Bi5580 Obecná ekotoxikologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2005
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Luděk Bláha, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Luděk Bláha, Ph.D.
Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí - Chemická sekce - Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Luděk Bláha, Ph.D.
Rozvrh
Pá 12:00–13:50 Kontaktujte učitele
Předpoklady
NOW ( Bi5580c Obecná ekotoxikologie-cv )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory
Cíle předmětu
V přednáškách kurzu jsou studenti uvedeni do předmětu studia vědního oboru ekotoxikologie. Koncepce ekotoxikologie vychází z následujícího schematu: stresory (tj. cizorodé chemické látky nebo fyzikální faktory) působí na organismy a vyvolávají v nich škodlivé efekty (biologické systémy jsou chápány jako receptory působení stresu); ekotoxikologie studuje efekty na organismech žijících v přirozeném prostředí, v ekosystémech (od bakterií, přes rostliny a bezobratlé po obratlovce, včetně člověka). Kurz je členěn do obsahových bloků zaměřených na i) obecné principy ekotoxikologie, ii) metodické postupy v ekotoxikologii, iii) aplikace a využití poznatků ekotoxikologie. Úvod: náplň oboru ekotoxikologie, pojmy a propojení toxikologie a ekologie, začlenění ekotoxikologie mezi vědní obory; základní terminologie oboru (expozice, toxokinetika, toxodynamika; mechanismy a typy ekologických účinků). Obecné principy: 1) stresory - chemické látky, fyzikální a biologické stresory, specifika a osud v prostředí; 2) biologické systémy (= živé organismy, receptory) - působení stresu na různých úrovních organismu, v různých trofických a taxonomických skupinách, škodlivé efekty v populacích a společenstvech; 3) ekosystémy - významné parametry pro ekotoxikologii, akvatické a terestrické prostředí, vzduch; Metodické postupy 1) stresory - třídy chemických polutantů, chemické a ekotoxikologické vlastnosti, chemické monitorování; 2) biologické systémy - studium efektů - laboratorní biotesty, testy in situ, studium populačních parametrů v ekosystémech, mikrobiální ekotoxikologie; parametrizace a interpretace výsledků testování toxicity; 3) ekosystémy - metody studia poškození společenstev a ekosystémů působením stresu, biomonitoring. Aplikace výsledků ekotoxikologie: prediktivní modely (QSAR, matematické modelování osudu a efektů), hodnocení ekologických a humánních rizik; národní a mezinárodní standardy, právní a praktické aspekty ekotoxikologie.
Osnova
  • 1 - historie a postavení ekotoxikologie ekotoxikologie jako věda o působení stresorů na ekosystémy a jejich živé složky; vědomostní předpoklady ekotoxikologa; ekotoxikologie vs. toxikologie humánní a veterinární, ekotoxikologie a ekologie; pojmy a principy toxikologie a ekologie; vztahy a propojení ekotoxikologie s dalšími biologickými vědami a vědami o životním prostředí; ekotoxikologie retrospektivní a prospektivní; členění ekosystémů a studium ekotoxikologie (akvatická a terestrická ekotoxikologie); terminologie ekologie a environmentální toxikologie. 2 - chemické látky v ekosystémech parametry chemických látek významných pro ekotoxikologii (obecné a specifické parametry - rozdělovací koeficienty, sorpční konstanty, lipofilita); základní osud chemických látek v prostředí - transport, distribuce, transformace; biokoncentrace a biodostupnost - specifika akvatického a terestrického ekosystému; biotické transformace - biodegradace, metabolismus toxických látek. 