Bi8300 Základy paleoekologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2005
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Kamil Rybníček, CSc. (přednášející)
Mgr. Petr Hrouda, Ph.D. (pomocník)
Garance
prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Kamil Rybníček, CSc.
Rozvrh
Po 13:00–14:50 02002
Předpoklady
! B8300 Základy paleoekologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět, metody a specializace paleoekologie. Prostor a čas v paleoekologii. Objekty paleoekologických studií (rašeliniště, jezera). Základy makroskopických analýz. Základy pylových analýz. Morfologie a určování pylových zrn. Historie lesních dřevin. Vegetace a prostředí v posledních 15000 let. Ovlivnění paleovegetace člověkem. Historie pěstovaných rostlin. Paleoekologické rekonstrukce v kontinentálním a globálním měřítku.
Osnova
  • 1. Paleoekologie jako vědní obor, její vztah k ekologii, předmět studia, členění oboru a jeho specializace, hlavní metody, pomocné obory, dějiny oboru, naše a zahraniční pracoviště, hlavní studijní literatura. 2. Časové členění vývoje geo- a biosféry, stratigrafie, metody datování v paleoekologii. 3. Hlavní objekty a zdroje paleoekologických studií: jezera, rašeliniště, říční nivy, antropogenní sedimenty. Typy nezpevněných sedimentů, jejich popis a odběr vzorků. 4. Pylové analýzy I: možnosti determinace sporomorf, morfologie pylových zrn a spor. 5. Pylové analýzy II: princip a možnosti pylových analýz, tvorba a šíření pylových zrn a spor, jejich usazování, pylový déšť a vegetace, hodnocení pyloanalytických výsledků - pylové diagramy, metody preparace sporomorf. 6. Makroskopické analýzy, principy a postupy, předpoklady pro uchování a fosilizaci rostlinných a živočišných zbytků, možnosti determinace makroskopických zbytků, hodnocení výsledků. 7. Dřeviny Evropy a ČR+SR v posledních 20000 letech, refugia a šíření. 8. Paleovegetace a paleoekosystémy Evropy a ČR+SR v posledních 20000 letech. 9. Stáří a původ dnešních přirozených ekosystémů a společenstev rostlin. 10. Vliv člověka a abiotické a biotické prostředí: zemědělství polní i pastevní, hornictví, průmysl. Vznik a vývoj současné krajiny v závislosti na osidlování. 11. Antropogenní ekosystémy, původ kulturních rostlin a dějiny jejich pěstování, vývoj zemědělských technik. 12. Globální a regionální paleoekologické syntézy, možnosti prognóz dalšího vývoje přírodního prostředí, zejména klimatu. 13. Shrnutí přednášek, konzultace. 14. Exkurze na paleoekologické pracoviště BúU AV v Brně.
Literatura
  • Lang G., 1994: Quartäre Vegetationsgeschichte Europas. - G. Fischer Verl. Jena, Stuttgart, 462 pp.
  • Birks H. J. B. et Birks Hillary H., 1980: Quaternary Palaeoecology. - E. Arnold P. H., London, 289 pp.
  • Ložek V., 1973: Příroda ve čtvrtohorách. - Academia Praha, 372 pp.
  • Firbas F., 1949, 1952: Spät- und macheiszeitliche Waldgeschichte Mitteleuropas, 1, 2. - G. Fischer Verl. Jena, 480-256 pp.
  • Walter H. et Straka H., 1970: Arealkunde - Floristisch-historische Geobotanik. - Einrührung in die Phytologie III/2, Stuttgart, 478 pp.
  • MORAVEC, Jaroslav. Fytocenologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1994, 403 s. ISBN 8020004572. info
  • KORNAŚ, Jan a Anna MEDWECKA-KORNAŚ. Geografia roślin. Warszawa: Państwowe wydawnictwo naukowe, 1986, 527 s. Ed. 1. ISBN 83-01-06122-7. info
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.