Introduction to mineralogy. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xv, 480. ISBN 9780199859764. info
  • CHVÁTAL, Marek. Úvod do systematické mineralogie. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2005, 171 s. ISBN 8086821115. info
Výukové metody
přednášky a praktická cvičení
Metody hodnocení
písemný test, ústní zkouška a praktické poznávání minerálů
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspěšného ukončeni predmetu je 80%-ní účast v praktickych cvičeních a dosažení 60% úspěšnosti v písemném zkušebním testu. Ústní zkouška má praktickou část - určovaní 5 kusů typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část - v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2018
Rozsah
2/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Radek Škoda, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 17. 9. až Pá 14. 12. Út 8:00–9:50 G1,01004
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
G1061/01: Po 17. 9. až Pá 14. 12. Út 10:00–11:50 Gs,-1011, Z. Losos, R. Škoda
G1061/02: Po 17. 9. až Pá 14. 12. Čt 13:00–14:50 Gs,-1011, Z. Losos, R. Škoda
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I && ! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 78 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/78, pouze zareg.: 0/78, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/78
Mateřské obory/plány
předmět má 32 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních horninotvorných a ložiskotvorných minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu:
- rozumnět základům morfologické a strukturní krystalografie;
- schopen určit soustavu a krystalové tvary krystalů z holoedrických oddělení souměrnosti
- teoreticky znát cca 50 hlavních minerálů, jejich chemické vzorce, vlastnosti, genezi a využití v praxi
- schopen dle morfologie, fyzikálních vlastností a teoretických znalostí prakticky určit hlavní horninotvorné a ložiskotvorné minerály
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
    doporučená literatura
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
    neurčeno
  • NESSE, William D. Introduction to mineralogy. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xv, 480. ISBN 9780199859764. info
  • CHVÁTAL, Marek. Úvod do systematické mineralogie. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2005, 171 s. ISBN 8086821115. info
Výukové metody
přednášky a praktická cvičení
Metody hodnocení
písemný test, ústní zkouška a praktické poznávání minerálů
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspěšného ukončeni predmetu je 80%-ní účast v praktickych cvičeních a dosažení 60% úspěšnosti v písemném zkušebním testu. Ústní zkouška má praktickou část - určovaní 5 kusů typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část - v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2017
Rozsah
3/1. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Radek Škoda, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Zbyněk Buřival, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Eva Švecová, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Jiří Toman, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Adam Zachař, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Lenka Buřivalová (pomocník)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 18. 9. až Pá 15. 12. Út 12:00–14:50 G1,01004
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
G1061/01: Po 18. 9. až Pá 15. 12. Po 13:00–13:50 Gs,-1011, Z. Losos, R. Škoda
G1061/02: Po 18. 9. až Pá 15. 12. Po 14:00–14:50 Gs,-1011, Z. Losos, R. Škoda
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I && ! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 78 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/78, pouze zareg.: 0/78, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/78
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
    doporučená literatura
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
    neurčeno
  • NESSE, William D. Introduction to mineralogy. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xv, 480. ISBN 9780199859764. info
  • CHVÁTAL, Marek. Úvod do systematické mineralogie. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2005, 171 s. ISBN 8086821115. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
2 průběžné testy, písemná zkouška, ústní zkouška
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2016
Rozsah
3/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Radek Škoda, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Zbyněk Buřival, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Eva Švecová, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Jiří Toman, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Adam Zachař, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Lenka Buřivalová (pomocník)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 19. 9. až Ne 18. 12. Út 12:00–14:50 G1,01004
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I && ! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 78 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/78, pouze zareg.: 0/78, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/78
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
    doporučená literatura
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
    neurčeno
  • NESSE, William D. Introduction to mineralogy. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xv, 480. ISBN 9780199859764. info
  • CHVÁTAL, Marek. Úvod do systematické mineralogie. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2005, 171 s. ISBN 8086821115. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
2 průběžné testy, písemná zkouška, ústní zkouška
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2015
Rozsah
