G1061 Mineralogie I

Přírodovědecká fakulta
podzim 2003
Rozsah
3/3. 6 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (přednášející)
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Miroslava Gregerová, CSc. (přednášející)
Mgr. Jan Filip, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Běla Hrbková
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
G1061/01: Rozvrh nebyl do ISu vložen. Z. Losos, V. Vávra
G1061/02: Rozvrh nebyl do ISu vložen. Z. Losos, V. Vávra
Předpoklady
! G1060 Mineralogie I
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 54 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/54, pouze zareg.: 0/54, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/54
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů; (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů s důrazem na krystalovou optiku. V. Chemie minerálů; - možnosti popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků. VI. Stabilita minerálů; - základy termodynamiky a využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit, sulfidy: pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy: minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit, spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl,uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty:anhydrit, baryt, celestin, anglezit, sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit, dolomit, ankerit, aragonit, cerusit, malachit, azurit Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • Chvátal, Marek. Mineralogie pro první ročník- Krystalografie. Skripta UK Praha, 1999, 179 s., ISBN 80-7184-998-7, nakladatelství Karolinum.
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681 s. ISBN 0-471-57452-X. info
  • Nesse, William D. Introduction to Mineralogy, 2000, Oxford university press, ISBN 0-19-510691-1.
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 315 s. monografie. ISBN 80-7028-195-2. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
Metody hodnocení
Přednášky a praktická cvičení. Zkouška je jednak praktická (z určování modelů krystalů minerálů, vyhodnocování chemických a RTG-analýz, určování typických vzorků probíraných minerálů) a teoretická v rozsahu sylabu.
Navazující předměty
Informace učitele
Předpokladem uspesneho ukonceni predmetu je absolvovani praktickych cviceni, dosažení potřebného počtu bodů v zápočtových testech a nastudovani latky v rozsahu sylabu a doporucene literatury (zejmena polozky 1, 2, 4 a 6). Zkouška ma svoji praktickou část - určovaní modelů krystalů a typických vzorků probíraných mineralů a teoretickou část, v rozsahu sylabu.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.