Bi5402 Dermatoglyfika

Přírodovědecká fakulta
podzim 2008
Rozsah
0/2/0. 2 kr. Doporučované ukončení: z. Jiná možná ukončení: zk, -.
Vyučující
doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc.
Ústav antropologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D.
Rozvrh
Po 9:00–10:50 Bp1
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět si klade za cíl na příkladu dermatoglyfiky, jako oboru, který prošel všemi fázemi vývoje vědní disciplíny, demonstrovat možnosti a omezení přírodních věd. Po ukončení kurzu bude student znát vlastnosti epidermálních lišt a dermatoglyfů, metody záznamu otisků prstů, ontogenezi, fylogenezi a funkci papilárního terénu. Bude se orientovat v tom, jak se dermatoglyfické znaky vztahují k dalším biologickým vlastnostem organismu a bude znát způsob využití otisků prstů v medicíně, forenzní oblasti a biometrii, paleodermatoglyfice a jiných přístupech (chiromancie).
Osnova
  • 1. Dermatoglyfika jako modelový příklad vědního oboru prismatem Kuhnovy Teorie vědeckých revolucí. 2. Vlastnosti epidermálních lišt a dermatoglyfů: abstrakce a abdukce v přírodních vědách, extenze a intenze dermatoglyfických poznatků. 3. Dermatoglyfické metody záznamu otisků prstů: přístup člověka k okolní "skutečnosti" z hlediska gnozeologie. 4. Ontogeneze papilárního terénu: konfrontace s ostatními způsoby vzniku obrazců (vzorů) v přírodě. 5. Funkce papilárního terénu: proximativní a ultimativní vysvětlení biologického jevu/znaku, "účel" a "funkce" v přírodě. 6. Fylogeneze papilárního terénu: homologie a analogie a jejich vztah. 7. Dermatoglyfické vzory: metodické potíže klasifikace a z nich plynoucí důsledky. 8. Ostatní dermatoglyfické znaky (minucie, vmezeřené linie, přerušované linie, bílé linie, flexní rýhy): biologický znak jako pojem, jeho rozsah, obsah, posuny významu a významové "heterochronie". Vztah dermatoglyfických znaků k jiným biologickým vlastnostem organismu: odlišné vzorce variability dermatoglyfických a antropometrických znaků. 9. Využití otisků prst v medicíně a forenzní oblasti (chromozomální vady, dědičnost/paternita): falzifikace versus vývoj technických prostředků vědy. Daktyloskopie (principy identifikace, AFIS, biometrie): biologická individualita jako teoretický problém a praktická aplikace (technická, společenská a etická omezení metody). 10. Paleodermatoglyfika (historie, specifika, omezení): náhoda a nutnost jako myšlenkové kategorie v přírodních vědách na příkladu "náhodných" otisků prstů na keramice. 11. Chiromancie, daktylomancie, palamoskopie: rozdíly mezi postupy přírodních věd a "jiných" způsobů poznávání (prostředky a cíle). 12. Souhrn kurzu: otisk prstu v toku času.
Literatura
  • Pospíšil M.F. (1974): Základy dermatoglyfiky. Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského, Bratislava.
  • Králík M., Novotný V. (2003): Epidermal ridge breadth: an indicator of age and sex in paleodermatoglyphics. Variability and Evolution, 11: 530.
  • Neubauer, Z. (1994): Přímluvce postmoderny. Hrnčířství a nakladatelství Michal Jůza & Eva Jůzová, Praha.
  • Kuhn,T. S. (1982): Štruktúra vedeckých revolucií. Pravda, Bratislava.
Metody hodnocení
Forma výuky je cvičení s komentářem. Závěrečné hodnocení je prováděno na základě hodnocení protokolů ze cvičení.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.