3/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Novák, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Radek Škoda, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Zbyněk Buřival, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Eva Švecová, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Jiří Toman, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Adam Zachař, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Lenka Buřivalová (pomocník)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 13:00–15:50 A,01026
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I && ! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 150 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/150, pouze zareg.: 0/150, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/150
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
    doporučená literatura
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
    neurčeno
  • NESSE, William D. Introduction to mineralogy. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xv, 480. ISBN 9780199859764. info
  • CHVÁTAL, Marek. Úvod do systematické mineralogie. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2005, 171 s. ISBN 8086821115. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
2 průběžné testy, písemná zkouška, ústní zkouška
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2014
Rozsah
3/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Novák, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Radek Škoda, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Zbyněk Buřival, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Eva Švecová, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Jiří Toman, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Luboš Vrtiška, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Adam Zachař, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Lenka Buřivalová (pomocník)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 15:00–17:50 A,01026
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I && ! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 150 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/150, pouze zareg.: 0/150, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/150
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
    doporučená literatura
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
    neurčeno
  • NESSE, William D. Introduction to mineralogy. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xv, 480. ISBN 9780199859764. info
  • CHVÁTAL, Marek. Úvod do systematické mineralogie. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2005, 171 s. ISBN 8086821115. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
2 průběžné testy, písemná zkouška, ústní zkouška
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2013
Rozsah
3/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Novák, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 15:00–17:50 A,01026
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I && ! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 150 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/150, pouze zareg.: 0/150, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/150
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
    doporučená literatura
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
2 průběžné testy, písemná zkouška, ústní zkouška
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2012
Rozsah
3/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Novák, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 14:00–16:50 A,01026
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I && ! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 150 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/150, pouze zareg.: 0/150, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/150
Mateřské obory/plány
předmět má 14 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
    doporučená literatura
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
1) 2 průběžné testy, požadovaná úspěšnost min. 60% podle čl.19, odst. 3 je jejich úspěšné absolvování podmínkou k přihlášení se na ústní zkoušku 2) ústní zkouška z učiva celého semestru (viz sylabus)
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2011
Rozsah
3/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Novák, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Rozvrh
Pá 11:00–13:50 A,01026
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
G1061/skupina01: Rozvrh nebyl do ISu vložen.
G1061/skupina02: Rozvrh nebyl do ISu vložen.
G1061/skupina03: Rozvrh nebyl do ISu vložen.
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I && ! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 170 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/170, pouze zareg.: 0/170, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/170
Mateřské obory/plány
předmět má 27 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
V kurzu se seznámíte se základními vlastnostmi a strukturou krystalů, naučíte se základní informace o důležitých minerálech.
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
2 zápočtové testy písemná zkouška ústní zkouška
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2010
Rozsah
3/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Novák, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Rozvrh
Pá 8:00–10:50 A,01026
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
G1061/konzultace_1: Rozvrh nebyl do ISu vložen. V. Vávra
G1061/konzultace_2: Rozvrh nebyl do ISu vložen. V. Vávra
G1061/konzultace_3: Rozvrh nebyl do ISu vložen. V. Vávra
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I && ! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 208 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/208, pouze zareg.: 0/208, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/208
Mateřské obory/plány
předmět má 34 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
V kurzu se seznámíte se základními vlastnostmi a strukturou krystalů, naučíte se základní informace o důležitých minerálech.
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
2 zápočtové testy písemná zkouška ústní zkouška
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie I

