GS141 Kvartérní geologie a karsologie (SZk)

Přírodovědecká fakulta
jaro 2018
Rozsah
0/0. 0 kr. Ukončení: -.
Vyučující
doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 200 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/200, pouze zareg.: 0/200
Mateřské obory/plány
Osnova
  • 1. Nejstarší studené výkyvy – základní charakteristika kvartéru; předpleistocenní chladné klimatické výkyvy – doklady z oblasti Antarktidy; trvání kvartéru, typová lokalita počátku pleistocénu; příčiny klimatických změn (astronomická teorie, doplňkové faktory); příklady nejstarších sprašových odkryvů. 2. Přírodní prostředí v kvartéru – přehled chladných (glaciálních) výkyvů v oblasti Evropy, rozsah kontinentálního zalednění v průběhu kvartéru, vliv klimatických výkyvů na její vývoj říční sítě; rozsah pleistocenního zalednění na území ČR; kvartérní klimatický cyklus a jeho fáze; kvartérní podnebné výkyvy I., II. a III. řádu a jejich příklady; vývoj kvartérní flóry – hranice pliocén/pleistocén, obecně vývoj flóry v období interglaciálů a glaciálů. 3. Pleistocenní fauna Evropy – vývoj Evropské fauny savců koncem pliocénu a na počátku pleistocénu, event Equus-Mammuthus a event Wolf, vývoj fauny savců v období pleistocénu, příklady; klimatické indikátory; příklad typického interglaciálního a glaciálního faunistického společenstva. 4. Přehled genetických typů kvartérních sedimentů a jejich charakteristika a výskyt I – glacigenní sedimenty, horizontální a vertikální členění oblasti pevninského ledovcového systému; tilly – jejich charakteristika, vznik a dělení – primární tilly a jejich rozdělení, sekundální tilly a jejich rozdělení; glacifluviální sedimenty; glacilakustrinní sedimenty. 5. Přehled genetických typů kvartérních sedimentů a jejich charakteristika a výskyt II – eolické sedimenty – spraše, sprašové série, váté písky; svahové (koluviální) sedimenty; aluviální sedimenty – aluviální kužely a fluviální sedimenty, základní geomorfologické pojmy – niva, jesep, agradační val, rozlivy; limnické sedimenty; bažinné a rašelinné sedimenty; sedimenty pramenů a pramenných potoků; jeskynní sedimenty. 6. Periglaciální procesy a tvary reliéfu – definice periglaciální oblasti; permafrost, definice a dělení, doklady existence permafrostu, výskyt permafrostu; kryogenní struktury – postkryogenní textury, mrazové klíny, jejich vznik, rozdělení a výskyt u nás; kryosegregační struktury – jejich rozdělení a příklady z našeho území; kryoturbace. 7. Ledovcové tvary reliéfu a jejich charakteristika – moréna, kam, kamová terasa, kopečková moréna, mrtvý led, oblík, trog, drumlin, nunatak; glaciální abraze a její příklady; ledovcové souvky – definice, rozdělení, význam. 8. Datování kvartérních sedimentů – přehled základních metod a jejich využití dle časového dosahu – radiometrické metody, dendrochronologie, varvová chronologie, paleomagnetismus, izotopy kyslíku (OIS křivka) 9. Stratigrafické škály v pleistocénu a holocénu – současná pozice pleistocénu a holocénu v rámci chronostratigrafického členění; globální chronostratigrafické členění kvartéru; regionální chronostatigrafické členění kvartéru - členění pleistocénu v oblasti kontinentálního zalednění (severozápadní Evropa) a alpského (horského) zalednění, klimatický vývoj; stratigrafie holocénu a klimatický vývoj v holocénu. 10. Biostratigrafie pleistocénu – podstata biostratigrafie a její využití v kvartéru; biostratigrafie oblasti jihozápadní Evropy – villafrank (rozdělení + příklady jednotek) a galer; biostratigrafie oblasti východní Evropy. 11. Přírodní prostředí v eemu a posledním glaciálu, význačné lokality – trvání eemského interglaciálu, vegetační charakteritika; příklady lokalit s eemskými sedimenty ze zahraničí a od nás; klimatická charakteristika posledního (viselského) glaciálu – interstadiály posledního glaciálu a jejich obecná charakteristika; význačné lokality posledního glaciálu. Karsologie 1. LITOLOGIE KRASOVÝCH OBLASTÍ Krasové horniny • karbonáty o kalcit o aragonit o dolomit • evapority o sádrovec o anhydrit o halit • kvarcity Typy a subtypy krasu 2. VÝVOJ KRASU, VZNIK JESKYNÍ Důsledky krasovění Pozitivní a negativní reliéfy Povrch krasu Jeskyně Výplně jeskyní 3. JESKYNNÍ VÝPLNĚ Jeskynní sedimenty • alochtonní • autochtonní Speleotémy Geochemie Geochronologie Paleorekonstrukce 4. KRASOVÁ HYDROGEOLOGIE Charakter krasového prostředí Hydrogeologické zóny Bilance, využití krasových vod Metody výzkumu 5. GEOCHEMIE INTERAKCE Calcit-CO2-H2O Systém CO2-H2O Distribuce karbonátových složek Rozpouštění karbonátů Index nasycení Růst speleotém Role CO2 6. HYDROGEOCHEMIE SKAPOVÝCH VOD vertikálně a horizontálně cirkulující vody Krasové vody Skapové vody Složení Index nasycení Vývoj Vliv na krasové procesy 7. KRASOVÉ PŮDY Reziduum po rozpouštění karbonátů Typy krasových půd Geochemie a mineralogie krasových půd Huminové látky Acidobazické reakce půd 8. PŮDNÍ A JESKYNNÍ ATMOSFÉRA Oxid uhličitý Vodní pára Radon Role plynů při • krasových procesech • kulturním využití krasu 9. MIKROKLIMATOLOGIE JESKYNÍ Mikroklimatické parametry • teplota • vlhkost • koncentrace plynů • aerosoly Ventilace jeskyně Závislost na venkovních a sezónních podmínkách Ovlivnění krasových procesů 10. JESKYNNÍ AEROSOLY speleoterapie morfologie částic chování vnější vlivy speleoterapie 11. ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY Destrukce speleotém • Koroze • Lámání a padání brček • Lampenflora • Huminové látky Antropogenní vlivy Ochrana krasového prostředí 12. ANTROPOGENNÍ PODZEMNÍ PROSTORY, SPELEOTÉMY, MECHANISMY betonové konstrukce • stalaktity • jeskynní perly • mechanismy • analogie
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každý semestr.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2006, jaro 2007, podzim 2007, jaro 2008, podzim 2008, jaro 2009, podzim 2009, jaro 2010, podzim 2010, jaro 2011, podzim 2011, jaro 2012, podzim 2011 - akreditace, jaro 2012 - akreditace, podzim 2012, jaro 2013, podzim 2013, jaro 2014, podzim 2014, jaro 2015, podzim 2015, jaro 2016, podzim 2016, jaro 2017, podzim 2017, podzim 2018, jaro 2019, podzim 2019, jaro 2020, podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023, podzim 2023, jaro 2024, podzim 2024, jaro 2025.