C4320 Chemie životního prostředí III - Zdroje znečištění, složky prostředí a jejich znečištění - hydrosféra, pedosféra, biosféra

Přírodovědecká fakulta
podzim 2014
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.
RECETOX – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.
Dodavatelské pracoviště: RECETOX – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Pá 9:00–10:50 D29/252-RCX1
Předpoklady
Chemie životního prostředí I a II
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Na konci tohoto kurzu bude student schopen:
- charakterizovat vlastnosti jednotlivých složek životního prostředí (hydrosféra, pedosféra, biosféra) a kombinovat tuto znalost s výskytem a osudem chemických látek v těchto složkách
- rozumět problémům souvisejícím s jejich znečišťováním z přírodních i antropogenních zdrojů
- vysvětlit souvislosti mezi zdroji znečišťování a primárním i sekundárním znečištěním jednotlivých složek prostředí
- charakterizovat a diskutovat důsledky znečištění pro stav životního prostředí a zdraví lidí
Osnova
  • Hydrosféra, základní charakteristiky, voda a její vlastnosti, hydrologický cyklus. Senzorické vlastnosti vod, pH vody, vodivost, redox potenciál, rozpustnost ve vodě. Chemické reakce ve vodách, hydrolytické reakce, rovnováhy ve vodách (protolytické, komplexotvorné, srážecí, rozpouštěcí, redox) Chemické složení vod, anorganické ionty, tlumivá a neutralizační kapacita, radionuklidy ve vodách, organické látky – fenoly, huminové látky. Dnové sedimenty, vznik, rovnováha voda-sediment, sedimentace, sorpce na povrchu sedimentů. Samočistící schopnost vody, kyslíkové poměry v tocích a nádržích, chemická a biochemická spotřeba kyslíku. Znečištění vod – primární, sekundární. Typy vod – odpadní, atmosférické, podzemní, povrchové, pitné. Znečištění vod – kovy ve vodách, živiny ve vodách, radioaktivní znečištění, eutrofizace vod, organické polutanty ve vodách – fenoly, ropné znečištění, pesticidy, detergenty, halogenderiváty. Pedosféra – vznik půdy, složky půdního systému, humus, genetické horizonty, sorpční kapacita, zvětrávání, transport a reakce chemických látek v pedosféře, chemické složení půd. Znečištění půd – primární, sekundární, kovy, živiny, organické polutanty. Biosféra – základní charakteristka, expozice organismů, její důsledky.
Literatura
  • Trace elements in the environment : biogeochemistry, biotechnology, and bioremediation. Edited by M. N. V. Prasad. Boca Raton, Fla.: CRC Press, 2006, 726 s. ISBN 1566706858. info
  • SIEGEL, Frederic R. Environmental geochemistry of potentially toxic metals. Berlin: Springer, 2002, xii, 218. ISBN 3540420304. info
  • HOLOUBEK, Ivan, Anton KOČAN, Irena HOLOUBKOVÁ a Jiří KOHOUTEK. Perzistentní organické polutanty (POPs). 1. vyd. Brno, Czech Republic: TOCOEN s.r.o., 1999, 69 s. TOCOEN REPORT No. 149. info
  • Toxic metals in soil-plant systems. Edited by Sheila M. Ross. Chichester: John Wiley & Sons, 1994, xiv, 469. ISBN 0471942790. info
  • ALSBERG, Tomas. Persistent organic pollutants and the environment. Solna: Swedish Environmental Protection Agency, 1993, 137 s. ISBN 91-620-4246-7. info
Výukové metody
Přednášky
Metody hodnocení
Písemný test a ústní zkouška
Informace učitele
Studenti oboru Chemie životního prostředí a studenti oboru Obecná biologie, specializace Ekotoxikologie vykonají zkoušku formou písemného testu a ústní zkoušky, ostatní přihlášení studenti z jiných programů a oborů vykonají zkoušku formou písemného testu. Úplná verze přednášek je dostupná na internetu (recetox.muni.cz).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2010 - akreditace, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019.