Přírodovědecká fakulta
podzim 2009
Rozsah
3/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Novák, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Rozvrh
Pá 8:00–10:50 A,01026
Předpoklady
! NOW ( PdF:ONLINE_A Angličtina online ) && ! G1060 Mineralogie I && ! G1061k Mineralogie I && ! NOW ( G1061k Mineralogie I ) && ( (!( PROGRAM ( D - GE4 )|| PROGRAM ( B - GE )|| PROGRAM ( N - GE )|| PROGRAM ( D - GE )|| PROGRAM ( C - CV ))) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 37 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
V kurzu se seznámíte se základními vlastnostmi a strukturou krystalů, naučíte se základní informace o důležitých minerálech.
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
2 zápočtové testy písemná zkouška ústní zkouška
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie I

Přírodovědecká fakulta
podzim 2008
Rozsah
3/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Novák, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Rozvrh
St 12:00–14:50 G1,01004
Předpoklady
! NOW ( PdF:ONLINE_A Angličtina online ) && ! G1060 Mineralogie I && ! G1061k Mineralogie I && ! NOW ( G1061k Mineralogie I ) && ( (!( PROGRAM ( D - GE4 )|| PROGRAM ( B - GE )|| PROGRAM ( N - GE )|| PROGRAM ( D - GE )|| PROGRAM ( C - CV ))) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 97 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/97, pouze zareg.: 0/97, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/97
Mateřské obory/plány
předmět má 37 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
V kurzu se seznámíte se základními vlastnostmi a strukturou krystalů, naučíte se základní informace o důležitých minerálech.
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Metody hodnocení
2 zápočtové testy písemná zkouška ústní zkouška
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie I

Přírodovědecká fakulta
podzim 2007
Rozsah
3/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Novák, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Běla Hrbková
Rozvrh
St 10:00–12:50 G1,01004
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I &&! G1061k Mineralogie I && ( (!( PROGRAM ( B - GE )|| PROGRAM ( N - GE )|| PROGRAM ( D - GE )|| PROGRAM ( C - CV ))) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 37 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů; (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů s důrazem na krystalovou optiku. V. Chemie minerálů; - možnosti popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků. VI. Stabilita minerálů; - základy termodynamiky a využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit, sulfidy: pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy: minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit, spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl,uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty:anhydrit, baryt, celestin, anglezit, sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit, dolomit, ankerit, aragonit, cerusit, malachit, azurit Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Metody hodnocení
Přednášky a praktická cvičení. Zkouška je jednak praktická (z určování modelů krystalů minerálů, vyhodnocování chemických a RTG-analýz, určování typických vzorků probíraných minerálů) a teoretická v rozsahu sylabu.
Navazující předměty
Informace učitele
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie I

Přírodovědecká fakulta
podzim 2006
Rozsah
3/1. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Miroslava Gregerová, CSc. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Běla Hrbková
Rozvrh
St 13:00–15:50 G1,01004
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
G1061/01: Út 9:00–9:50 Bp1,01007
G1061/02: Út 10:00–10:50 Bp1,01007
G1061/03: Po 12:00–12:50 Bp1,01007
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 160 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/160, pouze zareg.: 0/160, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/160
Mateřské obory/plány
předmět má 37 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů; (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů s důrazem na krystalovou optiku. V. Chemie minerálů; - možnosti popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků. VI. Stabilita minerálů; - základy termodynamiky a využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit, sulfidy: pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy: minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit, spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl,uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty:anhydrit, baryt, celestin, anglezit, sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit, dolomit, ankerit, aragonit, cerusit, malachit, azurit Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Metody hodnocení
Přednášky a praktická cvičení. Zkouška je jednak praktická (z určování modelů krystalů minerálů, vyhodnocování chemických a RTG-analýz, určování typických vzorků probíraných minerálů) a teoretická v rozsahu sylabu.
Navazující předměty
Informace učitele
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie I