3 - základní ekotoxikologie přírodních organismů koncept expozice-dávka-odpověď, toxokinetika a toxodynamika; akutní vs. chronická toxicita; genotoxicita vs. karcinogenita; biomarkery; hierarchie biologických systémů - specifika a efekty (chemických) stresorů na různých úrovních: 4 - efekty na různých úrovních živého organismu subbuněčné a buněčné úrovně - biochemické a molekulární mechanismy toxicity, mutagenita, genotoxicita; orgánové efekty (u vyšších auto- i heterotrofních organismů) - poškození metabolismu, neurotoxicita, endokrinní a reprodukční toxicita, imunotoxicita a další poškození zdraví; organismální efekty (u vyšších auto- i heterotrofních organismů) - poškození zdraví, růstu a vývoje, letální efekty, karcinogeneze, teratogenita; 5 - efekty u různých typů živých organismů ekotoxikologie producentů - sinice, řasy a vyšší rostliny ekotoxikologie konzumentů - bezobratlí, obratlovci, člověk jako součást ekosystémů ekotoxikologie destruentů - bakterie, houby 6 - (chemický) stres na úrovni společenstev a ekosystémů společenstva - změny druhového složení, indexy biodiverzity vlastnosti, stavba, funkce ekosystémů, prostorové a časové členění a změny ekosystémů, vazby mezi složkami ekosystémů, úrovně trofie; působení chemického stresu na ekosystémové úrovni - odpověď a zotavení; akvatické a terestrické prostředí, ukázky případových studií, indikátory zdraví ekosystému; saprobita vs. toxicita; 7 - experimenty v ekotoxikologii laboratorní testování vs. přírodní studie in situ a biomonitoring; design a uspořádání experimentů různé složitosti; standardizovatelnost, opakovatelnost, ekologická interpretace výsledků; biologické faktory ovlivňující toxicitu (výživa, pohlaví, věk, roční a životní cykly) 8 - metody studia ekotoxikologie (I) - laboratorní biotesty hierarchie a baterie podle trofických úrovní; sledování efektů a jejich parametrizace, odvození a interpretace hodnot ECx, LCx, LO(A)EL, NO(A)EL metody studia efektů pro akvatické a terestrické organismy - zástupci a příklady; vícedruhové testování - laboratorní mikrokosmy; mikrobiální ekotoxikologie 9 - metody studia ekotoxikologie (II) - ekologické studie metody studia ekotoxikologie in situ - typy a výběr organismů a expozice (kontrolovaná vs. přírodní), negativní-pozaďové kontrolní hodnoty; mikro a mezokosmy. biomonitoring - přírodní sledování, základní koncepty hodnocení biotické integrity, charakteristiky a parametrizace složení společenstev; problematika a specifika biomarkerů a bioindikátorů 10 - hlavní třídy toxických látek v životního prostředí čisté látky vs. směsi; průmyslové a komunální odpady, látky záměrně vnášené do ekosystémů; stručné charakteristiky hlavních skupin - vstupy do prostředí, osud a toxické efekty: anorganické látky (kovy, plyny, anorganické nutrienty- fosfor, dusík); organické polutanty (organické plyny, rozpouštědla, pesticidy, produkty a meziprodukty průmyslových činností a produkty spalování). 11 - aplikace ekotoxikologie principy a význam modelování vztahů mezi strukturou a biologickou aktivitou (QSAR) matematické modely pro osud a transport látek v prostředí a potravních řetězcích hodnocení rizik - základní koncept a realizační schema, nebezpečnost vs. riziko, analýza osudu, analýza efektů, přístupy k syntéze - posouzení rizika; humánní vs. ekologická rizika národní a mezinárodní standardy pro ekotoxikologii, právní využití poznatků ekotoxikologie, související praktické aspekty, normy; hygienické hodnocení kvality prostředí - odvození a problematika bezpečných limitů.
Literatura
  • BLÁHA, Luděk. Podkladové materiály (PDF) k výuce obecné ekotoxikologie. 2005. URL info
  • CALOW, P. Handbook of Ecotoxicology Vol. I and II. London, U.K.: Blackwell Scientific publications, 1993. info
  • HOFFMAN, D.J. a B.A. RATTNER. Handbook of Ecotoxicology. Boca Raton, FL, USA: CRC Press, 1994. info
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013.

Relevantní odkazy 

Nahoru | Aktuální datum a čas: 23. 5. 2013 08:00, 21. (lichý) týden

Kontakty: istech(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz, studijní odd., správci práv, is-technici, e-technici, IT podpora | Více o informačním systému