Přírodovědecká fakulta
podzim 2005
Rozsah
3/3. 6 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Miroslava Gregerová, CSc. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Běla Hrbková
Rozvrh
St 12:00–14:50 A,01026
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
G1061/01: Út 13:00–15:50 Bp1,01007
G1061/02: St 15:00–17:50 Bp1,01007
G1061/03: Út 16:00–18:50 Bp1,01007
G1061/11: Út 8:00–8:50 01015b
G1061/12: Út 9:00–9:50 01015b
G1061/13: Út 10:00–10:50 01015b
G1061/14: Út 11:00–11:50 01015b
G1061/15: Út 15:00–15:50 01015b
G1061/16: St 8:00–8:50 01015b
G1061/17: St 17:00–17:50 01015b
G1061/18: Čt 9:00–9:50 01015b
G1061/19: Čt 10:00–10:50 01015b
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 160 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/160, pouze zareg.: 0/160, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/160
Mateřské obory/plány
předmět má 37 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů; (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů s důrazem na krystalovou optiku. V. Chemie minerálů; - možnosti popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků. VI. Stabilita minerálů; - základy termodynamiky a využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit, sulfidy: pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy: minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit, spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl,uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty:anhydrit, baryt, celestin, anglezit, sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit, dolomit, ankerit, aragonit, cerusit, malachit, azurit Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Metody hodnocení
Přednášky a praktická cvičení. Zkouška je jednak praktická (z určování modelů krystalů minerálů, vyhodnocování chemických a RTG-analýz, určování typických vzorků probíraných minerálů) a teoretická v rozsahu sylabu.
Navazující předměty
Informace učitele
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu a doporucene literatury (zejmena polozky 1, 2, 4 a 6). Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie I

Přírodovědecká fakulta
podzim 2004
Rozsah
3/3. 6 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Miroslava Gregerová, CSc. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Běla Hrbková
Rozvrh
Po 12:00–14:50 G1,01004
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
G1061/01: St 12:00–14:50 Bp1,01007
G1061/02: St 9:00–11:50 Bp1,01007
G1061/03: Út 8:00–10:50 Bp1,01007
G1061/04: Čt 11:00–11:50 01015b
G1061/05: Čt 10:00–10:50 01015b
G1061/06: Út 16:00–16:50 01015b
G1061/07: Út 17:00–17:50 01015b
G1061/08: Út 12:00–12:50 01015b
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů; (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů s důrazem na krystalovou optiku. V. Chemie minerálů; - možnosti popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků. VI. Stabilita minerálů; - základy termodynamiky a využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit, sulfidy: pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy: minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit, spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl,uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty:anhydrit, baryt, celestin, anglezit, sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit, dolomit, ankerit, aragonit, cerusit, malachit, azurit Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Metody hodnocení
Přednášky a praktická cvičení. Zkouška je jednak praktická (z určování modelů krystalů minerálů, vyhodnocování chemických a RTG-analýz, určování typických vzorků probíraných minerálů) a teoretická v rozsahu sylabu.
Navazující předměty
Informace učitele
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu a doporucene literatury (zejmena polozky 1, 2, 4 a 6). Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie I

Přírodovědecká fakulta
podzim 2003
Rozsah
3/3. 6 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Miroslava Gregerová, CSc. (přednášející)
Mgr. Jan Filip, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Běla Hrbková
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
G1061/01: Rozvrh nebyl do ISu vložen. Z. Losos, V. Vávra
G1061/02: Rozvrh nebyl do ISu vložen. Z. Losos, V. Vávra
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 54 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/54, pouze zareg.: 0/54, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/54
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů; (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů s důrazem na krystalovou optiku. V. Chemie minerálů; - možnosti popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků. VI. Stabilita minerálů; - základy termodynamiky a využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit, sulfidy: pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy: minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit, spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl,uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty:anhydrit, baryt, celestin, anglezit, sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit, dolomit, ankerit, aragonit, cerusit, malachit, azurit Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Metody hodnocení
Přednášky a praktická cvičení. Zkouška je jednak praktická (z určování modelů krystalů minerálů, vyhodnocování chemických a RTG-analýz, určování typických vzorků probíraných minerálů) a teoretická v rozsahu sylabu.
Navazující předměty
Informace učitele
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu a doporucene literatury (zejmena polozky 1, 2, 4 a 6). Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie I

Přírodovědecká fakulta
podzim 2002
Rozsah
3/3. 6 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Miroslava Gregerová, CSc. (přednášející)
Mgr. Jan Filip, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Běla Hrbková
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
G1061/01: Rozvrh nebyl do ISu vložen. M. Gregerová, Z. Losos, V. Vávra
G1061/02: Rozvrh nebyl do ISu vložen. M. Gregerová, Z. Losos, V. Vávra
G1061/03: Rozvrh nebyl do ISu vložen. M. Gregerová, Z. Losos, V. Vávra
G1061/04: Rozvrh nebyl do ISu vložen.
G1061/05: Rozvrh nebyl do ISu vložen.
G1061/06: Rozvrh nebyl do ISu vložen.
G1061/07: Rozvrh nebyl do ISu vložen.
G1061/08: Rozvrh nebyl do ISu vložen.
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů; (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů s důrazem na krystalovou optiku. V. Chemie minerálů; - možnosti popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků. VI. Stabilita minerálů; - základy termodynamiky a využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit, sulfidy: pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy: minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit, spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl,uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty:anhydrit, baryt, celestin, anglezit, sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit, dolomit, ankerit, aragonit, cerusit, malachit, azurit Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 2. dopl. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996, 213 s. ISBN 8070676043. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Metody hodnocení
Přednášky a praktická cvičení. Zkouška je jednak praktická (z určování modelů krystalů minerálů, vyhodnocování chemických a RTG-analýz, určování typických vzorků probíraných minerálů) a teoretická v rozsahu sylabu.
Navazující předměty
Informace učitele
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni a nastudovani latky v rozsahu sylabu a doporucene literatury (zejmena polozky 1, 2 a 4). Zkouška ma svoji praktickou část určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2011 - akreditace

Údaje z období podzim 2011 - akreditace se nezveřejňují

Rozsah
3/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Novák, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I && ! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 208 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/208, pouze zareg.: 0/208, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/208
Mateřské obory/plány
předmět má 27 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
V kurzu se seznámíte se základními vlastnostmi a strukturou krystalů, naučíte se základní informace o důležitých minerálech.
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby)
  • II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur.
  • III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty.
  • IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další).
  • V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace.
  • VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě.
  • VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze.
  • VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit.
  • IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit.
  • X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit.
  • XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
    povinná literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
    doporučená literatura
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
2 průběžné testy, písemná zkouška, ústní zkouška
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2010 - akreditace
Rozsah
3/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Milan Novák, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I && ! G1061k Mineralogie && ! NOW ( G1061k Mineralogie ) && (! PROGRAM ( B - GE ) || ( NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )&& NOW ( C7777 Zacházení s chemickými látkami )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 208 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/208, pouze zareg.: 0/208, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/208
Mateřské obory/plány
předmět má 34 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
V kurzu se seznámíte se základními vlastnostmi a strukturou krystalů, naučíte se základní informace o důležitých minerálech.
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
2 zápočtové testy písemná zkouška ústní zkouška
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

G1061 Mineralogie I

Přírodovědecká fakulta
podzim 2007 - akreditace
Rozsah
3/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Milan Novák, CSc. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Běla Hrbková
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I &&! G1061k Mineralogie I && NOW ( G0101 Školení BOZP a PO pro geology )
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 160 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/160, pouze zareg.: 0/160, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/160
Mateřské obory/plány
předmět má 37 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů; (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů s důrazem na krystalovou optiku. V. Chemie minerálů; - možnosti popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků. VI. Stabilita minerálů; - základy termodynamiky a využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit, sulfidy: pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy: minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit, spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl,uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty:anhydrit, baryt, celestin, anglezit, sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit, dolomit, ankerit, aragonit, cerusit, malachit, azurit Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Metody hodnocení
Přednášky a praktická cvičení. Zkouška je jednak praktická (z určování modelů krystalů minerálů, vyhodnocování chemických a RTG-analýz, určování typických vzorků probíraných minerálů) a teoretická v rozsahu sylabu.
Navazující předměty
Informace učitele
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu. Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.